Kulturní výbory Federálního shromáždění, jakož i jejich pracovní skupina pro mládež, tělesnou výchovu a sport se obrací na všechny poslance Federálního shromáždění, aby v duchu usnesení KSČ věnovaly ve svých obvodech pozornost i těmto otázkám. V roce 1974 předpokládáme vrátit se k usnesením kulturního výboru a znovu posoudit, co nového bylo vykonáno, Domníváme se, že myšlenka generálního tajemníka ÚV KSČ s. Gustáva Husáka, vyslovená na IV. sjezdu ČSTV "zlepšit podmínky pro tělovýchovu, znamená snížení nákladů na zdravotnictví", je nejen správná, ale měla by se stát kritériem pro naši další práci v našich volebních obvodech v oblasti národních výborů i v ostatních státních i společenských organizacích Národní fronty a institucí.

Na závěr bych uvedla jeden dobrý příklad ze svého volebního obvodu, kde se v okresním městě buduje krytý plavecký stadión v akci Z. Díky velkému zájmu politických i státních orgánů okresu, stala se jeho výstavba záležitostí nejen samotných občanů města Kolína, ale celého okresu. Organizují se brigády, směny v závodech i společenských organizacích. Myslím, že je to jediný a správný způsob, jakým lze tak velké a náročné dílo zajistit. Protože už Labe dávno není stříbropěnné, bude plavecký stadión velmi vítaným sportovním zařízením pro občany Kolína i široké okolí. Děkuji za pozornost.

Předsedající 1. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Hollerovej. Dávam slovo poslancovi Malinovi. Po ňom sa pripraví do diskusie poslanec Josef Kryll.

Poslanec SN J. Malina: Vážené predsedníctvo, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, návrh štátneho rozpočtu na rok 1974 vytvára podmienky pre úspešné splnenie úloh vykonávacieho plánu rozvoja národného hospodárstva v súlade s politickou a ekonomickou úlohou federácie a umožňuje pôsobiť na hospodársky rozvoj republík a súčasne zabezpečovať rozvoj kľúčových odvetví riadených federálnymi orgánmi a financovať spoločné úlohy z hľadiska federatívneho štátu.

Medzi kľúčové odvetvia riadené federálnymi orgánmi patrí železničná, letecká a vodná doprava. O návrhu rozpočtu Federálneho ministerstva dopravy na rok 1974 rokoval Výbor Snemovne národov pre priemysel, dopravu a obchod. Na rokovaní sme konštatovali, vážení súdruhovia, že v oblasti našej dopravy prevládajú kladné javy. Na základe toho možno očakávať, že pracujúci v doprave splnia základné úlohy tohoročného plánu.

Pracujúci Labsko-oderskej dopravy a Československej plavby dunajskej už začiatkom decembra splnili tohoročné úlohy plánu, za čo im z tohto miesta treba poďakovať, ako aj tým pracovným kolektívom, železničnej a leteckej dopravy, ktoré nám dobrou prácou spríjemňujú využívanie týchto významných prepravných hromadných prostriedkov. Civilnému letectvu pribudnú ďalšie nové stroje: jeden stroj IL 62 apäť strojov JAK 40 s výbornými parametrami.

I pri týchto kladoch považujem v mene Výboru Snemovne národov pre priemysel, dopravu a obchod za potrebné uviesť niektoré poznatky, kde sú veľké rezervy pre efektívny rozvoj dopravy a celého národného hospodárstva. Ešte stále, vážené súdružky a súdruhovia, trvá nerytmičnosť v preprave, ktorú spôsobujú nedostatky vo vykládke a nakládke. Často sa však tieto nedostatky následkom neprimeranej organizácie práce kryjú s nedostatkom pracovných síl. Domnievam sa, že i v tomto, tak významnom odvetví národného hospodárstva treba však dôslednejšie zavádzať novú techniku a na jej dokonalejšie využitie včas pripraviť potrebné kádre.

Uplatňovanie novej techniky v oblasti dopravy ide skutočne rýchlymi krokmi. Máme možnosť sa presvedčiť o tom, že doprava je dnes kľúčovou oblasťou vo všetkých ekonomicky vyspelých štátoch. V úvahách o ďalšom rozvoji hospodárstva prichádza sa aj k takým záverom na Západe, že v roku 1980 sa budú vlády posudzovať podľa toho, ako plnia úlohy v rozvoji dopravy, teda podľa stavu v danej krajine. Toto sa môžeme dočítať v Plánovanom hospodárstve, č. 11 z roku 1973, Rudé právo prinieslo 8. novembra 1973 nasledovnú informáciu: že vlaky v Sovietskom zväze jazdia podľa cestovného poriadku presne na minútu. V Irkutsku sa môžeme dopočuť, že za vysokých mrazov cez most, po ktorom ide železničná trať slávnej Transsibírskej magistrály, ide každé 2 minúty vlaková súprava. Môžeme si podľa toho naprávať hodinky i v zime.

Domnievam sa, že naši pracovníci v doprave by si mali o veľa viacej osvojovať sovietske metódy riadenia dopravy, ktoré poznajú, a tieto poznatky cieľavedome a dôsledne uplatňovať u nás. Pred pár dňami sa trocha u nás ochladilo a už sme zaznamenávali veľké meškanie vlakov všetkých druhov.

Je pravda, že v tomto roku zaviedli naše železnice nový grafikón vlakovej dopravy - od 3. júla 1973. Zavedenie tohto nového grafikónu malo zatiaľ viac záporných stránok. Prosím nasledovné porovnanie: Kým od začiatku roka vo Východnej dráhe do konca mája 1973 oproti rovnakému obdobiu minulého roka sa prepravilo o 882 000 ton tovaru viac, za obdobie jún až október sú tohoročné výsledky o 300 000 ton nižšie. Dochádza k spomaleniu pohybu vlakov a obehu nákladných vozňov. Park nákladných vozňov sa prekračuje až o 10 %, takže na tratiach a v staniciach Východnej dráhy sa nachádza takmer o 4000 vozňov viac nad stanovenú normu. Ide o vozne s tranzitnou medzinárodnou záťažou, ktoré naše pohraničné prechody nespracúvajú včas. Po konzultáciách s viacerými súdruhmi prichádzam k takému záveru, že riadiace orgány nezvažovali všetky možnosti a na základe toho dodnes nedokázali situáciu normalizovať. Začína sa prejavovať nerovnomernosť v zásobovaní zimného trhu, ako aj priemyselnej a stavebnej výroby potrebnými surovinami. Pritom podstatne rastú náklady na dopravu. Napríklad cena 1 m³ štrku prepravovaného po železnici stojí zhruba 100 Kčs a dopravovaného vlastnými nákladnými autami podnikov 200 Kčs.

Veľké rezervy má naša doprava v pomalom uvádzaní objektov do prevádzky pre neuspokojivé plnenie úloh investičnej výstavby, kde zatiaľ sa zaostáva v odovzdávaní objektov podľa plánu. Toto meškanie spôsobujú príslušné projekčné a stavebné organizácie samotného rezortu.

Pri takomto stave plnenia plánu ťažko potom rieši federálny minister dopravy také naliehavé problémy, ako sú nadchody a podchody nad železničnými traťami. Známy je napríklad ministerstvu neuspokojivý stav v Púchove, kde každoročne dochádza na železničnej stanici k zraneniam a k smrteľným úrazom pre nevybudované nástupištia a podchody.

Domnievam sa, že administratívne postihy za priestupky a zdržné, ktoré ide z prevádzkových nákladov podnikov, nevyriešia tento nevyhovujúci stav pri stále rastúcom tempe osobnej i nákladnej železničnej prepravy.

Vo Výbore Snemovne národov pre priemysel, dopravu a obchod, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci, sme upozornili na tieto rezervy preto, aby ich uvádzaním do života doprava plnila svoju funkciu vo vytváraní podmienok pre rovnomernosť a efektívnosť plnenia úloh štátneho plánu rozvoja ostatných odvetví národného hospodárstva, ako aj vo zvyšovaní kultúrnosti cestovania a zlepšovania životného prostredia.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vo výbore pre priemysel, dopravu a obchod sme konštatovali, že plán dopravy riadenej Federálnym ministerstvom dopravy, ako i návrh rozpočtu zabezpečuje všetky požiadavky národného hospodárstva kladené na dopravu, či už ide o zabezpečenie prepravy alebo o zvýšenie kvality a hospodárnosti celého prepravného procesu.

Pri prerokúvaní vo výbore pre priemysel, dopravu a obchod - kapitoly Federálneho ministerstva dopravy sme zhodnocovali i nedostatky tak, ako som o nich hovoril. Odporučili sme, aby pridelené finančné prostriedky pre organizáciu Federálneho ministerstva dopravy sa využívali v oveľa väčšom rozsahu práve pre hmotnú zainteresovanosť na odstraňovanie chýb, ktoré sa v doprave vyskytujú, či už ide o presnosť dopravy, spoľahlivosť a o starostlivé, citlivé zabezpečovanie potrieb národného hospodárstva i občanov.

Vyslovujem presvedčenie, že vedúci pracovníci Federálneho ministerstva dopravy svojou organizátorskou a kontrolnou prácou budú aktívne prispievať k tomu, aby pracujúci v ostatných odvetviach mohli čo najlepšie plniť svoje socialistické záväzky pri príležitosti 30. výročia SNP a 30. výročia oslobodenia našej vlasti hrdinskou Červenou armádou.

Předsedající 1. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslanec Kryll, pripraví sa poslankyňa Josefa Benešová.

Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi, návrh vládního rozpočtu vychází z koncepce a výsledků hospodářské politiky Komunistické strany Československa, z hospodářské směrnice XIV. sjezdu strany.

Dovolte mi, abych promluvil o jedné z oblastí hospodářské činnosti, která bezprostředně ovlivňuje tvorbu zdrojů a je nástrojem zvyšování efektivnosti našeho národního hospodářství. Touto oblastí je úsilí o racionalizaci práce a zdokonalování soustav odměňování. XIV. sjezd naší strany vyzdvihl význam odměny za práci, posílení hmotné zainteresovanosti na výsledcích práce jako významného faktoru zvyšování životní úrovně. Zdůraznil přitom, aby byla upevněna závislost mezi výkonem a výdělkem. K tomuto cíli doporučil, aby na všech úsecích byl upřesněn pracovní režim, kázeň a zodpovědnost, aby byla obnovena úloha technicky zdůvodněných norem, v souladu s tím posílena pobídkovost norem tak, aby byla výrazně odlišena práce svědomitá a kvalitní od špatné a nekvalitní, kvalifikovaná od nekvalifikované. Dále doporučil zkvalitnit postupně dnešní - to znamená v roce 1971 - mzdové soustavy a tak zvyšovat účinnost mzdových norem, tarifního systému a posilovat státní řízení mzdové politiky. Toto všechno dala směrnice sjezdu do souvislosti a bezprostřední návaznosti na komplexní socialistickou racionalizaci jako prostředku intenzifikace našeho národního hospodářství. V tezích je tento úkol chápán a vytyčován jako neobyčejně složitý a politicky citlivý úkol, který zasahuje nejen do oblasti vlastního odměňování, ale ukazuje i na úkoly, které v této oblasti jsou jak v organizační, tak v řídící sféře.

Složitost tohoto úkolu vidíme v tom, že v žádném případě nesmí jít o pouhou mzdovou přestavbu.

Naše výbory pro sociální politiku obou sněmoven se několikrát zabývaly velmi podrobně zprávami o stavu příprav, průběhu a prvních výsledcích racionalizace práce a zdokonalování mzdových soustav. Po podrobném projednání vidíme jedině správnou linii odměňování v tom, že bude dodržena její souvislost a zpětné pozitivní působení na zvyšování společenské produktivity práce a působení na celkovou efektivnost společenské práce.

Ve svých závěrech, které byly přijaty a doporučeny, jsme současně upozorňovali na širší okruhy problémů, které musí být nutně v souvislosti s racionalizací mzdových soustav řešeny a sledovány.

Zamýšlíme-li se nad racionalizací práce a zdokonalováním soustav odměňování, jde zejména o to, jak se podaří,

- zvýšit objektivitu hodnocení pracovních činností a funkcí, obnovit vzájemnou srovnatelnost jejich zařazení do jednotlivých tříd;

- diferencovat stupnice mzdových tarifů podle intenzity mimo kvalifikačních faktorů, charakterizujících se v celkových výrobních, pracovních a společensko-sociálních podmínkách;

- odstupňování mzdových tarifů podle jednotných hledisek pro všechny kategorie a skupiny pracovníků, a to s ohledem na kvalifikace pracovníků, složitost, odpovědnost, obtížnost vykonávané práce nebo funkce;

- vytvořit uplatněním jednotných principů při hodnocení pracovních činností a funkcí a při stanovení stupnice mzdových tarifů novou základnu společensky a ekonomicky zdůvodněné mzdové diferenciace a základnu pro odstranění neodůvodněných výdělkových rozdílů.

Nejdůležitější potřebou je v nové soustavě umožnit výraznějšího rozlišování pracovníků podle jejich kvalifikace, individuálních schopností a dosahovaných pracovních výsledků.

Dalším záměrem musí být posílení perspektivy růstu výdělkové úrovně u všech pracovníků a tím dále zvýšit jejich zájem o pracovní stabilitu a zájem na přijímání odpovědnějších, náročnějších úkolů v závislosti na jejich kvalifikaci.

Dalším úkolem je vytvořit podmínky pro zlepšení úrovně normativních podkladů, zvýšení účinnosti mzdových forem, podmínky pro upevnění mzdové disciplíny, zajištění ekonomicky podloženého růstu mezd a zjednodušení celého mzdového systému.

Zestručníme-li tyto úkoly, dá se říci, že jsou komplexními politicko-ekonomickými opatřeními, které mají přispět ke zvýšení technicko-ekonomické úrovně výroby, k vyšší efektivnosti hospodářské činnosti podniků a k důslednějšímu uplatnění socialistických principů odměňování, obnovením objektivností hodnocení práce, zařazováním, srovnatelností prací, zvýšením existenční jistoty pracovníků, podnícením růstu kvalifikace, neustálým růstem produktivity práce.

Toto všechno, jak cítíme z každodenního života, je nutné očekávat od tohoto úkolu.

Odpověď na otázku, v jaké etapě plnění těchto záměrů jsme, by mohla dát zpráva přednesená soudruhem Štrougalem na zasedání ÚV KSČ dne 27. 11. 1973. Zpráva se velmi podrobně zabývala mzdovým vývojem a potvrdila v této oblasti souvislost s racionalizačním úsilím, že nesmí jít o osamocená, izolovaná mzdová opatření.

Ze zprávy vyplývá, že vedle prosazení větší plánovitosti a proporcionality do mzdového vývoje v posledních letech na jedné straně, sílí nivelizační tendence na druhé straně. Tento fakt je více než znepokojující a na jeho podporu by každý z nás mohl uvést řadu příkladů. Tyto problémy jsou podmíněny i znásobeny dalšími kritizovanými neduhy našeho hospodářství, jako jsou problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích, v plynulé organizaci výroby, investiční výstavbě, v cenových a finančních otázkách, v rozpisech a rozporech plánů, v neochotě některých podniků odkrýt rezervy všeho druhu. Všechny tyto nedostatky mají bezprostřední dopad do mzdových relací, a to ještě nehovoříme o pracovních silách, vývoji přesčasovosti, využívání pracovní doby apod.

Neméně problémů je u podniků, které ověřují program racionalizace práce a mzdových soustav. V prvé etapě ověřuje 73 podniků, u nichž, jak ukazují pololetní výsledky, řada z nich neplní některé důležité ukazatele plánu. Např. z 73 podniků 8 podniků neplní výrobu, produktivitu práce 6 podniků. Plánovanou relaci produktivity práce a mezd dodrželo 53 podniků. Výhled na plnění celého roku ukazuje, že u 9 podniků je celkově ohroženo plnění hlavních úkolů plánů u základních proporcí. U 16 jsou disproporce v relaci produktivity práce a mezd a u 6 podniků je nepřiměřené tempo růstu mezd.

I když se výsledky za 9. a 10. měsíc vcelku u sledovaných podniků zlepšily, není důvod k uspokojení. Ve 2. etapě ověřuje 300 podniků, ve kterých je zaměstnáno více jak 750 tis. pracovníků. Je jasné, že takovému počtu podniků nemůže být věnována obory a VHJ taková péče a pozornost, jako sedmi desítkám podniků. V řadě případů tyto nově ověřující podniky nemají ani tak příznivé ekonomicko-politické předpoklady. Důležitým faktorem, který vyzdvihují zkušenosti do popředí, je politicko-organizační zabezpečení. Jen tam, kde KSR a RMS se stala středem pozornosti všech pracujících, kde jsou podpořeny správně zaměřenou iniciativou pracujících, jen tam se dosahuje dobrých výsledků.

Prostě, kde se RMS nestala jen mzdově administrativním opatřením, kde si uvědomili, aby se mohlo více brát a rozdělovat, je nutno více dělat, více, rychleji a kvalitněji vyrábět, tam si založili příští dobré výsledky.

Závěrem bych chtěl říci, že si nemůžeme dovolit, aby se naše mzdová politika vyvíjela jinak, než jak to předpokládají směrnice 5. pětiletého plánu, schválené XIV. sjezdem Zásady a směry mzdové politiky mají vliv na dodržování dalších závažných relací pětiletého plánu. Mzdový vývoj je jedním z vážných činitelů, ovlivňující nejen oblast odměňování, ale pochopitelně i samotnou tvorbu zdrojů, od nichž je rozdělování odvislé.