Dovolte mi, soudružky a soudruzi, vyslovit na závěr pevné přesvědčení, že důsledné uskutečňování zahraničně politické linie Komunistické strany Československa povede nejen k další aktivizaci zahraničně politické činnosti naší vlády i Federálního shromáždění, ale i ke stále rostoucí účasti veškerého našeho pracujícího lidu na mezinárodním dění. To je spolehlivá cesta k tomu, aby Československo stále výraznějším podílem přispívalo ke společnému úsilí Sovětského svazu a všech zemí socialistického společenství o pevný, trvalý a spravedlivý mír. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Auerspergovi. Slovo má poslanec Jaroslav Kalkus, připraví se poslanec Tomáš Trávníček.

Poslanec SL J. Kalkus: Vážený soudruhu generální tajemníku, soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, za jednu z rozhodujících podmínek progresívního rozvoje výrobních sil v zemědělství označilo dubnové plénum ÚV KSČ rozvinutí kooperačních vztahů jako hlavní formu zvyšování a prohlubování specializace a koncentrace zemědělské výroby. Naše zemědělská praxe, a to jak družstevníci, tak i pracovníci státních statků a ostatní pracující v zemědělství přijali danou politickou směrnici kladně, protože odpovídá zájmům a potřebám celého našeho zemědělství. K takovému přijetí také významně přispěla celková politická aktivizace na vesnici, k níž došlo v souvislosti s projednáváním závěrů pléna ÚV KSČ a také předsjezdová a posjezdová kampaň k VIII. sjezdu JZD.

V souladu se základními směry rozvoje specializace a koncentrace výroby se v praxi vytvářejí podmínky pro jejich realizaci. Jejich řešení spočívá především ve všestranně se rozvíjejících kooperačních vztazích mezi jednotlivými podniky v okresech. Svědčí o tom skutečnost, že v republice je již zapojeno do kooperační činnosti více jak 88 % všech JZD a 7 8 % státních statků, řada družstev a statků je dále zapojena ve společných zemědělských podnicích, takže celkem v kooperačních seskupeních a společných zemědělských podnicích je zapojeno téměř 100 % JZD a rozhodující část státních statků řízených zemědělskými správami.

Významnou úlohu při organizování a praktickém rozvíjení konkrétní spolupráce mezi družstvy mají kooperační rady. Kooperační rady byly ustaveny vesměs návazně na území uspořádání kooperačních seskupení tak, jak to předpokládaly vypracované studie v jednotlivých okresech. V současné době pracuje v republice téměř 800 kooperačních rad. V kooperačních radách vyrůstá a fakticky na úkolech se i přeškoluje mnoho tisíc aktivních zkušených a politicky vyspělých a odborně zdatných organizátorů moderního socialistického zemědělství. Kooperační rady se stávají efektivními koordinátory a organizátory mezipodnikové spolupráce jak při zajišťování provozně operativních úkolů, tak i při vytváření předpokladů pro velkovýrobní organizaci výroby a práce, koordinaci činnosti v oblasti plánu koncepcí a investiční politiky.

Veliké úsilí a mnoho organizátorské práce bylo vynaloženo na rozvoj společných družstevních podniků pro výrobu vajec, drůbežího a vepřového masa i společných sušárenských podniků. Značná část těchto podniků hospodaří úspěšně, dosáhla vysokých koncentrací zvířat, vysoké výroby při snižování nákladů a vysoké produktivity práce. Např. družstevní podnik pro výrobu vajec v Jindřichově Hradci docílí v letošním roce snůšku více než 240 vajec na nosnici při minimálních nákladech. Podobné příklady by se našly v každém okrese naší republiky.

V mnohých okresech v kooperačních radách i v mém volebním obvodu se v současné době projevuje u funkcionářů zemědělského aktivu určitá nervozita a netrpělivost.

Ta pramení jednak z toho, že se jen pomalu a velmi zdlouhavě řeší otázky výstavby a organizace agrochemických center. Jsou velké těžkosti s jejich umisťováním v jednotlivých okresech, naráží se na projekční nepřipravenost a koncepční nevyjasněnost. Zrovna tak i strojní vybavení těchto center není ještě ani zdaleka vyřešeno.

Také i to, že není ještě stále zcela dořešena projekční připravenost a hlavně pak technologie velkokapacitních staveb pro skot, zvláště pak pro dojnice, i to, že zůstaly nedořešeny zejména palčivé otázky likvidace a využití řídkých prasečích a hovězích exkrementů způsobuje značné těžkosti zejména společným družstevním podnikům i kooperačním seskupením. Stávající zkušenosti z některých již vybudovaných kapacit společných zařízení pro výkrm vepřů ukazují, že by se otázky velikosti společných výkrmen vepřů měly znovu prokonzultovat. Jsem osobně zastáncem velkých komplexů pro výkrm vepřů, nejméně pro 100 tisíc prasat, protože právě takovéto velké komplexy umožňují, aby se tam problematika obtížných prasečích exkrementů řešila komplexně tak, aby tímto způsobem nebylo obtěžováno široké okolí, jak je tomu v současné době u výkrmen s menšími kapacitami.

Také nedořešené problémy zapojení státních statků do kooperací v uspořádání půdního fondu, plánovacích a ekonomických otázek souvisejících s rozvojem koncentrace a specializace dvou sektorů vytváří značné těžkosti. Vedle těchto hlavních problémů, které podle mého soudu by měly být již jednou s konečnou platností dohodnuty a dořešeny, zůstává skutečností i to, že mnozí funkcionáři zemědělských kooperací mají představy jak by nové fondy pro živočišnou výrobu a stávající základní fondy pro živočišnou výrobu měly být přebudovány a vybudovány přednostně a urychleně bez ohledu na to, že jde o dlouhodobější proces, vyžadující značné finanční náklady, nejen z vládních zdrojů, ale také z vytvořených zdrojů jednotných zemědělských družstev a ostatních kooperujících podniků.

Naproti tomu je již věnována menší pozornost a energie základní otázce hospodaření na půdním fondu, bez jehož uschopnění pro lepší využití strojů, mechanizace a zintenzívnění výroby nelze mluvit o vytváření předpokladů pro další mohutný rozmach socialistického zemědělství.

Přestože z hlediska investic nejsou nároky na specializaci a koncentraci v rostlinné výrobě cestou kooperace tak značné, nepodařilo se dosud na tomto úseku dospět k progresívnímu vývoji. A přesto pro každou kooperační radu se tu naskýtá z hlediska řešení těchto problémů mnoho drobné a závažné práce.

Vždyť sjednotit v rámci kooperace výkonové normy a tarify, řádně a podrobně naplánovat osevní postupy na základě pečlivě dohodnuté a připravené blokace honů, rozpracovat v každé kooperaci otázku tvorby cen hlavního produktu i meziproduktu uvnitř kooperačního seskupení, připravit a dobře propracovat provozní řád kooperace a podrobný harmonogram postupného přetváření půdního fondu, budování cest a jiných společných zařízení je vpravdě veliká práce, které by se měly přednostně všechny kooperační rady chopit a jednu otázku po druhé pečlivě projednávat a uvádět do praxe. Tuto práci může dnes dělat už každé kooperační seskupení ihned, protože bez uspořádání půdního fondu, bez společného sdružení základních a rozhodujících strojů do středisek mechanizace nelze mluvit o úspěšném postupu vpřed.

Jestliže zdůrazňuji nutnost základních povinností kooperačních rad o péči o půdní fond a jeho uzpůsobení pro nově velkoplošné hospodaření na půdě, chtěl bych se odvolat na výsledky oborového podniku Tachov, který právě již většinu těchto problémů souvisejících s péčí o půdní fond zdárně řeší a vyřešil a dnes názorně demonstruje správnost zemědělské politiky naší Komunistické strany Československa svými výsledky. Na Tachovsku dokázali díky komplexní péči o půdu a půdní fond, díky tomu, že rozbili bývalé faremní zřízení a velkostatkářské popluží, díky tomu, že vytvořili veliké půdní celky na základě blokace honů, na kterých mohou využívat nejmodernější techniku, dobrou organizaci práce a uplatňovat komplexní péči o obiloviny a ostatní plodiny při využívání letadel a jiných moderních zařízení, dokázali v letošním roce vyrobit na každém hektaru pěstovaných obilovin 37 q zrna. Je to veliký úspěch, přihlédneme-li k tomu, že jde o pohraniční horský a podhorský okres. Je to i výzva úrodnějším krajům a okresům. Je to také naděje, že vezmou-li všechna kooperační seskupení a jejich kooperační rady otázky půdního fondu jako prvořadý úkol do svých rukou, můžeme i v budoucnu velmi progresívně zvyšovat hektarové výnosy a můžeme také úspěšně řešit a dořešit ty problémy, o kterých dnes mluvil soudruh předseda vlády, abychom zabezpečili zvyšování výroby i u ostatních plodin, zejména krmných.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Kalkusovi. Slovo má poslanec Tomáš Trávníček, připraví se poslanec Oldřich Burger.

Poslanec SN prof. MUDr. T. Trávníček, CSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, všichni jsme se účastnili jako poslanci Federálního shromáždění ve svých volebních obvodech několika veřejných schůzí KSČ a mnozí z nás sjezdů, výročních schůzí a konferencí členských organizací Národní fronty a na nich se přesvědčili o vysoké míře souhlasu s politikou KSČ a s tím, jak vláda ČSSR plní své programové prohlášení, které je konkretizací závěrů XIV. sjezdu KSČ.

Na procesu neustálého upevňování důvěry v politiku komunistické strany a Národní fronty, získávání občanů pro aktivní účast na její tvorbě, realizaci a kontrole má svůj významný podíl mezinárodní politika KSČ i zahraniční politika vlády ČSSR, která je tvůrčím československým rozpracováním programu míru, který schválil XXIV. sjezd KSSS.

Spontánní souhlas s touto politikou projevuje nejen čs. lid, ale všechny pokrokové síly na této planetě. Mohli jsme se o tom přesvědčit osobně na nedávném Světovém kongresu mírových sil, který se konal v Moskvě a který byl dosud největším a nejreprezentativnějším a současně nejrůznorodějším shromážděním, jaké se kdy k projednávání všech současných osudových, palčivých otázek lidstva sešlo. Nemohu v krátkém vystoupení podat poslancům podrobnou zprávu o přípravě, průběhu a výsledcích kongresu. Mohu jen podtrhnout některé myšlenky, které mají určitou souvislost s dnes projednávaným prohlášením vlády ČSSR. Kongres, jehož světový význam je nepopiratelný, není náhodným, izolovaným jevem. Je výsledkem trpělivé, soustavné politiky Komunistické strany Sovětského svazu, sovětského státu, práce a boje sovětského lidu. Tuto kontinuitu je možno vyjádřit strastiplnou, obětíplnou, ale vítěznou cestou od Dekretu o míru, který koncipoval osobně V. I. Lenin, k programu míru, který byl schválen XXIV. sjezdem KSSS. Je naší hrdostí, že to byla a je i cesta dělnické třídy a Komunistické strany Československa, čs. pracujících, Československé socialistické republiky.

Kongres je nezbytné chápat i v plné souvislosti s dalšími světovými událostmi tohoto roku, s X. světovým festivalem studentstva a mládeže v Berlíně, konference neangažovaných zemí v Alžíru a konferencí Světové odborové federace ve Varně. Na těchto kongresech se mladé pokolení světa, tzv. neangažované státy, prakticky všechny rozvojové země této planety, a odborově organizovaní příslušníci dělnické třídy a pracující této planety přihlásili k programu míru, k leninským principům mírového soužití.

Kongres v Moskvě tak završil tento vývoj v tomto směru. Kongres soustředil delegáty, představující nejširší frontu mírových a pokrokových sil celého světa bez ohledu na jejich politickou, odborářskou, národní, rasovou, věkovou, světonázorovou příslušnost a přesvědčení. Vytvořil podmínky pro vznik akceschopné fronty míru a společenského pokroku na celé planetě.

Studium všech dokumentů jednomyslně přijatých kongresem jasně dokazuje, že obsahově odpovídají myšlenkám vyjádřeným v programu míru, tedy i cílům Komunistické strany Československa, vlády ČSSR, že se tedy 3 200 delegátů ze 143 zemí, zastupujících tisíc sto nejrůznějších společenských organizací, společenských hnutí, politických stran, církví atd. s touto politikou v podstatě ztotožnilo, přijalo ji za svou.

Proč bylo dosaženo tohoto, pro mnohé lidi ve světě neočekávaného výsledku? Byly to především metody přípravy i pravidla práce kongresu, tj. možnost účasti, otevřenost kongresu pro každou organizaci mající dobrou vůli přinést svůj vklad věci míru a společenského pokroku a právo každého delegáta přednést na kongresu stanovisko svoje nebo své organizace, a to tak, aby se hledalo to, co delegáty spojuje, v čem se mohou shodnout, nikoliv to, co je nesmiřitelně rozděluje.

Forma dialogu, upřímného, otevřeného, kvalifikovaného, ke kterému se musíme my stále lépe a účinněji připravovat, přispěla k úspěchu kongresu.

Rozhodujícím způsobem však ovlivnilo celé jednání kongresu vystoupení Leonida Iljiče Brežněva, a to proto, že v něm podal vědeckou, marxisticko-leninskou třídní analýzu všech současných ožehavých problémů lidstva a ukázal, jak je řešit. Ne náhodou to byl okruh všech otázek, které byly obsahem jednání 14 komisí kongresu i plenárních zasedání kongresu.

Protože tato analýza odpovídala životním zkušenostem a poznání zdrcující většiny delegátů a jeho návrhy životním zájmům dělnické třídy, všech lidí práce, všech národů této planety, proto byly obecně a spontánně přijaty. Delegáti se ztotožnili s L. I. Brežněvem v tom, že při prosazování těchto životních zájmů půjde o nesmiřitelný ideologický, politický a v případě potřeby osvobozenecký a revoluční boj s imperialismem, s reakcí, s politikou agrese, s politikou z pozice síly, prostě se všemi, kdo se pokoušejí zastavit nebo dokonce obrátit kolo dějin zpět.

S bouřlivým souhlasem přijali všichni delegáti ujištění s. Brežněva, že Sovětský svaz, jeho lid bude vždy stát po boku těch, kdož bojují za uskutečnění cílů národních, demokratických a socialistických revolucí, kdož bojují za mír a společenský pokrok.

Pro naše podmínky byla zvláště důležitá ta část vystoupení s. Brežněva, ve které z jednoznačně třídních pozic vysvětlil otázky sociálních a lidských práv, demokracie, svobody, výměny kulturních hodnot a informací, mezilidských kontaktů atd. Jeho jasná slova jsou pro nás všechny vynikající výzbrojí v naší masově politické práci, v současném a nadcházejícím dialogu, doma i za hranicemi.

Kongres současně prokázal škodlivost nejen reakčních, ale i revizionistických, pacifistických, pseudorevolučních, avanturistických tendencí, směrů a hnutí. Celým svým průběhem, atmosférou i závěry povzbudil a podpořil všechny ty, kdož bojují proti imperialismu, neokolonialismu, rasismu a apartheidu.

Členy čs. delegace naplňovalo hrdostí, že stanoviska odpovídající politice KSČ a vlády ČSSR, které přednesli naši delegáti jménem čs. lidu ve všech komisích byla v plném souladu se zaměřením a cíli i atmosférou kongresu, s vystoupením s. Brežněva, že se stala obsahem a součástí všech přijatých dokumentů.

Přesvědčili jsme se, jak světová mírová a pokroková veřejnost vysoko oceňuje skutečnost, že díky novému vedení KSČ, politice KSČ, vlády ČSSR, úsilí čs. lidu, stojí dnes ČSSR opět na správné straně barikády, jak to odpovídá pokrokovým, revolučním, internacionalistickým tradicím dělnické třídy, jak to odpovídá citům našich národů, jak to odpovídá názorům hluboce zakořeněným v srdci našeho lidu, že dnes Československá socialistická republika stojí pevně po boku bojujících národů Indočíny, arabských, afrických, latinskoamerických národů, po boku všech, kdo ještě za svobodu, nezávislost, demokracii, mír a společenský pokrok ve světě bojují.

Ověřili jsme si základní zákonitost: čím pevnější je naše přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství, jednota socialistického společenství, mezinárodního revolučního, marxisticko-leninského dělnického hnutí, čím hlubší je naše solidarita se světovým pokrokovým a mírovým hnutím, tím větší je autorita ČSSR ve světě, tím větší jsou možnosti a prostor pro uplatnění čs. politiky ve světě.

Soudružky a soudruzi poslanci, realizovat závěry moskevského mírového kongresu v našich podmínkách je tedy o to lehčí, že plně odpovídají politice KSČ, Národní fronty, životním zájmům našich občanů. Našim prvořadým úkolem, úkolem všech členských organizací Národní fronty je získávat naše občany pro tuto politiku, dosáhnout toho, aby v jejich vědomí pevně zakotvilo poznání, že se svými činy při plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, při plnění vládního programového prohlášení zapojují do světového proudu pokroku.