Jde o činy ve smyslu dnešní zprávy vlády, dnešní výzvy k rozvoji pracovní iniciativy, kterou vydal ÚV KSČ, vláda ČSSR, ROH a SSM, o činy při plnění volebních programů Národní fronty, při upevňování socialistického státu, při rozvoji socialistické demokracie, při výchově socialisticky myslících a jednajících občanů, prostě o činy přispívající k budování všestranně rozvinuté socialistické společnosti, naší drahé socialistické vlasti. Tím současně přispíváme k upevňování našeho přátelství se Sovětským svazem, našimi spojenci, posilujeme ekonomickou, vojenskou, politickou a morální sílu naší vlasti, socialistického tábora a vytváříme podmínky pro definitivní, nezvratné prosazení leninských principů mírového soužití, současného přes všechny přechodné obtíže pozitivního světového vývoje. Protože politika vlády ČSSR, její prohlášení v dnešní zprávě plně odpovídá životním zájmům našich občanů i životním zájmům pracujících celého světa, mohu odpovědně prohlásit, že všechny organizace a orgány Národní fronty, společenské organizace, nekomunistické politické strany, zájmové organizace sdružené v Národní frontě pod vedením Komunistické strany Československa plně svými činy tuto politiku podpoří i u vědomí toho, že tím přispějí věci míru, věci společenského pokroku, vítězství socialismu a komunismu na celém světě. /Potlesk./

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Trávníčkovi. Slovo má poslanec Oldřich Burger.

Poslanec SN O. Burger: Soudružky a soudruzi poslanci, ze zprávy o plnění vládního prohlášení vyplývá, a výsledky uplynulých let i očekávaná skutečnost letošního roku dokazují, že hlavní úkoly národohospodářského plánu budou splněny, že se prohloubila autorita centrálního řízení a vztahy mezi státními a hospodářskými organizacemi.

Také rozvoj výrobních sil, postupná komplexní socialistická racionalizace, prohlubující se mezinárodní dělba práce v rámci RVHP znásobily bohatství země a vytvořily předpoklady pro další růst životní úrovně našeho lidu.

Pozitivní výsledky hospodářské politiky státu však nepříznivě ovlivňují některé skutečnosti, kterým se však již nyní věnuje mimořádná pozornost. Jde nejen o vleklé problémy v oblasti investiční výstavby, v procesu rozšířené socialistické reprodukce, v racionalizaci odběratelsko-dodavatelských vztahů, ale i o pomalý vzrůst strukturálních změn a překračování ukazatelů výrobní spotřeby.

Vládní prohlášení vycházející z úspěšného plnění kvantitativních ukazatelů rozvoje národního hospodářství správně obrací pozornost a klade důraz na kvalitativní ukazatele plánu. Zejména na materiálové a mzdové náklady, úspory energie, produktivitu práce, snížení stavu zásob a na efektivnost naší účasti v mezinárodní dělbě práce.

Nerovnoměrný vývoj ve vztazích mezi národohospodářskými ukazateli, množství i jakosti, vyžaduje i nadále reagovat na jeho příčiny politickými prostředky.

Poslanci Československé strany socialistické, jejichž jménem hovořím, jsou toho názoru, že do politického řešení těchto složitých otázek vývoje socialistické společnosti by se měl zapojit ještě aktivněji celý systém Národní fronty. Všechny její složky by měly získávat naše spoluobčany k racionálnímu hospodaření na každém pracovišti, k uvědomělému úsilí, aktivitě a iniciativě, znásobené rychlejším uplatňováním nejen vědeckých a technických, ale i moderních řídících, organizačních a motivačních poznatků do praktického života.

Potřeba aktivního přístupu každého našeho spoluobčana k těmto otázkám vystupuje do popředí zvláště nyní, kdy materiálová a energetická náročnost naší produkce se dostala pod vlivem prudkého růstu cen surovin na světových trzích do nové, ekonomicky náročnější situace. Domníváme se, že plnění tohoto závěru by ve svých důsledcích mohlo vést k rovnoměrnému vývoji hospodářských výsledků a prohlubování sociálních jistot našeho obyvatelstva.

Federální vláda v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ a ekonomických plén ÚV KSČ věnuje všestrannou pozornost výrobním investicím. Napříště by se měla odpovídajícím způsobem soustředit i na problematiku nevýrobních investic. Doba postoupila natolik, že by bylo vhodné soustředit se nejenom na jejich metodiku, ale i na efektivnost a využívání. Vždyť celkový objem nevýrobních investic je nepředstavitelně velký a trend vzestupu silně dynamický.

Soudružky a soudruzi, v příštím roce učiníme další krok k postupně hospodářské integraci v rámci RVHP, Tendence k stále výraznější integraci je základní perspektivní linií pro všechny členské země. Propracování dlouhodobé koncepce optimálního zapojení naší země do postupně integrujícího celku, je jedním z největších úkolů, před jaký kdy byla postavena naše společnost od nastolení socialismu. Vždyť koncepce, která zabezpečuje rozmnožení bohatství Československa a trvalý růst životní úrovně lidu na jedné straně a účelné napojení na všechny nové a do značné míry neznámé vazby nově vznikajícího komplexu na straně druhé, vyžaduje přehodnotit většinu dosud platných ekonomických kritérií. Integrace výrob a výzkumů nese sebou nová hlediska nejen na surovinovou základnu, ale i odbyt. Delimitace nebo rozšíření výroby i do výzkumného zázemí posouvá dosavadní efektivnost a návaznost do zcela jiné polohy. Z našeho jednání vyplývá, že mnohé návrhy konkrétní, o vývoje integračních vztahů jsou hotovy. Myslím, že bude správné, a by se v nich naplnily všechny možnosti naší ekonomiky tak, aby byly položeny základy k dalšímu vnitřnímu ekonomickému vývoji a jeho perspektivnímu postavení v rámci RVHP.

Soudružky a soudruzi poslanci, vládní prohlášení odůvodněně spojuje naše vnitropolitické cíle se širšími mezinárodními souvislostmi. Jsme si vědomi, že současné a příští úkoly lze realizovat jen a jen v podmínkách míru. Proto poslanci Čs. strany socialistické spolu s celou stranickou základnou se stavějí za aktivní čs. zahraniční politiku. Při tom jsme si vědomi, že cíle vyplývající z této aktivity lze splnit jen v naprosté jednotě socialistických zemí.

Posuzujeme-li tendence roku 1973 z hlediska příštího vývoje, pak je třeba říci, že rok 1973 působil i na vytváření rovnováhy mezi ekonomickým, kulturním a sociálním vývojem naší společnosti. Tyto tendence nás všechny zavazují. Bude třeba i nadále hledat cesty a prostředky k tomu, aby lidé socialistické společnosti skutečně žili socialistickým způsobem života, aby životní prostředí a životní styl vytvořily tu jednotu, která je pro společnost rozvíjející se v podmínkách socialismu příznačná. Potřeba soustavného obohacování a všestranného rozvíjení nejen celospolečenského programu ekonomiky, kultury, školství a sociální politiky, ale i jeho soustavného zdokonalování a dotváření za součinnosti všech sil společnosti a sociálních i věkových skupin obyvatelstva to jenom dokazuje.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jménem Klubu poslanců Čs. strany socialistické mohu prohlásit, že jeho poslanci, ale i všichni příslušníci této politické strany ve vědomí své spoluodpovědnosti učinili vše pro to, aby se ve své každodenní práci aktivně podíleli na tvorbě a řešení současných a budoucích úkolů socialistického Československa.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Burgerovi. Slovo má nyní poslanec Karel Neubert.

Poslanec SL K. Neubert: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážené Federální shromáždění, vážené soudružky a soudruzi, z vládního prohlášení mimo jiné vyplývá, že v popředí pozornosti čs. zahraniční politiky je otázka nastolení trvalého světového míru, sousedské soužití a mírová spolupráce mezi všemi evropskými státy. Je to zahraničně politický princip, který má naši plnou podporu, neboť vychází z hlavních úkolů, které stanovil XIV. sjezd v oblasti zahraniční politiky, a potvrzuje, že i dnes, 2 8 let po 2. světové válce, je vysoce aktuální. Imperialistické státy se snaží řešit mezinárodně politické problémy použitím síly a své hlavní naděje vkládají v síly vojenské. Dlouhodobá válka ve Vietnamu, nejdelší ve 20. století, opakované války a konflikty na Středním východě, v krvi utopené národní a demokratické hnutí v Chile a další skutečnosti jsou toho důkazem. Na války a válečné plány imperialismu nejvíce doplácí pracující lid, především dělnická třída. Proto trvalý mír patří mezi hodnoty a cíle, které k sobě přitahují tužby prostých lidí na celém světě. Po tisíciletí mohl být trvalý světový mír jen zbožným přáním nebo utopickým programem. Teprve naše současná etapa díky změněnému poměru sil poprvé v historii lidstva otevírá možnost vytýčit reálný program odstranění války ze života společnosti. Tato možnost ovšem nespadla s nebe. Je výsledkem cílevědomého a usilovného boje komunistických a dělnických stran, je výsledkem leninského pojetí proletářského internacionalismu. Proletářský internacionalismus je prověřený a osvědčený nástroj dělnické třídy v boji za její zájmy, za pokrok a mír ve světě. Zvláště v boji za mír umožňuje sjednotit nejširší masy lidstva pod prapor proletářského internacionalismu a utvořit mezinárodní bojovou jednotu všech mírumilovných sil proti agresivním imperialistickým silám. Zvláštní pozornost zasluhují projevy proletářského internacionalismu v zemích, které sledují a uplatňují zásady mírumilovné politiky. Zde se proletářský internacionalismus projevuje zvlášť konkrétně. Má velmi často i hmotnou podobu, čímž vyniká jeho funkce jako přímého nástroje v souvislosti s bojem za světový mír. Postoj Sovětského svazu např. k Afganistanu, Iránu, Pákistánu a zejména k Indii je toho přesvědčivým důkazem. To, že tak veliká země jako Indie stojí bezvýhradně na platformě světové fronty boje za mír, je výsledkem důsledného uplatňování správné politiky socialistických zemí na zásadách proletářského internacionalismu.

Mimořádným nástrojem v boji za světový mír se stává socialistický internacionalismus uplatňovaný uvnitř socialistické soustavy. Bohatá a plodná spolupráce v rámci RVHP je usměrňována společnými cíli budování socialismu, jejichž hlavním znakem jsou formy vzájemné bratrské spolupráce a pomoci. Praxe této spolupráce na základě vzájemných výhod a pomoci ukazuje, že je to nejlepší cesta, jak nejefektivněji využívat vlastní přírodní a pracovní zdroje i zdroje ostatních členských zemí RVHP, jak dosáhnout vysokého tempa ekonomického růstu, podstatně zvýšit svůj průmyslový potenciál a tedy i sílu a obranyschopnost celého socialistického společenství. Politika mírového soužití, kterou prosazují a provádějí socialistické země, se současně kloubí s rozhodným bojem proti agresivním akcím imperialismu a s rozhodnou podporou boje národů za nezávislost a společenský pokrok. Důležitou úlohu v tomto boji sehrálo pražské zasedání politického poradního výboru členských zemí Varšavské smlouvy v letošním roce a Krymská schůzka stranických představitelů socialistických zemí. Obě porady mohly konstatovat, že společný cílevědomý boj přináší konkrétní plody, Připomeňme si některé důkazy. V červenci 1956, kdy se izraelsko-britská agrese proti Egyptu rozpoutává v nebezpečné ohnisko 3. světové války, je to právě rozhodný hlas Sovětského svazu, který vede k uhašení tohoto nebezpečného požáru. Je to dále porážka kontrarevoluce v Maďarsku na podzim téhož roku, svolání mezinárodní porady komunistických a dělnických stran v listopadu 1957, která přijímá principy socialistického internacionalismu, podpora, kterou poskytly socialistické státy kubánské revoluci a obhájení jejího vítězství proti imperialistické agresi, uhájení Německé demokratické republiky proti neustálým provokacím a pokusům o její likvidaci, prosazení myšlenky o celoevropskou kolektivní bezpečnost a zahájení konkrétních jednání k její realizaci, ukončení války ve Vietnamu, aniž by imperialisté Spojených států dosáhli svých cílů. Je to Československo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci z 6. května 1970, v níž je zakotvena podpora při upevňování a ochraně socialistických vymožeností každé socialistické země jako společná internacionální povinnost socialistických států, Je to konečně nebývalá, s historií nesrovnatelná mírová ofenzíva Sovětského svazu, zahájená inspirujícími závěry XXIV. sjezdu KSSS, která ukazuje konkrétní cesty k mírovému soužití států s rozdílnými společenskými systémy.

Jsou to návrhy a výsledky, které jsou v souladu se zájmy všeho lidstva, s objektivními vývojovými procesy ve světě i s principy, které jsou zakotveny v Chartě OSN. Proto patří mezi nejaktuálnější a nejvíce diskutované otázky současných mezinárodních vztahů a jsou mírumilovnými státy s pokrokovou veřejností vysoce oceňovány a podporovány. Podporují je s vědomím, že pozitivní změny a vývoj, směřující ke zmírnění mezinárodního napětí, vyplývají především z úsilí a iniciativy socialistických zemí, zvláště pak Sovětského svazu.

Jednou z důležitých otázek z hlediska zachování světového míru je otázka Evropy Také zde socialistické státy praktickými činy dokazují svou upřímnou vůli řešit problémy a vytvořit v Evropě atmosféru vzájemné důvěry, nutnou pro dobré sousedské vztahy. Vycházíme z přesvědčení, jak je uvedeno v čs. - indické deklaraci, která byla podepsána při návštěvě soudruha Husáka v Indii, že příznivý vývoj v Evropě napomůže i uvolnění napětí a vyřešení konfliktů v ostatních částech světa a že dosažené politické uvolnění se promítne i do oblasti vojenské.

Domnívám se, soudružky a soudruzi poslanci, že naše Federální shromáždění se účinně podílí na tomto úsilí i dosažených výsledcích ať již svou zákonodárnou činností, veřejnou prací poslanců nebo po linii Meziparlamentní unie. Dobře si uvědomujeme, že naše síla je v jednotě socialistického společenství, že mír, bezpečnost a suverenita každé socialistické země je garantována pevným spojením a semknutím celého socialistického tábora. Znovu jsme se o tom názorně přesvědčili na shromážděních při oslavách Měsíce čs. - sovětského přátelství i na nedávných veřejných schůzích. Na těchto veřejných schůzích se potvrdil nejen vysoký stupeň ideové a organizační jednoty naší strany, ale také manifestační důvěra miliónů občanů naší socialistické republiky k politice Komunistické strany Československa při ocenění její práce v odhodlání plně se angažovat při naplňování linie a závěrů XIV. sjezdu.

Bilance dosavadního plnění úkolů pětiletky ve všech oblastech naší činnosti, jak to ukázalo poslední zasedání ústředního výboru, to plně potvrzuje. Výsledky, které byly za tři léta pětiletky dosaženy, jsou dobré a dokumentují, že disponujeme vším, co je nutné k realizaci linie XIV. sjezdu v politicko-ekonomické oblasti i v mezinárodních vztazích.

Všichni si uvědomujeme i to, že na cestě výstavby socialismu a rozvoje společnosti je pro nás i nadále rozhodujícím garantem Sovětský svaz, který má padesátileté zkušenosti z výstavby socialistického státu a jeho veliká politická, ekonomická a obranná síla.

Domnívám se, soudružky a soudruzi, že Komunistická strana Československa, Národní fronta a vláda vytvořily podmínky, aby všichni naši občané i v příštím období mohli prokázat svůj vztah k naší společnosti a podílet se slovy i činy na rozvoji naší socialistické společnosti, na upevňování světového míru a aby Československá socialistická republika byla jedním z nejpevnějších článků socialistického společenství jako rozhodujícího a osvědčeného činitele v boji za mír a pokrok ve světě. /Potlesk./

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Neubertovi. Slovo má poslanec Ján Bandžák, připraví se poslankyně Libuše Kvasnicová.

Poslanec SL ing. J. Bandžák: Vážený súdruh predsedajúci, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, správa o plnení programového vyhlásenia našej vlády, ako ju predniesol jej predseda s. dr. Štrougal, nám plne a v celej šírke objasňuje úspechy v ekonomickej oblasti, a tým aj v stúpajúcej úrovni nášho pracujúceho ľudu. Bola vytvorená mohutná ekonomická sila, ktorej základom je mnohoodvetvový priemysel a socialistická poľnohospodárska veľkovýroba, pokroková veda, kvalifikované kádre robotníkov, odborníkov a vedúcich pracovníkov.

V dôsledku toho sa rozširujú ekonomické možnosti súčasne riešiť hospodárske a sociálne úlohy, čo kladie mimoriadne požiadavky na hospodársko-organizátorskú prácu, o ktorej by som chcel vo svojom diskusnom príspevku povedať niekoľko myšlienok.

Rast náročných úloh zvyšuje úlohu riadenia ekonomiky. Tento problém bol a je stredom pozornosti spoločenského života nášho štátu a dnes jeho význam nesmierne vzrastá, Zdokonaľovanie metód plánovitého riadenia a celého mechanizmu hospodárenia je jeden z kľúčových problémov ekonomiky a ekonomickej politiky.