Tento stručný výpočet svedčí o tom, že konzulárna činnosť zasahuje mnohé oblasti vzájomných vzťahov zmluvných štátov - či už je to oblasť hospodárskej spolupráce, oblasť vedeckotechnickej a kultúrnej spolupráce, oblasť práva, alebo tiež oblasť z hľadiska konzulárnych stykov mimoriadne dôležitá - oblasť turistického ruchu.

Vyplýva z toho aj veľký význam, ktorý má pre prehlbovanie a rozvoj zmluvných stykov podpis konzulárneho dohovoru. Tento svojím významom patrí k základným zmluvám. V prípade konzulárnych dohovorov s BLR, RSR, Kubánskou republikou a MLR, ktoré dnes predkladáme, sa ich význam zdôrazňuje ešte tým, že ide o zmluvné. dokumenty uzavrené s bratskými socialistickými štátmi.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, odporúčam, aby ste s predloženými konzulárnymi dohovormi s Bulharskou ľudovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou, Kubánskou republikou a Maďarskou ľudovou republikou vyslovili svoj súhlas na základe článku 36 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii v znení ústavného zákona č. 125/1970 Zb.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem ministrovi zahraničných vecí s. Chňoupkovi za výklad k vládnym návrhom. Za výbory Snemovne národov prednesie spravodajskú správu spravodajca poslanec Ján Kováčik. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN J. Kováčik: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, s odstupom času stále výraznejšie vystupuje do popredia historický význam XIV. zjazdu KSČ. Na jednotlivých zasadnutiach ÚV KSČ bola rozpracovaná línia XIV. zjazdu strany pre všetky hlavné oblasti práce straníckych, štátnych a hospodárskych orgánov, pre spoločenské organizácie a tiež pre úsek ideovej výchovy a našej zahraničnej politiky.

Pri plnení uznesení XIV. zjazdu využíva strana osvedčených skúseností z budovania socialistickej výstavby a vyvodzuje patričné poučenie z minulosti. V oblasti zahraničnej politiky bol dosiahnutý rad dobrých úspechov najmä vo vzťahu so socialistickými štátmi.

Vzťahy Československej socialistickej republiky so socialistickými štátmi sú v súčasnej dobe charakterizované neustálym dynamickým rozvojom vzájomných stykov a spolupráce, a to v oblasti hospodárskej, vedeckotechnickej, kultúrnej a turistickej i v oblastiach vzájomného záujmu. Všeobecný význam tejto spolupráce sa neustále zvyšuje v priamej súvislosti s prebiehajúcim procesom socialistickej integrácie, uskutočňujúcej sa v spojitosti s rozsiahlym programom výrobnej spolupráce a kooperácie. Pri tomto nemožno zabúdať na skutočnosť, že vo vzájomných vzťahoch medzi spriatelenými socialistickými štátmi zohráva významnú úlohu rastúci turistický ruch, ktorého sme za posledné roky sami svedkami.

Tým sa dostáva na program dňa i taká dôležitá oblasť pre utváranie všestranného rozvoja vzťahov, ako je otázka konzulárnych stykov.

Konzulárne dohovory s Bulharskou ľudovou republikou, Maďarskou ľudovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou a Kubánskou republikou, ktoré sú dnes predkladané Federálnemu zhromaždeniu na schválenie, sú si blízke predovšetkým cieľom, ktorý sledujú. Ich účelom je vyjadrenie zmluvných dokumentov pre rozvoj vzájomných vzťahov v duchu priateľstva a spolupráce.

Uvedené konzulárne dohovory majú rad spoločných čŕt, ktoré svojím obsahom i pre niektoré menej významné odlišnosti odrážajú vzťahy s každou z týchto spriatelených socialistických krajín.

Všetky tieto dohovory vychádzajú nielen z Viedenského dohovoru o konzulárnych stykoch do roku 1963, ale odráža sa v nich i ďalší vývoj, ktorým pokrokové zásady konzulárneho práva prešli vo vzťahoch medzi socialistickými štátmi.

Viedenský dohovor však práve pre svoju mnohostrannú povahu nie vždy plne vyhovoval špecifickým potrebám dvojstranných konzulárnych stykov. Preto štáty väčšinou svoje konzulárne styky upravujú dvojstrannými konzulárnymi zmluvami, ktoré vychádzajú z dohovoru o konzulárnych stykoch.

Vývoj konzulárneho práva vo vzťahoch medzi socialistickými štátmi sa však nezastavil na úrovni Viedenského dohovoru. Právna úprava konzulárnych stykov medzi socialistickými štátmi nielen že prekračuje rámec, ale ďalej prehlbuje pokrokové zásady, ktoré tento dohovor priniesol, ale prináša i nové prvky. Tento vývoj môžeme sledovať najmä vo dvoch oblastiach. Je to jednak oblasť výkonu konzulárnych funkcií a ďalej oblasť výsad a imunít poskytovaných konzulárnym úradom a ich členom. Pri výkone konzulárnych funkcií je zdôvodnená jednota oboch základných stránok konzulárnej činnosti, ako napomáhajú rozvoju vzťahov a spolupráce medzi prijímajúcim a vysielajúcim štátom i ochrany práv a záujmov vysielajúceho štátu a jeho občanov. Obe tieto stránky konzulárnej činnosti spolu tesne súvisia a vzájomne sa dopĺňajú, V oblasti výsad a imunít sa nové zásady odrážajú vo význame a rozšírení výsad a imunít poskytovaných konzulárnym úradom a ich členom. Postavenie konzulárnych úradov a ich členov je tak v tomto smere obdobné ako postavenie diplomatických misií a ich personálu.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, predložený vládny návrh Konzulárneho dohovoru medzi ČSSR a Bulharskou ľudovou republikou, Maďarskou ľudovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou a Kubánskou republikou nielen že nahradzuje predchádzajúce zmluvné dokumenty, ale svojím obsahom a rozsahom zodpovedá stále sa prehlbujúcim vzájomným bratským vzťahom, vytvára príslušné podmienky pre ďalší rozvoj hospodárskych, kultúrnych, technických a iných vzťahov a pozitívnym spôsobom rozvíja medzinárodné právo v podmienkach bratskej spolupráce so spriatelenými socialistickými štátmi.

Preto odporučujem Snemovni národov vysloviť súhlas s predloženým textom vládnych návrhov konzulárnych dohovorov.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Kováčikovi. Za výbory Snemovne ľudu prednesie spravodajskú správu spravodajkyňa poslankyňa Ing. B. Meszárošová. Prosím, aby sa ujala slova.

Zpravodajka poslankyně SL ing. B. Meszárošová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, s prihliadnutím k neustálemu prehlbovaniu a rozvíjaniu vzájomných vzťahov a spolupráce Československej socialistickej republiky s Bulharskou ľudovou republikou, s Maďarskou ľudovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou a Kubánskou republikou, predložené vládne návrhy konzulárnych dohovorov pomôžu riešiť celý rad bežných otázok, ktoré sa vyskytujú pri pobyte občanov jedného štátu na územní druhého štátu, či sa už jedná o pobyt súvisiaci s plnením úloh v oblasti hospodárskej alebo vedeckotechnickej spolupráce, alebo ide o pobyt súvisiaci s uskutočňovaním kultúrnej spolupráce alebo turistického ruchu.

Obsahom konzulárnych dohovorov medzi Československou socialistickou republikou a Bulharskou ľudovou republikou, Maďarskou ľudovou republikou, Rumunskou socialistickou republikou a Kubánskou republikou je právna úprava zriaďovania konzulárnych úradov, postavenie konzulárnych úradov, výkon konzulárnych funkcií a postavenie členov konzulárnych úradov a ich rodinných príslušníkov.

Všetky štyri dohovory viažu zriadenie konzulárneho úradu na súhlas prijímacieho štátu. Dohoda medzi vysielajúcim a prijímacím štátom určuje sídlo konzulárneho úradu, oblasť jeho pôsobnosti, konzulárny obvod a jeho klasifikáciu.

Konzulárnym úradom je obdobne ako i diplomatickým misiám zaistená nedotknuteľnosť a prijímaciemu štátu je uložená povinnosť ich ochrany. Zvláštnu ochranu má archív konzulárnych úradov. Konzulárny úrad má právo na spojenie s prijímacím štátom i s diplomatickými misiami a konzulárnymi úradmi prijímacieho štátu bez ohľadu na to, kde sa nachádzajú. Pokiaľ ide o členov konzulárneho úradu, predkladané konzulárne dohovory rozoznávajú dve kategórie: konzulárnych úradníkov a konzulárnych zamestnancov. Konzulárni úradníci sú osoby poverené výkonom konzulárnych funkcií, konzulárni zamestnanci sú osoby, ktoré spravidla vykonávajú na konzulárnom úrade technické a administratívne funkcie. Výsady a imunity, ktoré dohovory poskytujú členom konzulárneho úradu, sú podobné ako výsady a imunity poskytované a zodpovedajúce kategórii personálu diplomatických misií.

Najvýznamnejšou z poskytovaných výsad a imunít je nedotknuteľnosť členov konzulárneho úradu. Členovia konzulárneho úradu ďalej požívajú colné oslobodenie, daňové oslobodenie a ďalšie niektoré výhody. Primeraným spôsobom tieto výsady a imunity prináležia i rodinným príslušníkom a členom konzulárneho úradu.

Je teda zrejmé, že konzulárna činnosť zasahuje do radu vzťahových oblastí medzi vysielajúcim a prijímajúcim štátom, a tým je daný i význam konzulárnych dohovorov pre rozvoj vzťahov medzi zmluvnými štátmi.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, dňa 6. 12. 1973 sa týmito dohovormi zaoberal Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu a dňa 7. 12. 1973 Zahraničný výbor Snemovne ľudu a preto odporučujem Snemovni ľudu tieto všetky štyri konzulárne dohovory schváliť.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem spravodajkyni poslankyni Meszárošovej za prednesenú spravodajskú správu.

Otváram k predloženým návrhom rozpravu. Do rozpravy sa prihlásili poslanci Stanislav Charvát a Juraj Turošík. Prosím poslanca Charváta, aby sa ujal slova.

Poslanec SL S. Charvát: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté. Konzulární dohody, které jsou předkládány dnes ke schválení, jsou výrazem vztahů socialistických států ve všech oblastech stykové činnosti a její dosažené úrovně. Jsou odrazem vztahů socialistických států vědomých si odpovědnosti za rozvoj jak vlastní země, tak i ostatních socialistických států, které spojuje stejné státní zřízení a které dosáhly dalšího vyššího kvantitativního i kvalitativního rozvoje vzájemných styků mezi sebou navzájem.

Všechny smluvní strany zaznamenaly za poslední uplynulá léta bouřlivý ekonomický a kulturně politický rozvoj včetně rozšíření vzájemných styků ve všech sférách společného života. Stále stoupající trend je i ve vzájemné výměně zboží, posilující proces ekonomické integrace zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Ve svém příspěvku bych se chtěl zabývat dvěma zeměmi, se kterými ČSSR uzavírá konzulární úmluvy, to je s Kubánskou republikou a se zemí, kterou jsem měl nedávno možnost navštívit - Bulharskou lidovou republikou.

Vztahy mezi ČSSR a Kubánskou republikou se neustále prohlubují a rozšiřují. Jsou prodchnuty duchem opravdové bratrské a soudružské spolupráce a uskutečňují se na zásadách marxismu - leninismu a proletářského internacionalismu. Dosahují v současné době největšího rozmachu za celou dobu jejich existence, a to na všech úsecích - po stranické, státní linii a po linii masových organizací.

O vzájemném rozmachu čs. - kubánských styků svědčí skutečnost, že mezi ČSSR a Kubou bylo uzavřeno více než 30 smluvních dokumentů, upravujících vztahy mezi oběma zeměmi v nejrůznějších oblastech. V současné době jsou v proudu jednání, směřující k dalšímu prohloubení styků na poli vzájemné výměny zboží, zintenzívnění hospodářské spolupráce a na poli dalšího prohloubení styků kulturních, školských a zdravotnických.

Z hlediska smluvních dokumentů zaujímá v československo-kubánských vztazích významné místo konzulární úmluva mezi ČSSR a Kubánskou republikou, která byla podepsána počátkem dubna t. r. za pobytu čs. stranické a vládní delegace na Kubě. Podpisem této dohody došlo nejen k vytvoření příznivých předpokladů pro rozvoj vzájemných čs. - kubánských vztahů v oblasti konzulárních, ale byl tak znovu zdůrazněn zájem obou zemí na dalším sblížení a na rozšíření cesty vedoucí k prohloubení spolupráce ve všech oblastech čs. - kubánské spolupráce.

Československo-bulharské vztahy se rozvíjejí plně v souladu se závěry předcházejících stranických sjezdů obou bratrských stran, porady mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, krymské schůzky vedoucích stranických představitelů socialistických zemí z července 1973 a společně dohodnutých dokumentů Varšavské smlouvy zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.

V návaznosti na výsledky jednání stranických a vládních delegací na nejvyšší úrovni jsou i velmi bohaté vzájemné styky a široká spolupráce po linii státních a vládních orgánů a společenských organizací. Styky po těchto liniích se nyní rozvíjejí většinou na základě konkrétních plánů a společně dohodnutých dokumentů.

Rozsah těchto styků po linii státních orgánů a společenských organizací dosáhl již takové úrovně, jaké nebylo nikdy v minulosti.

K dalšímu rozvoji čs.-bulharských vztahů nesporně přispěje i celková činnost nově zřízeného generálního konzulátu ČSSR ve Varně, který zahájil svou činnost dne 30. července 1973. V oblasti vzájemných hospodářských vztahů byly závěry, vyplývající z jednání stranických a vládních delegací na nejvyšší úrovni v roce 1972 a z posledního zasedání RVHP v červnu 1973 rozpracovány do usnesení 14. zasedání čs. - bulharského výboru pro hospodářskou spolupráci z července 1973.

Na tomto zasedání bylo zhodnoceno plnění usnesení z XIII. zasedání výboru, projednány některé nedostatky a přijata opatření k jejich odstranění a stanoveny základní směry další spolupráce v některých odvětvích národního hospodářství. Dále byl projednán stav prací a návrhy na další spolupráci na úseku strojírenství, plnění úkolů na úseku zahraničního obchodu a posouzen Program rozvoje socialistické ekonomické integrace mezi ČSSR a BLR v období do roku 1990, který bude dále rozpracován a upřesňován.

Současné čs.-bulharské hospodářské vztahy jsou dány dlouhodobou obchodní dohodou, uzavřenou na období 1971 - 1975, která předpokládá zvýšení objemu vzájemných dodávek zhruba cca 1,2 mld Rbl, což představuje zvýšení o 55 % v porovnání se skutečností let 1966 - 1970.

Protokol na rok 1973 předpokládá zvýšení vzájemné výměny zboží oproti protokolu roku 1972 o cca 14,5 %. která by měla dosáhnout v celkovém obratu více než 250 mil. Rbl, což je úroveň, kterou dlouhodobá obchodní dohoda předpokládá až na rok 1975.

Významnou událostí v oblasti školských styků byla konference představitelů 21 družebních škol obou zemí, která se uskutečnila v březnu 1973 v Bratislavě. Její závěry přispěly k vytyčení hlavních směrů dalšího vývoje této spolupráce zaměřené především k řešení konkrétních vědeckých úkolů.

Ve školním roce 1973 - 1974 studuje v BLR celkem 84 čs. stipendistů. Na vysokých školách v ČSSR studuje nyní 361 bulharských stipendistů a 21 stážistů.

Také turistický ruch je významnou součástí čs.-bulharských vztahů, který plní svou úlohu jak v politickém, tak i v ekonomické oblasti.

Konzulární úmluvy uvádějí, jaká jsou práva konzulárních pracovníků. My však musíme toto znění chápat nejen jako práva, ale též jako povinnosti vyplívající právě ze vztahů.socialistických států. Uplatňování práv a povinností je právě to, co naše vztahy upevňuje a přispívá k neustálému vzájemnému poznávání. Myslím však, že nejpodstatnější jsou osobní kontakty jak s kubánskými, tak s bulharským lidem. Říkám to proto, že minulý měsíc jsem měl možnosti navštívit Bulharskou lidovou republiku se studijní delegací sociálního výboru, vedenou s. doc. Pennigerovou, kde jsme mohli na vlastní oči přesvědčit o tom, jak jejich výsledky a poznatky ukazují na fakta opravdu nevyvratitelná.

Mohli jsme se přesvědčit o jejich velkém úsilí, vytyčených perspektivních cílů při zvyšování životní úrovně bulharského lidu. Naše delegace byla seznámena s mnoha sociálními opatřeními. Ať už v populační politice, ke které je přistupováno komplexně, kde jsou uplatňována všechna hlediska sociální, ekonomická, psychologická a lékařská apod. Dlouhodobá koncepce je vybudovat dostatečné kapacity tak, aby všechny děti mohly být vychovávány v kolektivních zařízeních.Přesvědčili jsme se při návštěvě mateřské školy s jakou láskou jsou vychovávány už od svého mládí tyto děti k hrdinům bulharského lidu, k státním představitelům, tak i k lásce k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým státům. Seznámili jsme se s řešením zlepšování životních a pracovních podmínek zaměstnaných žen, též s péčí o přestárlé občany. Měli jsme možnost podívat se, jak je pečováno o pracující v léčebných ústavech, jak odpočívají pracující v rekreačních střediscích.