Osnova tedy pokračuje v tradici, na níž byl Sbor národní bezpečnosti od svého počátku budován jako nástroj moci dělnické třídy, Toto pojetí prosazovala Komunistická strana Československa přes zuřivý odpor buržoazních politických představitelů již do zákona o národní bezpečnosti v roce 1947, v němž byl Sbor národní bezpečnosti uzákoněn jako jednotný ozbrojený nástroj moci lidové demokracie vzešlé z vítězství národní a demokratické revoluce v Československu. Plně a bezezbytku bylo prosazeno pojetí Sboru národní bezpečnosti jako nástroje diktatury proletariátu v zákoně Národního shromáždění republiky Československé, který byl přijat 21. 12. 1948. Tento zákon upravil činnost Sboru národní bezpečnosti po dobu sedmnácti let - do roku 1965, tj. do doby přijetí dosud platného zákona. Během této doby byl sveden rozhodující boj za upevnění socialistického státu a společnosti. v němž Sbor národní bezpečnosti se ctí obstál, protože obětavě bránil politickou moc dělníků, rolníků a všech pracujících proti teroristům, zahraničním rozvědkám imperialistických států, proti rozvratníkům, které organizovala poražená buržoazie ve velkém rozsahu a za vydatné pomoci imperialistických států. V tomto boji se ukázal Sbor národní bezpečnosti hodným důvěry a podpory pracujícího lidu a mnozí jeho příslušníci platili svou věrnost socialismu krví a desítky z nich svými životy. I když v období platnosti zákona z roku 1948 došlo i k případům porušování socialistické zákonnosti, nepadají tyto negativní případy na vrub zákona, ale naopak, mají svou příčinu právě v jeho porušování, Přesto i tyto zkušenosti neztrácíme ze zřetele nyní, když předkládáme k projednání a schválení návrh nového zákona. Naopak, politicky se od negativních případů jednoznačně distancujeme a legislativně vytváříme všechny předpoklady, které by vyloučily i potenciální možnost stranou odsouzených skutečností porušování socialistické zákonnosti. Tolik stručně úvodem.

A nyní několik poznámek k vlastnímu návrhu zákona.

Již v úvodní preambuli, obsahující základní charakteristiku a postavení Sboru národní bezpečnosti, je zakotven základní princip, kterým se řídí Sbor národní bezpečnosti - princip vedoucí úlohy Komunistické strany Československa. Tento princip je zařazen do preambule, protože péče o realizaci politické linie strany v každodenní práci Sboru je nezbytnou podmínkou správné funkce každého jeho útvaru i příslušníka.

Novou skutečností v předložené osnově je fakt, že se završuje úprava otázek vnitřního pořádku a bezpečnosti ve smyslu ústavních zákonů a zákonů vymezujících kompetenci federálních a republikových ústředních orgánů státní správy. Návrh přitom velmi důsledně - při respektování všech ústavních zásad, na nichž je budována Československá socialistická republika jako federativní stát - realizuje princip jednoty Sboru národní bezpečnosti. Tato jednota, která vzešla z národní a demokratické revoluce, se zcela osvědčila jako podmínka plné akceschopnosti Sboru, O její nezbytnosti svědčí i řada nenávistných útoků, kterými chtěly pravicové a protisocialistické síly v krizových letech oddělit od sebe a postavit proti sobě dvě základní složky - Státní bezpečnost a Veřejnou bezpečnost.

Proto jednotu Sboru chápeme nejen ve smyslu právních a organizačních předpisů, ale její základ spatřujeme v ideové jednolitosti celého Sboru, budované na marxisticko-leninské ideologii, na politice strany a na zásadách proletářského internacionalismu, Jenom takto budovaný bezpečnostní aparát může být spolehlivým nástrojem socialistického státu a spolehlivým garantem všech důležitých úkolů, které jsou mu svěřovány.

Z těchto hledisek jsou v osnově zakotveny základní organizační principy, které zajišťují akceschopnost Sboru národní bezpečnosti jako jednotného, podle vojenských zásad organizovaného ozbrojeného sboru, který plní úkoly federace i republik na celém území státu, Vyjádřením této jednoty Sboru je také úprava postavení ministra vnitra ČSSR ve vztahu k jeho příslušníkům.

Vyjádření teritoriálního principu ve výstavbě Sboru je proto v odpovídající formě, konkrétnosti i obecnosti, protože tento princip není jediným, na němž je Sbor budován. Netýká se všech útvarů a některých se netýká vůbec nebo jen zčásti.

Osnova poprvé výslovně svěřuje Sboru národní bezpečnosti spoluodpovědnost za zajišťování bezpečnosti celého socialistického tábora a ukládá mu zákonnou povinnost spolupráce s bezpečnostními sbory spřátelených socialistických států. Žijeme na hranici kapitalistického světa a musíme být připraveni spolu s našimi spojenci k obraně a ochraně státní nezávislosti i našeho socialistického zřízení, opřeni o pevné a nerozborné přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. Krizová léta nás o tom znovu poučila. Proto příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří zůstali těmto politickým principům věrni, tvoří dnes základ celého Sboru a ti, kteří se proti nim vážně provinili, museli službu ve Sboru opustit nebo ji opouštějí, i když to není lehký a pro nás snadný úkol. Postupujeme tak vědomě v oblasti legislativní i praktické politiky proto, že provedení zásad proletářského internacionalismu považujeme za jednoznačně progresívní a nutné opatření, bez jehož výslovného uplatnění si dnes není možno představit moderní, soudobý zákon, upravující činnost bezpečnosti v socialistické zemi, tím méně pak každodenní výkon praktické bezpečnostní služby vůbec a v oblasti kontrarozvědné a rozvědné činnosti zvláště.

Z usnesení XIV. sjezdu Komunistické strany Československa dále vyplývá pro Sbor národní bezpečnosti úkol soustavného zdokonalování metod práce, zvýšení nároků na kvalifikaci a všestrannou - to znamená morálně politickou i odbornou - přípravu příslušníků na boj proti rozvratným živlům, proti kriminalitě a při ochraně socialistického zřízení, veřejného pořádku života, zdraví a práv občanů.

Po dosavadním projednání návrhu zákona v komisích odborníků z různých oblastí práva, v orgánech vlád i zastupitelských sborů, výborů SL a SN a se samými občany jsme se ubezpečili v přesvědčení, že při respektování všech požadavků se podařilo vyjádřit pojetí socialistické zákonnosti jako hlavní metody činnosti Sboru při plnění úkolů v ochraně našeho socialistického státu. Rozšíření oprávnění příslušníků Sboru národní bezpečnosti na jedné a zpřesnění jejich povinností na druhé straně vytváří dobré podmínky pro efektivní plnění úkolů Sboru a pro jeho účinný vliv na socialistické právní vědomí.

Rovněž požadavek na další rozvoj socialistické demokracie a rozšiřování účasti pracujících na správě státu prohlubováním svazku Sboru národní bezpečnosti s pracujícími je součástí realizace sjezdového usnesení.

Obě tyto linie zdokonalování funkce socialistického státu se v osnově prolínají a vytvářejí předpoklady pro politicky správné realizování zákona o činnosti Sboru národní bezpečnosti v praxi. V tomto řešení spatřujeme pokrokovost osnovy, která na jedné straně dává potřebné prostředky mocenskému orgánu státu ke splnění jeho úkolů při zabezpečování pokojné socialistické výstavby, a na druhé straně zabezpečuje všechny právní jistoty a svobody občanů i ochranu jejich osobního vlastnictví, zdraví a životů, Vyváženost obou těchto složek je nespornou předností osnovy, dokladem její humánnosti a základem jejího třídního socialistického charakteru. Při uvádění zákona o Sboru národní bezpečnosti do života bude důležitým úkolem prosadit ji i do praxe útvarů sboru a každého jeho příslušníka.

Od charakteristiky základního poslání Sboru národní bezpečnosti, obsažené v ustanovení § 1, přes základní úkoly uvedené v ustanovení § 4, až po konkrétní povinnosti ukládané příslušníkům ve speciálních ustanoveních, je výrazně zabezpečena ochrana práv a svobod občanů i jejich majetku. Stejně v dalších ustanoveních jsou zabezpečena práva občanů ve vztahu ke Sboru a zvláště právní záruky, které jim zákon dává při služebních zákrocích příslušníků Sboru. Osnova tedy vytváří podmínky k maximálnímu šetření nedotknutelnosti a integrity socialistického občana. V praxi pak musíme zabezpečit takové jejich uplatnění, aby řádný občan naší republiky mohl žít s pocitem jistoty a bezpečnosti, ale aby také každý, kdo by chtěl porušovat zákony a veřejný pořádek a ohrožovat bezpečnost státu, našeho zřízení, musel počítat s rozhodným zásahem Sboru národní bezpečnosti.

V této souvislosti bych rád upozornil na jeden důležitý prvek demokratičnosti v oblasti ochrany veřejného pořádku, a to na činnost Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti. K jejímu ustavení došlo v roce 1952 a od té doby tento dobrovolný aktiv uvědomělých občanů vzrostl na 90 000 členů, kteří při obětavém plnění nejrůznějších úkolů získali bohaté zkušenosti a stali se významným pomocníkem Veřejné bezpečnosti nejen při zabezpečování místního pořádku, ale i pozitivním činitelem při vytváření socialistického právního vědomí. Tento aktiv byl dosud řízen na základě vyhlášky ministra vnitra. Dospěli jsme k opodstatněnému závěru. že odpovídá vzrůstajícímu významu Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, aby její právní postavení bylo zakotveno v zákoně. Jde o rozsah oprávnění, o podmínky výkonu služby a ostatní poměry členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti. Jde však také o to, aby nenesli sami riziko, kterému jsou při výkonu této služby vystaveni. Tato opatření nacházejí v osnově výraz v ustanoveních o pomocníku Veřejné bezpečnosti jako o veřejném činiteli, v ustanovení o náhradě škody a v řadě dalších. Jsme přesvědčeni, že tím nová úprava vytváří i příznivé podmínky pro získání dalších, především mladých členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, pro služby k ochraně zdraví, životů a majetku našich občanů.

A dále: Sbor národní bezpečnosti je zřízen jako speciální mocenský orgán s přesně stanovenými úkoly a s vymezenou pravomocí. Při přípravě osnovy jsme si položili za cíl jasně vymezit postavení Sboru v systému státních orgánů a jeho vztahy k těmto orgánům stejně jako k hospodářským a společenským organizacím. Proto je věnována čtvrtá hlava preciznímu vyjádření vztahu Sboru národní bezpečnosti k národním výborům jako k orgánům státní moci, a to se snahou optimálně sladit ústředně řízenou činnost ozbrojeného Sboru, v němž nemohou neplatit zásady nedílné velitelské pravomoci, s jeho úkoly při zabezpečování ochrany v jednotlivých územních celcích s cílem upevňovat postavení a autoritu národních výborů. Útvary Sboru národní bezpečnosti budou proto plnit úkoly ukládané jim i národními výbory, budou předkládat národním výborům zprávy o stavu veřejného pořádku v jejich obvodech a budou konzultovat s národními výbory i v otázkách územní organizace sboru. Osnova předpokládá, že vlády republik po přijetí zákona upraví podrobněji vztahy mezi Veřejnou bezpečností a národními výbory při ochraně veřejného pořádku, aby byly vytvořeny optimální podmínky pro pravidelnou a oboustranně prospěšnou spolupráci.

Povinnost Sboru národní bezpečnosti spolupracovat s vedením státních, družstevních a společenských organizací se týká celého rozsahu jeho činnosti a z hlediska Sboru je vedena snahou po preventivní ochraně společenských zájmů, po likvidaci příčin jejich ohrožení, po pomoci občanům, kteří se dostanou do konfliktu se zákonem a koneckonců zájmem na všech problémech, jak je život přináší a jak jsme nuceni je každodenně řešit. V dosavadní spolupráci na tomto úseku bylo dosaženo řady dobrých výsledků, a to zpravidla tehdy, kdy se obě strany sešly na bázi celospolečenských zájmů. S výsledky se samozřejmě nemůžeme uspokojovat, a proto budeme hledat všechny cesty k dalšímu zkvalitnění a zefektivnění i této spolupráce.

Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, předložená osnova zákona dává orgánům státní moci a především Sboru národní bezpečnosti všechny nezbytné prostředky k účinné ochraně naší společnosti, socialistického zřízení, socialistického státu i práv a svobod našich občanů. Stanoví přesně jejich rozsah a také podmínky, aby jich bylo v každé situaci použito přiměřeným způsobem. Vytváří předpoklady pro prohlubování součinnosti Sboru národní bezpečnosti s ostatními státními orgány, se společenskými organizacemi i s lidem.

Mohu vás, představitele lidu v tomto nejvyšším zastupitelském orgánu státu, ujistit, že Sbor národní bezpečnosti za všech okolností dostojí svému poslání, plynoucímu ze zákona z našeho právního řádu, ze stranických usnesení a usnesení vlády a splní své úkoly při ochraně našeho socialistického zřízení proti třídním nepřátelům a všem protispolečenským živlům učiní vše, aby nedovolil nikomu beztrestně narušovat pokojný mírový život naší vlasti - Československé socialistické republiky.

K zákonu samému chci prohlásit: prostě řečeno, předložený návrh zákona je stejně tak zákonem o Sboru národní bezpečnosti, jako o ochraně práv občanů naší socialistické země a našeho socialistického společenského a politického zřízení.

Proto se jménem vlády ČSSR obracím na vás, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, s přáním, abyste po věcném jeho projednání zákon schválili jednomyslně tak, jak je předložen. Je ku prospěchu lidu, společnosti i naší republiky. Děkuji. /Potlesk./

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministrovi. Jako společného zpravodaje určily výbory Sněmovny národů poslance Antona Muržice. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec SN ing. A. Muržic: Vážení hostia, vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a poslanci!

Navrhovaný zákon o Zbore národnej bezpečnosti je jedným z významných opatrení pri realizácii záverov vytýčených XIV. zjazdom KSČ, ktorým sa utvárajú konkrétne podmienky pre výkon a riadenie bezpečnostnej služby. Ochrana socialistického štátneho zriadenia, verejného poriadku a majetku v socialistickom vlastníctve, ako i ochrana bezpečnosti, zdravia a životov našich občanov a ich práv i majetku, patrí k rozhodujúcim predpokladom našej socialistickej spoločnosti.

Naše skúsenosti i skúsenosti ostatných socialistických krajín ukazujú, že na zabezpečenie uvedených úloh potrebujeme profesionálne, odborne a politicky zdatný bezpečnostný aparát, ktorý pod vedením vládnúcej triedy a jej predvoja Komunistickej strany Československa dôsledne ochráni náš štát a slobodu našich národov.

Do návrhu zákona sú začlenené poznatky a skúsenosti z posledných rokov. Jeho zásady boli prikázané Brannému a bezpečnostnému výboru a Ústavnoprávnemu výboru Snemovne národov a už v novembri a decembri 1972 prerokované. Doba do predloženia návrhu paragrafovaného znenia zákona sa plne využila na to, aby sa celá významná problematika posúdila veľmi starostlivo a podrobne zo všetkých politických i odborných aspektov, tak na pracoviskách, ako i vo všetkých ďalších rozhodujúcich štátnych i politických orgánoch.

Do posudzovania i príprav návrhu zákona boli zapojení všetci poslanci Branného a bezpečnostného výboru i Ústavnoprávneho výboru Snemovne národov, ktorí vďaka poznatkom a názorom získaným vo svojich volebných obvodoch sa zúčastnili na niektorých rokovaniach i na odbornej expertíze, zvolanej na posúdenie posledných návrhov.

Rovnako stretnutie určených poslancov s legislatívnymi pracovníkmi Federálneho ministerstva vnútra i so samotným ministrom vnútra ČSSR a uskutočnená výmena názorov priniesli ďalšie cenné poznatky tak ku konkrétnym častiam návrhu zákona. ako i k úlohám a činnosti bezpečnostných orgánov. Tak si určení poslanci znova overovali vhodnosť i správnosť formulácií a obsahu jednotlivých paragrafov.

Už pri prerokúvaní návrhu zásad zákona uplatnili poslanci uvedených výborov celý rad pripomienok a návrhov a tlmočili aj názory bezpečnostných a iných orgánov zo svojich volebných obvodov. Zvlášť v názoroch bezpečnostných orgánov sa prejavili niektoré návrhy, ktoré poukazovali na praktické spojovanie zákonných noriem s výkonnou činnosťou.

Veľmi kladne sa v návrhu zásad zákona hodnotilo to, že sa uplatňujú zodpovedajúce zákonné zmocnenia, ktoré plne zodpovedajú súčasným vzťahom v socialistickej spoločnosti. Rovnako sa posudzovalo i vymedzenie dôležitej spoločenskej funkcie bezpečnostného aparátu, ktorá bude podľa zákona vykonávaná špecifickými, avšak presne vymedzenými prostriedkami.

Zdôraznenie účelnej preventívnej činnosti tak v návrhu zásad, ako aj v § 1 návrhu zákona ukazuje, že naša spoločnosť i prostredníctvom bezpečnostných orgánov má prvoradý záujem na predchádzaní represiám a taktiež i tieto orgány musia vidieť povinnosť aktívneho a cieľavedomého pôsobenia v okruhu svojej činnosti smerom ku všetkým našim občanom. Domnievam sa, že o plnom pochopení tejto zásady svedčí i obsah tlače ministerstva vnútra "Bezpečnosť" a "Stráž vlasti". ktoré neustále zdôrazňujú významnú stránku výchovy a prevencie a prenášajú dobré skúsenosti z tejto činnosti.

Pripomienka k formulačnej úprave ochrany socialistického majetku bola prijatá už na schôdzke výborov a presne formulovaná s. ministrom Kaskom a tiež začlenená do § 3 návrhu zákona tak, aby nebola zúžená základná úloha ZNB. t.j. ochrana socialistického zriadenia.