Veľmi citlivo a zodpovedne boli posudzované práva slobody občanov, zvlášť pri zásahoch a používaní prostriedkov pri služobných zákrokoch. Tu je na mieste ustanovenie o primeranosti, ktoré sa premieta zvlášť zdôraznene v návrhu zákona o ZNB. Vymedzenie zásahov i použitých prostriedkov pokrýva plne § 3 odsek 2 a okrem iného i § 33 odsek 2, kde okrem primeranosti je uvedené také ustanovenie, aby sa pri zásahu orgánov použil prostriedok, ktorý čo najmenej poškodzuje osobu, proti ktorej sa zakročuje, aby sa prostriedok použil len primeraným spôsobom a aby prípadná škoda nebola v nepomere k významu chráneného záujmu. Samotná primeranosť vzťahujúca sa na všetky časti návrhu zákona nie je kontrolovaná len orgánmi ZNB, ale taktiež prokuratúrou a súdom. Primeranosť sa premietne i do všetkých vykonávacích nariadení, rozkazov a smerníc vydávaných ministerstvami.

Z ďalších návrhov, formulačných a iných úprav uvádzam:

- formulačné upresnenie vo vzťahoch k ZNB k štátnym orgánom, najmä k súdu a prokuratúre

- nárok na úhradu výdavkov a ušlej odmeny za prácu tomu, kto sa dostaví na výzvu;

- konkretizáciu práv príslušníkov ZNB v súvislosti s udržiavaním poriadku u opitých osôb

- zisťovanie totožnosti v odôvodnených prípadoch;

- vysvetliť pojem "zaistenie", keď trestný poriadok hovorí len o "zadržaní";

- nutnosť vyhotovenia záznamu pri otvorení bytu, aby zákon nebol obrátený proti ZNB. ktorý tak robí len v nevyhnutých prípadoch

- návrh, aby príslušníci ZNB boli vždy verejnými činiteľmi, a celý rad ďalších.

Všetky tieto návrhy a pripomienky boli starostlivo uvážené, konfrontované s inými platnými zákonmi a posudzovaná ich vhodnosť a nevyhnutnosť. Výbory konštatovali, že podstatná časť sa uplatnila v návrhu zákona a ďalšia časť sa pokryje nariadeniami, rozkazmi a pokynmi ministerstva vnútra. Skutočnosťou je, že prerokúvanie najmä návrhu zásad zákona prispelo k zdokonaleniu osnovy zákona a významne pomohlo pri konečnom spracovaní návrhu paragrafovaného znenia zákona, ktoré bolo predložené a prerokované vo výboroch začiatkom tohto mesiaca.

Kladne boli hodnotené niektoré nové ustanovenia. Zvlášť okolnosť, že sa počíta s využitím právneho vedomia tam, kde občania, spoločenské a štátne organizácie budú aktívne spolupôsobiť pri zabezpečovaní spoločnosti pred porušením socialistického právneho poriadku. V tejto súvislosti bola vítaná ochrana záujmov Pomocnej služby VB, ktorá sa stala v priebehu minulých rokov významným pomocníkom orgánov Verejnej bezpečnosti.

Poslanci sú si vedomí, že niektoré formulácie predkladaného návrhu musia byť napriek niektorým pripomienkam také, ako sú v návrhu zákona uvedené. Vyplýva to i zo skutočnosti, že zákon nemôže byť menený za krátke časové obdobie, a preto musí svojím spôsobom zodpovedať súčasnému i budúcemu vývoju našej socialistickej spoločnosti.

Na schôdzkach výborov vyjadrili poslanci úplný súhlas s predloženým návrhom zákona. Početné vystúpenia smerovali k podpore návrhu zákona, konštatovali, že bolo prihliadnuté k ich návrhom a pripomienkam z predchádzajúcich rokovaní, a konečné stanoviská odporúčali návrh zákona prerokovať a schváliť.

Vážený súdruh generálny tajomník. vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vzhľadom na to, že Branný a bezpečnostný výbor a Ústavnoprávny výbor Snemovne národov nemali k návrhu zákona nové pripomienky, lebo pozmeňovacie návrhy a prijaté uznesenia Branného a bezpečnostného výboru a Ústavnoprávneho výboru Snemovne národov vyzneli ako súhlas s návrhom, odporúčam plénu Snemovne národov návrh zákona o Zbore národnej bezpečnosti schváliť od 1. júla 1974.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Muržicovi, Společným zpravodajem výborů SL je poslanec Andrej Džupina. Prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SL A. Džupina: Vážení hostia, vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, Branný a bezpečnostný výbor a Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu prerokúvali návrh zásad zákona o Zbore národnej bezpečnosti i konečný návrh paragrafovaného znenia zákona spoločne s výbormi Snemovne národov. Medzi našimi výbormi neboli ani v názoroch, ani v záveroch, žiadne rozpory.

Pretože výbory nenavrhujú žiadne pozmeňovacie návrhy, nie je ani plenárnej schôdzke snemovní predkladaná spoločná písomná správa.

V obidvoch výboroch pri prerokúvaní návrhu zákona vystúpilo celkom 23 poslancov. Poslanci konštatovali, že pripomienky prednesené pri prerokúvaní zásad zákona o Zbore národnej bezpečnosti boli zodpovedne posúdené Federálnym ministerstvom vnútra a zapracované do osnovy. Ďalej konštatovali, že návrh zákona, ktorý si overovali vo volebných obvodoch, je prijímaný nielen so súhlasom príslušníkov ZNB, ale aj širšej verejnosti.

Výbory považujú zákon o Zbore národnej bezpečnosti za veľmi vážnu právnu normu, a preto sú toho názoru, že by si ju mali všetci príslušníci ZNB rýchlo, presne a podrobne osvojiť. Za účelom jednoznačného a jednotného výkladu ustanovení zákona odporúčali výbory uskutočniť v orgánoch ZNB také opatrenia, ktoré umožnia osvojiť si znenie zákona všetkými príslušníkmi v čo najkratšom čase.

Oba výbory mali k dispozícii aj stanoviská orgánov národných rád. Osnovu zákona im zaslal predseda Federálneho zhromaždenia na posúdenie a prijatie stanoviska.

Z usnesenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady vyplýva, že orgány i Predsedníctvo SNR vyslovili s návrhom zákona o Zbore národnej bezpečnosti súhlas. Súčasne bolo odporúčané zvážiť niektoré formulačné pripomienky. Výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov spoločne s Federálnym ministerstvom vnútra zhodne konštatovali, že nie je potrebné robiť v návrhu zákona žiadne úpravy alebo zmeny.

Stanoviská Ústavnoprávneho výboru a Výboru pre národné výbory a národnosti Českej národnej rady boli tiež súhlasné a odporúčali návrh zákona o Zbore národnej bezpečnosti schváliť. Odporúčalo sa i uváženie niektorých formulačných pripomienok. Súčasne s tým došla aj písomná pripomienka poslanca Křenka.

Po zvážení uvedených pripomienok došli oba výbory Snemovne ľudu k záveru, že netreba v návrhu zákona robiť žiadne zmeny.

S ohľadom na tieto skutočnosti i na dôvodovú správu, ktorú predniesol poslanec súdruh Muržic. nepredkladajú výbory Snemovne ľudu žiadne pozmeňovacie návrhy. Branný a bezpečnostný výbor a Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu súhlasia so zdôvodnením a stanoviskami výborov Snemovne národov, pripájajú sa k nim a odporúčajú plénu Snemovne ľudu schváliť návrh zákona o Zbore národnej bezpečnosti s účinnosťou od 1. júla 1974.

Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Džupinovi. Soudružky a soudruzi, zatím se do rozpravy k předloženému vládnímu návrhu zákona o Sboru národní bezpečnosti přihlásili tito poslanci: Jan Šimek, Michal Šucha, Františka Pilátová, Jozef Valo, Václav Pešek a Vladimír Šimek.

Zahajuji rozpravu. Jako prvnímu uděluji slovo poslanci Janu Šimkovi.

Poslanec SL RSDr. J. Šimek: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v souvislosti s dnešním projednáváním vládního návrhu zákona o Sboru národní bezpečnosti bych chtěl stručně poukázat na některé politické aspekty postavení a úkolů Sboru národní bezpečnosti.

XIV. sjezd KSČ na základě zhodnocení dosavadního vývoje a analýzy současné etapy naší socialistické společnosti jednoznačně kvalifikoval náš stát jako nástroj moci dělnické třídy a ostatních pracujících a považuje za zvláště důležité, aby se v budoucím období dále upevňoval jeho třídně politický základ. rozvíjely se všechny jeho funkce v zájmu všestranného rozvoje naší společnosti.

Ve shodě s marxisticko-leninským učením o socialistickém státě a o etapách jeho vývoje musíme pohlížet i na poslání Sboru národní bezpečnosti, na hodnocení jeho činnosti v minulosti i na úlohu, kterou musí sehrát v současném období. O jaké období jde, nejlépe z hlediska mezinárodních vztahů charakterizovalo komuniké politického poradního výboru států Varšavské smlouvy z l8. dubna t.r. Cituji:"...Tendence k uvolnění napětí je dnes převládajícím rysem vývoje situace v Evropě i na celém světě. V praxi mezinárodních vztahů se stále více uplatňuje zásada mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením a takové základní normy mezinárodních vztahů, jako je respektování nezávislosti a svrchovanosti, rovnoprávnosti, územní celistvosti, neporušitelnosti státních hranic, které se vytvořily v Evropě, odmítnutí násilí a vyhrožování silou a vzájemné nevměšování do vnitřních záležitostí. "

Tento závěr plně potvrzuje vývoj posledních měsíců, kdy přes intriky a odpor světových reakčních sil a jejich snahu má proces zmírňování mezinárodního napětí objektivní základnu a nese v sobě rysy trvalého charakteru.

Rostoucí politická. ekonomická i vojenská síla socialistického společenství i přitažlivost leninské politiky mírového soužití se stále výrazněji projevují jako prvek ovlivňující jak celkový mezinárodně politický vývoj, tak i přístup k řešení jednotlivých krizových situací a k likvidaci ohnisek napětí.

Poslední měsíce však také znovu potvrdily, že v procesu uvolňování napětí a rozvíjení vzájemných vztahů a spolupráce mezi státy s rozdílným společenským zřízením, se náš protivník nevzdal boje proti socialismu. Nemůžeme ani na okamžik ztrácet ze zřetele, že reakční síly imperialismu využívají každé příležitosti k tomu, aby udržely při životě starou politiku, ochránily své výsady i mocenské zájmy.

Z poválečné historie víme, že Sbor národní bezpečnosti jako celek dostával po roce 1945 postupně novou obsahovou náplň odpovídající lidově demokratickému charakteru státu. Sbor národní bezpečnosti v tomto období plnil především úkoly spjaté s ochranou lidově demokratického zřízení, obranu vymožeností, kterých pracující lid dosáhl v národní a demokratické revoluci. Významnou úlohu splnil v únorových událostech r. 1948 na straně dělnické třídy a pracujících, v boji, kdy se rozhodovala otázka "kdo s koho".

Mezníkem v životě celé naší společnosti se stal IX. sjezd KSČ v roce 1949, který schválil generální linii budování socialismu v naší vlasti, jejíž součástí byly i úkoly státního aparátu, tzn. i Sboru národní bezpečnosti.

Výstavba socialismu v Československu probíhala za složité vnitřní i mezinárodní situace. Vnitřní politický vývoj po Únoru se vyznačoval zostřením třídního boje, umocňovaným zhoršující se mezinárodní situací v důsledku politiky studené války. Proto strana vždy zdůrazňovala nutnost upevňování Sboru národní bezpečnosti, lidové armády a Lidových milicí.

Hodnotíme-li celou etapu výstavby socialismu, můžeme odpovědně říci, že Sbor národní bezpečnosti dosáhl v tomto období ve své činnosti řady úspěchů, které strana i celá naše společnost nejednou kladně hodnotila a ocenila. Výsledky jeho práce snesou i ta nejpřísnější hlediska. Na tom nemohou nic změnit ani některé chyby, které se v práci některých úseků bezpečnostního aparátu projevily.

V období let 1968 - 1969 se našli lidé, kteří očerňovali a snažili se pošpinit Sbor národní bezpečnosti jako celek a objektivně tak nahrávali protisocialistickým kontrarevolučním živlům. Cíl těchto snah byl jasný. Jestliže se totiž zamyslíme nad celou historií bezpečnostního aparátu a zejména nad jeho poválečnou historií, pochopíme, proč síly, které chtěly zaútočit na základní principy socialistického státu, musely své úsilí zaměřit především proti bezpečnostním složkám.

Náš bezpečnostní aparát. jako mocenský nástroj své třídy, stál vždy na pozicích ochrany zájmů dělnické třídy vedené Komunistickou stranou Československa. Dokázal to jak v období Února 1948, tak i v krizových letech 1968 -1969. Kromě některých renegátů a pravičáků převážná část příslušníků SNB čestně obstála v krizovém období let 1968 -1969, zejména na úsecích, které byly pod hlavním náporem nepřátel socialismu. Reakce zneužila i oprávněné kritiky chyb minulosti a s využitím masově sdělovacích prostředků zaútočila proti Bezpečnosti s cílem zdiskreditovat ji v očích veřejnosti a tak připravit půdu k boji o moc ve státě, o odstranění socialismu. A to i přesto, že bezpečnostní orgány jsou atributem každého státu, tedy i socialistického, který se musí chránit proti nepřátelské činnosti zvenčí, zejména v podmínkách třídně rozděleného světa a současně musí zabezpečovat vnitřní pořádek státu, jestliže nemá dojít k jeho rozkladu.

Poslání bezpečnostního sboru naší společnosti určuje dosažený stupeň ekonomicko-politického vývoje i celkový vývoj mezinárodní situace. Úlohou bezpečnostního sboru jako orgánu státního donucení je tedy i v současném období ochrana našeho zřízení, bezpečnosti státu a zájmů světové socialistické soustavy, ochrana socialistické zákonnosti, boj s přírodními živly, ochrana bezpečnosti občanů, socialistického vlastnictví, boj s negativními jevy narušujícími veřejný pořádek.

Přesto, že protistátní činnost uvnitř státu ztratila svoji třídní základnu, je třeba si na druhé straně uvědomit, že třídní boj trvá v mezinárodním měřítku a jeho výsledkem jsou nepřátelské akce proti nám. Proto těžiště činnosti bezpečnostních orgánů se přesouvá na boj s protistátní činností zvenčí.

Z toho všeho vyplývá, že nároky na práci SNB jako mocenského orgánu socialistického státu nejen že neklesají, ale naopak jeho společenské poslání roste.

Činnost bezpečnostních orgánů vzhledem k úkolům vyplývajícím z usnesení XIV. sjezdu KSČ má mimořádný význam při zabezpečování ochrany výdobytků socialistického zřízení a socialistického státu i ochrana jednotlivých občanů a jejich práv. Takovéto postavení Bezpečnosti vyžaduje úzkou spolupráci i s ostatními státními orgány, společenskými organizacemi a občany, aby se vytvořilo ovzduší, ve kterém se občané mohou kdykoli obrátit na orgány Bezpečnosti o urychlenou pomoc a jsou přesvědčeni, že jejich práva a oprávněné zájmy, osobní důstojnost a bezpečnost jsou garantovány zákony.

Hodnotíme-li dosavadní vývoj Sboru národní bezpečnosti a jeho současnou práci, musíme konstatovat, že SNB je nedílnou součástí našeho společenského dění a dosahované výsledky celého sboru jsou založeny na dobré a obětavé práci většiny příslušníků SNB.

Těmto úkolům plně odpovídá vládní návrh zákona o Sboru národní bezpečnosti, který projednáváme. Jsem přesvědčen, že Sbor národní bezpečnosti jak v minulosti, tak i nyní je odhodlaný pod vedením KSČ udělat všechno pro to, aby se již nikdy a nikdo neodvážil beztrestně rozbíjet socialistickou společnost a stát, aby se nás již nikdy a nikdo beztrestně nepokoušel vytrhnout ze svazku velké rodiny socialistických států v čele se Sovětským svazem.

Předseda FS A. lndra: Děkuji poslanci Šimkovi. Hovořit bude poslanec Michal Šucha, připraví se poslankyně Františka Pilátová.

Poslanec SN M. Šucha: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v rezolúcii XlV. zjazdu KSČ sa okrem iného zdôrazňuje organizátorsko - výchovná funkcia socialistického štátu ako nástroja moci robotníckej triedy ostatných pracujúcich. Tieto zásady sa dotýkajú upevňovania socialistického štátu v prehlbovaní socialistickej zákonnosti v jej triednej a internacionálnej podstate. Osobitný dôraz sa kládol na nevyhnutnosť politickovýchovnej práce k dodržiavaniu zákonov a ostatných právnych predpisov.