Celá řada členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti je zapojena v komisích národních výborů, zejména v komisích pro veřejný pořádek, a to ve velké většině ve funkci předsedů těchto komisí jako volení poslanci národních výborů.

Proto také v krizových letech byla Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti předmětem politických i fyzických útoků ze strany pravicových sil,

Nepřátelé socialismu dobře věděli, že tento dobrovolný sbor patří mezi ostatní pevné články ochraňující socialistické zřízení. V důsledku toho se v práci PS VB projevila určitá stagnace, avšak jen krátkou dobu. Na celostátním aktivu v Praze a konferenci v Bratislavě byly vytyčeny směry dalšího perspektivního rozvoje a zaměření práce členů PS VB, jak to ukládá směrnice XIV. sjezdu strany.

Vzhledem k důležitosti a odpovědnosti PS VB je zcela na místě, upravuje-li její postavení, práva a povinnosti jejich členů právě projednávaný zákon o Sboru národní bezpečnosti. Chtěla bych zdůraznit, že zákon ve svém § 54 odst. 2 velmi dobře realizuje samotné základní principy, na nichž je Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti budována, a to tím, že stanoví, že členem tohoto dobrovolného sboru se může stát jen občan oddaný socialistickému společenskému a státnímu zřízení, požívající všeobecné vážnosti a důvěry a který byl doporučen příslušným národním výborem. Zákon dává v § 57 členům Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti při výkonu služby řadu oprávnění a z těchto oprávnění vyplývá i nezbytnost velmi odpovědného přístupu k výkonu služby.

Na druhé straně však zákon poskytuje i těmto dobrovolně zapojeným občanům výraznou ochranu tím, že v § 56 odst. 2 zcela přesně stanoví, že při výkonu služby jsou členové PS VB veřejnými činiteli.

Domnívám se, že úprava takového postavení členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, jak ji stanoví projednávaný zákon, přichází ve správný čas. Nový zákon přispěje i ke zvýšení autority Sboru národní bezpečnosti i Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti a vytvoří též příznivější podmínky k dalšímu rozvoji jejich práce. To, jak je Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti v zákoně zakotvena, i to, jak je v praxi budována, je i pro další období zárukou, že svou společensky významnou prací přispěje k budování a ochraně socialistické společnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda FS A. lndra: Děkuji poslankyni Pilátové. Slovo má poslanec Jozef Valo, připraví se poslanec Václav Pešek.

Poslanec SN J. Valo: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, rezolúcia XIV. zjazdu KSČ zdôraznila, že dodržiavanie a upevňovanie socialistickej zákonnosti, štátnej, občianskej disciplíny a úcta k právu vôbec sa musia stať záležitosťou všetkých orgánov, organizácií a občanov. V súvislosti s prerokúvaným zákonom o Zbore národnej bezpečnosti chcem povedať niekoľko slov o spolupráci najmä národných výborov s orgánmi Verejnej bezpečnosti.

Národné výbory ako najširšie organizácie pracujúcich a súčasne ako orgány štátnej moci a správy musia rozhodnou mierou prispievať k dodržiavaniu socialistickej zákonnosti. Zákon o národných výboroch ukladá národným výborom, aby vedľa úloh na úseku hospodársko - organizátorskom a pri rozvíjaní kultúrnej úrovne pracujúcich dbali, aby boli plnené zákony, aby chránili socialistické vymoženosti, socialistické vlastníctvo, práva a oprávnené záujmy občanov a socialistických organizácií a zabezpečovali verejný poriadok a dodržiavanie pravidiel socialistického spolunažívania.

Vedľa súčinnosti s ďalšími orgánmi, inštitúciami a organizáciami zabezpečujú národné výbory niektoré svoje úlohy v spolupráci so Zborom národnej bezpečnosti.

Otázky verejného poriadku národné výbory zverujú do starostlivosti svojim komisiám pre ochranu verejného poriadku. Komisie vykonávajú kontrolnú, organizátorskú a pozorovaciu činnosť, z ktorej čerpajú podklady pre návrhy, na základe ktorých národný výbor prijíma opatrenia. Výkonným orgánom na tomto úseku sú inšpekcie verejného poriadku národných výborov, ktorých pracovníci dozerajú na dodržiavanie predpisov upravujúcich miestne záležitosti verejného poriadku, upozorňujú na zistené nedostatky a robia opatrenia na ich odstránenie.

V miestach, kde nie je národným výborom zriadená inšpekcia verejného poriadku, a v prípadoch, v ktorých charakter a rozsah priestupku presiahol právomoc, v ktorej by mohol zakročiť pracovník inšpekcie, je národný výbor oprávnený ukladať Verejnej bezpečnosti úlohy na zabezpečenie ochrany verejného poriadku. V súlade s vymedzením tejto kompetencie národných výborov v zákone o národných výboroch je ustanovenie § 37 prerokúvaného zákona o Zbore národnej bezpečnosti. Toto ustanovenie vcelku reálne predpokladá, že národné výbory budú útvarom Verejnej bezpečnosti ukladať úlohy na zabezpečovanie miestnych záležitostí verejného poriadku za predpokladu, že ich nebudú schopné zabezpečiť vlastnými silami a prostriedkami. Táto objektívna podmienka bude v praxi určitou medzou deľby v súčinnosti, bude zabraňovať eventuálnemu bezdôvodnému presúvaniu úloh a súčasne zabezpečovať, aby pracovníci Verejnej bezpečnosti neboli až na odôvodnené prípady odvádzaní od plnenia vlastných, odborne náročnejších a spoločensky prospešnejších úloh.

V návrhu prerokúvaného zákona sa ukladá útvarom Verejnej bezpečnosti predkladať národným výborom správy o stave verejného poriadku v ich obvode. Takéto opatrenia sa javia správnymi, ak má byť zabezpečené, aby národné výbory mohli plniť úlohu spočívajúcu vo vykonávaní horizontálnej koordinácie týchto úloh, ktoré budú plnené za účasti viacerých orgánov, ktoré nie sú vo vzájomnom vzťahu nadriadenosti a podriadenosti.

Verejná bezpečnosť a národné výbory vo svojej pôsobnosti vzájomne spolupracujú na celom rade úloh. Veľmi úzku súčinnosť si vyžaduje napr. vykonávanie zákona o ochrannom dozore. Popri jednoznačne verejnobezpečnostných úlohách sú tu tiež úlohy, ktoré spadajú do kompetencie národných výborov. Realizácia ochranného dozoru dovedená do konca predpokladá obstaranie ubytovania a starostlivý výber zamestnania pre osobu, ktorá v rámci ochranného dozoru je zverená tiež starostlivosti sociálnych kurátorov národných výborov. Pracovníci Verejnej bezpečnosti a sociálni kurátori si odovzdávajú poznatky, konzultujú a koordinujú vlastné opatrenia s cieľom dosiahnuť maximálny prevýchovný účinok u osoby. I keď doba účinnosti zákona o ochrannom dozore netrvá doteraz ani jeden rok, sú zisťované pozitívne prvky v spolupráci orgánov Verejnej bezpečnosti s národnými výbormi, spoločenskými a hospodárskymi organizáciami.

Vzťah medzi Verejnou bezpečnosťou a národnými výbormi je realizovaný aj v zabezpečovaní ochrany národného majetku. V tomto smere pracovníci ZNB a národných výborov spojujú úsilie, napr. pri riešení preventívnych protipožiarnych opatrení, pri vyšetrovaní príčin požiarov alebo pri iných udalostiach poškodzujúcich majetok v socialistickom vlastníctve. I otázky cestnej dopravy sú v niektorých otázkach predmetom spoločného riešenia a koordinácie. Pracovníci obidvoch orgánov na tomto úseku sledujú jeden ciel, a to organizovať a robiť opatrenia na zvyšovanie bezpečnosti cestnej dopravy. Orgány národných výborov a Verejnej bezpečnosti sa jeden bez druhého nezaobídu ani pri riešení opatrení pri živelných pohromách, katastrofách a nešťastiach veľkého rozsahu. Pri takýchto udalostiach bývajú pracovníci Zboru a národných výborov hlavnými oporami postihnutých a organizátormi záchranných prác.

Je tu celý rad ďalších bodov, keď orgány Zboru národnej bezpečnosti a národných výborov, spoločenských, zdravotníckych, hospodárskych organizácií musia ruka v ruke spolupracovať.

Pracovníci Verejnej bezpečnosti veľmi úzko spolupracujú so zdravotníckymi organizáciami a národnými výbormi v boji proti alkoholizmu, proti absencii a fluktuácii pracovníkov a proti ďalším zlozvykom odporujúcim morálke socialistického človeka.

Príslušníci Zboru národnej bezpečnosti sú často zapojení i do funkcií orgánov národných výborov. Bývajú z nich obetaví poslanci, členovia rád, komisií alebo zboru pre občianske záležitosti. Ich aktivita vo verejnom živote je odvodená od skúseností, že pri plnení svojich bezpečnostných úloh sa nezaobídu bez obetavých dobrovoľných pomocníkov z radu angažovaných občanov. V tomto smere musíme urobiť ešte viac na posilnenie aparátu nášho Zboru národnej bezpečnosti a na podporu širokými vrstvami pracujúcich.

Myslím, že ostávame niekedy i dlžníkmi, pokiaľ ide o dobré umiestnenie pracovní Zboru národnej bezpečnosti. V návrhu prerokúvaného zákona sa ukladá náčelníkom a veliteľom ZNB vyžiadať od národného výboru súhlas na rozmiestňovanie útvarov Verejnej bezpečnosti. Z praxe vieme, ako nám záleží na tom, aby sme vo svojich mestách a obciach mali naše útvary Verejnej bezpečnosti.

Musíme sa však i my poslanci zaujímať o to, aby príslušníci Verejnej bezpečnosti mali i dobré bývanie, pokiaľ možno v mieste, kde pracujú. Bývať s rodinou patrí k základnej spokojnosti každého pracujúceho, teda i príslušníkov ZNB, ktorí pre našu spoločnosť vynakladajú veľké úsilie a mnohokrát prinášajú i obete na životoch.

Svojím vystúpením som chcel vyjadriť podporu navrhovanému zákonu o Zbore národnej bezpečnosti. Ako poslanec som pri tejto príležitosti poukázal na niektoré súvislosti, o ktorých si myslím, že nie sú zanedbateľné a ich vyriešenie v miestach našich volebných obvodoch by prinieslo ďalšie zlepšenie práce príslušníkov ZNB, ako aj ich spolupráce s národnými výbormi, spoločenskými a hospodárskymi organizáciami. /Potlesk./

Předseda FS A.Indra: Děkuji poslanci Valovi. Slovo má poslanec Pešek, připraví se poslanec Vladimír Šimek.

Poslanec SL V, Pešek: Vážené předsednictvo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, společenským posláním Sboru národní bezpečnosti je ochrana společenského a státního zřízení, veřejného pořádku, majetku v socialistickém vlastnictví, bezpečnosti občanů, jejich práv a osobního vlastnictví.

K tomu, aby Sbor národní bezpečnosti mohl plnit svoje poslání, je třeba vytvořit podmínky stanovením základních principů organizace, přesným vymezením základních úkolů a stanovením práv a povinností příslušníků Sboru národní bezpečnosti při výkonu služby.

Projednávaný návrh zákona o Sboru národní bezpečnosti ukládá tomuto Sboru též důležité úkoly při ochraně majetku v socialistickém vlastnictví, zejména při odhalování a postihu hospodářské kriminality. Touto represivní funkcí Sboru nejsou ovšem vyčerpány jeho úkoly při ochraně ekonomiky. Mimořádný význam má i další jeho funkce, spočívající v preventivní a výchovné činnosti.

Ochranu československého národního hospodářství je třeba chápat jako jeden z prvořadých úkolů Sboru, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že národní hospodářství ČSSR bylo vždy předmětem intenzívních nepřátelských útoků vnitřních i vnějších nepřátel. V současném období je naše ekonomika jednou z rozhodujících oblastí pro úspěšný rozvoj socialistické společnosti. Důsledné zaměření na ochranu ekonomiky je proto také v souladu s úkoly vytyčenými XIV. sjezdem KSČ. Usnesení únorového pléna ÚV KSČ z roku 1972 k další realizaci závěrů tohoto sjezdu v ekonomické oblasti ukládá pak státním a hospodářským orgánům povinnost všestranně přispět k upevňování hospodářské kázně, a tím i k ochraně čs. ekonomiky.

V naší společnosti bylo dosaženo pod vedením KSČ významných úspěchů v politické, společenské i ekonomické oblasti, což se nepochybně pozitivním způsobem promítá v celkové bezpečnostní situaci ve státě jak v oblasti veřejného pořádku, tak také v oblasti boje s obecnou i protistátní kriminalitou.

Tyto pozitivní výsledky však dosud do jisté míry znehodnocuje rozsáhlá hospodářská kriminalita, jejíž vzestup se prozatím nepodařilo zastavit. Je třeba si uvědomit, že na tomto mimořádně citlivém úseku dosud negativně působí některé pozůstatky předchozího období, z nichž je třeba připomenout zejména následující skutečnosti:

- vlivem politické krize v letech 1968 až 1969 došlo ke značnému narušení principů, na nichž je budována ekonomika narušení centrálního řízení umožnilo nekontrolovatelný vznik řady různých družstev a soukromého podnikání, jehož průvodní jevy jsou nejrůznější formy úplatkářství, nezákonné machinace ke krácení státních financí apod.;

- i když exponenti pravicových a kontrarevolučníchsil nejsou již v rozhodujících hospodářských funkcích a nemají proto možnost přímého vlivu na vývoj čs. národního hospodářství v rozhodující míře, nelze přesto podceňovat působení pravicové propagandy a ideologie v oblasti ekonomiky.

Rozsah hospodářské kriminality charakterizují následující údaje: v roce 1973 bylo bezpečnostními orgány zjištěno celkem 67 214 případů hospodářské trestné činnosti, v níž byla vyčíslena celková škoda čs. národnímu hospodářství ve výši 233 mil. Kčs. Zjištěné trestně postižitelné útoky proti naší ekonomice reprezentují více než čtvrtinu celkové kriminality v ČSSR, a jsou proto také jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících celkový stav a vývoj trestnosti. V souvislosti s těmito čísly je třeba si uvědomit, že úsek ekonomiky je oblastí, v níž je boj s trestnou činností při jejím vyhledávání velmi složitý a obtížný, že ně kdy úroveň právního vědomí nejen řadových občanů, ale v ojedinělých případech i celých pracovních kolektivů a odpovědných hospodářských pracovníků výrazně zaostává za naší právní úpravou. Silně zde působí i různé lokální, skupinové, resortní a jiné zájmy. Občané často posuzují útoky proti socialistickému hospodářství jako méně nebezpečné, než ty majetkové delikty, které směřují proti zájmům jednotlivců. V důsledku všech těchto okolností existuje oprávněná domněnka, že v hospodářské trestné činnosti zůstává rozsáhlá skrytá krimi nalita trestně nepostižena.

To se projevuje výrazně např. u trestných činů proti hospodářské kázni, v různých machinacích ve zkreslování plnění plánu, v protiprávních přesunech zboží mezi hospodářskými organizacemi, v opatřování hospodářských výhod pro organizaci za úplaty, v obcházení mzdových předpisů při řešení nedostatku pracovních sil, v benevolentních postojích odpovědných hospodářských pracovníků k drobnějším případům útoků proti majetku v socialistickém vlastnictví, apod.

Zůstává skutečností, že funkce příslušející v ekonomické soustavě vnitroresortních hospodářských a státních kontrolních orgánů je nenahraditelná. Současně však v návaznosti na tyto orgány přísluší také významné úkoly orgánům Sboru národní bezpečnosti. K tomu, aby orgány Sboru mohly své úkoly úspěšně plnit, musí mít přiměřené postavení v systému státně mocenských orgánů. Jsem toho názoru, že předkládaný návrh zákona o Sboru národní bezpečnosti z tohoto hlediska vytváří pro činnost Sboru potřebné zákonné podmínky a vybavuje Sbor potřebným rozsahem oprávnění. Lze proto očekávat, že nový zákon o Sboru národní bezpečnosti přispěje ke zvýšení účinnosti boje bezpečnosti i proti hospodářské trestné činnosti.

Návrh zákona vytváří též nezbytné předpoklady pro činnost Sboru národní bezpečnosti v oblasti prevence a výchovy. Pro tuto oblast stanoví úkoly a odpovídající normy práce zákona v § 44 a 45 osnovy. Prohlubují se zde součinnostní vazby Sboru se státními, družstevními a společenskými organizacemi. Ukládá se Sboru získávat občany k aktivní pomoci při ochraně čs. ekonomiky a plně využívat vlivu kolektivů pracujících k preventivní činnosti. Vychází se zde ze zásady, že boj proti hospodářské kriminalitě musí být současně bojem proti příčinám této kriminality a bojem proti přežitkům v myšlení našich občanů.

Vážení soudruzi, chtěl bych se v té souvislosti zmínit ještě o jednom závažném problému ochrany čs. ekonomiky. Domnívám se, že k trestným činům a hospodářským trestným škodám by v mnoha případech nedocházelo, jestliže by byla důsledně a spolehlivě zabezpečena ostraha a ochrana našich závodů a důležitých hospodářských a státních objektů, Ostraha těchto objektů je totiž na velmi nízké úrovni a neodpovídá stále zvyšujícímu se významu národního hospodářství a potřebám jeho ochrany. Jeví se potřeba zabezpečovat ostrahu silami, které jsou skutečně schopny fyzicky zastat tento náročný úkol. Mimo to tam, kde je to možné a účelné, by bylo třeba použít k ochraně značných hodnot moderní zabezpečovací a signální techniku. Pracovníci naší Bezpečnosti nemohou vlastními silami uchránit každý závod, sklad, peněžní ústav apod. před často brutálním napadáním zločinnými elementy, jako tomu bylo opět dne 8. března 1974 při přepadení naprosto nezabezpečeného poštovního úřadu v Praze-Těšnově, kde příslušník Veřejné bezpečnosti Jiří Velíšek byl zákeřně zavražděn, když se postavil proti ozbrojenému banditovi prchajícímu s uloupenými penězi.