Některé případy volají po zpřísnění
postihu krajní nedbalosti při zabezpečování
značných materiálních hodnot. Varovným
příkladem může být událost
a situace v n.p. Slovnaft Bratislava. V červnu 1973 ve
skladu chemikálií Vlčie Hrdlo vznikl požár,
při němž shořely hodnoty téměř
za 7 mil. Kčs. Příčinou požáru
byly závady ve skladování hořlavých
látek v teplotě kolem + 25o C, ač pro jejich
skladování předepisuje ČSN přípustnou
teplotu do + 5o C. Často se stává, že
odpovědní hospodářští
pracovníci nevyvodí příslušná
opatření z varovných zkušeností,
které měli i v n.p. Slovnaft Bratislava z požáru,
který v tomto podniku vznikl ze. stejných příčin
několik dní před tím a jen šťastnou
náhodou se ho podařilo uhasit, aniž by vznikly
větší škody.
Takové případy jsou vskutku drahým
poučením. Postih viníků spočívá
pouze v nutné represi. Celospolečenský a
národohospodářský zájem však
musíme spatřovat především v
účinných preventivních opatřeních,
ke kterým směřují často opakovaná
upozornění pracovníků SNB. Realizovat
jejich upozornění, případně
praxí ověřené návrhy, však
mohou jen samotní vedoucí hospodářští
pracovníci jednotlivých závodů a organizací,
do jejichž pravomoci a odpovědnosti jsou svěřovány
hodnoty, které jsou socialistickým vlastnictvím.
Vážení soudruzi a vážené
soudružky, jsem proto přesvědčen, že
předkládaný návrh zákona odpovídá
současným potřebám a že významně
přispěje k dalšímu zlepšení
činnosti SNB, a to nejenom při plnění
jeho úkolů v souvislosti s ochranou čs. ekonomiky,
ale i ve všech ostatních oblastech jeho činnosti.
Přijetím nového zákona o SNB, který
důsledně vychází ze závěrů
XIV. sjezdu KSČ, je možno očekávat,
že SNB úspěšně splní své
úkoly v podmínkách předpokládaného
společenského vývoje v příštích
letech.
Předseda FS A, Indra: Děkuji poslanci Peškovi.
Jako poslední z listiny přihlášených
je poslanec Vladimír Šimek.
Poslanec SL ing. V. Šimek: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, jedním
ze základních úkolů SNB je podle §
4 návrhu zákona o SNB spolupůsobení
při řízení silničního
provozu a dohled na jeho bezpečnost a plynulost.
Silniční doprava a motorismus vůbec pro národní
hospodářství a život naší
společnosti má stoupající význam.
Více než 3 milióny motorových vozidel
- z toho více než miliónem osobních
automobilů a čtyřmi milióny řidičů
- se ČSSR dostává na úroveň
států s nejvyšším stupněm
motorizace, V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ
se bude objem silniční dopravy i nadále zvyšovat
a výrazně porostou i počty nových
osobních automobilů v osobním vlastnictví
občanů. V roce 1973 jich přibylo více
než 100 000 a v letošním roce prodá Mototechna
občanům dalších 140 000 osobních
automobilů.
Přestože počet motorových vozidel v
ČSSR v posledních letech rychle vzrůstá,
má vývoj nehodovosti od roku 1970 relativně
příznivý trend. Počet dopravních
nehod se sice zvyšuje, avšak percentuální
přírůstek počtu nehod zůstává
nižší než percentuální přírůstek
v počtu motorových vozidel.
Mimořádně příznivá a
ve srovnání s ostatními státy ojedinělá
je skutečnost, že se absolutně snižuje
počet osob usmrcených a zraněných
při dopravních nehodách. Je nesporné,
že značný podíl na tomto relativně
příznivém vývoji je možno přičíst
komplexním opatřením prováděným
Veřejnou bezpečností k zajištění
bezpečnosti silničního provozu. Současně
je však třeba objektivně posoudit, zda jsou
i do budoucna dány možnosti tento trend udržet
a případně jej ještě zlepšit.
Činnost Veřejné bezpečnosti v oblasti
silniční dopravy se neomezuje jen na spolupůsobení
při řízení silničního
provozu a na dohled na jeho bezpečnost a plynulost. V souladu
s platnými právními předpisy Veřejná
bezpečnost např. rozhoduje o způsobilosti
řidičů motorových vozidel, kontroluje
technický stav motorových vozidel, vydává
příslušné doklady a vede příslušné
evidence, spolupůsobí na úseku dopravního
inženýrství, rozhoduje nebo spolurozhoduje
o užívání a umisťování
dopravních značek a dopravních zařízení.
Důležitou funkci plní v otázce preventivního
působení na účastníky silničního
provozu. Je proto nezbytné, aby již příslušné
právní předpisy vytvářely odpovídající
podmínky pro účinné ovlivňování
bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
z hlediska prevence, represe i právního uvědomění
občanů.
Plnění litery zákona významnou měrou
musí ovlivnit přepracování základních
právních předpisů tak, aby odpovídaly
současnému stavu rozvoje naší socialistické
společnosti, federativnímu státoprávnímu
uspořádání a postihovaly objektivní
současné i perspektivní požadavky rozvoje
motorismu v ČSSR.
V současné době vrcholí práce
na nové vyhlášce o pravidlech silničního
provozu, která nabude účinnosti 1. ledna
1975. Nová pravidla výsledně vycházejí
z mezinárodních úmluv, využívají
zkušeností států s vysoce rozvinutým
silničním provozem včetně nových
pravidel silničního provozu platných od 1.
1. l973 v SSSR a respektují zásadu postupné
mezinárodní unifikace v této oblasti. Ve
svých důsledcích by nová pravidla
silničního provozu měla přispět
ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu.
Kvalitativně nové úkoly čekají
dopravní službu Veřejné bezpečnosti
v souvislosti s přípravou a budováním
centrálních systémů řízení
dopravy ve velkých městech Praze a Bratislavě.
Bude nezbytné přehodnotit dosavadní praxi
v řízení městského provozu
a provést příslušná personální
a materiální opatření včetně
odborné přípravy kádrů.
V dohledu nad silničním provozem z hlediska dodržování
pravidel silničního provozu je rovněž
nezbytná postupná revize a přehodnocení
stávající praxe. Při současné
hustotě silničního provozu, která
bude i nadále narůstat, se stávají
problematickými např. stacionární
formy dohledu, které umožňují zjistit
jen některé druhy přestupků. V zájmu
objektivity a důsledného dodržování
socialistické zákonnosti již také nelze
u některých dopravních přestupků
vystačit s pouhým subjektivním posouzením
příslušníka Veřejné bezpečnosti,
nýbrž je nezbytná jednoznačná
a objektivní dokumentace přestupku.
V zásadě se ukazuje, že k racionalizaci a zvýšení
efektivnosti práce dopravní služby Veřejné
bezpečnosti je nezbytné zavádění
nové techniky. Zde však vznikají určité
potíže při zabezpečování
nových technických zařízení
a přístrojů. Bude proto nezbytné plně
využít především mezinárodní
součinnosti v rámci Pracovní skupiny pro
bezpečnost silničního provozu sekce č.
4 Stálé dopravní komise Rady vzájemné
hospodářské pomoci, která se kromě
jiných úkolů v této oblasti zabývá
též integrací výroby moderního
technického vybavení dopravních policií
socialistických zemí, i když realizace zamyšlených
opatření si ještě vyžádá
určitou dobu. Současně bude nutno využívat
všech možností k uplatnění vývoje
a výroby potřebného vybavení dopravní
služby VB z tuzemských zdrojů.
Specifická situace vzniká v souvislosti s výstavbou
dálniční sítě v ČSSR.
S ohledem na svůj charakter není možné,
aby výkon dopravní služby VB na dálnici
zabezpečovaly teritoriální útvary,
jejichž územím dálnice prochází.
Na dálnici je nezbytné budovat dálniční
oddělení Veřejné bezpečnosti,
jejichž působnost se kryje s působností
cestmistrovství, nekryje se však s příslušným
územním správním celkem. Opodstatněnost
této organizační zásady, forem činnosti,
počtu pracovních sil a způsobu řízení
byla ověřena na dálničním oddělení
Veřejné bezpečnosti Mirošovice na dálnici
D 1, které bylo zřízeno v roce 1971.
V současné době vzniká problém
s budováním dalších dálničních
oddělení Veřejné bezpečnosti
na nově otevíraných úsecích
dálnic, neboť nejsou k dispozici pracovní síly.
Jelikož jde o nově vznikající útvary
s novou problematikou, není reálné budovat
další dálniční oddělení
Veřejné bezpečnosti z vlastních stavů
dopravní služby Veřejné bezpečnosti,
nemá-li být neúnosně oslabena její
činnost na dosavadní silniční síti.
K řešení této otázky bude proto
nezbytné uplatnit odůvodněné požadavky
v bilanci pracovních sil.
Krátký a zdaleka ne úplný přehled
úkolů Veřejné bezpečnosti v
oblasti silničního provozu ukazuje, že má-li
být alespoň udržen dosavadní relativně
příznivý trend vývoje nehodovosti,
bude třeba i nadále plného vypětí
sil, odhalování rezerv a využívání
všech možností ke zvýšení
efektivnosti práce, současně však bude
nutno podpořit opodstatněné požadavky
dopravní služby Veřejné bezpečnosti
ve sféře pracovních sil i v materiální
oblasti.
Hlavním činitelem v dopravě zůstává
člověk /chodec, cyklista, řidič motorového
vozidla/. Tyto lidi je třeba vychovávat a vést
ke kázni. Proto je třeba kvalitně řešit
dopravní výchovu na všech stupních a
hlavně u mládeže. Zvýšenou pozornost
je třeba věnovat přestupkům chodců
a tyto přestupce podrobovat povinnému doškolování
dopravních předpisů v době jejich
volna a využívat tak preventivně-represivního
působení.
Bez nadsázky každý poctivý náš
občan vidí, že služba příslušníků
SNB je náročná, vyžaduje vysokou uvědomělost,
odbornost a vysoké morální kvality. Podívejme
se jen na naše příslušníky dopravní
služby v Praze, Bratislavě a dalších městech,
v jakém prostředí, riziku, obětavě
a ochotně vykonávají svoji službu, pečují
o bezpečnost, plynulost dopravy a ovlivňují
tak rytmus života zasahujícího do všech
oblastí. Proto je zcela na místě, že
návrh zákona jako celek zakotvuje to, co si vynucuje
praxe.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Šimkovi.
Jeho vystoupením jsme vyčerpali písemně
podané přihlášky do rozpravy.
Hlásí se ještě někdo z poslanců
o slovo k předloženému vládnímu
návrhu zákona o Sboru národní bezpečnosti?
/Nikdo se nehlásil./ Nikdo.
Prohlašuji rozpravu za skončenou. Přeje si
soudruh ministr Obzina závěrečné slovo?
Ministr vnitra ČSSR doc. PhDr. J. Obzina, CSc.:
Vážený soudruhu generální tajemníku,
vážený soudruhu předsedo, milé
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, dovolte mi, abych především jménem
vlády ČSSR a jménem ministerstev vnitra poděkoval
vám všem a vaším prostřednictvím
dalšímu sboru zástupců našeho lidu
za věcné a konkrétní připomínky
k projednávání jak zásad tohoto zákona,
tak i paragrafovaného znění.
Dnes předložený návrh podal přesvědčivý
důkaz, že všechny tyto připomínky,
pokud byly shledány za oprávněné,
byly zapracovány a zařazeny do paragrafovaného
znění. Chci zde zdůraznit, že další
připomínky, které nesměřovaly
k doplnění zákona, jsou plně využity
v připravených prováděcích
nařízeních k tomuto zákonu. Těchto
osm prováděcích nařízení
hodláme vydat současně s platností
tohoto zákona od 1. července a pak i v tomto směru
splnit všechny legislativní a právní
požadavky. Proto nejen formálně, ale z celého
srdce děkuji vám všem za práci, která
byla věnována tomuto zákonu.
Pokud zde byly předneseny kritické názory
a slova uznání na adresu práce Sboru národní
bezpečnosti, jeho jednotlivých součástí
a jednotlivých příslušníků,
chci vás ujistit, že přispějí
jednak ke zkvalitnění práce tohoto sboru,
ale i k upevnění sebedůvěry a autority
tohoto významného orgánu socialistického
státu a našeho lidu. Povedeme i nadále všechny
orgány Sboru národní bezpečnosti,
Veřejnou i Státní bezpečnost i naši
rozvědku k tomu, aby i v budoucnosti vždy se ctí
mohly předstoupit před zákonodárný
orgán a složit ze své práce účty.
Protože ve vystoupeních nebyly předneseny rozporné
názory a rovněž tak nebyly předloženy
návrhy na změny paragrafovaného znění
předloženého zákona, dovolte mi, abych
se vzdal další části závěrečného
slova. /Potlesk./
Ještě jednou vám srdečně děkuji.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministrovi.
Přeje si vystoupit některý ze zpravodajů?
/Nikdo se nehlásil./ Nikoliv.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V této chvíli je v sále přítomno
178 poslanců Sněmovny lidu, ze Sněmovny národů
65 poslanců zvolených v České socialistické
republice a 64 zvolených ve Slovenské socialistické
republice. Je to tedy potřebná nadpoloviční
většina.
Nejdříve prosím o hlasování
Sněmovnu národů.
Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí
s předloženým návrhem zákona
o Sboru národní bezpečnosti podle doporučení
společného zpravodaje? /Hlasuje se./ Děkuji.
Je někdo proti?
Zdržel se někdo hlasování? Není
tomu tak.
Pro návrh se vyslovili všichni přítomní
poslanci Sněmovny národů.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem
zákona o Sboru národní bezpečnosti
podle doporučení společného zpravodaje?
/Hlasuje se./ Děkuji.
Zdržel se někdo hlasování?
Je někdo proti? Není tomu tak.
I Sněmovna lidu přijala zákon jednomyslně.
Konstatuji, soudružky a soudruzi, že Federální
shromáždění ČSSR souhlasným
usnesením obou sněmoven schválilo zákon
o Sboru národní bezpečnosti. /Potlesk./
Soudružky a soudruzi, odpolední jednání,
které zahájíme ve13.15 hod., bude řídit
první místopředseda Federálního
shromáždění s. ing, Marko. Přerušuji
nyní jednání na jednu hodinu.
/Jednání přerušeno ve 12.13 hod./
/Jednání opět zahájeno ve 13.15 hod./
/Řízení schůze převzal první
místopředseda FS ing. J. Marko. /
Předsedající první místopředseda
FS ing. J. Marko: Vážené súdružky,
vážení súdruhovia, pokračujeme
v rokovaní 11.spoločnej schôdzky Snemovne
ľudu a Snemovne národov.
Vítam na našej schôdzke hostí z Colnej
správy, ktorý sa zúčastnia rokovania
o návrhu colného zákona.
Podľa schváleného programu prerokujeme
Vládny návrh colného zákona /tlač
61/ a spoločnú správu Ústavnoprávneho
výboru, Výboru pre plán a rozpočet
a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod Snemovne ľudu
a Snemovne národov /tlač 19/SL a 16/SN/
Spoločnú správu výborov ste dostali
pred začatím schôdzky.
Návrh zákona odôvodní minister zahraničného
obchodu Československej socialistickej republiky súdruh
Andrej Barčák. Prosím, aby sa ujal slova.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR ing. A.
Barčák, CSc.: Vážené Predsedníctvo
Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vážení
hostia! Po dôkladnej príprave a prerokovaní
v príslušných legislatívnych orgánoch,
po schválení vládou ČSSR a po prerokovaní
vo výboroch ústavnoprávnych, výboroch
pre plán a rozpočet a výboroch pre priemysel,
dopravu a obchod oboch snemovní predkladáme v mene
vlády ČSSR 11. spoločnej schôdzke Snemovne
ľudu a Snemovne národov návrh colného
zákona, ktorého znenie vychádza zo zásad,
ktoré boli schválené príslušnými
straníckymi a ústavnými orgánmi.
Dôvody, pre ktoré sme sa rozhodli pristúpiť
k vypracovaniu novej zákonnej úpravy, spočívajú
v hlbokých sociálnych a ekonomických zmenách
a vo vývoji, ktorým prešla naša spoločnosť
v období posledných 20 rokov. Tieto zmeny sa výrazne
prejavili predovšetkým v ekonomickej sfére
a vyvolali nutnosť takých opatrení, ktorými
treba chrániť dosiahnuté vymoženosti a
súčasne stimulovať ďalší progresívny
vývoj i v tejto oblasti.