Jedným z týchto opatrení je nová súhrnná úprava výkonu štátnej správy v oblasti colnej kontroly.

Doterajšia právna úprava, obsiahnutá v zákone č. 36/1953 Zb. a vo vykonávacích predpisoch, je už prekonaná vývojom a nevyhovuje potrebám našej socialistickej spoločnosti v oblasti zahraničných ekonomických vzťahov a medzinárodnej turistiky. Svojím poňatím táto úprava vychádza zo stavu, keď úroveň medzinárodných stykov v týchto oblastiach bola celkom nízka a s doterajším stavom neporovnateľná.

Nebývalý rozvoj techniky po druhej svetovej vojne mal výrazný vplyv na všetky odbory ľudskej činnosti a v celosvetovom meradle značne urýchlil vývoj vpred v prospech síl socializmu. Rýchlym tempom sa rozvíja medzinárodná deľba práce v klasických i nových formách a je jedným zo základných činiteľov pozitívne ovplyvňujúcich vzťahy medzi národmi. Taktiež počet turistov, ktorí prekračujú štátne hranice, je rok od roku vyšší a medzinárodná turistika sa stáva dôležitou zložkou v prehlbovaní priateľských vzťahov a porozumenia medzi národmi. Len v roku 1973 prekročilo čs. štátne hranice vcelku 33 400 000 turistov a v rovnakom období prestúpilo hranice 4 800 000 automobilov.

ČSSR podporuje v medzinárodných vzťahoch všetky pozitívne tendencie a svojím dielom prispieva k neustálemu rozvoju medzinárodného obchodu a ostatných foriem medzinárodnej hospodárskej spolupráce. Jej príkladom je predovšetkým čs. účasť na rozvíjaní medzinárodných hospodárskych vzťahov v rámci RVHP. Pre ilustráciu možno uviesť. že celková výmena tovaru v prepočte na dopravné prostriedky predstavovala vlani viac ako 2 500 000 nákladných vagónov a 172 500 kamiónov. Uvedený prehľad poskytuje súčasne možnosť posúdiť rozsah činnosti orgánov colnej správy pri kontrole obehu tovaru v styku s cudzinou, ak sa uváži, že každý dopravný prostriedok musí byť podrobený colnej prehliadke, pri ktorej sa zisťuje, či dovážaný a vyvážaný tovar zodpovedá údajom uvedeným v dokladoch a či sa na tovar nevzťahujú zákazy alebo obmedzenia podľa príslušných predpisov.

Rozsiahla výmena tovaru v rámci zahraničného obchodu, dovoz a vývoz tovaru uskutočňovaný občanmi v rámci turistických a iných stykov má za následok, že vykonávanie colnej kontroly nie je mysliteľné bez zodpovedajúceho personálneho obsadenia všetkých zložiek colnej správy a bez dokonalej politickej a odbornej prípravy každého príslušníka. To kladie vysoké požiadavky na výber, rozmiestňovanie a výchovu kádrov.

S ohľadom na zložitosť úloh, ktoré plnia príslušníci colnej správy, je potrebné, aby každý príslušník colnej správy absolvoval zodpovedajúcu politickú i odbornú prípravu, ktorú my zabezpečujeme.

Pretože colnice a colné odbočky pôsobia aj na odľahlých miestach štátnych hraníc, robia sa i opatrenia na zabezpečenie zodpovedajúcich podmienok, najmä na zaistenie potrebného počtu bytov pre príslušníkov colnej správy tak, aby každý pracovník mohol zodpovedne plniť zverené úlohy. Povaha colnej kontroly vyžaduje, aby colnice a colné odbočky boli umiestnené na všetkých colných prechodoch štátnych hraníc a vo všetkých hlavných dopravných a priemyslových strediskách na celom území našej republiky. Tejto požiadavke zodpovedá organizačná štruktúra colnej správy. ktorú tvorí vcelku 38 colníc a 140 colných odbočiek.

Sme si vedomí, že kontrola obehu tovaru v styku s cudzinou v nových podmienkach, pri vysokej frekvencii vozidiel a cestujúcich, nemôže byť účinná bez použitia nových metód a novej techniky na hraniciach i vo vnútrozemí. Zavádzanie týchto metód a spolu s ním vybavovanie pracovísk colnej správy novou technikou umožňuje včasnú informovanosť riadiacich a koordinačných orgánov o mimoriadnych udalostiach na hraniciach a prispieva k lepším výsledkom v boji proti pašeráctvu, ktoré má v súčasnej dobe značne rozmanité a niekedy veľmi rafinované formy a prejavy. Z moderných metód a technických prostriedkov sa v praxi osvedčujú napr. špeciálne na účely colnej služby upravené detektory, elektrické, elektronické a iné prístroje i z oblasti optiky.

Od doby, ktorá uplynula od vypracovania doterajšieho colného zákona, došlo k podstatným zmenám i vo sfére štátoprávnej, ktoré sa prejavili vytvorením československej federácie, so sústavou federálnych a republikových orgánov.

Všetky tieto zmeny vyvolali nutnosť novej úpravy tak, aby colná kontrola mohla plniť úlohy, ktoré vyžaduje ochrana československého národného hospodárstva, v etape vysoko rozvinutého stupňa medzinárodnej výmeny tovaru, rozvíjajúcej sa socialistickej ekonomickej integrácie, vedeckotechnickej spolupráce a tiež značne frekventovaného cestovného ruchu.

Nová právna úprava sa súhrnne zaoberá týmito základnými otázkami:

- organizáciou a pôsobnosťou orgánov colnej správy.

- colnou kontrolou a colným konaním.

- clom.

- zodpovednosťou osôb a organizácií za porušovanie colných predpisov.

- rozhodovaním orgánov colnej správy.

Systematika je volená tak, aby jednotlivé časti na seba organicky nadväzovali a predstavovali komplexnú úpravu výkonu štátnej správy v oblasti colnej kontroly. Jej hlavnými rysmi sú predovšetkým:

1. Úprava začlenenia orgánov colnej správy do systému štátnych orgánov ČSSR nadväzuje na nové federálne usporiadanie štátu a na vymedzenie úloh federácie. Osnova pritom rešpektuje skutočnosť, že otázky colníctva, colnej politiky a colných taríf úzko súvisia s otázkami zahraničných hospodárskych vzťahov štátu. Úprava nadväzuje na kompetenčný zákon, ktorý ustanovuje zásadu podriadenosti jednotlivých orgánov, neupravuje však podrobne ich právomoc. V predloženom návrhu sú preto presne vymedzené úlohy colnej správy na všetkých stupňoch.

2. Presné vymedzenie obsahu colnej kontroly vychádza z okruhu záujmov ČSSR, ktoré musia byť pri dovoze, vývoze a prievoze tovaru chránené. Osnova určuje, ktoré skutočnosti sú colnice povinné pri kontrole zisťovať. Záujem na dôslednom dodržiavaní socialistickej zákonnosti v tejto oblasti je vyjadrený tým, že v osnove sú presne určené práva a povinnosti pri colnej kontrole vo vzťahu k orgánom, ktoré colnú kontrolu vykonávajú, i vo vzťahu k subjektom, ktoré colnej kontrole podliehajú.

3. Typickým znakom novej úpravy je i súhrnná úprava colných priestupkov a konania o colných priestupkoch. Doterajšia úprava je nedostačujúca, pretože je obsiahnutá:

- jednak v § 30 doteraz platného colného zákona, to je však ustanovenie príliš rámcové a všeobecné.

- jednak vo všeobecných predpisoch. za ktoré treba považovať § 15 priestupkového zákona č. 60/1961 Zb., ktorý však už plne nevystihuje správanie. ktoré treba z hľadiska záujmov štátu postihnú.

Nejednotnosť doterajšej úpravy vyvolávala nebezpečie nejednotného výkladu, čo odporuje hľadiskám dôsledného dodržiavania socialistickej zákonnosti. Bolo preto treba pristúpiť k jasnej, súhrnnej úprave a pre prax úplne zrozumiteľnej, ktorá by dala jasnú odpoveď na to, ktoré konanie možno postihnúť a aké tresty možno uložiť.

4. Osnova tiež upravuje ukladanie pokút organizáciám pri porušovaní colných predpisov. Nejde síce o úplnú novotu, pretože v doterajšej praxi sa taký postih už čiastočne uplatňuje. Nedostatkom však je, že toto ustanovenie je len rámcové a príliš všeobecné, a nie je plne vyhovujúcim nástrojom na zvýšenie disciplíny organizácií v dodržiavaní predpisov o dovoze a vývoze tovaru. Nová úprava sleduje práve tieto ciele a je vedená snahou zvýšiť zodpovedný prístup a disciplínu organizácií v tejto oblasti.

Pri príprave predkladaného návrhu sme vychádzali z vlastných skúseností získaných pri aplikácii doteraz platného colného zákona i zo skúseností iných socialistických štátov, predovšetkým ZSSR. To sa prejavuje tým, že obsah colnej kontroly, práva a povinnosti orgánov colnej správy, ako i občanov a organizácií v ČSSR, sú v predloženej osnove upravené podobne ako v iných socialistických krajinách. V týchto zásadných otázkach niet teda odlišností. Pri úprave niektorých menej dôležitých inštitútov a podrobnejších otázok bolo však treba prihliadnuť k našim vlastným ekonomickým a iným podmienkam a tiež k obsahu československého právneho poriadku.

Sme presvedčení, že nová právna úprava prispeje k účinnejšej ochrane ekonomických záujmov ČSSR pri obehu tovaru v styku s cudzinou a tiež ku zvýšeniu disciplíny pri uskutočňovaní zahraničnoobchodnej činnosti organizáciami zahraničného obchodu a k zvýšeniu disciplíny občanov, Predovšetkým so zreteľom na tieto ciele sme sa pri tvorbe nového zákona usilovali o to, aby nová úprava zodpovedala nielen dosiahnutému stupňu vývoja, ale perspektívne i podmienkam, ktoré sa budú utvárať pri ďalšom vývoji medzinárodného obchodu a zahraničného cestovného ruchu v blízkej budúcnosti.

Na rozdiel od poňatia, typického pre kapitalistické štáty, nemá colná kontrola v systéme plánovitého riadenia národného hospodárstva socialistických krajín funkciu výrazne fiskálnu, do popredia vystupuje predovšetkým jeho kontrolná funkcia. Hlavným účelom a zmyslom colnej kontroly, tak ako je koncipovaná v predloženom návrhu, je chrániť záujmy zahraničného obchodu, podporovať jeho rozvoj a dozerať, či sa dôsledne dodržiava štátny monopol zahraničného obchodu, teda či tovar v rámci zahraničného obchodu dovážajú alebo vyvážajú len organizácie na to oprávnené a v rozsahu určenom Federálnym ministerstvom zahraničného obchodu.

Sme toho názoru, že sa v priebehu legislatívneho procesu a v spolupráci so všetkými zúčastnenými orgánmi a zložkami podarilo utvoriť takú právnu úpravu v oblasti colníctva, ktorá je v súlade s potrebami a požiadavkami našej socialistickej spoločnosti. Rad cenných pripomienok bol uplatnený i pri prerokúvaní návrhu colného zákona vo Federálnom zhromaždení. Sme presvedčení, že pri rokovaniach v jednotlivých výboroch sa nám podarilo vzájomne vyjasniť všetky hľadiská, v dôsledku čoho mohli byť všetky návrhy zmien a odporučení po dôkladnom prerokovaní formulované v spoločnej správe výborov ústavnoprávnych, pre plán a rozpočet a pre priemysel, dopravu a obchod oboch snemovní. Na základe týchto pripomienok sa podarilo niektoré ustanovenia predloženého návrhu ďalej upresniť a vylepšiť i systematiku zákona.

Záverom mi dovoľte, aby som poďakoval súdruhom poslancom a všetkým pracovníkom ostatných orgánov, ktorí sa na príprave návrhu nového colného zákona podieľali, za ich príspevok k našej spoločnej práci.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Barčákovi.

Prosím, aby za výbory Snemovne ľudu predniesol spravodajskú správu poslanec František Polák.

Zpravodaj poslanec SL ing. F. Polák: Vážené předsednictvo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, ústřední výbor Komunistické strany Československa na svém plenárním zasedání v listopadu minulého roku, kdy hodnotil plnění směrnic XIV, sjezdu KSČ k pátému pětiletému plánu za uplynulé tři roky, posoudil plán na rok 1974 a stav prací na přípravě směrnice rozvoje národního hospodářství na léta 1976 - 1980, přijal také úkoly i pro oblast vnějších ekonomických vztahů, Uložil využít všechny možnosti ke splnění a překročení plánovaných úkolů ve vývozu a zvyšovat efektivnost zahraničního obchodu. V souvislosti s přípravou šestého pětiletého plánu bylo uloženo vytvářet podmínky pro řešení věcných problémů, které se týkají přípravy šestého pětiletého plánu. Předložený vládní návrh celního zákona bylo proto nutné hodnotit i z hlediska, jak dalece vytváří předpoklady pro pohotovější a efektivnější směnu zboží s ostatními státy a jak bude napomáhat zabezpečovat zájmy Československé socialistické republiky v této oblasti.

Vládní návrh celního zákona projednaly ústavně právní výbor, výbor pro plán a rozpočet a výbor pro průmysl, dopravu a obchod na svých schůzích v dubnu t.r. Při projednávání byla věnována mimořádná pozornost jak přípravě na projednávání, tak i vlastnímu jednání ve výborech. Řada z nás navštívila různá pracoviště celní správy i na pohraničních celnicích a seznámila se na místě s pracovní a sociální problematikou v této oblasti. Poměrně obsáhlá diskuse pak byla zejména ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod a pro plán a rozpočet. Výbory posuzovaly, v jakém rozsahu byly dodrženy zásady zákona, přičemž bylo konstatováno, že předložený návrh je plně v souladu se zásadami tak, jak byly projednány ve výborech Federálního shromáždění. Současně bylo konstatováno, že připomínky, návrhy a náměty, které poslanci uplatňovaly při projednávání zásad ve výborech, byly vzaty v úvahu při zpracování osnovy zákona a úměrně uplatněny.

V souladu s důvodovou zprávou bylo také ve výborech potvrzeno, že dosavadní zákon z roku 1953 a na něj navazující předpisy už zastaraly a neodpovídají současné úrovni rozvoje ekonomiky i mezinárodních vztahů Československé socialistické republiky a je proto nezbytné provést jejich novelizaci tak, aby nový zákon účinně napomáhal k výměně zboží Československa s ostatními státy i rozvoji mezinárodního turistického ruchu.

Při projednávání byla prodiskutována i řada citlivých otázek, kterých se zákon dotýká. Byly to např. otázky nošení a používání zbraní, druh a způsob používání mírnějších prostředků orgány celní správy, dále nakládání se zbožím při jeho vývozu nebo dovozu při nezaplacení cla a působnost a kompetence celní správy. Šlo nejenom o celní správu jako celek, ale o otázky posílení významu celnic jako základní jednotky celní správy, její povinnosti a práva. Byly posuzovány i různé názory na to, jak zacházet se zbožím, u kterého bylo soudem vysloveno propadnutí. Výbory se v závěru ve všech případech přiklonily k řešení obsaženému v návrhu zákona.

Byly diskutovány i náměty týkající se spolupráce a součinnosti orgánů celní správy a orgánů ministerstva vnitra. Bylo zvažováno, zda by neměla už v zákonu být součinnost těchto orgánů konkrétně zakotvena. Po diskusích a vysvětlení bylo přijato zdůvodnění, že tyto otázky koncepčně a ve zvláštních případech pak operativně bude řešit ministerstvo zahraničního obchodu jako nadřízený orgán celní správy a ministerstvo vnitra jako nadřízený orgán pohraniční kontroly.

Posouzení vlastních zkušeností z průzkumu poslanců i zhodnocení opatření v návrhu zákona ukázalo, že dojde ke zlepšení pracovních podmínek i řešení některých sociálních problémů, se kterými se potýkají pracovníci celní správy, zejména v odloučených pohraničních pracovištích. Bude však třeba i nadále věnovat této oblasti pozornost a pečovat o pracovníky, kteří tuto čestnou, ale náročnou službu konají.

Jako námět pro další práci v této oblasti bylo doporučeno dlouhodoběji přezkoumávat možnosti sjednocování celního systému a cel v rámci zemí socialistického společenství, a to jak při vztazích mezi těmito zeměmi, tak i ve vztahu těchto zemí jako celku k ostatním státům.

V souhrnu bylo ve výborech oceněno, že předkládaný návrh zákona zahrnuje a řeší problémy, které byly doposud kromě zákona obsaženy v celé řadě vyhlášek a nařízení, které se schválením tohoto zákona ruší, Bylo však také doporučováno i při uvádění tohoto zákona do života dbát na to, aby jako v minulosti nepronásledovala zákon změť různých vyhlášek a nařízení, která by problematiku znovu zatemňovala. Při uplatňování zákona výbory dále předpokládají další systematické zvyšování kvalifikace pracovníků celní správy, zejména pak výkonných orgánů. Je to nezbytné pro zkvalitnění činnosti celní správy, pro důslednější plnění předpisů o dovozu a vývozu zboží a tím pro ochranu naší ekonomiky. Byl vysloven požadavek, aby zákon byl v praxi uplatňován tak, aby vytvářel podmínky i pro rychlejší odbavování cestujících na hraničních přechodech než dosud, zejména v období největšího cestovního ruchu. Nejde o povrchnější odbavování cestujících, ale o zdokonalení metod, které by při stejné účinnosti umožňovaly rychlejší a pohotovější odbavení narůstajícího počtu zejména turistů.

Výbory byly seznámeny také se stanoviskem Slovenské národní rady a České národní rady. Slovenská národní rada nemá připomínek a doporučuje návrh celního zákona schválit. Česká národní rada taktéž navrhla schválení zákona, ale doporučila také zvážení některých úprav. Šlo zejména u ustanovení o nošení a používání zbraní, druh a způsob použití mírnějších prostředků, dále o nakládání se zbožím, při jehož dovozu nebo vývozu nebylo zaplaceno clo. Tyto připomínky, náměty a doporučení byly pečlivě posouzeny při jednání ve výborech a podle výsledků zohledněny při formulaci společné zprávy výborů.