Výbory pro plán a rozpočet, ústavně právní a pro průmysl, dopravu a obchod se shodly na společných doporučeních pro sněmovnu. Schválily společnou zprávu k vládnímu návrhu celního zákona /tisk 19/SL a 16/SN/. V této zprávě doporučují uvedené výbory schválit vládní návrh celního zákona /tisk 61 / s některými změnami v bodech 1 - 19. Jde jednak o úpravy, které bylo nutno provést z hlediska legislativního upřesnění, dále z hlediska jednotnosti a sladění s platnými zákony a předpisy a konečně i v souladu s formulacemi uplatněný mi v projednávaném návrhu zákona o Sboru národní bezpečnosti. Nejde tedy o změny, které by narušovaly některou ze schválených zásad celního zákona, ani o věcné výrazné změny celkové koncepce.

Doporučuji proto, soudružky a soudruzi, v souladu se shodným stanoviskem výborů pro plán a rozpočet, ústavně právního a pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu schválit vládní návrh celního zákona /tisk 61/ ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu a Sněmovny národů /tisk 19/SL a 16/SN/.

Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Františkovi Polákovi. Prosím, aby za Snemovňu národov predniesla spoločnú spravodajskú správu poslankyňa Monika Felcmanová.

Zpravodajka poslankyně SN M. Felcmanová: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia! Obdobne ako vo výboroch Snemovne ľudu, tak i v Snemovni národov prerokoval vládny návrh colného zákona Ústavnoprávny výbor, Výbor pre plán a rozpočet a Výbor pre priemysel, dopravu a obchod. Na svojich rokovaniach výbory zodpovedne a podrobne posúdili predkladaný vládny návrh zákona, ako aj jeho predpokladaný prínos pre ďalší rozvoj našej ekonomiky. Podčiarkli najmä, že za posledných 10 rokov sa výrazne zvýšil obrat zahraničného obchodu ČSSR, ktorý so sebou priniesol i zvýšené nároky na odbavovanie tovaru v oblasti colnej správy. Rozvoj ekonomickej integrácie krajín RVHP okrem toho vyvolal rad ďalších trvalých vzťahov v oblasti ekonomiky i v oblasti cestovného ruchu a aj pre nasledujúce obdobie bude znamenať stále vzrastajúce tempo. Preto bolo posudzované, či i z týchto hľadísk môže colný zákon utvárať podmienky pre plynulejšiu a ekonomickejšiu funkciu colníctva. V diskusii bolo podčiarknuté nesporné zvýšenie objemu práce v oblasti colníctva, vyvolané rozvojom našej ekonomiky i rozvojom medzinárodných vzťahov Československa s ostatnými krajinami. Nemôže byť však riešené zvýšením počtu pracovných síl, ale použitím nových metód práce a modernej techniky, vrátane počítačov. Chcela by som v súlade so spravodajcom Snemovne ľudu s. posl. Ing. Polákom ďalej podčiarknuť názor, ktorý sa v diskusii častejšie vyskytoval a ktorý sa týka teoretickej pripravenosti pracovníkov colnej správy. Výbory predpokladajú, že bude treba zdokonaľovať metódy a formy boja proti pašeráctvu, ako aj proti ideologickej diverzii. Poslanci predpokladajú, že všetci pracovníci colnej správy plne využijú svoje skúsenosti a znalosti na to, aby spoľahlivo obhajovali záujmy československej ekonomiky i záujmy československej zahraničnej politiky. K týmto záverom sme došli na základe zhodnotenia doterajších výsledkov činnosti pracovníkov colnej správy i na základe poznatkov získaných priamo na jednotlivých pracoviskách. Sama som minulého roku v rámci prípravy na prerokúvanie zásad tohto zákona navštívila niektoré pracoviská colnej správy, okrem iného i colnicu v Božom Dare, Pomezí a v Chebe. Presvedčila som sa, že práca colníkov na pohraničných colniciach je náročná a veľmi zodpovedná. Vyžaduje jednak dobré vedomosti a stále vzdelávanie a doplňovanie vedomostí, ale aj lásku k tejto práci, odvahu a ochotu prinášať podľa potreby i určité obete na úkor osobného života a svojho volného času. Na pohraničných colniciach pracuje rad takýchto obetavých pracovníkov. Chcela by som všetkým pri tejto príležitosti za ich obetavú a spoľahlivú prácu poďakovať a ubezpečiť ich, že si ich dobrú prácu pre našu socialistickú spoločnosť vážime.

Vo výboroch sa diskutovalo aj o jednotlivých problémoch a formách práce colníkov. Bola napr. diskusia okolo § 29 ods. 2. kde je určovaný spôsob vykonávania prehliadok, najmä prehliadok žien. Bolo s uspokojením prijaté vysvetlenie, že spôsob osobnej prehliadky upravujú aj iné všeobecne platné predpisy, ktoré výslovne stanovia, že ju smie konať len osoba rovnakého pohlavia.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, výbory oboch snemovní prijali spoločné závery a spoločné odporučenia k predloženému vládnemu návrhu zákona. Obdobne ako výbory Snemovne ľudu prijali i výbory Snemovne národov spoločnú správu Ústavnoprávneho výboru, Výboru pre plán a rozpočet a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod k návrhu colného zákona /tlač 19/SĽ a 16/SN/, v ktorom odporúčajú snemovni schváliť návrh s niektorými zmenami, o ktorých už hovoril spravodajca Snemovne ľudu poslanec Ing. Polák.

Navrhujem preto Snemovni národov schváliť predložený vládny návrh colného zákona /tlač 61/ v znení spoločnej správy Ústavnoprávneho výboru, Výboru pre plán a rozpočet a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod Snemovne národov.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Felcmanovej.

Teraz pristúpime k rozprave o vládnom návrhu colného zákona. Do rozpravy sú zatiaľ prihlásení poslanci Leopold Kovalčík, Josef Prchal, Vlasta Vlčková.

Ako prvý vystúpi v rozprave poslanec Leopold Kovalčík. Prosím, aby sa ujal slova. Pripraví sa poslanec Josef Prchal.

Poslanec SN ing. RSDr. L. Kovalčík: Vážené předsednictvo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, pokládám za nejvýš účelné a správné, aby našemu celnictví se dostalo pevného a jednoznačného právního základu, který by navázal na dobré dosavadní zkušenosti a respektoval nové podmínky naší vnitřní a mezinárodní situace.

Dosud platný celní zákon, který je starý více než 20 let, a dalších 11 prováděcích a měnících předpisů z oblasti celnictví nemohou dnes již stačit k úspěšnému plnění celních úkolů. Také poměry na hranicích i uvnitř našeho státu se podstatně změnily.

Jak již sama důvodová zpráva uvádí, zvýšila se za 20 let výměna zboží 5krát a nový charakter má i pohyb osob na našich hranicích. Zatímco před 20 lety šlo prakticky o služební a obchodní cesty, narůstá dnes výrazně tento pohyb v rámci rozvíjejícího se turistického ruchu. Lze očekávat, že úspěch mírové ofenzívy Sovětského svazu, uvolnění napětí ve světě, jakož i naše aktivní zahraniční politika povede k dalšímu pozitivnímu pohybu v této oblasti. Došlo také k významným změnám v politicko-správním uspořádání naší republiky přijetím zákona o čs.

Nastal tedy vhodný čas provést i zásadní zákonnou úpravu, upravit otázky celnictví souborně, stanovit nově garance a obsah ochrany celospolečenských zájmů i práv občanů, upravit způsob celní kontroly i správního řízení prováděného celními orgány.

Vládní návrh zákona plní tyto úkoly a zabezpečuje ekonomickospolečenské potřeby. Soustřeďuje celní předpisy. Sjednocuje i terminologii. Tento kodifikační proces je třeba jen uvítat a ocenit.

Jsem přesvědčen, že navrhované řešení je správné i z politického hlediska. I když clo a celní služba hraje odlišnou úlohu v kapitalistické společnosti a v naší socialistické společnosti, nelze celní oblast podceňovat.

Všimněme si funkce cel v podmínkách kapitalismu. Cla se stala nástrojem monopolistické expanze, bojem o mezinárodní trhy. Jsou hospodářsko-politickým nástrojem. Nejlépe je to vidět na celní politice Evropského hospodářského společenství, kde odbourávání celních přehrad mezi jeho členskými zeměmi je doprovázeno upevňováním těchto přehrad vůči ostatnímu světu, a tím napomáhá rozdělení Evropy na mocenskohospodářské bloky. Celní politika, výše sazeb a uznání tzv. doložky nejvyšších výhod se navíc staly, jak jsme svědky, i přímým nástrojem politického nátlaku. Postup amerického senátu vůči obchodu s některými socialistickými zeměmi právě v období uvolňování mezinárodního napětí a rozšiřování spolupráce je toho přesvědčivým důkazem.

V socialistickém hospodářství je funkce cel zcela jiná. Socialistický stát má k regulaci výroby a k zahraničně obchodní politice účinnější nástroje, než je celní soustava. Je to zejména státní monopol zahraničního obchodu a devizový monopol ve vyjádření národohospodářského plánu.

Avšak to, že máme v rukou tyto základní nástroje plánovitého řízení vnějších hospodářských styků, nikterak neznamená, že pro nás má celnictví menší význam. Celní služby jsou významným orgánem kontroly dodržování našich zákonů a ostatních právních norem upravujících oběh zboží ve styku s cizinou a jsou také soustavou, která umožňuje sledovat skutečný pohyb hodnot a regulovat jej v zájmu naší ekonomiky. Kromě toho zajišťuje naše celní služba významné zájmy politické. Dbá nad dodržováním pořádku. Přes naši hranici nemohou přece mít volný pohyb ani spekulanti a podloudníci, či snad obchodníci s drogami, nebo, jak se také stalo, dokonce i lidmi. Nenecháme otevřené dveře pro ideologickou diverzi a volný pohyb jakýchkoliv tiskovin. Ochranou těchto životních zájmů je pověřeno též naše celnictví. Tomuto poslání celní služby dáváme dnešní předlohou zákona pevnou základnu, vytváříme předpoklady pro jeho zdravý další rozvoj.

Organizace celní služby je, jak jsme se měli možnost na místě přesvědčit, u nás skutečně na výši. Podařilo se, podle mého názoru, správně spojit péči o příslušníky celního sboru se zvyšováním nároků na politickou a odbornou úroveň a na neustálé zvyšování jejich připravenosti k plnění úkolů. Byl získán potřebný počet mladých, vzdělaných pracovníků, je zajištěn systém jejich školení a je postaráno lépe nežli dříve o jejich materiální podmínky života.

Ochrana státních zájmů na hranicích je náročná a složitá záležitost. Nejde o nárazovou akci, ale o systematickou a konkrétní společensky významnou práci. Přijetí předloženého zákona bude znamenat uzavření důležité etapy ve vývoji našeho celnictví. Už v průběhu jeho přípravy byli s ním seznámeni i ti, kdo jej budou v praxi uplatňovat.

Přijetí zákona je tedy - v souladu se stanoviskem výboru pro pián a rozpočet Sněmovny národů - možno jen doporučit a přivítat. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslanec Jozef Prchal, pripraví sa poslankyňa Vlasta Vlčková.

Poslanec SL J. Prchal: Vážený soudruhu předsedo, vážení hosté, soudružky a soudruzi, jak to obecné definují úvodní ustanovení návrhu osnovy nového celního zákona, je jeho účelem zajistit ochranu zájmů naší republiky při dovozu, vývozu a průvozech zboží, upravit spojenou s tím celní kontrolu a stanovit práva a povinnosti orgánů celní správy a práva a povinnosti osob a organizací při této kontrole. V dalších ustanoveních osnovy se pak setkáváme s vymezením konkrétního okruhu hospodářských a společenských zájmů, které musí být při dovozu, vývozu a průvozech zboží nezbytně chráněny a které musí být jednotlivými osobami při turistických cestách a organizacemi zahraničního obchodu při mezinárodních obchodních stycích plně respektovány. Při výkonu konkrétní ochranné činnosti připadá významná úloha orgánům celní správy. Osnova zákona pojímá celnice, tj. jejich základní organizační článek, jako výkonné orgány celní správy a v souvislosti s ochrannými úkoly, které mají plnit, vymezila jejich působnost v podstatě dvojím způsobem. Především jim stanoví úkoly, které budou plnit v souvislosti s jednotlivými ustanoveními celního zákona a zejména s celní kontrolou dováženého, prováženého a vyváženého zboží. Dále pak jim ukládá plnit úkoly, které byly na celnice již přeneseny jinými zvláštními předpisy, nebo které na ně mohou být v budoucnu přeneseny rozhodnutím příslušných orgánů.

Jedním z těchto zvláštních předpisů je zákon č. 142 o devizovém hospodářství, který byl ve Federálním shromáždění přijat v roce 1970 a který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1971. Také tento zákon sleduje významnou ochranu zájmů naší ekonomiky. Konkrétně jde přitom o zájmy související s naší účastí na mezinárodní dělbě práce a s rozvojem zahraničního obchodu a zájmy související s potřebnou ochranou naší měny. Při pohledu na oba zákony lze proto v částech zabývajících se kontrolou a jejími podmínkami nalézti mnohé souvislosti mezi některými ustanoveními předložené osnovy celního zákona a zákona o devizovém hospodářství. Chtěl bych na některé z nich poukázat a ukázat zejména na úlohu, jakou se celní orgány podílejí také na zachovávání ustanovení zákona o devizovém hospodářství.

Podle tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných jsou naše celní orgány pověřeny, aby prováděly tzv. devizovou kontrolu vývozu a dovozu hodnot, zákonem sledovaných. V dnešní praxi to znamená, že celní orgány musí také kontrolovat např. dodržování podmínek stanovených pro vývoz valut, tedy bankovek, státovek a všech druhů oběžných mincí cizích států, pokud jsou dosud v platném oběhu. Znamená to, že musí též kontrolovat, jak jsou dodržovány podmínky stanovené pro vývoz či dovoz československých peněz, nebo platebních dokumentů či vkladních knížek znějících na naši měnu, že musí obdobně kontrolovat též dodržování podmínek stanovených pro vývozy platebních dokumentů znějících na cizí měnu, dále zlata a cenných papírů, či depozitních potvrzenek, vkladních knížek a životních pojistek znějících na cizí měny, jakož i např. vývozy plných mocí, pokud se týkají nakládání s majetkovými hodnotami nacházejícími se v zahraničí.

Záměrně jsem se zmínil šířeji o řadě těchto povinností, aby právě u příležitosti projednávání osnovy celního zákona bylo možno též poukázat na to, o jak obsáhlou a také o jak náročnou další kontrolní činnost orgánů celní správy se jedná i ve sféře devizového hospodářství a jaké jsou ve spojitosti s tím kladeny nároky na kvalifikaci a na přípravu a znalosti pracovníků této správy, zvláště pak pracovníků celnic.

Na druhé straně mají otázky obojí kontroly. tj. celní a devizové, hodně společného co do způsobu, jakým mají být orgány celní správy v praxi prováděny a jaká práva či povinnosti těchto orgánů jsou při nich vytyčena, resp. vymezena. V obou zákonech proto najdeme řadu obdobných ustanovení, např. pokud se týče oprávnění provádět vnější a vnitřní prohlídky zavazadel, dopravních prostředků, listovních a jiných zásilek, či oprávnění provádět podle potřeby též osobní prohlídky, nebo vyžadovat od kontrolovaných osob potřebná vysvětlení.

Obdobně se i v obou zákonech setkáváme s ustanoveními, podle nichž musí orgány celní správy šetřit při provádění těchto prohlídek ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně svobody osobní a o ochraně listovního tajemství.

Chtěl bych poukázat též na to, že obdobně, jak to řeší § 81 celního zákona pro oblast zboží, mohou celní orgány podle zákona o devizovém hospodářství přijímat do své úschovy též určité hodnoty devizové, a to v těch případech, kdy k jejich vývozu nebylo předloženo cestujícím příslušné povolení. V takovýchto případech se podmínky úschovy těchto hodnot na celnicích řídí ustanoveními občanského zákoníku a příslušné hodnoty přijímá celnice do úschovy jen na náklad cestujícího.

Velmi si blízká ustanovení lze v obou zákonech nalézt též v oblasti přestupků kontrolou zjištěných, a to např. jak pokud jde o vyloučení trestných činů nebo přečinů, tak i pokud jde o provádění řízení, resp. o maximální výši pokuty do 5000 Kčs.

Soudružky a soudruzi poslanci, o tom, jak je tato obojí kontrola, celní a devizová, prováděná celními orgány, nezbytná a jak je svým způsobem důležitá po preventivní i represívní stránce, jsme se mohli před nedávnem přesvědčit ve výborech pro plán a rozpočet, a to při seznámení se s rozsahem celních a devizových deliktů zjištěných v minulém roce, tedy v roce 1973.

Dovolte mně uvést zde o nich několik poznatků. Ze statistiky, kterou celní orgány pro účely poznávání a řízení pořizují, vyplývá, že v minulém roce bylo zjištěno zhruba na 4200 případů celních a devizových deliktů při vývozu, jichž předmětem byla z více než 30% čs. platidla, dále různé valuty a devizy, šatstvo, umělecké předměty a starožitnosti aj. Počet případů deliktů u dovozu byl nižší, jen okolo 3700 případů, ale jejich vyčíslitelná hodnota byla vyšší a jejich předmětem bylo zejména šatstvo, obuv, kožešiny, reprodukční přístroje, drahé kovy a asi z 50% opět naše platidla. Při té příležitosti stojí jistě za povšimnutí, že počet všech těchto celních a devizových deliktů klesl např. ve s rovnání se stavem zjištěným v roce 1971 asi o 40%. To jistě nebude jen výsledkem rostoucích sil naší ekonomiky a postupující stability trhu, ale nepochybně i důsledkem preventivního působení přijatých opatření a způsobu práce celních orgánů, která je často posuzována zvláště cestující veřejností.