Množství všech celních a devizových
deliktů samo o sobě pochopitelně nemůže
být nějakým kritériem vlastní
činnosti našich celních orgánů,
tím méně pak sama otázka výše
vybraného cla. Daleko výstižnějším
měřítkem a ukazatelem požadavků
na ni kladených a její náročností
je spíše množství zboží či
počtu osob, které přecházejí
hranice oběma směry a které v obou případech
dosud z roku na rok značně stoupaly.
Chtěl bych v tomto směru jen pro srovnání
uvést, že např. v roce 1953, tj. v době
přijetí předchozího celního
zákona, činil obrat zahraničního obchodu
zhruba 13,5 mld Kčs, zatímco v minulém roce
přesáhl již 71 mld Kčs, resp. že
např. v roce 1956 přecházelo přes
naše hranice jen asi 2,9 mil. osob, zatímco v minulém
roce to bylo již téměř 33,5 miliónu.
To jsou závažné skutečnosti, které
je třeba při novelizaci celního zákona
a posuzování otázek s ním souvisejících
brát také v úvahu.
Soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že za
takto rostoucích proporcí a požadavků
s nimi spojených vytváří návrh
nového celního zákona pro další
úspěšnou činnost našich celních
orgánů vhodné podmínky, které
odpovídají soudobým potřebám
tohoto úseku státní správy a dosažení
nezbytné úrovně ochrany našich ekonomických
zájmů.
Nyní však nebude záležet jen na zákoně
samotném, či na kvalitě prováděcích
předpisů k němu vydaných, ale bude
především úkolem všech příslušníků
celní správy, aby výkon státní
správy v oblasti celnictví byl za nových
podmínek, zákonem zakládaných na vysoké
úrovni, a aby jeho ustanovení se v jejich rukách
proměnila v účinný nástroj
řízení, kontroly a ochrany našich specifických
zájmů.
V tom smyslu se také připojuji ke stanovisku obou
společných zpravodajů výborů,
které doporučuje přijetí tohoto zákona.
Předsedající první místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslankyňa
Vlasta Vlčková.
Poslankyně SL V. Vlčková: Vážené
předsednictvo Federálního shromáždění,
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, projednáváme
dnes návrh zákona, jehož vydání
se ukázalo jako velmi naléhavé. Tento zákon
upravuje kromě jiných otázek souhrnně
i výkon státní správy v oblasti celnictví.
Všichni víme, že orgány celní správy
mají důležité úkoly při
hájení zájmů naší socialistické
společnosti především v oblasti ekonomické,
že zasahují všude tam, kde jde o různé
spekulace nebo jiné nezákonné jednání,
ať už cizinců nebo i našich občanů.
Práce celních orgánů je velice odpovědná,
náročná a mohou ji vykonávat jen lidi
poctiví a čestní. Naše společnost
ji hodnotí velmi pozitivně. Věříme,
že tento nový celní zákon bude dobrým
nástrojem pro jejich další činnost.
Chtěla bych hovořit k jedné dílčí
otázce, kterou zákon upravuje. Předložený
návrh celního zákona obsahuje v hlavě
sedmé úpravu odpovědnosti občanů
za spáchání celních přestupků
a v hlavě osmé úpravu postihu organizací
za porušování celních předpisů.
Tato komplexní úprava postihu celních přestupků
a porušování celních předpisů
je podle mého názoru zdůvodněna především
zájmem na souborném a přehledném zpracování
celé velmi široké problematiky v jedné
normě.
Až dosud vyřizovaly celní orgány celní
přestupky a porušování celních
předpisů podle dvou zákonů. Byl to
především dosud platný celní
zákon č. 36/1953 Sb., podle něhož bylo
možno postihovat občany i organizace. Druhým
byl zákon č. 60 z roku 1961 o úkolech národních
výborů při zajišťování
socialistického pořádku, a sice jeho §
14 a 15. Podle tohoto zákona však bylo možno
postihovat pouze občany a nikoliv organizace.
Tato dosavadní úprava celních přestupků
a porušování celních předpisů,
jakož i úprava jejich vyřizování,
nestačí již dnešní praxi, protože
plně nevyhovuje skutečným potřebám
postihnout všechny přestupky porušování
zákazu nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu
zboží a případy nedovoleného
nakládání se zbožím, krácení
cla a ztěžování celní kontroly.
Formulace dosavadních skutkových podstat jsou příliš
rámcové, což vede k nejednotnému výkladu
a často k nesprávné aplikaci v praxi.
Podle § 14 a 15 zákona č. 61/1961 Sb., o úkolech
národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku, se celního
přestupku dopouští ten, kdo
- poruší povinnost řádně spolupůsobit
v daňovém nebo poplatkovém řízení
a nebo v řízení o jiné podobné
dávce, nebo kdo
- poruší zákaz nebo omezení dovozu,
vývozu nebo průvozu zboží ve styku s
cizinou, dále ten, kdo
- nepřihlásí zboží k celní
prohlídce a kdo
- nakládá nedovoleným způsobem se
zbožím podléhajícím omezením
podle celních předpisů.
Za této právní úpravy bylo pro orgány
celní správy mnohdy velmi obtížné
objektivně zjistit, zda byl porušen zákaz nebo
omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží
či zda se zbožím bylo nakládáno
nedovoleným způsobem. Proto je podle mého
názoru zcela správné, jestliže zákon
přesně stanoví, ve kterých případech
dochází k porušování zákazů
nebo omezení při dovozu, vývozu nebo průvozu
zboží a ve kterých případech
dochází k nedovolenému nakládání
se zbožím, ke krácení cla a ke ztížení
celní kontroly.
Navrhovaný zákon tak činí tím
způsobem, že zcela konkrétně stanoví,
že např. přestupku ztěžování
celní kontroly se dopustí ten, kdo padělá
celní nebo jiné doklady o dováženém,
vyváženém nebo prováženém
zboží, kdo uvede při celní kontrole
nesprávné údaje o dováženém,
vyváženém nebo převáženém
zboží nebo kdo nedodrží podmínky
stanovené pro zboží propuštěné
do vázaného oběhu nebo podmíněného
volného oběhu.
Celního přestupku se dále dopustí
ten, kdo dopravuje nebo přechovává zboží
uniklé celní kontrole, kdo vydá bez souhlasu
orgánů celní správy zboží
z celního nebo provozního skladu, dále kdo
poruší celní závěry u zásilek,
dopravních prostředků nebo prostorů,
v nichž se nachází zboží podléhající
celní kontrole nebo brání orgánům
celní správy při výkonu jejich činnosti.
Stejně jednoznačně jsou formulovány
i skutkové podstaty přestupku porušování
předpisů o oběhu zboží ve styku
s cizinou a přestupku krácení cla.
Jsem přesvědčena, že toto přesné
vymezení skutkových podstat celních přestupků
je zárukou, že nemůže dojít ani
k nejobjektivnějšímu posuzování
jednotlivých případů ani případně
k rozdílnému a nejednotnému výkladu.
Je také v zájmu ochrany občanů a organizací,
aby celní přestupky a porušování
celních předpisů bylo vymezeno v tomto zákoně,
který je základním předpisem upravujícím
mimo jiné i celní kontrolu.
Navrhovaná právní úprava je v souladu
s politickými zásadami pro činnost národních
výborů. Tyto zásady se týkají
činnosti národních výborů,
podle zákona, který dnes projednáváme,
bude řešení celních přestupků
náležet výlučně do kompetence
orgánů celní správy.
Klademe-li si požadavek, že náš právní
řád má být jasný a srozumitelný,
pak tato dílčí úprava problematiky
celních přestupků tento požadavek splňuje.
/Potlesk./
Předsedající první místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Vlčkovej,
ktorá vystúpila ako posledná z prihlásených
rečníkov.
Súdružky a súdruhovia, praje si ešte niekto
slovo? /Nikdo se nehlásil./ Nikto.
Vyhlasujem rozpravu za ukončenú.
Pýtam sa súdruha ministra Barčáka,
či si praje záverečné slovo. Nepraje.
Ďakujem.
Praje si slovo spoločný spravodajca výborov
Snemovne ľudu?
Zpravodaj poslanec SL ing. F. Polák: Soudružky
a soudruzi, byly mi předloženy dvě otázky.
První otázka: Jak dalece vytváří
nový zákon předpoklady pro pohotovější
výměnu zboží s ostatními státy?
Chtěl bych zejména upozornit na odstavec, který
pojednává o otázce povinnosti toho, který
předkládal zboží k celní kontrole.
Zde jde o větší účinnost, než
jaká byla dosud, tzn. je povinen, aby nejpozději
do tří dnů provedl taková opatření,
aby vysvětlil všechny podmínky pro provedení
celní kontroly. To je jeden z bodů, který
usnadňuje, aby předpoklad rychlejší
výměny zboží byl nápomocen.
Další opatření je v tom, že jsou
vytvořeny podmínky pro toho, který porušuje
celní zákon, jehož je možno pokutovat
většími částkami, než tomu
bylo dosud. Jak víme, je to 500 Kčs u osob a až
25 000 Kčs u organizací.
Další otázka - zajímali-li se poslanci
v průběhu projednávání tohoto
zákona o práci lidí z celní správy.
Mohu říci, že sám osobně jak
při projednávání zásad celního
zákona, tak i při projednávání
celního zákona jsem navštívil několik
celnic, zejména v západočeské oblasti
pohraničí, kde jsem hovořil o problémech
celníků. Podobně, jako zde poslankyně
Vlčková poděkovala za práci pracovníkům
celní správy, připojuji se k tomuto poděkování
i já. Vím, že např. na Božím
Daru, kde jsou velice drsné podmínky, není
práce záviděníhodná.
Předsedající první místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem spravodajcovi poslancovi
Polákovi.
Praje si slovo spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne národov? Nepraje.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
Zisťujem, že v zasadacej sále je prítomných
158 poslancov Snemovne ľudu, 61 poslancov Snemovne národov
zvolených v Slovenskej socialistickej republike a 61 poslancov
Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej
republike.
Obidve snemovne sú schopné uznášať
sa v súlade s článkom 40 ods. 1 a 2 ústavného
zákona o čs. federácii.
Pri hlasovaní platí podľa článku
42 ods. 2 písm. ch/ citovaného ústavného
zákona zákaz majorizácie. V tomto prípade
hlasujú v Snemovni národov oddelene poslanci zvolení
v Českej socialistickej republike a poslanci zvolení
v Slovenskej socialistickej republike.
Prosím najskôr o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto súhlasí s návrhom colného zákona
v znení spoločnej správy výborov a
podľa návrhu spoločného spravodajcu,
nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.
Kto je proti? /Nikdo./ Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.
Snemovňa ľudu zákon schválila jednomyseľne.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov
zvolení v Slovenskej socialistickej republike.
Kto súhlasí s návrhom colného zákona
v znení spoločnej správy výborov a
podľa návrhu spoločnej spravodajkyne, nech
zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.
Kto je proti? /Nikdo./ Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.
Aj všetci prítomní poslanci Snemovne národov
zvolení v Slovenskej socialistickej republike súhlasia
s návrhom.
Kto z poslancov Snemovne národov zvolených v Českej
socialistickej republike súhlasí s návrhom
colného zákona v znení spoločnej správy
výborov a podľa návrhu spoločnej spravodajkyne,
nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.
Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.
Všetci prítomní poslanci Snemovne národov
zvolení v Českej socialistickej republike hlasovali
za návrh zákona.
Snemovňa národov prijala zákon jednomyseľne.
Pretože obidve snemovne prijali zhodné uznesenie,
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo colný zákon.
/Potlesk./
Ďalej prerokujeme podľa programu
Vládny návrh, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej
republiky Dohovor o riešení občianskoprávnych
sporov vznikajúcich zo vzťahov hospodárskej
a vedeckotechnickej spolupráce v rozhodcovskom konaní,
podpísaný v Moskve dna 26. Mája 1972 /tlač
59/
Návrh odôvodní minister zahraničného
obchodu ČSSR súdruh Andrej Barčák.
Prosím, aby sa ujal slova.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR ing. A.
Barčák, CSc.: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, vláda vám predkladá
na schválenie po prerokovaní v jednotlivých
výboroch Federálneho zhromaždenia Dohovor o
riešení občianskoprávnych sporov medzi
hospodárskymi organizáciami členských
štátov RVHP v rozhodcovskom konaní, ktorý
je jedným z prvých výsledkov v plnení
úloh určených Komplexným programom.
Jeho význam spočíva hlavne v tom, že
je dokumentom pre praktickú dennú činnosť,
zjednocuje predpisy členských štátov,
upravujúce konanie pred rozhodcovskými súdmi,
prispieva k podstatnému zjednodušeniu a racionalizácii
prác pri príprave a dojednávaní zmlúv
medzi hospodárskými organizáciami členských
štátov.
Riešenie sporov medzi hospodárskymi organizáciami
v rozhodcovskom konaní má oproti ich rozhodovaniu
pred všeobecnými súdmi mnoho výhod:
strany sa podrobujú právomoci rozhodcovského
súdu dobrovoľne na základe zmluvy. Rokovanie
je rýchlejšie než pred všeobecnými
súdmi. Odborne kvalifikované rozhodovanie je zabezpečené
tým, že za rozhodcu sa vyberajú odborníci
špecializovaní na problematiku práva medzinárodného
obchodu.
Obligatórna právomoc rozhodcovských súdov
pri obchodných komorách rozhodovať spory vzniknuté
zo zmlúv o dodávkach tovaru medzi organizáciami
členských štátov RVHP, zavedená
už vo Všeobecných dodacích podmienkach
RVHP sa osvedčila a ukázalo sa, že je plne
v súlade s požiadavkami na rýchly a jednoduchý
spôsob riešenia sporov, ktoré sa v procese uskutočňovania
hospodárskej spolupráce v rámci socialistickej
ekonomickej integrácie môžu vyskytnúť.
Je to teda riešenie overené praxou.
Z tohto dôvodu sa pristupuje k rozšíreniu obligatórnej
právomoci rozhodcovských súdov aj na spory,
ktoré môžu vznikať v procesu uskutočňovania
aj ďalších foriem hospodárskej a vedeckotechnickej
spolupráce medzi organizáciami členských
krajín RVHP.