Množství všech celních a devizových deliktů samo o sobě pochopitelně nemůže být nějakým kritériem vlastní činnosti našich celních orgánů, tím méně pak sama otázka výše vybraného cla. Daleko výstižnějším měřítkem a ukazatelem požadavků na ni kladených a její náročností je spíše množství zboží či počtu osob, které přecházejí hranice oběma směry a které v obou případech dosud z roku na rok značně stoupaly.

Chtěl bych v tomto směru jen pro srovnání uvést, že např. v roce 1953, tj. v době přijetí předchozího celního zákona, činil obrat zahraničního obchodu zhruba 13,5 mld Kčs, zatímco v minulém roce přesáhl již 71 mld Kčs, resp. že např. v roce 1956 přecházelo přes naše hranice jen asi 2,9 mil. osob, zatímco v minulém roce to bylo již téměř 33,5 miliónu. To jsou závažné skutečnosti, které je třeba při novelizaci celního zákona a posuzování otázek s ním souvisejících brát také v úvahu.

Soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že za takto rostoucích proporcí a požadavků s nimi spojených vytváří návrh nového celního zákona pro další úspěšnou činnost našich celních orgánů vhodné podmínky, které odpovídají soudobým potřebám tohoto úseku státní správy a dosažení nezbytné úrovně ochrany našich ekonomických zájmů.

Nyní však nebude záležet jen na zákoně samotném, či na kvalitě prováděcích předpisů k němu vydaných, ale bude především úkolem všech příslušníků celní správy, aby výkon státní správy v oblasti celnictví byl za nových podmínek, zákonem zakládaných na vysoké úrovni, a aby jeho ustanovení se v jejich rukách proměnila v účinný nástroj řízení, kontroly a ochrany našich specifických zájmů.

V tom smyslu se také připojuji ke stanovisku obou společných zpravodajů výborů, které doporučuje přijetí tohoto zákona.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslankyňa Vlasta Vlčková.

Poslankyně SL V. Vlčková: Vážené předsednictvo Federálního shromáždění, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, projednáváme dnes návrh zákona, jehož vydání se ukázalo jako velmi naléhavé. Tento zákon upravuje kromě jiných otázek souhrnně i výkon státní správy v oblasti celnictví. Všichni víme, že orgány celní správy mají důležité úkoly při hájení zájmů naší socialistické společnosti především v oblasti ekonomické, že zasahují všude tam, kde jde o různé spekulace nebo jiné nezákonné jednání, ať už cizinců nebo i našich občanů. Práce celních orgánů je velice odpovědná, náročná a mohou ji vykonávat jen lidi poctiví a čestní. Naše společnost ji hodnotí velmi pozitivně. Věříme, že tento nový celní zákon bude dobrým nástrojem pro jejich další činnost.

Chtěla bych hovořit k jedné dílčí otázce, kterou zákon upravuje. Předložený návrh celního zákona obsahuje v hlavě sedmé úpravu odpovědnosti občanů za spáchání celních přestupků a v hlavě osmé úpravu postihu organizací za porušování celních předpisů.

Tato komplexní úprava postihu celních přestupků a porušování celních předpisů je podle mého názoru zdůvodněna především zájmem na souborném a přehledném zpracování celé velmi široké problematiky v jedné normě.

Až dosud vyřizovaly celní orgány celní přestupky a porušování celních předpisů podle dvou zákonů. Byl to především dosud platný celní zákon č. 36/1953 Sb., podle něhož bylo možno postihovat občany i organizace. Druhým byl zákon č. 60 z roku 1961 o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, a sice jeho § 14 a 15. Podle tohoto zákona však bylo možno postihovat pouze občany a nikoliv organizace.

Tato dosavadní úprava celních přestupků a porušování celních předpisů, jakož i úprava jejich vyřizování, nestačí již dnešní praxi, protože plně nevyhovuje skutečným potřebám postihnout všechny přestupky porušování zákazu nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží a případy nedovoleného nakládání se zbožím, krácení cla a ztěžování celní kontroly. Formulace dosavadních skutkových podstat jsou příliš rámcové, což vede k nejednotnému výkladu a často k nesprávné aplikaci v praxi.

Podle § 14 a 15 zákona č. 61/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, se celního přestupku dopouští ten, kdo

- poruší povinnost řádně spolupůsobit v daňovém nebo poplatkovém řízení a nebo v řízení o jiné podobné dávce, nebo kdo

- poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží ve styku s cizinou, dále ten, kdo

- nepřihlásí zboží k celní prohlídce a kdo

- nakládá nedovoleným způsobem se zbožím podléhajícím omezením podle celních předpisů.

Za této právní úpravy bylo pro orgány celní správy mnohdy velmi obtížné objektivně zjistit, zda byl porušen zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží či zda se zbožím bylo nakládáno nedovoleným způsobem. Proto je podle mého názoru zcela správné, jestliže zákon přesně stanoví, ve kterých případech dochází k porušování zákazů nebo omezení při dovozu, vývozu nebo průvozu zboží a ve kterých případech dochází k nedovolenému nakládání se zbožím, ke krácení cla a ke ztížení celní kontroly.

Navrhovaný zákon tak činí tím způsobem, že zcela konkrétně stanoví, že např. přestupku ztěžování celní kontroly se dopustí ten, kdo padělá celní nebo jiné doklady o dováženém, vyváženém nebo prováženém zboží, kdo uvede při celní kontrole nesprávné údaje o dováženém, vyváženém nebo převáženém zboží nebo kdo nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do vázaného oběhu nebo podmíněného volného oběhu.

Celního přestupku se dále dopustí ten, kdo dopravuje nebo přechovává zboží uniklé celní kontrole, kdo vydá bez souhlasu orgánů celní správy zboží z celního nebo provozního skladu, dále kdo poruší celní závěry u zásilek, dopravních prostředků nebo prostorů, v nichž se nachází zboží podléhající celní kontrole nebo brání orgánům celní správy při výkonu jejich činnosti.

Stejně jednoznačně jsou formulovány i skutkové podstaty přestupku porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou a přestupku krácení cla.

Jsem přesvědčena, že toto přesné vymezení skutkových podstat celních přestupků je zárukou, že nemůže dojít ani k nejobjektivnějšímu posuzování jednotlivých případů ani případně k rozdílnému a nejednotnému výkladu.

Je také v zájmu ochrany občanů a organizací, aby celní přestupky a porušování celních předpisů bylo vymezeno v tomto zákoně, který je základním předpisem upravujícím mimo jiné i celní kontrolu.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s politickými zásadami pro činnost národních výborů. Tyto zásady se týkají činnosti národních výborů, podle zákona, který dnes projednáváme, bude řešení celních přestupků náležet výlučně do kompetence orgánů celní správy.

Klademe-li si požadavek, že náš právní řád má být jasný a srozumitelný, pak tato dílčí úprava problematiky celních přestupků tento požadavek splňuje. /Potlesk./

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Vlčkovej, ktorá vystúpila ako posledná z prihlásených rečníkov.

Súdružky a súdruhovia, praje si ešte niekto slovo? /Nikdo se nehlásil./ Nikto.

Vyhlasujem rozpravu za ukončenú.

Pýtam sa súdruha ministra Barčáka, či si praje záverečné slovo. Nepraje. Ďakujem.

Praje si slovo spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu?

Zpravodaj poslanec SL ing. F. Polák: Soudružky a soudruzi, byly mi předloženy dvě otázky.

První otázka: Jak dalece vytváří nový zákon předpoklady pro pohotovější výměnu zboží s ostatními státy? Chtěl bych zejména upozornit na odstavec, který pojednává o otázce povinnosti toho, který předkládal zboží k celní kontrole. Zde jde o větší účinnost, než jaká byla dosud, tzn. je povinen, aby nejpozději do tří dnů provedl taková opatření, aby vysvětlil všechny podmínky pro provedení celní kontroly. To je jeden z bodů, který usnadňuje, aby předpoklad rychlejší výměny zboží byl nápomocen.

Další opatření je v tom, že jsou vytvořeny podmínky pro toho, který porušuje celní zákon, jehož je možno pokutovat většími částkami, než tomu bylo dosud. Jak víme, je to 500 Kčs u osob a až 25 000 Kčs u organizací.

Další otázka - zajímali-li se poslanci v průběhu projednávání tohoto zákona o práci lidí z celní správy. Mohu říci, že sám osobně jak při projednávání zásad celního zákona, tak i při projednávání celního zákona jsem navštívil několik celnic, zejména v západočeské oblasti pohraničí, kde jsem hovořil o problémech celníků. Podobně, jako zde poslankyně Vlčková poděkovala za práci pracovníkům celní správy, připojuji se k tomuto poděkování i já. Vím, že např. na Božím Daru, kde jsou velice drsné podmínky, není práce záviděníhodná.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Polákovi.

Praje si slovo spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov? Nepraje.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Zisťujem, že v zasadacej sále je prítomných 158 poslancov Snemovne ľudu, 61 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike a 61 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike.

Obidve snemovne sú schopné uznášať sa v súlade s článkom 40 ods. 1 a 2 ústavného zákona o čs. federácii.

Pri hlasovaní platí podľa článku 42 ods. 2 písm. ch/ citovaného ústavného zákona zákaz majorizácie. V tomto prípade hlasujú v Snemovni národov oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Prosím najskôr o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto súhlasí s návrhom colného zákona v znení spoločnej správy výborov a podľa návrhu spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Kto je proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Snemovňa ľudu zákon schválila jednomyseľne.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Kto súhlasí s návrhom colného zákona v znení spoločnej správy výborov a podľa návrhu spoločnej spravodajkyne, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Kto je proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Aj všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike súhlasia s návrhom.

Kto z poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike súhlasí s návrhom colného zákona v znení spoločnej správy výborov a podľa návrhu spoločnej spravodajkyne, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike hlasovali za návrh zákona.

Snemovňa národov prijala zákon jednomyseľne.

Pretože obidve snemovne prijali zhodné uznesenie, konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo colný zákon. /Potlesk./

Ďalej prerokujeme podľa programu

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky Dohovor o riešení občianskoprávnych sporov vznikajúcich zo vzťahov hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce v rozhodcovskom konaní, podpísaný v Moskve dna 26. Mája 1972 /tlač 59/

Návrh odôvodní minister zahraničného obchodu ČSSR súdruh Andrej Barčák.

Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR ing. A. Barčák, CSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vláda vám predkladá na schválenie po prerokovaní v jednotlivých výboroch Federálneho zhromaždenia Dohovor o riešení občianskoprávnych sporov medzi hospodárskymi organizáciami členských štátov RVHP v rozhodcovskom konaní, ktorý je jedným z prvých výsledkov v plnení úloh určených Komplexným programom. Jeho význam spočíva hlavne v tom, že je dokumentom pre praktickú dennú činnosť, zjednocuje predpisy členských štátov, upravujúce konanie pred rozhodcovskými súdmi, prispieva k podstatnému zjednodušeniu a racionalizácii prác pri príprave a dojednávaní zmlúv medzi hospodárskými organizáciami členských štátov.

Riešenie sporov medzi hospodárskymi organizáciami v rozhodcovskom konaní má oproti ich rozhodovaniu pred všeobecnými súdmi mnoho výhod: strany sa podrobujú právomoci rozhodcovského súdu dobrovoľne na základe zmluvy. Rokovanie je rýchlejšie než pred všeobecnými súdmi. Odborne kvalifikované rozhodovanie je zabezpečené tým, že za rozhodcu sa vyberajú odborníci špecializovaní na problematiku práva medzinárodného obchodu.

Obligatórna právomoc rozhodcovských súdov pri obchodných komorách rozhodovať spory vzniknuté zo zmlúv o dodávkach tovaru medzi organizáciami členských štátov RVHP, zavedená už vo Všeobecných dodacích podmienkach RVHP sa osvedčila a ukázalo sa, že je plne v súlade s požiadavkami na rýchly a jednoduchý spôsob riešenia sporov, ktoré sa v procese uskutočňovania hospodárskej spolupráce v rámci socialistickej ekonomickej integrácie môžu vyskytnúť. Je to teda riešenie overené praxou.

Z tohto dôvodu sa pristupuje k rozšíreniu obligatórnej právomoci rozhodcovských súdov aj na spory, ktoré môžu vznikať v procesu uskutočňovania aj ďalších foriem hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce medzi organizáciami členských krajín RVHP.