Návrh tohto mnohostranného Dohovoru bol vypracovaný v rámci Porady zástupcov členských štátov RVHP pre právne otázky a predložený Výkonnému výboru RVHP. Výkonný výbor na svojom 56. zasadnutí predložený návrh schválil a zúčastneným členským štátom odporučil, aby tento Dohovor uzavreli. Dohovor bol splnomocnenými predstaviteľmi vlád členských štátov podpísaný dňa 26. mája 1972 v Moskve s tým, že štáty ho budú v súlade so svojím zákonodárstvom ratifikovať.

Predkladný Dohovor upravuje dva hlavné okruhy otázok.

Predovšetkým určuje obligatórnu právomoc rozhodcovských súdov pri obchodných komorách rozhodovať spory vznikajúce medzi hospodárskymi organizáciami členských štátov RVHP pri uskutočňovaní hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce, vynímajúc tie spory, ktoré podľa predpisov platných v deň podpísania Dohovoru podliehajú výlučne právomoci všeobecných súdov.

Členské štáty Dohovoru už zaslali depozitárovi zoznam sporov, ktoré podľa ich vnútroštátnych predpisov patrili v deň podpísania do výlučnej právomoci všeobecných súdov, alebo iných štátnych orgánov. Je potrebné poznamenať, že mnohé z týchto sporov neprichádzajú medzi hospodárskymi organizáciami v priebehu uskutočňovania medzinárodnej hospodárskej spolupráce ani do úvahy.

Aké spory môžu rozhodcovské súdy rozhodovať?

Ide predovšetkým o spory z kúpnych zmlúv, ktorých býva najväčší počet, pretože hlavný podiel na hospodárskej spolupráci predstavuje predaj a nákup tovaru. Ďalej sú to spory zo zmlúv o vykonaní stavebných, montážnych a iných prác a služieb. Rozvojom socialistickej hospodárskej integrácie sa zvyšuje i počet zmlúv o špecializácii a kooperácii vo výrobe, z ktorých taktiež môžu vzniknúť spory. Konečne ide o ďalšie formy hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce, ktoré možno podriadiť niektorému z uvedených typov právnych vzťahov.

Druhý hlavný okruh otázok riešených Dohovorom predstavuje úpravu účinkov rozhodnutia rozhodcovských súdov vydaných na základe ich obligatórnej právomoci; tým je zaručená jednotnosť v posudzovaní účinkov rozhodnutia rozhodcovských súdov vo všetkých zúčastnených štátoch.

Členské štáty RVHP sú účastníkmi mnohých medzinárodných mnohostranných a dvojstranných dohôd, ktorými sa upravuje rozhodcovské riadenie v medzinárodnom obchodnom styku, hlavne otázky uznávania a vykonateľnosti rozhodcovských výrokov. Článkom Vl. Dohovoru sa zabezpečuje, že tento Dohovor bude mať vo vzťahoch medzi členskými štátmi v tomto odbore prednosť pred všetkými ostatnými dohodami, ktorých sa členské štáty zúčastnia. Výnimku tvoria len dve dohody medzi členskými štátmi, ktoré zaviedli obligatórnu kompetenciu iných orgánov na spory z medzinárodnej železničnej prepravy tovaru. Obidve sú vo vládnom návrhu uvedené.

Pokiaľ ide o vzťah Dohovoru k československým právnym predpisom, dotýka sa priamo len zákona o rozhodcovskom konaní v medzinárodnom obchodnom styku a o výkone rozhodcovských výrokov č. 98/1963 Zb a to predovšetkým v otázke obligatórnosti rozhodcovského konania na určitý okruh sporov. V tomto zákone samotnom je však ustanovenie, umožňujúce uzavretie medzinárodnej dohody obsahujúcej úpravu odchylnú od ustanovenia tohto zákona. Prijatím Dohovoru nebude treba zákon č. 98/1963 Zb. meniť.

Ratifikáciou a vyhlásením sa Dohovor stane súčasťou československého právneho poriadku. Dostávame sa tým o krok dopredu v plnení náročných úloh zdokonaľovania právnych základov spolupráce, vytýčených v Komplexnom programe socialistickej ekonomickej integrácie.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Barčákovi. Teraz prosím poslankyňu Janu Gahurovú, ktorá je spoločnou spravodajkyňou výborov Snemovne ľudu, aby predniesla spravodajskú správu.

Zpravodajka poslankyně SL J. Gahurová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, důležitou oblastí vzájemných vztahů mezi socialistickými státy je spolupráce v oblasti ekonomiky. Socialistické země, které jsou členy Rady vzájemné hospodářské pomoci zakotvily program této spolupráce i způsob jeho zajišťování pro další období v Komplexním programu dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace. Když výbory pro průmysl, dopravu a obchod spolu s výbory zahraničními projednávaly"Komplexní program" a zajištění úkolů, které z něho vyplývají pro Československou socialistickou republiku, ocenily, že v programu je počítáno nejen s vytvářením ekonomických a technických předpokladů, jako je spolupráce v oblasti plánování, dělby programů, ve specializaci a kooperaci, v oblasti vědy a techniky. Jsou zde zakotveny i úkoly v oblasti normalizace, typizace, ke sjednocování obchodních a smluvních podmínek i právních předpisů. V oddílu 15 Komplexního programu se členské země zavazují, že vypracují způsob a postup při řešení sporných otázek, které mohou mezi nimi vznikat při realizaci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce.

Tyto skutečnosti si výbory znovu připomněly při projednávání předloženého vládního návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Úmluva o řešení občanskoprávních sporů, vznikajících ze vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím řízení, podepsaná v Moskvě dne 26. května 1972.

Návrh projednaly výbory zahraniční, ústavně právní výbory a výbory pro průmysl dopravu a obchod. Výbory konstatovaly, že Úmluva je významným dokumentem, který sjednocuje předpisy členských států, které upravují řízení před rozhodčími soudy, ale hlavně mohou přispět k podstatnému zjednodušení a racionalizaci práce, v přípravě a dojednávání smluv mezi hospodářskými organizacemi členských států RVHP.

Při jednání ve výborech bylo současně oceněno, že členské země RVHP věnují pozornost i plnění úkolů v této oblasti Komplexního programu. Ve výborech nebyly vzneseny žádné námitky proti Úmluvě jako celku, ani proti jednotlivým článkům. Ve všech výborech, které Úmluvu projednávaly, bylo přijato doporučení, aby sněmovny s ní vyslovily souhlas.

V souladu se závěry výborů proto jako zpravodajka výborů doporučuji Sněmovně lidu souhlasit s Úmluvou o řešení občanskoprávních sporů vznikajících ze vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím řízení, podepsanou v Moskvě dne 26. května 1972 /tisk 59/.

Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Gahurovej. Prosím poslanca Pavla Removčíka, ktorý je spoločným spravodajcom výborov Snemovne národov, aby predniesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SN P. Removčík: Vážené predsedníctvo Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia! Dovoľte mi, aby som nadviazal na vystúpenie spravodajkyne Snemovny ľudu s. poslankyne Jany Gahurovej a zmienil sa i o niektorých ďalších aspektoch predkladaného Dohovoru, o ktorých sa hovorilo na spoločných schôdzkach výborov. V podstate šlo o dva okruhy diskutovaných otázok. Jednak o právomoc rozhodovať občianskoprávne spory a o jednotnú úpravu účinku týchto rozhodnutí.

Dohovor zakladá právomoc rozhodcovských súdov pri obchodných komorách rozhodovať občianskoprávne spory medzi hospodárskymi organizáciami členských štátov RVHP, vyplývajúce zo vzťahov hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce. Ide o to, či uvedený spôsob bude rýchly, jednoduchý a najmä účinný. Konštatovalo sa, že tento spôsob riešenia sporov nie je úplne nový, pretože už aj v uplynulom období sa týmto spôsobom postupovalo v tých prípadoch, kde sa zmluvné krajiny na tomto postupe dohodli. Teraz bude tento spôsob zovšeobecnený a zahrnie všetky spory v tejto oblasti, s výnimkou menovite určených prípadov v jednotlivých krajinách. Tento spôsob riešenia sporov sa ukázal ako rýchly a jednoduchý a možno teda predpokladať, že sa i pri tomto širšom poňatí osvedčí. Určité výnimky, ktoré sa podľa tohto Dohovoru nebudú riešiť, sú v každej krajine.

Ide najmä o prípady, keď zákonom danej krajiny je ustanovená výlučná právomoc súdnych alebo iných štátnych orgánov, riešiť určitý druh sporov. Prakticky vo všetkých krajinách sú vyňaté spory, týkajúce sa práv, vyplývajúcich z patentov a registrácie úžitkových vzorov a osvedčenia pôvodu. Napríklad v Bulharskej ľudovej republike sú to ďalej spory týkajúce sa práva k nehnuteľnostiam na území Bulharskej ľudovej republiky, v Maďarskej ľudovej republike sú to napríklad spory o výkon správy majetku a registrácie obchodných firiem, v Poľskej ľudovej republike spory týkajúce sa náhrad v súvislosti s geologickými škodami a pod. Výnimky vychádzajúce zo súčasného stavu v jednotlivých členských krajinách RVHP však podstatnejším spôsobom nenarušujú jednotnosť riešenie sporov, ktoré má Dohovor riešiť.

Druhou oblasťou, ktorá bola predmetom pozornosti pri prerokúvaní Dohovoru vo výboroch, bola jednotná úprava účinku rozhodnutí rozhodcovských súdov, vydaných na základe Dohovorom určenej právomoci. Je pochopiteľné nevyhnutne potrebné zaistiť záväznosť rozhodnutí a spôsob ich vykonania. V Dohovore je ustanovené, že rozhodnutia rozhodcovských súdov sú konečné a záväzné. Ďalej je ustanovené, že tieto rozhodnutia sa považujú za uznávané bez ďalšieho konania a vykonajú sa v ktoromkoľvek štáte tohto Dohovoru tým istým spôsobom ako právomocné rozhodnutia štátnych súdov štátu, v ktorom má byť rozhodnutie vykonané. Uvedenými ustanoveniami je teda zaručená najmä i jednotnosť posudzovania účinku rozhodnutia vo všetkých zúčastnených štátoch.

Vážené sú družky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Na záver mi dovoľte, aby som v súlade so závermi, prijatými Zahraničným výborom, Ústavnoprávnym výborom a Výborom pre priemysel, dopravu a obchod Snemovne národov odporučil Snemovni národov, aby vyslovila súhlas s Dohovorom o riešení občianskoprávnych sporov, vznikajúcich zo vzťahov hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce v rozhodcovskom konaní, podpísaným v Moskve 26. mája 1972.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Removčíkovi.

Súdružky a súdruhovia, písomné prihlášky do rozpravy som nedostal. Hlási sa niekto z poslancov o slovo? /Nikdo se nehlásil./ Nikto.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sále je v tejto chvíli prítomných 53 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike. 55 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike a 146 poslancov Snemovne ľudu. Obidve snemovne sú teda schopné uznášať sa.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s predloženým návrhom nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./.

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s predloženým návrhom nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Obidve snemovne vyslovili s návrhom súhlas.

Konštatujem preto, že Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí s Dohovorom o riešení občianskoprávnych sporov vznikajúcich zo vzťahov hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce v rozhodcovskom konaní, podpísaným v Moskve dňa 26. mája 1972.

Podľa schváleného programu prerokujeme teraz

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Zmluva medzi vládou Československej socialistickej republiky a vládou Francúzskej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia v odbore daní z príjmu, podpísaná v Paríži dňa 1. júna 1973 /tlač 58/

Návrh odôvodní minister financií ČSSR súdruh Leopold Lér. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér. CSc.: Vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci. s rozvojem zahraničního obchodu a mezinárodní vědecko-technické spolupráce, jako je využívání zahraničních patentů a jiných průmyslových práv, technických znalostí a zkušeností, provádění montáží, poskytování technické pomoci a služeb, provádění mezinárodní dopravy a uskutečňování nejrůznějších forem mezinárodní hospodářské spolupráce, nabývají stále více na důležitosti daňové otázky.

Hospodářské organizace i občané jsou totiž povinni platit odvody a daně nejen ve státě, kde mají sídlo či bydliště, ale i ve státě, kde vykonávají činnost nebo kde je zdroj jejich příjmů. Dvojí zdanění zatěžuje neúměrně finanční výsledky mezinárodní hospodářské spolupráce a může být brzdou jejího rozvoje.

Kapitalistické i rozvojové státy řeší problémy dvojího zdanění dvoustrannými mezinárodními smlouvami a tím navzájem vytvářejí příznivější podmínky pro rozvoj svého hospodářství.

Československo již po první světové válce uzavřelo s některými státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmů, které však většinou zanikly v důsledku druhé světové války. Od roku 1945 až do nedávné doby nesjednala ČSSR žádnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Zatímco vzájemné hospodářské styky mezi podniky kapitalistických a rozvojových států jsou v důsledku sjednaných smluv zbaveny problémů vyplývajících z dvojího zdanění, jsou čs. podniky stále vystaveny ve svých mezinárodních hospodářských stycích nepříznivému působení nebo alespoň nebezpečí dvojího zdanění. O daně zaplacené v cizině se krátí příjmy čs. podniků nebo se zvyšují jejich náklady. Čs. hospodářské organizace jsou proto v hospodářské soutěži v nevýhodě proti podnikům těch států, které otázky dvojího zdanění vyřešily mezinárodními smlouvami.

Aby bylo vyloučeno nepříznivé působení dvojího zdanění a vytvořeny konkurence schopné podmínky v zájmu dalšího rozvoje a prohloubení mezinárodní hospodářské spolupráce, byla s některými kapitalistickými a rozvojovými státy zahájena jednání o smluvní úpravu, která by dvojí zdanění ve vztahu k ČSSR vyloučila. Tato jednání vedla ke konkrétním výsledkům. Byly podepsány smlouvy s Francií a Nizozemím a parafován text smlouvy s Egyptskou arabskou republikou.

Předběžné jednání bylo vedeno s Indií, připravují se jednání s Finskem, Belgií, Cejlonem a Švédskem. Počítá se také s jednáním s Německou spolkovou republikou, k němuž dojde, jakmile nabude platnosti podepsaná smlouva o vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Německou spolkovou republikou.

Pokud jde o státy RVHP, byla z podnětu ČSSR zařazena otázka dvojího zdanění na pořad jednání devizově-finanční komise RVHP.

Smlouva s Francií o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, která je předmětem vašeho dnešního jednání, byla sjednána v souladu s usnesením vlády z roku 1971. Podle článku 36 ústavního zákona č. 143/ 1968 Sb., o československé federaci, vyžaduje Smlouva před ratifikací presidentem ČSSR souhlas Federálního shromáždění, protože Smlouvou se upravují odlišně od ustanovení daňových zákonů daňové povinnosti československých a francouzských občanů a organizací. To se vztahuje zvlášť na zákon o dani ze mzdy, o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, o dani z příjmů obyvatelstva a o důchodové dani.