Důvodová zpráva obsahuje podrobný rozbor Smlouvy a jejích jednotlivých ustanovení. Význam Smlouvy spočívá v tom, že se vytvoří příznivější podmínky pro rozvoj zahraničního obchodu a jiných forem mezinárodní hospodářské spolupráce mezi ČSSR a Francií. Bude odstraněno neúměrné zatížení podniků obou států tím, že tyto podniky budou platit ze svých příjmů nebo ze svého majetku daň pouze jedenkrát, a to ve státě, kterému bude tento příjem nebo majetek Smlouvou vyhražen ke zdanění.

Rozsah zahraničního obchodu s Francií zatím ještě plně neodpovídá možnostem a zájmům obou států. Smlouva o zamezení dvojího zdanění má proto odstranit v oboustranném zájmu překážky na poli daňovém, které zahraniční obchod i jiné formy hospodářské spolupráce nepříznivě ovlivňovaly.

Smlouva nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet. Přispěje však k rozšíření a prohloubení hospodářských styků s Francií, ke zlepšení hospodářských výsledků podniků a ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství.

Vzhledem k zájmu na sjednání Smlouvy z pověření vlády prosím, aby Federální shromáždění vyslovilo se Smlouvou souhlas.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Lérovi. Teraz prosím poslanca Viliama Kožíka, ktorý je spoločným spravodajcom výborov Snemovne národov, aby predniesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SN V. Kožík: Vážené predsedníctvo Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Výbory zahraničné, ústavnoprávne a pre plán a rozpočet oboch snemovní prerokovali na spoločných schôdzkach vládny návrh Zmluvy medzi vládou ČSSR a vládou Francúzskej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia. S návrhom zásad zákona vyjadrili poslanci týchto výborov súhlas a všeobecné hodnotenie vyznelo pozitívne.

V súvislosti s rozvojom širokej hospodárskej spolupráce s krajinami s rozdielnym spoločenským zriadením, s prehlbovaním stykov v oblasti vedy, techniky, obchodu, na ktorých je naša Československá socialistická republika spolu s bratskými socialistickými krajinami zainteresovaná, treba postupne riešiť niektoré otázky, vyplývajúce z kolízie daňových predpisov obidvoch štátov.

Jednou z nich je dvojité zdanenie, ktoré nepriaznivo ovplyvnilo efektívnosť zahraničného obchodu a iných foriem medzinárodnej hospodárskej spolupráce.

Dvojité zdanenie postihuje najčastejšie príjmy dosiahnuté v cudzine za využívanie patentov, technologických postupov, výrobných tajomstiev, ochranných známok, priemyslových vzorov, návrhov a modelov, za vykonanie montáží. Ďalej sa to týka technickej pomoci, zisku filiálok, ktoré podniky jedného štátu zriadili v druhom štáte v záujme uľahčenia obchodu, ziskov z vykonávanej leteckej a námornej dopravy, odmien za služby a provízie, miezd montérov, technikov a expertov, poplatkov za využívanie autorských práv literárnych, umeleckých a vedeckých, odmien za vystupovanie umelcov, artistov a profesionálnych športovcov, úrokov a výnosov z cenných papierov. Dvojité zdanenie znižuje výhodnosť medzinárodnej hospodárskej spolupráce a môže i nepriaznivo pôsobiť na jej rozvoj.

Československé podniky sú vo svojich hospodárskych stykoch so zahraničnými podnikmi v nevýhode oproti podnikom tých štátov, ktoré sú proti dvojitému zdaneniu chránené medzinárodnou zmluvou.

Záujem rozvoja čs. hospodárskej spolupráce v medzinárodnom meradle vyžaduje, aby aj ČSSR pristúpila k zmluvnej úprave otázok dvojitého zdanenia s druhými štátmi a doplnila tak účelne systém svojich medzinárodných obchodných zmlúv, zmlúv o vedeckotechnickej spolupráci a hospodárskej kooperácii zmluvami o zamedzení dvojitého zdanenia príjmov a majetku.

Zmluva s Francúzskom je prvou zmluvou tohto druhu, ktorá bola po roku 1945 predložená Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu.

Zmluva s Francúzskom podrobne určuje, ktorý z oboch zmluvných štátov je oprávnený vybrať daň z určitých príjmov alebo z určitého majetku, keď občan alebo podnik jedného z obidvoch štátov má príjem alebo majetok na území druhého štátu. Zmluva vytvorí na daňovom úseku vzájomne výhodné podmienky pre intenzívnejšie rozvíjanie hospodárskych stykov a aj naša verejnosť ju iste priaznivo prijme.

Z poverenia Zahraničného výboru, Ústavnoprávneho výboru a Výboru pre plán a rozpočet Snemovne národov vám odporúčam, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby ste s vládnym návrhom Zmluvy medzi vládou Československej socialistickej republiky a vládou Francúzskej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia vyslovili svoj súhlas.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Kožíkovi. Prosím poslankyňu Helenu Kovářovú, ktorá je spoločnou spravodajkyňou výborov Snemovne ľudu, aby predniesla spravodajskú správu.

Zpravodajka poslankyně SL H. Kovářová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych ve svém krátkém vystoupení navázala na zprávu zpravodaje Sněmovny národů poslance Kožíka a doplnila ji o stanovisko zahraničního výboru Sněmovny lidu.

V období vědeckotechnické revoluce, které prožíváme, se stala věda výrobní silou, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje rozvoj národního hospodářství. Urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku je důležitým předpokladem pro to, aby výroba dosáhla úrovně světové špičky a na této úrovni se udržela.

Vědeckotechnické informace se staly předmětem zahraničního obchodu jako každé jiné zboží. Příjmy za prodané licence na využívání patentů, technických znalostí a jiných průmyslových chráněných práv nabývají stále větší důležitosti v porovnání s příjmy za vyvezené zboží. V četných případech je zpeněžení patentů a jiných průmyslových práv rychlejší a výhodnější než výroba a prodej zboží. Příjmy, které československé podniky dosahují prodejem licencí do Francie na využívání patentů a jiných chráněných práv, podléhají ve Francii zdanění ve výši asi 20%. Tato daň buď zvyšuje náklady francouzských podniků na zakoupení československých licencí nebo snižuje tržby československých licencí nebo snižuje tržby československých podniků. Tato skutečnost snižuje výhodnost prodejů československých licencí do Francie a staví československé podniky do nevýhody s podniky jiných evropských i zámořských států, které s Francií sjednaly smlouvu o zamezení dvojitého zdanění a u nichž dvojí zdanění nepřichází v úvahu.

Obdobná situace je při nákupech francouzských licencí československými podniky. Příjmy francouzských podniků z tohoto titulu podléhají v Československu zdanění ve výši 40%, o něž se buď zvyšují náklady československých podniků na zakoupení licencí nebo snižují tržby francouzských podniků. Dvojí zdanění příjmů za licenční poplatky je proto v zavádění nové techniky a jako nežádoucí jev je nutno je odstranit.

Podle podepsané Smlouvy s Francií budou tyto příjmy zdaněny ve státě, kde se licence využívá pouze pěti procenty. Daň takto zaplacená bude ve státě, kde má sídlo příjemce licenčních poplatků, odečtena od jeho celkové daňové povinnosti. Tím bude daňová problematika týkající se obchodu s licencemi uspokojivě vyřešena.

Z pověření zahraničního výboru, ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet doporučuji, aby Federální shromáždění schválilo předloženou Smlouvu.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem.

Písomne sa do rozpravy neprihlásil nikto. Pýtam sa, či niekto z poslancov žiada o slovo? /Nikdo./ Nikto. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sieni je v tejto chvíli prítomných 135 poslancov Snemovne ľudu, 50 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 54 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obe snemovne sú teda schopné uznášať sa.

Najprv hlasujú poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s predloženým návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s predloženým návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Obidve snemovne vyslovili s návrhom súhlas.

Konštatujem preto, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí so Zmluvou medzi vládou Československej socialistickej republiky a vládou Francúzskej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia v odbore daní z príjmu, podpísanou v Paríži dňa 1. júna 1973.

Súdružky a súdruhovia, prerušujem rokovanie. Budeme pokračovať po l5 minútovej prestávke.

Prosím vás o dochvíľnosť.

/Jednání přerušeno ve 14.55 hod./

/Jednání opět zahájeno v 15.13 hod./

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Súdružky a súdruhovia, pokračujeme v rokovaní spoločnej schôdzky snemovní Federálneho zhromaždenia.

Na programe máme

Vládny návrh ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o postupe pri vyšetrovaní udalostí na spoločných štátnych hraniciach podpísaná v Prahe dna 21. decembra 1973 /tlač 62/

Návrh odôvodní minister vnútra Československej socialistickej republiky súdruh Jaromír Obzina. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr vnitra ČSSR doc. PhDr. J. Obzina. CSc.: Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, jménem vlády Československé socialistické republiky, na základě článku 36 odst.3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, předkládám vám k projednání a ke schválení návrh Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o postupu při šetření událostí na společných státních hranicích, podepsané v Praze dne 21. prosince 1973.

Československo-rakouské státní hranice jako hranice dvou států s rozdílným společenským zřízením jsou hranicemi celého socialistického tábora. Nelze vyloučit, že incidenty, ke kterým na nich může, a to i nahodile, dojít, se mohou stát záminkou k mezinárodním komplikacím daleko většího rozsahu. Toto nebezpečí je zvyšováno i skutečností, že v kapitalistických zemích existují dosti vlivné síly, které si nepřejí vytvořit v Evropě a na celém světě ovzduší mírové spolupráce mezi zeměmi s rozdílným společenským zřízením. Právě tyto reakční síly zneužívají ke svým cílům i různých událostí na státních hranicích a neštítí se ani provokačních jednání, aby vyvolaly pohraniční incidenty a zneužívaly je proti naší socialistické vlasti.

Není nutné připomínat konkrétní fakta, která jsou ještě v živé paměti jistě vás všech. Vláda ČSSR důsledně realizuje mírovou politiku a ve snaze upevnit dobré sousedské vztahy s Rakouskou republikou vystoupila s iniciativou uzavřít smlouvu.která by znemožňovala problémy, ke kterým na hranicích může docházet, řešit klidnou a důstojnou formou. Smlouva má vytvářet i předpoklady k tomu, aby zejména rakouská strana byla smluvně vázána bránit zneužívání těchto událostí a vytváření různých protičeskoslovenských nálad zejména bulvárním tiskem a sdělovacími prostředky, k čemuž v předchozí době, žel, i v Rakousku docházelo.

Smluvní dokument, který byl podepsán v Praze dne 21. prosince 1973, tyto otázky úspěšně řeší způsobem obvyklým v mezinárodní praxi. Smlouva upravuje na principech vzájemného respektování státní svrchovanosti a reciprocity přijatých závazků způsob projednávání událostí i incidentů na společných hranicích. Její zásadní význam spočívá především ve skutečnosti, že je to v historii vzájemných vztahů československo-rakouských poprvé, kdy se obě smluvní strany zavazují předcházet vzniku hraničních událostí, incidentům a škodám na území druhého smluvního státu.

Významnou skutečností je zřízení společné československo-rakouské komise pro šetření vzniklých událostí a škod. Jednání komise spolu se smluvním závazkem obou stran, utajovat projednávané skutečnosti až do dosažení společného stanoviska, přispěje k tomu, aby v průběhu šetření nedošlo k zneužívání událostí a incidentů a k ovlivňování průběhu šetření hromadnými sdělovacími prostředky.

Smluvní dokument zahrnuje i další otázky technického charakteru, které zabezpečují operativnost, plynulost a maximální urychlení projednávání vzniklých pohraničních událostí a upravuje i způsob přijímání závěrů společnou smíšenou komisí. Přijaté závěry, jakož i šetření společné komise nahrazuje vyšetřování nebo rozhodování jiných orgánů smluvních stran, jestliže jsou k tomu příslušné podle vnitrostátních předpisů. Závěry komise rovněž neprejudikují řešení náhrady případné materiální škody. Smluvní dokument tak vytváří potřebné předpoklady k odstranění rozporů souvisejících se vzniklými událostmi a incidenty na společných státních hranicích.

Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, při projednávání Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou byly plně respektovány zájmy bezpečnosti našeho státu. Ustanovení Smlouvy o povinnostech členů komise dodržovat předpisy svého státu a utajení umožňuje pak odepřít poskytnutí informací nebo vstup na místa, která je třeba utajovat z důvodů obrany bezpečnosti státu, anebo i z jiných zájmů. Navrhovaný smluvní dokument je tedy oboustranně výhodný a účelný.

Na závěr chci znovu zdůraznit, že ČSSR ve shodě s úsilím všech zemí socialistického tábora a především Sovětského svazu má zájem o mírové soužití a dobré sousedské vztahy s Rakouskou republikou, Z těchto důvodů považuji smluvní dokument za přínos k tomuto úsilí a doporučuji vám, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jménem vlády ČSSR, aby byl v plném rozsahu schválen.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Obzinovi.

Teraz prosím poslankyňu Libuši Foretovú, ktorá je spoločnou spravodajkyňou výborov Snemovne národov, aby predniesla spravodajskú správu.