Zpravodajka poslankyně SN L. Foretová: Vážené předsednictvo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, zahraniční, branný a bezpečnostní a ústavně právní výbory Sněmovny národů a Sněmovny lidu na základě projednání příslušného vládního návrhu doporučily zařadit na program jednání Federálního shromáždění návrh"Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o šetření událostí na společných státních hranicích".

Návrh této Smlouvy upravuje postup při vzniku událostí, incidentů a škod na společných československo-rakouských hranicích, přičemž vychází především ze základního závazku obou smluvních stran - hraničním událostem předcházet. Smluvně je upraveno, že každá událost na společných státních hranicích bude samostatně projednána a ve vzájemné dohodě přijata opatření k odstranění případných následků takovéto události. Za tím účelem se k řešení případných incidentů, jakož i ke zjišťování škod vzniklých působením z výsostného území jednoho smluvního státu na výsostném území druhého smluvního státu zřizuje československo-rakouská komise.

Tato komise má za úkol na svých řádných a mimořádných zasedáních posuzovat všechny události na státních hranicích, provádět za tím účelem šetření na území obou smluvních států a přijímat návrhy k zamezení událostí.

Komise je složena ze čtyřčlenných delegací obou smluvních států a zásady činnosti této komise vycházejí ze závazků obou smluvních stran vytvořit potřebné podmínky pro činnost této komise. Smluvně jsou rovněž zabezpečovány potřebné otázky související s materiálně technickým zabezpečením činnosti komise, oprávněním jejích členů překračovat státní hranice a výměnou informace o vzniku hraničních událostí. Členům komise se v potřebném rozsahu přiznávají osvobození od dovozních a vývozních poplatků při vstupu na území druhého smluvního státu, i nezbytné trestně právní imunity. Výsady a imunity jsou uznávány v rozsahu v mezinárodní praxi obvyklém a odpovídajícím významu této komise.

Smlouva dále řeší i další okruhy otázek související se společným šetřením a jednáním o vzniklých hraničních událostech.

Smluvní úprava této problematiky včetně vytvoření společné československo-rakouské komise vytváří dostatečné předpoklady k vyřešení všech potřebných otázek, které jsou v zájmu obou smluvních stran.

Přihlédneme-li k zahraničně politickému významu této Smlouvy, která upravuje řešení případných sporů mezi dvěma státy s rozdílným společenským zřízením, ukazuje se, že její přijetí a realizace jsou účelné, neboť vytváří předpoklady pro dobré zahraničně politické vztahy s Rakouskou republikou v této oblasti.

Význam této smluvní úpravy se však zejména projeví při realizaci přijatých smluvních závazků a při řešení jednotlivých událostí na státních hranicích. Teprve konkrétní praxe ukáže, nakolik jsou přijaté zásady řešení hraničních událostí účinné a efektivní, což nesporně bude závislé od přístupu obou smluvních stran. Příslušné čs. orgány jsou připraveny zabezpečit po vstupu Smlouvy v platnost potřebná opatření k její realizaci.

Z těchto důvodů považuji navrhovaný smluvní dokument za součást mírové politiky ČSSR a vzhledem k tomu, že ve vzájemných čs.-rakouských vztazích vytváří základní podmínky pro zabezpečení dobrých sousedských vztahů na společných státních hranicích, doporučuji jako společná zpravodajka Sněmovny národů tento návrh schválit.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Foretovej. Prosím poslanca Karola Michalského, ktorý je spoločným spravodajcom výborov Snemovne ľudu, aby predniesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SL K. Michalski: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych ve svém vystoupení navázal na soudružku poslankyni Foretovou, zpravodajku Sněmovny národů. Uzavřený smluvní dokument, který byl podepsán v prosinci minulého roku, má značný zahraničně politický význam. Tento význam spočívá ve skutečnosti, že je předkládán v období, kdy se v celém světě výrazně projevuje úsilí Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí o upevnění světového míru, které je vysoce oceňováno pokrokovými silami všech zemí. Rovněž úsilí socialistického tábora o upevnění mírové spolupráce v Evropě, jehož důkazem je iniciativa socialistických států na jednání konference o celoevropské bezpečnosti v Ženevě a na dalších mezinárodních jednáních. je přesvědčivým důkazem leninské mírové politiky našich zemí. Navrhovaný smluvní dokument nesporně patří do řady těch dokumentů, jimiž ČSSR přispívá k realizaci mírové ofenzívy socialistických států a pokrokových sil ve světě. Předložená Smlouva, k jejíž přípravě bylo přistoupeno z iniciativy čs. strany, má zabezpečit základní podmínky pro dobré sousedské vztahy s naším sousedem - Rakouskou republikou a odstranit problémy související s řešením incidentů a jiných událostí na společných státních hranicích.

Víme, že v minulosti to nebyla čs. strana, která zapříčinila vznik různých i provokačních akcí na československo-rakouských státních hranicích. Naopak, mnohé z těchto událostí byly způsobeny záměrně silami nepřátelskými Československé socialistické republice se zájmem narušit vzájemné československo-rakouské vztahy. O tom svědčily i průvodní jevy při těchto událostech, jako byla tendenční nenávistná kampaň některých hromadných sdělovacích prostředků v západních státech, včetně Rakouska.

Tyto skutečnosti ukázaly, že událostí a incidentů na společných československo-rakouských státních hranicích bylo zneužito k reakčním politickým cílům určitých kruhů na Západě.

Proto význam této Smlouvy spočívá v tom, že zajišťuje v systému vzájemných závazků základní předpoklady k odstraňování těchto problémů. Zejména závazek obou smluvních stran vytvářet podmínky k předcházení vzniku událostí na společných státních hranicích je možné považovat za nejvýznamnější. Je však potřebné konstatovat, že jen oboustranné úsilí o realizaci této smluvní úpravy může eventuální výskyt incidentů maximálně odstranit. Ze strany příslušných čs. orgánů již byla potřebná opatření učiněna a budou ještě po vstupu Smlouvy v platnost upřesněna.

Je rovněž potřebné uvést, že účinnost této Smlouvy je dlouhodobá zejména proto, že řadě událostí na státních hranicích nelze předcházet ani účinnými opatřeními, neboť tyto události vznikají ze samotné povahy hranic i neúmyslně. Jde zejména o tzv. živelné události. V takovýchto případech je ustanovení Smlouvy o řešení všech případů na státních hranicích jednáním velmi praktické a může vést k rychlému a operativnímu přijetí společných závěrů k likvidaci případných následků těchto událostí.

Smlouva řeší všechny potřebné otázky, které s touto problematikou souvisí. Omezil jsem se pouze na hodnocení této Smlouvy z hlediska jejího zahraničně politického významu, jakož i významu příspěvku této Smlouvy k vytvoření předpokladů pro upevňování vzájemných československo-rakouských vztahů.

Vzhledem k tomu, že Smlouva je z těchto hledisek v souladu s československou zahraniční politikou a československým právním řádem, a přispěje k zabránění rozporů na společných čs. - rakouských státních hranicích, doporučuji, aby poslanci Sněmovny lidu vyslovili se Smlouvou souhlas.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Michalskému.

Do rozpravy nedošla žiadna písomná prohláška. Pýtam sa preto poslancov oboch snemovní, či niekto žiada o slovo. /Nikdo se nehlásil./ Nikto.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej sále je v tejto chvíli prítomných 58 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike, 44 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 149 poslancov Snemovne ľudu. Obe snemovne sú schopné uznášať sa.

Najskôr hlasujú poslanci Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s predloženým návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s predloženým návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Obe snemovne jednomyseľne vyslovili s návrhom súhlas.

Konštatujem preto, že Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o postupe pri vyšetrovaní udalostí na spoločných štátnych hraniciach, podpísanou v Prahe dňa 21. decembra 1973.

Súdružky a súdruhovia poslanci, teraz prerokujeme podľa programu

Vládny návrh ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Zmluva o ochrane údajov o pôvode, označení pôvodu a iných zemepisných označení so Švajčiarskou konfederáciou, podpísaná v Berne dna 16. novembra 1973 /tlač 65/

Namiesto ministra s. Šupku, ktorý sa ospravedlnil, návrh odôvodní minister zahraničných vecí s. Bohuslav Chňoupek. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Vláda Československej socialistickej republiky predkladá Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu Zmluvu o ochrane údajov o pôvode, označení pôvodu a iných zemepisných označení, ktoré Československá socialistická republika podpísala so Švajčiarskou konfederáciou dňa 16. novembra 1973 v Berne.

Zmluva má zabezpečiť ochranu našich výrobkov, známych na zahraničných trhoch predovšetkým pre svoj lokálny pôvod z ČSSR.

Náš štát patrí ku krajinám s bohatým fondom takýchto výrobkov, ktoré majú dlhoročnú tradíciu nielen na vnútornom trhu, ale aj v zahraničí. Využívanie tohto označenia československého pôvodu zvyšuje ich predajnosť.

Zahraničná konkurencia sa preto snaží využiť dobrú povesť takto označovaných výrobkov a československé lokálne označenie napodobňuje, alebo zneužíva priamo v ich pôvodnom označení, aby vyvolala dojem, že ide o výrobky z ČSSR.

Napodobňuje pritom predovšetkým naše svetoznáme výrobky.

Aby sa zabránilo tejto nekalej súťaži zahraničnej konkurencie, treba zabezpečiť našim označeniam čo najširšiu a najúčinnejšiu ochranu v druhých štátoch.

Väčšina štátov na rozdiel od ČSSR nemá doteraz vo svojom právnom poriadku špeciálny predpis, podľa ktorého by sa poskytovala zahraničným výrobkom ochrana označenia pôvodu. Musíme preto zabezpečovať našu ochranu v zahraničí na základe dvojstranných medzištátnych dohôd.

Medzi takýmito štátmi je aj Švajčiarsko, ktoré tradične vždy udržiavalo s ČSSR rozsiahle hospodárske styky a ktoré spomedzi kapitalistických štátov patrí k stálym významným obchodným partnerom ČSSR. Hospodárska a obchodná politika obidvoch krajín vytvára predpoklady pre ďalšie rozširovanie týchto stykov.

Významným dokumentom, zabezpečujúcim zásadu vylúčenia diskriminácie vo vzájomnom obchode, sa stala dlhodobá dohoda o hospodárskom styku. Táto dohoda síce obsahuje okrem iného tiež ustanovenie o označení pôvodu, avšak toto ustanovenie je príliš všeobecné a nemôže zabezpečiť čs. výrobkom potrebnú ochranu. Preto sme museli prikročiť k dojednaniu predkladanej dvojstrannej dohody, ktorá túto ochranu československým výrobkom poskytne v plnej miere.

Zmluva zabezpečí vo Švajčiarsku našim výrobkom ochranu označení Pôvodu, ktoré sú uvedené v prílohe Zmluvy, bez ďalšej prihlasovacej procedúry. Na druhej strane zabezpečí švajčiarskym označeniam pôvodu výrobkov v ČSSR ochranu, ktorú poskytuje československý zákon čís. 159/1973 Zb. o ochrane označenia pôvodu výrobkov. Z tohto dôvodu je potrebné, aby podľa článku 36 ústavného zákona č. l43/1968 Zb. o československej federácii podľa znenia ústavného zákona č. 125/1970 Zb. vyslovilo so Zmluvou súhlas Federálne zhromaždenie.

Zmluva, ktorú predkladáme, obsahuje v prílohe všetky československé zemepisné označenia, na ktorých má ČSSR z obchodného hľadiska záujem. Chráni tiež údaje o mieste pôvodu výrobku a zemepisné názvy významných čs. miest.

Zmluva je zatiaľ prvou medzištátnou dvojstrannou dohodou, ktorú ČSSR v tejto oblasti uzavrela. Bude dostatočne účinným prostriedkom tak ochrany československých označení pôvodu tovarov, ako aj ochrany proti prípadným snahám tieto označenia zneužiť. Stane sa tak aj dôležitým precedentom pre rokovanie s ďalšími štátmi, lebo celková situácia v tejto oblasti nutne vyžaduje, aby sa prikročilo k dojednaniu podobných zmlúv predovšetkým s tými štátmi, kde dochádza k porušovaniu našich známych označení pôvodu a kde sme nútení na ochranu svojich práv viesť príliš nákladné a zdĺhavé spory. Táto Zmluva zamedzí prípadným nežiadúcim zjavom na trhoch obidvoch zmluvných strán a prospeje tak ďalšiemu rozšíreniu obchodnopolitických vzťahov.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Z dôvodov, ktoré som uviedol, odporúčam, aby ste s predloženou Zmluvou vyslovili svoj súhlas.

Předsedající první místopředseda FS ing, J. Marko: Ďakujem ministrovi Chňoupkovi. Teraz prosím poslanca Václava Blažka, ktorý je spoločným spravodajcom výborov Snemovne národov, aby predniesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SN V. Blažek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, Federální shromáždění přistupuje k projednání Smlouvy o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení, která byla sjednána se Švýcarskou konfederací a podepsána v Bernu dne 16. listopadu 1973.

Předkládaný vládní návrh projednaly výbory Sněmovny lidu pro zemědělství a výživu, pro průmysl, dopravu a obchod, výbory ústavně právní a zahraniční společně s výbory Sněmovny národů. K návrhu nebyly vzneseny připomínky, pouze ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod byly předneseny dotazy.

Poslanec Přibyl se zajímal o to, jaké jsou v současné době zkušenosti s uplatňováním zákona č. 159 z 12.12.1973 o ochraně označení původu výrobků a jaká opatření jsou prováděna k jeho výraznějšímu a širšímu využívání, kolik žádostí bylo dosud předloženo a kolik z nich bylo zaregistrováno jako právoplatných. V odpovědi bylo sděleno, že od platnosti zákona uplynula teprve krátká doba. Prozatím byla podána jedna při hláška a dalších asi šest má být Úřadu pro vynálezy a objevy předloženo. Zdánlivě to sice není mnoho, je však třeba vzít v úvahu, že označení původu vyžaduje k tomu, aby vzniklo a stalo se známým, určitou dobu. Pokud jde o zavádění nového zákona, rozvíjí se především propagační činnost ve spolupráci s resorty a podniky a působí se na ty podniky, které takové výrobky vyrábějí, aby svá označení u Úřadu pro objevy a vynálezy přihlásily.

Dotaz poslance Petříka se dotýkal článku 6 předložené Smlouvy. tj. zda se v rámci zemí RVHP počítá s určitými svazy nebo sdruženími, zastupujícími výrobce nebo uživatele označení. K této otázce bylo uvedeno, že se se zřízením svazů a sdružení zatím nepočítá. Tento problém může vyvstat při uzavírání mnohostranné smlouvy o ochraně označení původu mezi členskými státy RVHP, může se však projevit pouze tam, kdy spolu příslušné státy hraničí, jako je tomu u Tokajské oblasti.