Jak již bylo řečeno, je Konzulární úmluva se Spojenými státy americkými pokrokový smluvní dokument, odpovídající plně čs. zájmům.

Předkládaný vládní návrh projednaly na své schůzi dne 4. dubna 1974 výbory ústavně právní, obdobně zahraniční výbory projednaly návrh dne l0. dubna 1974. Při všech jednáních byl vysloven souhlas s návrhem.

Vzhledem k tomu, že předkládaný vládní návrh byl v potřebném rozsahu projednán a doporučen k souhlasu, doporučuji jako společný zpravodaj Sněmovny lidu souhlasit s Konzulární úmluvou mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými, podepsanou v Praze dne 9. července 1973 a s dopisy vyměněnými při jejím podpisu.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Prosím poslanca Karola Holuba, ktorý je spoločným spravodajcom výborov Snemovne národov, aby prednesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SN K. Holub: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, na společných zasedáních obou sněmoven Federálního shromáždění druhého volebního období jsme projednali již sedm konzulárních úmluv se socialistickými státy: se Svazem Sovětských socialistických republik, s Polskou lidovou republikou, s Německou demokratickou republikou, s Maďarskou lidovou republikou, s Bulharskou lidovou republikou, s Rumunskou socialistickou republikou a Kubánskou republikou.

Dnes máme vyslovit souhlas s projednávanou Konzulární úmluvou se Spojenými státy americkými, podepsanou dne 9. července 1973.

Všechny již schválené konzulární úmluvy i dnes projednávaná Konzulární úmluva se opírají o Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963, která pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dne 12. dubna 1968. Vídeňská úmluva je rámcová. Dvoustranně uzavřené konzulární úmluvy ustanovení Vídeňské úmluvy konkretizují. Zejména v rozsahu výsad a imunit poskytovaných konzulárním úřadům a jejich členům se blíží oprávnění poskytovaným jen diplomatickým zastoupením. V konzulárních úmluvách uzavíraných se socialistickými zeměmi se promítala vyšší forma bratrských styků a spolupráce v duchu vzájemných dohod a v duchu tradic. I v tom se uplatňuje nový směr vnášený do mezinárodního práva, především Sovětským svazem.

Obsah dnes předkládané Konzulární úmluvy odpovídá současným konkrétním podmínkám našich vztahů se Spojenými státy americkými. Umožňuje oběma stranám vedle dosavadních konzulárních oddělení diplomatických misí otevírat po vzájemné dohodě nové konzulární úřady. Podepsaná Konzulární úmluva přiznává konkrétní práva konzulárním úředníkům v oblastech, na kterých máme, vzhledem ke značnému počtu našich krajanů v USA, trvalý zájem. Přitom vytyčuje i povinnosti úřadů přijímacího státu, které výkon konzulárních funkcí podstatné usnadní.

Konzulární úmluva je také ve Spojených státech amerických předložena Kongresu k vyslovení souhlasu a nabude platnosti po ratifikaci.

Ústavně právní a zahraniční výbory obou sněmoven Federálního shromáždění projednaly Konzulární úmluvu se Spojenými státy americkými ve dnech 4. a 10. dubna 1974. Doporučuji proto jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslancům Sněmovny národů vyslovit souhlas s Konzulární úmluvou mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými, podepsanou v Praze dne 9. července 1973 a s dopisy vyměněnými při jejím podpisu.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Holubovi.

Do rozpravy písomná prihláška nedošla. Pýtam sa preto poslancov obidvoch snemovní, či niekto žiada o slovo. /Nikdo./ Nežiada.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej sieni je v tejto chvíli prítomných 61 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. 52 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 158 poslancov Snemovne ľudu.

Obidve snemovne sú schopné uznášať sa.

Najskôr hlasujú poslanci Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s predloženým návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./ Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s predloženým návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Kto je proti? /Nikdo./ Nikto.

Kto sa zdržal hlasovania? /Nikdo./ Nikto.

Obidve snemovne jednomyseľne vyslovili s návrhom súhlas.

Konštatujem preto, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s Konzulárnym dohovorom medzi Československou socialistickou republikou a Spojenými štátmi americkými, podpísaným v Prahe dňa 9. júla 1973 a s listami vymenenými pri jeho podpise.

Ďalším bodom programu je

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas návrh na prístup Československej socialistickej republiky k Dohovoru o prepravnej zmluve v medzinárodnej cestnej nákladnej doprave - CMR, podpísaným dňa 19. mája 1956 v Ženeve /tlač 63/

Návrh odôvodní ministr dopravy ČSSR súdruh Štefan Šutka. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr dopravy ČSSR ing. dr. Š. Šutka: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Skôr než budete rokovať o vyslovení súhlasu s prístupom ČSSR k Dohovoru o prepravnej zmluve v medzinárodnej cestnej nákladnej doprave, dovoľte mi niekoľko slov k tomuto významnému dokumentu.

Predovšetkým považujem za potrebné povedať, že potreba jednotných prepravnoprávnych predpisov sa začala prejavovať súbežne s rozvojom povojnovej automobilovej dopravy. Rast medzinárodných stykov spolu s rozvojom obchodu a výmenou tovaru si stále naliehavejšie vyžadoval upraviť vzťahy v oblasti cestnej dopravy tak, ako k tomu už dávnejšie došlo na železniciach i v námornej a leteckej doprave.

Preto bol 19. mája 1956 v Ženeve podpísaný Dohovor spracovaný pod záštitou Európskej hospodárskej komisie Organizácie Spojených národov, ktorý nadobudol účinnosť 2. júla roku 1961. Text tohto dokumentu - po obsahovej i formálnej stránke - nadväzuje na Medzinárodný dohovor o preprave tovaru po železnici, pričom však plne rešpektuje zvláštnosti cestnej nákladnej dopravy.

Medzi zmluvnými stranami Dohovoru je nateraz 18 európskych štátov - zo socialistických je to Poľská ľudová republika, Maďarská ľudová republika, Rumunská socialistická republika a Juhoslávia, pričom ide prevažne o štáty, s ktorými má ČSSR už bohato rozvinutú kamiónovú dopravu. V tejto súvislosti chceme zdôrazniť, že náš prístup k spomínanému Dohovoru nebude v rozpore s účasťou Československa na pripravovanej dohode o používaní Jednotných pravidiel v nákladnej automobilovej doprave medzi členskými štátmi RVHP. Treba povedať, že v čase, keď Dohovor nadobúda platnosť, bol rozsah našej kamiónovej dopravy minimálny, takže sme nemali prakticky dôvod k tomuto Dohovoru pristupovať. V priebehu desaťročia sa však i táto situácia značne zmenila, v roku 1966 čs. kamióny prepravili do zahraničia asi 150 000 ton tovaru, no v minulom roku tento objem vzrástol viac ako sedem - násobne a prekročil milión ton. Rozhodujúci je však aj ten fakt, že stav vozňového parku pre tútu prepravu dosiahol na konci roku 1973 vyše 1000 súprav.

Treba pritom zdôrazniť, že tento rozvoj zodpovedá záujmom nášho národného hospodárstva, pre ktoré je medzinárodná kamiónová doprava prínosom nielen po stránke devízovej, ale aj v tom, že vytvára širšie a výhodnejšie podmienky pre odbyt i presadzovanie nášho tovaru na zahraničných trhoch.

Celý doterajší, ale najmä predpokladaný rozvoj čs. medzinárodnej kamiónovej dopravy, ako aj neustále sa rozširujúce medzinárodné styky v tejto oblasti, si nevyhnutne žiadajú jasnú, pokiaľ možno jednotnú úpravu zmluvných vzťahov i prepravných podmienok tak, ako sú podrobne uvedené v Dohovore. A práve táto skutočnosť má pre našich prepravcov i dopravcov a pre medzinárodné prepravy po cestách mimoriadny význam, lebo ustanovenia Zákonníka medzinárodného obchodu nie sú v tejto veci dosť úplné. Chýbajú napríklad podrobnejšie ustanovenia o nákladnom liste, resp. o iných náležitostiach.

Preto aj čs. dopravcovia, aby sa mohli úspešne zapojiť do medzinárodnej cestnej dopravy, zaviedli v praxi používanie nákladného listu v súlade s ustanoveniami Zákonníka medzinárodného obchodu. Prístup ČSSR k Dohovoru bude teda aj v tomto smere znamenať legalizovanie faktického stavu, pričom sa nedotkne skutočného režimu čs. kamiónovej dopravy.

Dovoľte mi teraz niekoľko stručných poznámok k obsahu, resp. k rozsahu uvedeného dokumentu.

Dohovor sa vzťahuje na všetky kontrakty v medzinárodnej nákladnej cestnej doprave v tom prípade, keď miesto prevzatia a určenia zásielky leží vo dvoch rôznych štátoch, z ktorých aspoň jeden je zmluvným štátom tohto Dohovoru.

Dohovor obsahuje tiež ustanovenia o uzavieraní, ako aj o vlastnej realizácii prepravnej zmluvy.

- určuje aj povinnosti dopravcu a vymedzuje dispozičné právo, zodpovednosť i postup odosielateľa a príjemcu;

- podrobne určuje aj zodpovednosť dopravcu za stratu alebo poškodenie zásielky, za prekročenie dodacej lehoty a pod.;

- ďalšie kapitoly Dohovoru pamätajú na riešenie otázok reklamácií a žalôb, na spôsob náhrady škôd i na riešenie sporov medzi zmluvnými stranami pred Medzinárodným súdnym dvorom, ako aj rad ďalších otázok.

V tejto súvislosti považujem za potrebné znovu vyzdvihnúť aj ďalší závažný fakt. Čs. kamióny totiž premávajú z 90% do štátov, ktoré sú zmluvnými stranami Dohovoru. Prístupom Československa k tomuto dokumentu sa povinné používanie prijatých podmienok rozšíri na všetky prepravné zmluvy, uzavreté medzi čs. prepravcami a zahraničnými dopravcami. Okrem toho bude mať prístup Československo k spomínanému dokumentu aj celý rad ďalších pozitívnych aspektov. Pre vašu informáciu uvediem aspoň tie najpodstatnejšie:

- Jednotná úprava právnych vzťahov poskytne možnosť nielen pre riešenie, ale predovšetkým pre predchádzanie sporom medzi čs. a zahraničnými účastníkmi prepravnej zmluvy.

- Počítame aj s tým, že prístupom Československa k Dohovoru bude daný podklad pre vydanie všeobecných prepravných podmienok čs. medzinárodnej kamiónovej dopravy.

- Za zvlášť dôležité považujeme to, že dôjde k zrovnoprávneniu čs. medzinárodnej kamiónovej prepravy voči neustále rastúcej konkurencii cudzích dopravcov.

- Prínos očakávame aj pri riešení otázok právno-poisťovacích a najmä vo vyjasnení doterajšieho problému, podľa ktorých predpisov sa majú riešiť prípadné spory.

- Náš prístup k tomuto dokumentu teda môže podstatne prispieť aj k zlepšovaniu obchodných stykov a v rade prípadov tiež k hospodárnejšiemu využívaniu našich kamiónov aj pri ich spätnom vyťažovaní.

Na záver mi dovoľte zdôrazniť, že prístupom Československa k uvedenému Dohovoru sa odstráni citeľná medzera, ktorú sme mali doteraz v našom prepravnoprávnom systéme, upravujúcom tieto vzťahy v medzinárodnej cestnej doprave.

V zmysle uvedeného zdôvodnenia navrhujem vysloviť v mene federálnej vlády súhlas s prístupom Československa k Dohovoru o prepravnej zmluve v medzinárodnej cestnej nákladnej doprave a súčasne uplatniť výhradu podľa článku 48 s tým, že Československo nebude viazané čl. 47 Dohovoru, ktorý v prípade sporu oprávňuje účastníka prepravnej zmluvy dovolať sa Medzinárodného súdneho dvora.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Šutkovi.

Teraz prosím poslanca Jaroslava Linharta, ktorý je spoločným spravodajcom výborov Snemovne ludu, aby predniesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SL J. Linhart: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, trvalý rozvoj a růst mezinárodních vztahů v oblasti ekonomiky se všemi státy na bázi rovnoprávnosti, tak, jak je předpokládá pátý pětiletý plán schválený XIV. sjezdem Komunistické strany Československa, vyžaduje vytvářet nezbytné předpoklady jak v oblasti výroby zboží, tak i v oblasti jeho přepravy na místo spotřeby. Z těchto hledisek také přistupovaly výbory obou sněmoven Federálního shromáždění k projednávání vládního návrhu na přístup Československé socialistické republiky k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, podepsané dne 19. května 1956 v Ženevě.

Úmluvu projednal výbor ústavně právní, výbor zahraniční a výbor pro průmysl, dopravu a obchod. Výbory se nejprve zajímaly, proč Československá socialistická republika přistupuje teprve nyní k Úmluvě, která byla pod patronací evropské hospodářské komise OSN sjednána v roce 1956 a která nabyla účinnosti už v roce 1961. Ministr dopravy s. ing. Šutka vysvětlil, že v době, kdy nabývala Úmluva platnosti, byl rozsah naší mezinárodní kamionové přepravy velmi malý, takže nebyla praktická potřeba účasti Československé socialistické republiky na této Úmluvě.

V současné době, kdy k Úmluvě přistoupilo 18 evropských států, včetně států socialistických, jako Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Rumunské socialistické republiky a Jugoslávie, a kdy tento druh mezinárodní přepravy v Československé socialistické republice představuje značný objem /v loňském roce už překročil 1 mil. tun/, je pro Československou socialistickou republiku výhodné k Úmluvě přistoupit. Objem mezinárodní silniční nákladní přepravy i nadále poroste, a to jak co do objemu, tak i jeho podílu na celkové přepravě. To je diktováno jak z hlediska efektivnosti a úspory nákladů, tak i z hlediska výhodnosti přepravy od výrobce přímo ke spotřebiteli bez další manipulace a překládání zboží. Výhodou přistoupení k Úmluvě je i to, že naši přepravci nebudou muset v každém jednotlivém případě uzavírat dohodu se zahraničním přepravcem o tom, že se přeprava uskuteční ve smyslu a podle pravidel Úmluvy. Kromě toho bude možno lépe předcházet sporům se zahraničními účastníky přepravy a konečně umožní při současné silné konkurenci zrovnoprávnění čs. mezinárodní kamionové přepravy se zahraničními účastníky přepravy.