Významným rysem vývoje našeho národního hospodářství v roce 1973 a vůbec od počátku pětiletky je, že se na jeho rozvoji podílejí především intenzifikační faktory, zejména růst produktivity práce. Směrnice XIV. sjezdu KSČ uložily zvýšit v 5. pětiletce produktivitu práce v průmyslu o 30 - 32 % tak, aby se podílela nejméně z 90 % na růstu průmyslové výroby. V letech 1971 - 1973 byl plánován přírůstek produktivity práce 16 %, skutečnost však je 19,3 %, takže růst produktivity práce se podílí na přírůstku výroby v posledních 3 letech 91 %.

Dalším důležitým intenzifikačním faktorem hospodářského růstu v posledních letech je snižování nákladů a na tomto základě i zvyšování rentability výroby.

Dynamický růst tvorby zdrojů umožnil pokračovat v dalším rozvoji životní úrovně v intencích XIV. sjezdu KSČ. Celkový fond osobní spotřeby se loni zvýšil o 5,8 %, zejména na základě růstu peněžních příjmů obyvatelstva. Byla dodržena stabilita hladiny maloobchodních cen a ve srovnání s rokem 1970 index maloobchodních cen v loňském roce činil 99,5 %, tzn. byl o 0,5 % nižší než v roce 1970. Na základě toho ještě rychleji než nominální příjmy se zvyšovaly reálné důchody obyvatelstva. Životní úroveň obyvatelstva byla příznivě ovlivněna i rostoucími výdaji ze státního rozpočtu na společenskou spotřebu.

Tyto celkově dobré výsledky mohou všechny naše občany naplňovat hrdostí nad úspěchy socialistického státu. Nesmí nás však vést k pocitu sebeuspokojení a k oslabeni úsilí o upevňování a zlepšování dosažených výsledků.

Přes celkově příznivý vývoj národního hospodářství trvaly ještě některé negativní jevy a problémy, které nepříznivě působily na tvorbu i na užití národního důchodu. V našem společném hospodaření zůstává ještě ukryto nemálo rezerv, jejichž mobilizaci by bylo možno získat nové zdroje ve prospěch celé společnosti i každého občana.

Dovolte mi nyní, vážené soudružky a soudruzi, abych konkrétněji charakterizoval, jak se náš pozitivní vývoj hospodaření, ale i jeho nedostatky a problémy, projevily ve finančním hospodaření státu a jaké závěry z toho vyvozujeme.

Neustálý rozvoj našeho národního hospodářství a jeho materiálně-technické základny se odráží v celkovém objemu rozpočtového hospodaření. Celkové příjmy státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů dosáhly více než 242 mld Kčs a výdaje převýšily částku 237 mld Kčs. Objem prostředků přerozdělený státním rozpočtem v loňském roce činil zhruba ²/₃ objemu národního důchodu. To svědčí o významné úloze státních rozpočtů při zabezpečování cílů našeho hospodářského a společenského rozvoje.

Z rozdílů příjmů a výdajů vyplývá celostátní rozpočtový přebytek v částce 5,06 mld Kčs, na němž se podílejí státní rozpočty částkou 2,22 mld Kčs a rozpočty národních výborů částkou 2,84 mld Kčs.

Plánovaný přebytek státních rozpočtů ve výši 2,1 mld Kčs byl tedy mírně překročen. Jeho použití je navrhováno v souladu s dalším prohlubováním finanční a měnové stability jednak k úhradě závazků státu vůči SBČs z minulých let a dále k posílení státních finančních rezerv. Dosažení přebytku - to není taková samozřejmost, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale naopak je třeba tuto skutečnost plně docenit. Vždyť tohoto výsledku bylo dosaženo v období, kdy jsme museli čelit negativním vlivům zvýšení cen na kapitalistických trzích.

Přebytek rozpočtů národních výborů bude celý převeden do jejich fondů rezerv a rozvoje a posílí tak jejich funkční zdroje, zejména k zajišťování volebních programů a místní aktivity a iniciativy občanů. Jak je vám známo, hodnota práce v akci "Z" dosáhla v loňském roce přes 12 mld Kčs a počet brigádnických hodin odpracovaných občany dobrovolně více než 500 mil. Je to veliký projev důvěry miliónů občanů v politiku naší strany a Národní fronty. Nyní je třeba, aby tyto materiální, finanční i lidské zdroje, které se projevují v dobrovolné práci občanů, byly ještě více zaměřeny na důležité celospolečenské potřeby.

Dosažením rozpočtových přebytků byl splněn jeden z důležitých úkolů rozpočtové politiky, která byla v roce 1973 zaměřena na další zvyšování efektivnosti národního hospodářství, na prohloubení plánovitého řízení v oblasti finančního hospodaření a na další upevnění hospodárnosti ve výrobní i nevýrobní sféře.

V rozpočtovém hospodaření za minulý rok byl zabezpečován postupný proces ekonomického vyrovnávání mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou, a to jak v oblasti rozvoje výrobních sil a zvyšování efektivnosti, tak i v plánovitém užití vytvořených finančních zdrojů, zejména ve společenské spotřebě.

Efektivnost naší společné práce se zobrazuje v tom, kolik finančních zdrojů vytváříme, abychom mohli zabezpečit rozvoj výroby a růst životní úrovně. V loňském roce se celostátní finanční zdroje zvýšily o 7,7 %.

Nejvýznamnějším finančním zdrojem je zisk, který v minulém roce dosáhl částky téměř 96 mld Kčs, to je o 12,2 % více než v roce 1972. Na tomto přírůstku zisku se podílel z jedné poloviny růst výkonů a z druhé poloviny snižování nákladů. Plánovaná rentabilita byla překročena a dosáhla téměř 15 %.

Tyto příznivé výsledky ovlivnil také vývoj materiálových nákladů. Při růstu výkonů o více než 6 % vzrostly materiálové náklady o necelých 6 %. Proti roku 1972 se snížily téměř o 0,4 %. Tendence úspor materiálových nákladů založená od roku 1972 pokračovala tedy i v loňském roce. Příznivě působila přijatá systémová opatření v oblasti plánování, a to vazba mzdové regulace fondu odměn a fondu kulturních a sociálních potřeb na vývoj materiálových nákladů. Soustavná pozornost, kterou snížení nákladů věnují hospodářské organizace spolu se stranickými a odborovými orgány, se projevila v příznivých výsledcích. V této souvislosti je třeba vyzvednout význam a přínos rozvoje iniciativy pracujících zaměřené na dosažení úspor nákladů v akci "odborářská miliarda".

Naše národní hospodářství se muselo v loňském roce stejně jako v letošním roce vypořádávat s podstatným zdražením surovin, které nakupujeme na kapitalistických trzích; jejich ceny se zvýšily na troj- až čtyřnásobek. Byla učiněna opatření, aby tyto zvýšené ceny nedopadly v plném rozsahu na hospodaření podniků. Proto jsme větší část tohoto zvýšení cen dovážených surovin a materiálů z kapitalistických států financovali přímo ze státního rozpočtu, a to částkou 4,8 mld Kčs. Naše výrobní podniky, ale i organizace zahraničního obchodu, stály tak před úkolem vyšší ceny surovin nahradit zvýšenou hospodárností před efektivnějším využitím surovin, ale také lepším zhodnocením hotových výrobků na zahraničním trhu.

Příznivý vývoj intenzifikačních faktorů hospodářského růstu spolu s vysokou dynamikou růstu společenské výroby umožnil aktivní cestou řešit zvýšené náklady vyplývající pro naši ekonomiku z enormního růstu cen surovin a materiálů, které dovážíme z kapitalistických států, aniž bychom museli měnit záměry státního plánu a aniž bychom negativně ovlivnili životní úroveň našeho lidu. Je velkým kladem našeho socialistického zřízení, že jsme dovedli najít vnitřní rezervy k řešení této nové situace. Zde se znovu projevily přednosti orientace našich zahraničně-ekonomických vztahů na SSSR a ostatní socialistické země, které nám dávají dlouhodobou perspektivu a jistotu k dalšímu rozvoji.

Materiálové náklady stále více jsou ovlivňovány rychlým růstem odpisů. Tento růst však nevyjadřuje jen vyšší vybavenost pracovníků výrobními prostředky a postupně se zvyšující podíl zvěcnělé práce, ale také i ne dost intenzivní využívání základních prostředků. Celkový objem investic národního hospodářství dosáhl v loňském roce téměř 120 mld Kčs, z toho výrobní investice činily 84,6 mld Kčs. V roce 1973 přibylo v národním hospodářství za více než 113 mld Kčs nových výrobních základních fondů. Ze státního rozpočtu jsme vynaložili na investiční výstavbu více než 43 mld Kčs. Investujeme v národním hospodářství více, než jsme v pětiletce plánovali. Přitom je třeba dbát na to, abychom při investování dodrželi plánované záměry a aby se mnohamiliardové prostředky rychleji vracely ve formě nové a kvalitní produkce. Podrobná analýza ukazuje, že nejsou zcela plněny investiční práce na nejdůležitějších akcích, které rozhodují o dynamickém rozvoji naší ekonomiky v příštích letech. Pořizujeme zejména více strojů, přitom však strojní investice se vždy neprojevují v žádoucím růstu produktivity práce a ve zvýšení celkové výkonnosti našich podniků.

Rozhodujícím způsobem může materiálovou náročnost a snižování nákladů výroby ovlivnit rychlejší realizace výsledků vědeckotechnického rozvoje, rozvoj perspektivních výrob na bázi progresívních technologií a postupná likvidace neefektivních výrob a zastaralých technologií.

Na rozvoj vědy a techniky jsme v loňském roce vynaložili celkem 11,6 mld Kčs, z toho 5,25 mld Kčs ze státního rozpočtu. Je to 3,3 % užitého národního důchodu a takovým číslem se může pochlubit jen několik zemí. Problém tedy není v množství vynakládaných prostředků, ale v účelnějším plánování a větší koncentraci vědeckovýzkumných prací při urychlené realizaci ve výrobě. Tato problematika byla podrobně analyzována na květnovém zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa o rozvoji vědy a techniky v naší společnosti. Nyní je třeba, aby rezoluce ÚV KSČ k těmto otázkám byla důsledně a beze zbytku realizována v naší hospodářské praxi. Rozvoj vědy a techniky ve vyspělé ekonomice představuje nejvýznamnější potenciální zdroj pro urychlený růst společenské produktivity práce a tím i pro další rozvoj naší společnosti.

Nemalé zdroje v růstu efektivnosti máme i v zásobách. Pro plynulý a nerušený chod našeho hospodářství je nutno zabezpečit optimální stav zásob. Celkový stav zásob dosáhl ke konci loňského roku částky téměř 230 mld Kčs a zvýšil se za rok 1973 o 14 mld Kčs. Na základě našich poznatků i porovnání se zahraničím je možno říci, že máme v reprodukčním procesu vázány nadměrné zásoby, které představují imobilizované hodnoty, na které byl vynaložen materiál i lidská práce, které však rozvoji národního hospodářství neslouží. Z toho je zřejmé, že dosud ne dost účinně realizujeme přijatá opatření ke zdokonalení dodavatelsko-odběratelských vztahů, a že ne vždy vyrábíme s dostatečnou znalostí současných i budoucích potřeb.

Roční rozbory hospodaření ukazují, že na základě příslušných usnesení ústředního výboru KSČ i vlády se vedle plnění kvalitativních úkolů stále větší pozornost soustřeďuje i na kvalitativní ukazatele. Tento proces je třeba dále prohlubovat také tím, že při konkrétním řízení výroby budeme ještě důsledněji využívat kalkulací, normování, rozpočetnictví, prémiování, tj. celého komplexu nástrojů vnitropodnikového řízení.

Současně však je třeba dále zvyšovat nároky na úroveň hospodaření i v nevýrobní sféře, aby i zde byly hmotné a finanční prostředky využívány s maximální hospodárností.

Nesmíme také zapomínat, že za celkovými dobrými výsledky se skrývá i nižší úroveň hospodaření řady podniků, které úkoly ve snižování nákladů, v tvorbě zisku a ve zvyšování rentability neplní. Z toho všeho vyplývá, že dosažené výsledky ve snížení nákladů i v růstu zisku i celkové efektivnosti ještě neodpovídají možnostem našeho národního hospodářství. Přitom však společnost klade na ekonomiku stále větší požadavky. Je proto naléhavým úkolem v tomto směru zvýšit úroveň řídící práce a ještě důsledněji mobilizovat rezervy pro další rozvoj ekonomiky a zvyšování její efektivnosti.

Soudružky a soudruzi, státní plán určuje každoročně v souladu se záměry XIV. sjezdu KSČ růst životní úrovně v souladu s vytvořenými hmotnými i finančními zdroji. Významná úloha při mobilizaci finančních zdrojů a při financování rozsáhlých výdajů spojených přímo či nepřímo s rozvojem životní úrovně připadá státnímu rozpočtu.

Za tři roky páté pětiletky příjmy obyvatelstva stouply o 42,4 mld Kčs, tj. skoro o 19 %, z toho v roce 1973 skoro o 16 mld Kčs, tj. o více než 6 %. Je to větší růst než stanovila pětiletka. Základní položkou v růstu příjmů obyvatelstva jsou mzdy. Průměrná měsíční mzda v loňském roce dosáhla 2 161 Kčs. Podíl příjmů obyvatelstva na národním důchodu je přitom v souladu se záměry pětiletky.

Maloobchodní obrat vzrostl v loňském roce o 6 % a jeho výše dosáhla více než 190 mld Kčs. Obyvatelstvo v roce 1973 nakoupilo více zboží o 25,3 mld Kčs než v roce 1970. Na služby se v průměru ročně vynakládá 31,1 mld Kčs. Ročně cestuje turisticky za hranice 2,8 mil. československých občanů, tj. zhruba každý pátý občan.

S rozvojem maloobchodního obratu úzce souvisí důležitý rozpočtový příjem - daň z obratu, která dosáhla částky 55,8 mld Kčs. Je to sice o 2,8 mld Kčs více než v roce 1973, ale plánované výše nebylo dosaženo. Má to řadu příčin. Máme zájem na urychleném růstu některých výrobků, které mají nízkou daň z obratu nebo dokonce ztrátovou daň z obratu, jako je např. ovoce, zelenina, mléko a mléčné výrobky, minerální vody a nealkoholické nápoje. Naše výroba i obchod však ještě v potřebné míře nereagují na změnu v poptávce a na zvyšující se nároky našich spotřebitelů na funkční vlastnosti, technickoekonomické parametry a šíři sortimentu průmyslových výrobků. Proto je žádoucí rychlejší obměna a inovace spotřebního a zejména strojírenského zboží. Mnozí naši výrobci si dosud plně neuvědomují, že dodávají na kvantitativně dobře zásobený trh a že spotřebitelé mají nyní větší náročnost na výrobky než v dřívějších dobách, kdy nebyl trh dostatečně zásoben. Existují tedy stálé rezervy a nevyužité možnosti v plnění plánu maloobchodního obratu a tím i daně v průmyslovém spotřebním zboží.

V důsledku vyšších příjmů a nižšího tempa růstu výdajů se zvýšila míra úspor obyvatelstva. Vklady činily na konci loňského roku celkem 99,3 mld Kčs a průměrná výše vkladu na jednoho obyvatele dosáhla 6787 Kčs. Celková výše úspor odpovídá růstu příjmů obyvatelstva a rostoucí životní úrovni. Vyjadřuje důvěru našich občanů ve stabilitu naší měny a v náš hospodářský vývoj.

V posledních letech se na růstu příjmů obyvatelstva významněji také podílejí půjčky poskytované státními spořitelnami. Stav půjček obyvatelstvu ke konci loňského roku činí 15,1 mld Kčs a jen v roce 1973 se zvýšil o 3,4 mld Kčs. Bylo to ovlivněno zejména zavedením půjček se státním příspěvkem mladým manželům, kterých bylo poskytnuto 160 822 v hodnotě 3,61 mld Kčs. Půjčky se státním příspěvkem mladým manželům splňují základní cíl - usnadnit finanční situaci mladým manželstvím při zakládání rodiny, zejména při zařizování bytů. Doplňují systém společenské pomoci rodinám s dětmi a spolu s dalšími přijatými opatřeními kladně působí k podpoře populace.

Růst životní úrovně i vyšší úrovně příjmů vyvolává u občanů i zájem o státní pojištění. Naši občané uzavřeli již přes 10 mil. pojistek. V majetkovém pojištění a v pojištění osob bylo vyplaceno na škodách z pojistných událostí obyvatelům celkem 1,95 mld Kčs. Dosažená úroveň příjmů obyvatelstva a jeho životní úroveň vytváří předpoklady pro podstatně širší a vyšší využití životního a důchodového pojištění, než je tomu dosud.

Rychlým tempem se zvyšuje společenská spotřeba obyvatelstva. Objem výrobků a služeb poskytovaných obyvatelstvu bezplatně a peněžních příjmů ze sociálního zabezpečení se ve třech letech pětiletky zvyšoval ročně průměrně o 7,2 %.

Rozhodující část společenské spotřeby obyvatelstva tvoří neinvestiční výdaje na kulturní a sociální opatření. V jejich rámci se realizují úkoly XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, zaměřené na další zvyšování životní úrovně. Výdaje ze státních rozpočtů a z rozpočtů národních výborů do této oblasti činily v loňském roce 88,78 mld Kčs, což je o 6,32 mld Kčs více než v roce 1972.

Nejvýznamněji se na neinvestičních výdajích na kulturní a sociální opatření podílejí výdaje na sociální zabezpečení, které loni dosáhly více než 50 mld Kčs. Do této skupiny výdajů patří výdaje na důchodové zabezpečení, na nemocenské pojištění, dětské příspěvky a výdaje na propopulační opatření, výdaje na sociální péči apod. O velkém společenském významu naší sociální politiky nejlépe svědčí některé základní údaje. Na důchodech bylo u nás v loňském roce vyplaceno 3459 tis., důchodcům 29,40 mld Kčs. Na nemocenských dávkách bylo vyplaceno cca 5 mld Kčs. Příjemcům dětských přídavků bylo vyplaceno 9,83 mld Kčs a na mateřských příspěvcích 1,26 mld Kčs.

Propopulační opatření, která jsme postupně zavedli od roku 1971, zvýšení příspěvku rodinám při narození dítěte, prodloužení výplaty mateřského příspěvku až do dvou let věku dítěte, snížení úroku z půjček mladým manželům při narození dítěte, odpis části této půjčky při dožití jednoho roku dítěte a podstatné zvýšení přídavků na další děti, se velmi příznivě projevují v propopulačním vývoji. V roce 1973 dosáhl počet narozených dětí celkem 274 461, což je o 23 223 dětí více než v roce 1972, o 27 % více než v roce 1968.