Výdaje, o kterých jsem hovořil, nazahrnují
všechny výdaje státu, které si vyžaduje
rozvoj populace, jako jsou dále např. výdaje
na provoz jeslí, mateřských škol, rozšiřování
počtu tříd v základních devítiletých
školách, výdaje spojené se školním
stravováním, se zdravotní péči
o matky a děti apod.
Neinvestiční výdaje na školství
činily loni celkem 15,8 mld Kčs, což je o 1,2
mld Kčs více než v roce 1972. To umožnilo
rozšiřovat na školách zavádění
progresívních vyučovacích metod, vybavovat
školy ve větším rozsahu novými
moderními vyučovacími pomůckami a
prohlubovat péči o děti zaměstnaných
matek v předškolních a v mimoškolních
zařízeních. Vyšší prostředky
než v předchozích letech byly věnovány
na údržbu škol a školních zařízení.
V řadě starších škot byly vybudovány
šatny, sprchy, tělocvičny apod. Mnoho oprav
bylo provedeno svépomocí občanů. Všechny
tyto akce směřovaly k zlepšení prostředí
pro výuku i mimoškolní činnosti.
Rozvoj v oblasti školství je opět možno
charakterizovat několika čísly. Počet
dětí a žáků, kteří
se stravují ve školních jídelnách,
se loni zvýšil o 92 tisíc. Počet dětí
navštěvujících mateřské
školy dosáhl 414 433 dětí, což
je o 29 tis. více než v roce 1972. Tato skutečnost
potvrzuje reálnost splnění úkolu daného
XIV. sjezdem Komunistické strany Československa
umístit v roce 1975 nejméně 65 % dětí
v mateřských školách.
Počet studentů vysokých škol se zvýšil
v loňském roce o 6495 a dosáhl počtu
124 652. Na stipendiích jim bylo vyplaceno 370 mil Kčs.
Výdaje na zdravotnictví činily v roce 1973
celkem 13,7 mld Kčs, což je o 0,8 mld Kčs více
než v roce 1972. Celkový počet lůžek
v zdravotnických zařízeních se zvýšil
o 872 a počet lékařů se zvýšil
o 1267. Náklady na léky činily celkem 2,1
mld Kčs, což je 144 Kčs na obyvatele za rok.
V tom se odráží stále se zvyšující
úroveň léčebně preventivní
péče, zavádění léčebných
postupů a aplikace nových účinnějších,
ale současně nákladnějších
léků.
Na kulturu byly ze státních rozpočtů
a z rozpočtů národních výborů
vynaloženy 3 mld Kčs. V roce 1973 se dále prohloubilo
státní řízení kulturní
politiky a rozpočtové prostředky poskytnuté
do oblasti kultury spoluvytvářely podmínky
pro její uskutečňování. Kromě
realizace trvalých úkolů kulturní
politiky, např. v oblasti filmu, divadel, památkové
péče se v čerpání výdajů
na kulturu výrazně projevila finančně
ekonomická opatření související
se zabezpečováním závěrů
pléna ústředního výboru Komunistické
strany Československa z října roku 1972 k
ideologickým otázkám.
Z neinvestičních výdajů na kulturu
byla dále financována údržba kulturních
památek a asanace historických jader měst,
což je výrazem péče našeho socialistického
státu o zachování kulturního bohatství
pro další generace. Ročně na tyto účely
vynakládáme zhruba 400 mil. Kčs.
Významným přínosem pro růst
životní úrovně je finanční
účast státu na bytové výstavbě.
V roce 1973 na tyto účely výdaje ze státních
rozpočtů a z rozpočtů národních
výborů činily 18,4 mld Kčs; z toho
činil státní příspěvek
na družstevní bytovou výstavbu 2,5 mld Kčs
a příspěvek na individuální
bytovou výstavbu 1,2 mld Kčs. Zvýšil
se podíl podnikové bytové výstavby,
takže finanční účast občanů
na bytové výstavbě se snížila.
Dále prostřednictvím státního
rozpočtu jsou ceny celé řady výrobků
a služeb intervenovány. Touto nepřímou
formou obyvatelstvo např. v loňském roce
bylo cenově zvýhodněno ve výši
21,2 mld Kčs. Jde např. o cenové intervence
k ceně uhlí, masa, mléka, dětského
ošacení apod. a celé řady jiných
základních potřeb pracujících.
Soudružky a soudruzi, také vývoj od počátku
letošního roku probíhá příznivě,
i když podmínky ekonomického vývoje
jsou stále náročnější.
Pokračuje rychlé tempo tvorby hmotných i
finančních zdrojů, jsou plněny úkoly
v produktivitě práce, v tvorbě zisku. Průmyslová
a stavební výroba roste rychleji než předpokládá
plán.
V investiční výstavbě je na rozdíl
od minulého roku lépe plněn plán prací
a dodávek na stavbách stanovených jako závazné
úkoly. Naproti tomu však dále vzrostla rozestavěnost
investiční výstavby a stále se zpožďují
termíny uvádění některých
rozhodujících staveb do provozu.
Poměrně rychlým tempem (o 9 %) se zvýšil
maloobchodní obrat, avšak dosud trvá pomalá
obměna a inovace v sortimentu průmyslového
zboží. Příznivě se vyvíjí
také zahraniční obchod, kde plánovaná
tempa růstu jsou vesměs vysoce překračována.
Příznivý vývoj našeho národního
hospodářství v letošním roce
se projevuje také v celkově dobrých výsledcích
hospodaření státních rozpočtů,
kde se v příjmech i výdajích projevují
obdobné tendence jako v roce 1973.
Dosavadní výsledky ve vývoji národního
hospodářství v prvých měsících
letošního roku ukazují, že úkoly
státního plánu a státního rozpočtu
jsou reálné a splnitelné. Ovšem k tomu
je zapotřebí nepolevovat v úsilí o
zlepšení jak kvantitativních tak především
kvalitativních ukazatelů, abychom příznivými
výsledky letošního roku vytvořili dobrou
základnu pro záměry 6. pětiletky.
Soudružky a soudruzi, všechna fakta z analýzy
rozvoje národního hospodářství
za první tři léta páté pětiletky
i za první polovinu roku 1974 výrazně potvrzují,
že prvořadý úkol XIV. sjezdu Komunistické
strany Československa - zvyšovat životní
úroveň, upevňovat životní, pracovní
a sociální jistoty našeho lidu a posilovat
stabilitu naší měny je čestně
plněn. Tyto očividné a hmatatelné
výsledky také ukazují, jak nesmyslné
a nepřátelské byly různé pověsti,
které se např. v dubnu rozšířily
o všeobecném zvyšování cen a podobných
opatření. Politikou naší strany i vlády
je další růst životní úrovně,
opřený o poctivou, angažovanou práci
miliónů našich pracujících.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, výsledky hospodaření státních
rozpočtů a rozpočtů národních
výborů za rok 1973 a stejně tak i naše
hospodářské výsledky v letošním
roce ukazují a potvrzují, že finanční
hospodaření se vyvíjí v souladu se
záměry a cíli 5. pětiletého
plánu rozvoje našeho národního hospodářství.
Plánovité řízení naší
ekonomiky, které vychází z hospodářské
politiky Komunistické strany Československa, spolu
s úzkou hospodářskou spoluprací se
Sovětským svazem a ostatními členskými
zeměmi RVHP, vytváří předpoklady
pro další rozvoj ekonomiky a zvýšení
její efektivnosti a zabezpečuje našemu lidu
- na rozdíl od lidu kapitalistických zemí
- sociální jistoty.
Jak je vám dobře známo, v uplynulých
dnech se konalo XXVIII. zasedání RVHP, které
bylo jubilejním - konalo se v době 25. výročí
založení našeho socialistického ekonomického
společenství. Na tomto zasedání byly
vysoce oceněny dosud dosažené výsledky.
Bylo by možno o tom uvést mnoho dokladů a čísel
- jedno číslo za všechny - v roce 1950 podíl
průmyslu členských států RVHP
na světové výrobě činil 17,8
% při celkovém podílu obyvatelstva 10,9 %;
v současné době se podíl této
výroby pohybuje okolo 34 - 35 % při podílu
obyvatelstva necelých 10 % na obyvatelstvu v celém
světě. To ukazuje na rostoucí sílu
a váhu socialistického společenství
ve světové ekonomice. To dokumentuje, že dění
ve světě je stále více ovlivňováno
politikou socialismu a míru. XXVIII. zasedání
RVHP současně však vytyčilo nové
náročné úkoly k dalšímu
prohloubení mezinárodní socialistické
integrace. Československá ekonomika a vyspělý
pracující lid naší vlasti má
všechny předpoklady sehrát při plnění
těchto náročných úkolů
významnou úlohu.
Plenární zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
v listopadu minulého roku letos v květnu stanovila
zcela jasně a konkrétně, které problémy
je nutno řešit. Jde zejména o zvýšení
efektivnosti a důslednější plnění
plánu v investiční výstavbě,
o posilování úlohy vědeckotechnického
rozvoje při zvyšování efektivnosti našeho
hospodářství, o plnění a překračování
úkolů v zahraničním obchodě
a zvýšení efektivnosti zahraniční
směny, o další prohloubení naší
řídící práce a zvýšení
osobní zodpovědnosti za plnění svěřených
úkolů. Jako červená nit se všemi
těmito úkoly vine důraz na celkové
zvyšování efektivnosti a výkonnosti
našeho národního hospodářství.
K tomu je nutno zaměřit i iniciativu našich
pracujících.
Státní závěrečný účet
za rok 1973 dává přesvědčivý
důkaz o tom, že naše dosavadní práce
přináší zasloužené výsledky
a že také máme dobré předpoklady,
abychom zvládli naše současné i budoucí
úkoly.
Vážené soudružky a soudruzi, děkuji
vám za podněty a připomínky, které
jste vznesli při projednávání státního
závěrečného účtu ve
výborech Federálního shromáždění
a které plně využijeme pro naši práci.
Navrhuji jménem vlády Československé
socialistické republiky, aby Federální shromáždění
předložený návrh státního
závěrečného účtu za
rok 1973 schválilo. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji s. ministru
Lérovi za jeho výklad.
Společným zpravodajem výborů Sněmovny
národů je poslanec Anton Blažej. Prosím
ho, aby se ujal slova.
Zpravodaj poslanec SN prof. mg. A. Blažej: Vážené
súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci!
Dovoľte mi, aby som ako spoločný spravodajca
výborov Snemovne národov úvodom zdôraznil,
že štátny záverečný účet
federácie za rok 1973 je svojimi údajmi, svojím
obsahom a svojím celkovým poňatím
konkrétnym obrazom realizácie plánovaných
rozpočtových príjmov a výdavkov v
ich základnej štruktúre tak, ako boli vyjadrené
v rozpočtovom zákone na rok 1973. Je i odpoveďou
na otázku, ako sa v uvedenom roku podarilo uskutočňovať
rozpočtové zámery a zabezpečovať
potrebné vzťahy v súvislosti s priebehom hmotných
a finančných procesov, ktoré sa odohrávali
vo výrobnej a nevýrobnej sfére.
Dáva teda možnosť posúdiť a zhodnotiť
výsledky spoločenského úsilia, vynakladaného
na zabezpečenie potrebnej tvorby hmotných a finančných
zdrojov a efektívnosti ich použitia pri krytí
investičných a neinvestičných potrieb,
resp. pri zabezpečovaní rastu osobnej a spoločenskej
spotreby. V tom zmysle je vždy i významným
podnetom k tomu, zamýšľať sa nad tým,
ako dosiahnuté pozitíva účelne ďalej
rozvíjať a zabezpečovať, a na druhej strane
také problémy, ktoré tomuto spoločenskému
záujmu stoja v ceste, riešiť a odstraňovať.
Zvlášť je najmä veľa príležitostí
zamýšľať sa nad rezervami, ktorých
aktivizácia by umožňovala zapojiť získané
resp. uvoľnené zdroje v prospech potrieb ďalšieho
spoločenského rozvoja.
V tomto duchu a podľa určeného poriadku, odporučeného
jednotne predsedníctvami oboch snemovní, výbory
pre plán a rozpočet za účasti delegovaných
poslancov ostatných výborov snemovní prerokovali
a posudzovali súhrnný návrh štátneho
záverečného účtu federácie
za rok 1973 a informatívny súhrn štátnych
záverečných účtov ČSSR,
vrátane výsledkov plnenia rozpočtov národných
výborov. Podkladom pre toto rokovanie bol materiál
Federálneho ministerstva financií, podávajúci
súhrnný pohľad na výsledky hospodárenia,
dosiahnuté v celej našej rozpočtovej sústave
a zvlášť za úsek federácie a ďalej
výklad k týmto výsledkom, podaný predstaviteľom
Federálneho ministerstva financií ako orgánu,
ktorý zodpovedá za zostavenie a predloženie
tohto záverečného účtu.
Po vyjadrení spravodajov posúdili účastníci
zasadnutia výborov pre plán a rozpočet, ako
sa v príslušných oblastiach štátnej
správy a hospodárskej sféry aj vo vzťahu
k obyvateľstvu podarilo plniť základné
zámery štátnej hospodárskej politiky,
vyjadrenej v konkrétnych cieľoch a úlohách
štátneho plánu a štátneho rozpočtu.
Súčasne posúdili, ako boli zabezpečované
jednotlivé zdroje finančných prostriedkov
a s akým efektom boli získané prostriedky
prerozdelené podľa rozpočtových potrieb
a pravidiel rozpočtového hospodárenia. O
akú závažnú úlohu pritom ide,
svedčí najlepšie skutočnosť - o
ktorej sa tu zmienil s. minister financií - totiž,
že prostredníctvom rozpočtovej sústavy
dochádza k prerozdeleniu prakticky dvoch tretín
národného dôchodku.
V tejto konfrontácii dosiahnutých výsledkov
s danou politicko-hospodárskou líniou bola pri prerokúvaní
štátneho záverečného účtu
zameraná hlavná pozornosť výborov na
problematiku, ktorá sa koncentruje do oblasti prípravy
a realizácie investičných zámerov
a do vývoja materiálovej a investičnej náročnosti
prírastku národného dôchodku. Ďalej
sa diskutovalo o otázke vplyvu súčasného
cenového a menového vývoja v kapitalistických
štátoch, vývoja intenzifikačných
ukazovateľov rozvoja, podmieňujúcich zvyšovanie
efektívnosti, zvlášť materiálových
nákladov a miery využívania základných
prostriedkov a výrobných či odbytových
zásob. Dotkla sa tiež niektorých otázok
systémového riadenia a účinnosti používaných
ekonomických nástrojov riadenia.
Súdružky a súdruhovia! Pokiaľ sa týka
záverečného účtu federácie,
ktorého výsledky sú podkladom pre prerokovanie
predloženého nám návrhu vlády
na uznesenie Federálneho zhromaždenia k tomuto účtu,
bolo na zasadnutí výborov pre plán a rozpočet
konštatované, že v jeho výsledkoch sa
odráža pokračovanie celkove priaznivého
hospodárskeho vývoja, charakteristického
i pre predchádzajúce roky piatej päťročnice,
ktorý vo svojej štruktúre a vyváženosti
v podstate zodpovedá základným smerom rozvoja
národného hospodárstva. Potrebná ekonomická
a štrukturálna rovnováha bola jeho výsledkami
zachovaná a dosiahnutá dynamika a rast efektívnosti
prispeli na rozhodujúcich úsekoch k ďalšiemu
upevneniu stability národného hospodárstva.
Z hľadiska hodnotenia dosiahnutých výsledkov
v minulom roku je potrebné - a bolo to aj na zasadnutí
výborov pre plán a rozpočet zdôraznené
- brať do úvahy aj celkovú kvalitu hospodárenia,
t. j. najmä hospodárskeho plnenia úloh a plnenie
povinnosti voči štátnemu rozpočtu, ako
ich charakterizujú poznatky o dodržiavaní rozpočtovej
a finančnej disciplíny získavané na
základe vykonaných kontrol a revízií
hospodárenia, ktorých počet je nemalý
a v roku 1973 presiahol 103 tisíc.
Je potešiteľné, že tieto poznatky svedčia
o spevňovaní finančnej disciplíny
a o zlepšovaní kvality informácií. Tematicky
poňaté revízie priniesli okrem finančného
efektu i rad skúseností využiteľných
na správnu orientáciu činnosti našich
finančných orgánov a na účelné
prepojovanie riadiacej a kontrolnej činnosti. I tak ich
súhrnné výsledky v podobe viac než 1
mld Kčs dodatkových odvodov a penalizačných
pokút uložených v r. 1973 naznačujú
potrebu vytvárať ďalšie predpoklady pre
periodicitu kontroly a revízií a ich vysokú
kvalitu a účinnosť, s cieľom dosiahnuť,
aby proces upevňovania finančnej disciplíny
sa ďalej rozvíjal a získané poznatky
čo najlepšie slúžili zvyšovaniu úrovne
riadiacej práce.
Súdružky a súdruhovia poslanci! Rozpočtový
zákon ustanovil na rok 1973 dosiahnuť na úrovni
federácie celkové príjmy vo výške
122 mld 601 mil. 902 tisíc Kčs a predpokladal pri
plánovanom prebytku hospodárenia vo výške
2 mld 104 mil. 150 tisíc Kčs celkové výdavky
vo výške 120 mld 497 mil. 752 tisíc Kčs.
Konečný výsledok hospodárenia vykazuje
dosiahnutie mierneho prekročenia prebytku, a to pri nenaplnení
plánovaných príjmov federácie zhruba
o 520 mil. Kčs a pri nižšom čerpaní
plánovaných výdavkov zhruba o 540 mil. Kčs.
Prebytok bol na rok 1973 plánovaný v súlade
s princípmi vyjadrenými v zákone o 5. päťročnici
a bol v určenej výške začlenený
do rozpočtového zákona na k 1973 s vedomím
stále rastúceho napätia medzi finančnými
zdrojmi a potrebami. Nemal teda charakter rezervy použiteľnej
na úhradu nových nárokov na štátny
rozpočet a bol určený na posilnenie štátnych
finančných rezerv a na úhradu štátnych
záväzkov.
Výbory pre plán a rozpočet na svojom zasadnutí
dospeli pri posudzovaní dosiahnutého prebytku k
záveru, že sledovaný cieľ bol nominálne
dosiahnutý i v podmienkach, keď nebola dosiahnutá
plná tvorba zdrojov a niektoré výdavkové
zámery neboli v plnom rozsahu uskutočňované,
podobne ako to bolo v roku 1972.
Rozpočtovým zákonom boli ďalej určené
objemy tzv. účelových a globálnych
dotácií do štátnych rozpočtov
ČSR a SSR, ktorými bola plnená integračná
úloha federálneho rozpočtu a vyrovnávané
republikové rozpočty, a to celkovou sumou 73,6 mld
Kčs, z ktorej na ČSR celkove pripadlo 39,99 mld
Kčs a na SSR 33,61 mld Kčs. Podľa štátneho
záverečného účtu boli tieto
dotácie poskytnuté v plánovanej výške
a štruktúre rozdelenia a predstavovali významný
zdroj príjmov republík.
Podľa ústavného zákona o čs.
federácii predložila federálna vláda
Federálnemu zhromaždeniu návrh na vyslovenie
súhlasu so štátnym záverečným
účtom federácie za rok 1973 a s návrhom
na spôsob použitia dosiahnutého prebytku hospodárenia.
Podrobné údaje sú uvedené v tlači
č. 70. V podstate ide o použitie prebytku na účely
pôvodne predpokladané v rozpočte. Významné
je, že dôjde vo dvoch prípadoch k úplnému
splateniu zostávajúcich záväzkov štátu
u ŠBČs a v ďalších prípadoch
k čiastočnému splateniu posledného
zostávajúceho záväzku. Nie menej je
významný zámer použiť časť
dosiahnutého prebytku aj na posilnenie štátnych
finančných rezerv, ako sa to stalo i v predchádzajúcich
rokoch.
Súdružky a súdruhovia poslanci! Oba výbory
pre plán a rozpočet sa k štátnemu záverečnému
účtu a k návrhu na spôsob použitia
docieleného prebytku vyslovili kladne a odporúčajú
Snemovni ľudu a Snemovni národov, aby štátny
záverečný účet federácie
za rok 1973 schválili v znení uvedenom v tlači
č. 70.

