Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Vraňuchovi, slovo má poslankyně Zadražilová, připraví se poslanec Hurdálek.

Poslankyně SL J. Zadražilová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, politika zabezpečení dalšího vzestupu životní úrovně plně odpovídá životním zájmům a potřebám našeho lidu a jeho základním úkolům v naší socialistické společnosti, jejichž konkrétní představy jsou vytyčeny v závěrech XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Všechny pozitivní tendence, které můžeme zaznamenat ve vývoji národního hospodářství v minulém roce a hospodářské výsledky v něm docílené, nesporně umožnily, jak to můžeme na základě předložených nám materiálů konkrétně posoudit, aby v návaznosti na výsledky předchozích let se na rozhodujících úsecích vytvářely předpoklady potřebné pro zajištění dalšího úspěšného rozvoje životní úrovně našeho obyvatelstva. Celkově pozitivní realizace úkolů státního plánu a státního rozpočtu, přijatého pro rok 1973, přispěla především k vyváženosti rozvoje této životní úrovně. Stalo se tak především i přes různé dílčí nedostatky zvýšením úrovně uspokojováním poptávky v kvalitě a sortimentu řady výrobků potravinářského a průmyslového zboží. Pozornost byla soustředěna nejen na zabezpečení potřebného zvýšení celkových objemů jednotlivých dodávek pro tržní fondy, které dosáhly 4,8 %, ale i na dosažení vyššího stupně přizpůsobivosti výroby strukturálním potřebám vnitřního obchodu, zvláště pak sdružováním okruhu některých dosud nedostatkových výrobků a sortimenty a na postupné či výraznější zvyšování - kvality a technické úrovně výrobků. Předpoklady, že přitom stoupne prodej potravinářského zboží asi o 4 % a prodej průmyslového zboží vyšším tempem se zhruba naplnily. Růst obratu průmyslového zboží o 8 %, i když ještě nedosáhl plánované výše, a jeho zvyšující se dnes již převažující podíl na celkovém maloobchodním obratu, můžeme považovat za nesporný výraz progresívních změn ve spotřebě. Naplnily se též předpoklady vybavenosti domácností předměty dlouhodobější spotřeby.

Též na druhém, a možno říci, že pro mnohé naše obyvatele třeba rozhodujícím úseku představ rozvoje životní úrovně, to je v bytové výstavbě, bylo dosaženo pozoruhodných výsledků ve všech jejích formách. Dokončení celkem 118,5 tisíce dalších nových bytů znamená překročení úkolů ročního plánu o 6,6 % a odevzdání zhruba 75 tisíc bytů v tzv. dodavatelské výstavbě bytů znamená vlastně poválečný rekord. Ukazuje se přitom, že dobrý nástup výstavby bytů v této pětiletce umožní nejen překročit záměry vytyčené pro 5. pětiletku, ale že problém zajišťování bytové výstavby se bude - vedle úsilí o snižování nákladů výstavby - stále větší měrou také přesouvat do oblasti podmiňujících investic, zvláště pak na otázky silničních přípojek, tepláren, vodáren atd. Pozoruhodný přínos bytové výstavby by mohl být ve svém celkovém efektu vyšší, kdybychom na druhé straně nemuseli zaznamenávat i poměrně značný úbytek bytů, který - jak vyplývá z podkladů, které máme k dispozici - bohužel dosahuje v poměru k celkovému počtu dostavěných bytů v ČSR 22 % a v SSR téměř 14 %.

K vyváženosti celkového růstu životní úrovně dále přispělo i potřebné zabezpečení plynulosti a úměrnosti tempa rozvoje v jednotlivých oblastech společenské spotřeby. Pokud vím, chtějí zde o nich blíže hovořit další poslanci. Proto snad uvedu jen tolik, že objemy prostředků vynaložených do oblastí kulturních a sociálních dosáhly celkově téměř 89 mld Kčs. Je to o něco méně než bylo v rozpočtech na rok 1973 předpokládáno, ale je to jen důsledkem např. takových skutečností, jako je dosažení nižšího procenta nemocnosti proti plánu či odchodu menšího počtu osob do důchodu.

Úspěšná realizace úkolů státního plánu roku 1973 a státního rozpočtu přispěla z hlediska životní úrovně též k dalšímu upevnění a zvýšení sociálních jistot obyvatelstva. Této skutečnosti napomohlo zejména prohlubování účinnosti mzdové soustavy a zabezpečení plynulého růstu peněžních příjmů obyvatelstva, jako jednoho z nejvýznamnějších stabilizačních faktorů ekonomiky a současně i význačného nástroje při zabezpečování růstu životní úrovně.

Plán předpokládal, že tyto příjmy se proti roku 1972 zvýší o 5,3 %, ale ve skutečnosti jejich růst dosáhl 6,3 %, což ovlivnily zejména rozšířené půjčky od státních spořitelen a úroky z rostoucích úsporných vkladů. Průměrná mzda pracovníků socialistického sektoru se dále zvýšila o 3,2 % a dosáhla již 2161 Kčs, což je o 68 Kčs více než v roce 1972. Je jistě přitom potěšitelné, že ve většině našich výrobních odvětví byl dosažený růst mezd také ve shodě s plněním úkolů ve zvyšování produktivity práce a obdobně, že státním plánem upravený limit podílu mzdových a ostatních osobních nákladů na tzv. upravených realizovaných výkonech byl v našich hospodářských organizacích v podstatě dodržen.

Úspěšná realizace plánu a rozpočtu umožnila dále též pokračovat v realizaci sociálního programu v oblasti podpory rodin s dětmi, tj. zlepšit podmínky rodin s více dětmi a sociálně ekonomických podmínek rodin v období po narození dítěte. V letošním roce ještě budeme v orgánech sněmoven mít příležitost posoudit blíže zejména účinky novomanželských půjček, spojených s odpisem na děti nově narozené, jichž čerpání dosáhlo v minulém roce na 2,6 mld Kčs a převážně se zaměřilo na bytové vybavení.

Považuji konečně za správné zahrnout do rámce této úvahy o růstu životní úrovně též skutečnost, že v minulém roce vyjelo do zahraničí na 2,749 tis. našich občanů, protože je to o 20 % více než v roce 1972 a pokud jde o kapitalistické státy, dokonce o 21 % více než v roce 1972.

Stále se zvyšující životní úroveň, právě tak jako vysoká zaměstnanost žen u nás klade poměrně vysoké nároky i na druh a úroveň různých služeb. Roste zejména zájem o takové služby, jaké představuje praní a čištění prádla a šatstva, opravy a údržbu aut a elektro- a plynospotřebičů, potravinářské polotovary a jiné služby, které zejména ženám ulehčují práci. Postavilo se mnoho nových prádelen a čistíren, vyrůstají nové autoopravny a rekonstruuje se řada dalších provozoven různých služeb.

V loňském roce se však nepodařilo naplnit plánované výdaje za obyvatelstvem placené služby, a to v rozsahu asi 200 mil. Kčs. Pokles jejich podílu na výdajích obyvatelstva není zanedbatelný. Neodpovídá rozvoji naší vyspělé společnosti, což potvrzuje i skutečnost, že jejich růst nestačí zájmu obyvatelstva a mnohá poptávka zůstává neuspokojena, či ta okolnost, že některé druhy služeb, zvláště v oblasti kultury, sportu, dopravy i zdravotnictví stagnují, resp. při rozšiřování dotace ze společenských fondů přecházejí do sféry bezplatných služeb.

Rozvoj služeb není ještě tak rychlý, jak by bylo třeba, a to zvláště v té oblasti, která by zejména nám, zaměstnaným ženám ulehčila práci, při té naší tzv. "druhé domácí směně".

Moje poslední poznámka platí celkové úrovni vnitřního trhu. Výsledky, kterých jsme v minulém roce dosáhli a které i v letošním roce dosahujeme, jsou nesporným důkazem schopnosti i možností dosahovat kvalitativního zlepšení úrovně našeho vnitřního trhu. Prosazování rychlejšího tempa realizace peněžních výdajů proti jejich příjmu se však neobejde bez iniciativy a soustavného hledání forem a způsobů jak trh obohacovat a odbyt žádoucích výrobků podněcovat.

Dnes ani v blízké budoucnosti nepůjde o to, dosahovat v tomto směru jakékoliv zlepšení. Jde a půjde o to, dosahovat kvalitativního zlepšování pestřejším a účelově mnohostrannějším sortimentem v jednotlivých skupinách výrobků odpovídajících růstu kupní síly a změnám v poptávce obyvatelstva.

Této kvalitativně nové situaci se musí některé naše podniky pružněji přizpůsobovat a hlavně si včas uvědomovat, že tento stav nelze brát jako jev nějak přechodný, ale jako trvalý požadavek, který do budoucna se ještě bude prohlubovat.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Zadražilové. Slovo má poslanec Hurdálek. Po něm jako poslední v dopolední části jednání vystoupí poslanec Kopřiva.

Poslanec SN L. Hurdálek: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, v souvislosti s projednáváním státního závěrečného účtu za rok 1973 bych chtěl ve svém diskusním vystoupení hovořit o některých zkušenostech a výsledcích, kterých bylo dosaženo v oblasti racionalizace práce a mzdových soustav.

Výbory pro sociální politiku Sněmovny národů a Sněmovny lidu se pravidelně těmito otázkami zabývají, neboť dodržování socialistických principů odměny za práci pokládají také za důležitou sociálně politickou stránku naší mzdové politiky, jíž je třeba zvláště v období, kdy je prováděna racionalizace mzdových soustav, věnovat zvýšenou pozornost.

Příznivé výsledky, kterých bylo dosaženo v rozvoji naší ekonomiky v loňském roce, se promítají i do finanční politiky našeho státu a výrazně ovlivňují i růst osobních příjmů, v nichž důležité místo zaujímají příjmy z mezd.

V loňském roce dosáhla průměrná mzda v socialistickém sektoru národního hospodářství 2161 Kčs a v porovnání s rokem 1972 vzrostla o 3,2 %.

Zda jde o zdravý mzdový vývoj je možné posoudit, srovnáme-li jej s růstem produktivity práce, který v hlavních průmyslových odvětvích dosáhl tempa o 5,6 %, což svědčí o tom, že vzájemná relace růstu průměrných mezd a produktivity práce byla příznivá a že se podařilo správně centrálně ovlivnit mzdový vývoj i přes to, že v loňském roce byla uplatněna racionalizace mzdových soustav ve více než 270 podnicích s téměř 750 tisíci pracovníky. Jistě nešlo o lehký úkol a proto bych chtěl tuto skutečnost zvlášť ocenit.

Racionalizace práce a zdokonalování mzdových soustav přinesla v podnicích řadu příznivých výsledků. Mezi nesporná pozitiva patří to, že se podařilo aktivizovat a prokazatelně zvýšit zájem dělníků a technickohospodářských pracovníků nejen o otázky odměňování a normování práce, ale zejména o výrobní, technickou i ekonomickou stránku činnosti svého podniku, svého pracoviště.

V mnoha vybraných podnicích racionalizační úsilí přineslo dobré výsledky v růstu výroby, výkonů snižování nákladů, v úsporách pracovních sil apod.

Výrazně se v těchto podnicích zlepšila úroveň normování spotřeby práce a stanovené normy daleko spolehlivěji vyjadřují spotřebu práce na danou výrobní operaci.

Podniky prokázaly, že je v jejich silách a možnostech zlepšit výrobní a ekonomické výsledky mobilizací vnitřních zdrojů a rezerv. Nepochybně byl vytvořen objektivnější základ pro spravedlivější diferenciaci v odměňování, i když víme, že i nadále musíme bojovat s novelizačními tendencemi a že jde o velmi složitý úkol, který vyřešit nebude nijak jednoduché.

Ze svého volebního obvodu v Trutnově mohu potvrdit, že u všech podniků a závodů v okrese byly politickoekonomické cíle při uplatňování racionalizace práce a mzdových soustav dodrženy a přispěly rozhodujícím způsobem k tomu, že úkoly plánu roku 1973 byly splněny a některé překročeny. Politickoorganizační opatření v podnicích byla soustavně sledována a hodnocena a jejich realizace potvrdila, že racionalizace práce a mzdových soustav není pouze záležitostí vedoucích pracovníků a dělníků, ale všech zaměstnanců.

V souvislosti s tím byla odhalena řada nedostatků: např. v Lesním závodě Horní Maršov v připravenosti pracovišť k nasazování nové techniky, v organizaci práce, dodavatelskoodběratelských vztahů, v očištění výkonových norem před vlastním zavedením normalizace práce apod. Zaměření se netýkalo pouze výrobních problémů, ale byl kladen důraz na zlepšení sociálních podmínek dělníků, podmínek pro zvyšování kvalifikace a zlepšená politickovýchovná práce mezi pracovníky se promítá i do lepšího osobního vztahu k práci. Zde samotní zaměstnanci přicházeli s návrhy na řešení některých problémů a nedostatků, což napomohlo k růstu iniciativy a aktivity.

Velmi dobře lze hodnotit také výměny zkušeností mezi podniky, kde v tomto směru byl n. p. ZPA dobrým příkladem pro hospodářskotechnické, mládežnické a odborové funkcionáře.

Kromě těchto příznivých výsledků si osobně zvlášť cením i té skutečnosti, že se daří upevňovat mezi našimi pracujícími vědomí, že růst mezd je možný a odůvodněný jen v souladu s růstem výroby a produktivity práce, že racionalizace mzdových soustav se nesmí a nemůže stát laciným prostředkem k neodůvodněnému růstu mezd.

I v této oblasti plně platí heslo maximální hospodárnosti, které se snažíme uplatňovat v celém našem hospodářství a jež je patrný i ve výsledcích hospodaření státu, které právě projednáváme.

Hovoříme-li o kladných výsledcích, které přináší mzdová přestavba, nemohu bezesporu vynechat významnou skutečnost, že racionalizace mzdových soustav přispěla k rozvoji pracovní iniciativy a aktivity. Objevily se nové formy rozvoje pracovní iniciativy, rozšířilo se a prohloubilo socialistické soutěžení, vzrostl počet brigád socialistické práce, rozvinulo se zlepšovatelské hnutí a utváření komplexních racionalizačních brigád a týmů.

Např. v Lesním závodě Horní Maršov se zvýšil celkový počet pracovníků v socialistické soutěži z 52 % na 72 %, v Tesle Vrchlabí na 83 % zaměstnanců.

V n. p. Elektrárna Poříčí v souvislosti se zavedením racionalizace práce a mzdových soustav bylo ustaveno 6 komplexních racionalizačních brigád, v závodě VIGONA byla vyhlášena soutěž, zaměřená na kvalitu výrobků pod heslem "Nepřevzít, nepokračovat a nepředávat vadnou práci".

Těchto příkladů bych mohl uvést celou řadu ze zkušeností svého závodu i ostatních podniků ve volebním obvodu, které se úspěšně podílely na přestavbě za aktivní účasti všech pracujících.

Ukazuje se, že morální podněty jsou důležitou stránkou rozvíjející se pracovní iniciativy a jejich správné podchycení a využití k podpoře celospolečenských požadavků a zájmů může být účinněji využíváno především tam, kde je na pracovištích pořádek v odměňování, kde jsou správně uplatňovány socialistické principy mzdové politiky. Domnívám se, že tak, jak budeme postupně zavádět pořádek do mezd a plnit cíle vytyčené XIV. sjezdem KSČ v oblasti odměňování, měli bychom stejné úsilí věnovat i rozvíjení a cílevědomějšímu využívání morálních stimulů odměňování, jejichž význam bude narůstat společně s upevňováním naší socialistické společnosti a socialistického uvědomování pracujících.

Převážně pozitivní výsledky v oblasti mzdové politiky, kterých bylo v roce 1973 dosaženo, souvisí i s úspěšným řízením naší finanční politiky a plněním státního rozpočtu, a proto doporučuj i přijetí státního závěrečného účtu tak, jak je předložen Federálnímu shromáždění ke schválení.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hurdálkovi. Slovo má poslanec Kopřiva.

Poslanec SN L. Kopřiva: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, na růstu životní úrovně, o kterém zde hovořila před chvílí soudružka poslankyně Zadražilová, se v roce 1973 vedle růstu mezd a příjmů významně podílela také v praxi uplatňovaná cenová politika.

Je známo, že zvýšená iniciativa pracujících a celkově dosahované hospodářské výsledky umožnily již předtím, tj. v letech 1971 a 1972, provést významné snížení maloobchodních cen, celkově v rozsahu asi 2,4 mld Kčs. Oceňujeme, že trvale pozitivní vývoj naší ekonomiky umožnil i v roce 1973 přistoupit k dalšímu snížení hladiny maloobchodních cen, a to v rozsahu představujícím více než půl miliardy Kčs.

Jak naši pracující této možnosti dobře využili, to potvrzuje zvýšený prodej výrobků se sníženými maloobchodními cenami, jako např. chladniček, robotů, mixerů, záclon, punčoch a jiných textilních výrobků ze syntetických vláken. V závěru roku to ukázala i odezva na snížení cen některých osobních automobilů, v průměru o více než 16 %.

To vše jsou závažné skutečnosti, jejichž dosah z hlediska zvyšování reálných příjmů našeho obyvatelstva a růstu životní úrovně u nás vynikne zvláště ve srovnání se známým cenovým vývojem v západních státech, který vede k vysokému nejen meziročnímu či mezikvartálnímu, ale možno říci i meziměsíčnímu zvyšování spotřebitelských cen. Pro srovnání by bylo snad dobré uvést, že v NSR vypočítali, že tam vývoj cen v roce 1973 znehodnotil úsporné vklady obyvatelstva o 14 mld DM. U nás se přitom nestalo rozhodujícím nástrojem zvyšování životní úrovně snižování maloobchodních cen zboží, ale především zabezpečení růstu peněžních příjmů obyvatelstva v souladu s dynamickým růstem hmotných zdrojů. Proto se také peněžní příjmy našeho obyvatelstva v minulém roce dále zvyšovaly, dosáhly celkově 269 mld Kčs, což znamená, že byly proti plánu vyšší o necelé 1 % a proti skutečnosti roku 1972 o 6,3 %, což představuje hodnotově téměř 16 mld Kčs.