Tento vzestup peněžních příjmů obyvatelstva byl v minulém roce navíc ještě posilován politikou sledující dodržení stability cen. Dnes můžeme konstatovat, že tato zásada byla v praxi dodržena. Podklady, které máme k dispozici, ukazují především, že centrální index velkoobchodních cen průmyslu se ve svém úhrnu ve srovnání s cenovou hladinou roku 1972 změnil jen nepatrně o pouhou jednu desetinu procenta.

Pokud jde o hladinu maloobchodních cen zboží a služeb, zůstala v podstatě stabilizována na úrovni roku 1972.

K tomu, jak se ukazuje, přispěly též některé oboustranné úpravy maloobchodních cen a služeb, které se ve svém úhrnu vzájemně kompenzovaly. Dokonce ve srovnání s cenovou úrovní, platnou v době vyhlášení tzv. cenového moratoria, tj. v lednu 1970, byla celková hladina našich maloobchodních cen zboží a služeb v průměru roku 1973 nižší, a to o 0,5 %, jak to podtrhl soudruh ministr financí. Na tom nic nemění známá opatření, provedená k 1. 7. 1973, jimiž byl zaveden pořádek do oblasti cen za ubytování a stravování a do cen za práce a služby, či opatření provedená v polovině listopadu a týkající se zlatnických a šperkařských výrobků. S odstupem času můžeme dnes znovu jen potvrdit, že tato opatření nesledovala nějaké zvýšení příjmů státního rozpočtu; že byla zcela na místě a že také plní účel, o kterém jsem se zmínil.

Za této situace se v minulém roce také životní náklady jednotlivých sociálních skupin našeho obyvatelstva změnily jen nepatrně, zatímco tzv. reálné mzdy pracovníků socialistického sektoru se zvýšily o 3 %.

Při tomto celkově pozitivním vývoji si musíme správně uvědomovat dosah skutečnosti, že realizace peněžních výdajů obyvatelstva, tj. především jeho konkrétní výdaje za nákupy provedené v maloobchodní síti a výdaje za služby nedosáhly v roce 1973 stejného tempa jako růst peněžních příjmů. Jednou z hlavních příčin tohoto vývoje zřejmě není jen celkový vzestup životní úrovně, ale i omezené možnosti realizace peněžních příjmů v některých oblastech spotřeby, jak se již o tom před chvílí zmínila poslankyně Zadražilová. Při nedosažení žádoucího předstihu růstu peněžních výdajů před růstem příjmů převládla celkově tendence ke spoření. Dokonce se spoří nejen více, ale i zvýšeným tempem, jak to potvrzuje 5,7 % podíl přírůstku vkladů na celkově použitelných příjmech obyvatelstva.

Tendence ke zvýšené spořivosti se již projevuje jako dlouhodobá, jako důsledek konsolidace ekonomiky a jako projev důvěry obyvatelstva v reálnou hospodářskou politiku a v naši měnu, a jako projev víry v příznivé perspektivy dalšího rozvoje naší ekonomiky.

Není jistě bez zajímavosti a také bez významu, že po přírůstku 13,1 mld Kčs na úsporných vkladech obyvatelstva v minulém roce dosáhl jejich stav koncem tohoto roku téměř 100 mld Kčs a že z nich již více než 30 % připadá na tzv. vklady dlouhodobé. Pochopitelně vedle vkladů existují ještě peněžní rezervy obyvatelstva, tj. prostředky, které si obyvatelé ponechávají na hotovosti doma. Jejich výši, která představuje částku zhruba 1500 Kčs na osobu, lze z hledisek, sledovaných v naší měnové politice, považovat za úměrnou a celkově jistě přijatelnou. Úspory obyvatelstva na vkladních knížkách jsou vlastně odloženou kupní silou, tedy odloženou spotřebou.

Zajímavá je také strukturální skladba a účelové zaměření vkladů. Průzkum ukázal, že 17 % obyvatelstva spoří na stavbu nebo koupi rodinného domku, 8,1 % na stavební opravy, údržbu chat a bytového fondu, 11,2 % na zařízení bytu, 20,3 % na nákup motorového vozidla, 6,3 % na nákup ostatního průmyslového zboží, 2 % na dovolenou či pobyt v zahraničí, 10 % na přilepšenou k důchodu, 9,2 % ve prospěch dětí, zbytek pak jako všeobecná rezerva bez bližšího určení.

V uvážení všech skutečností, s nimiž se u příležitosti projednávání státního závěrečného účtu za rok 1973 seznamujeme, můžeme s plnou odpovědností proto poukázat na to, že kupní síla naší měny byla posílena a zůstává významným ukazatelem celkové hospodářské situace našeho státu.

Její síla pramení z každodenní poctivé práce a svědomitého přístupu k plnění plánovaných úkolů obrovské většiny našich pracujících, jako nejlepší odpovědi i záruky naplnění známého hesla o to, "jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít".

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kopřivovi. Jako první odpoledne vystoupí poslankyně Korbeľová. Odpolední jednání bude řídit s. Hanes, místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů. Soudružky a soudruzi, začneme přesně ve 13.30 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.55 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů prof. dr. D. Hanes.)

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Vážené súdružky, vážení súdruhovia, budeme pokračovať v rozprave o vládnom návrhu uznesenia, ktorým Federálne zhromaždenie ČSSR schvaľuje štátny záverečný účet federácie za rok 1973.

V rozprave má slovo poslankyňa Alžbeta Korbeľová. Prosím ju, aby sa ujala slova. Pripraví sa poslanec Antonín Jankovič.

Poslankyně SL A. Korbeľová: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Úspešný vývoj národného hospodárstva v ČSSR charakterizuje aj predložený štátny záverečný účet za rok 1973. I napriek nesporným pozitívnym výsledkom celkového rastu zostáva ešte dosť problémov, ktoré ovplyvňujú výsledky hospodárenia.

Mám na mysli predovšetkým investičnú výstavbu vo všetkých jej súvislostiach. V roku 1973 bolo v národnom hospodárstve vykonané za 120 mld Kčs investičných prác a dodávok o 8,4 % viac ako v roku 1972. Vysoko bol hlavne prekročený objem dodávok strojov a zariadení pre investičnú výstavbu.

Veľmi priaznivé výsledky sa dosiahli aj v investičnej výstavbe, kde sa dokončilo viac ako 115 500 bytov, z toho v dodávateľskej výstavbe skoro 75 000 bytov, čo - je naj väčší počet v povojnovom období. Celý rad nových dôležitých kapacít bol uvedený do prevádzky.

To sú pozitívne výsledky, za ktoré zasluhujú uznanie stavbári a všetci, ktorí úspešne plnia úlohy pre investičnú výstavbu. Popritom sú však stále vážne negatívne javy. Nepodarilo sa zastaviť rast rozostavanosti, ktorá sa proti roku 1972 ďalej zvýšila o viac ako 5 %, aj keď tempo narastania rozostavanosti sa podarilo spomaliť.

Rozpočtové náklady vzrástli o 4,4 mld Kčs, takže aj táto nepriaznivá tendencia pokračuje, aj keď skoro polovica bola vynaložená na zlepšenie parametrov stavieb. Tak isto je škoda, že len malá časť investícií v priemysle, doprave a stavebníctve je priamo zameraná na úsporu pracovných síl cestou modernej techniky.

Tak isto sa nepodarilo vyriešiť nepriaznivú situáciu vo výstavbe v Prahe, kde bol plán splnený len na 87 %. Závažná je skutočnosť, že na stavbách určených ako záväzné úlohy, to znamená na stavbách dôležitých pre celé národné hospodárstvo, bol splnený plán objemu horšie ako v celej investičnej výstavbe.

V čom tkvie podstata problémov? Prvoradým predpokladom úspešného procesu investičnej výstavby je jeho zodpovedná príprava. V tomto smere sa mnoho ráz pripravujú veľké investičné celky bez seriózneho predstihu jednak v predprojektovej a projektovej príprave, ale i v stavebnej pripravenosti a vo vlastnej výstavbe. Vzniká tým to, že sa postupne mení koncepcia napr. sídlisk, pridávaním ďalších objektov bez rozšírenia vybavenosti dopravnými zariadeniami, obchodnou sieťou apod. Mnoho ráz máme dávno hotové projekty na byty, ale nie sú hotové projekty na komunikácie, zariadenia stavenísk apod., navyše tieto objekty sa budujú oneskorenie - niekedy až pri odovzdávaní prvých bytov - a tak sme svedkami toho, že obyvatelia chodia v blate a za službami niekedy celé kilometre. Mám za to, že je to otázka komplexnej projektovej, investorskej a stavebnej prípravy, ktorá by sa mala zodpovedne riešiť. Uvediem ďalší príklad zo stavby diaľnice, ktorú sme aj s ďalšími súdruhmi mali možnosť navštíviť. Projektová príprava aj investorská príprava je pomerne dobre zabezpečená na rozostavaných úsekoch. Nie je to však tak v stavebnej pripravenosti, najmä v otázke komplexnej kapacitnej vyváženosti dodávateľských organizácií. Ak napr. n. p. Doprastav má k dispozícii drahý stroj za devízy, ktorý je schopný vybudovať 700 - 1000 m podkladnej vrstvy za 1 deň, avšak nemá to adekvátny dopravný park, prípadne nakládače a pod., tak celý druhý stroj nie je plne využitý a jeho efektívnosť sa spochybňuje. Ak sa k tomu pridajú občasné materiálové nedostatky, tak sa práca na ekonómii výstavby veľmi stráca a vedie to len k predlžovaniu termínov dokončenia stavby.

Toto je druhý okruh problémov - teda komplexná vybavenosť na určitý druh stavebnej činnosti, ktorá sa musí odvíjať od produkcie do hlavného článku vo výrobe, a nie ju len lepiť náhradnými riešeniami. Toto však platí nielen pre stavebné organizácie, ale pre celú vysoko organizovanú a riadenú výrobu.

K otázke komplexnej vybavenosti patrí aj problém komplexnej dodávky investičnej výstavby. Investičné celky sú spoločnou dodávkou viacerých dodávateľov, mnoho ráz svojou náplňou veľmi odlišných. Tito dodávatelia sú riadení rôznymi rezortmi, kde poradie dôležitosti je chápané rezortne a mnoho ráz ináč. Je teda problém nájsť spoločnú reč medzi týmito záujmami. Tým sa stáva, že napr. stavba výpadovky v Bratislave smerom na diaľnicu sústavne plní plán len na cca 70 % z toho dôvodu, že nemôže rozvinúť stavebné práce, pretože nie je zabezpečená výstavba regulačnej stanice plynu, ktorá leží na trase cesty. Je to obdobný prípad, ako keď pre stavebnú nepripravenosť sa nemohlo 10 % strojov a zariadení dovezených z kapitalistických krajín v roku 1973 zamontovať do závodov a pod. Je teda prvoradou povinnosťou investorov a generálnych dodávateľov zabezpečiť a v spolupráci s riadiacimi orgánmi riešiť komplexne investičnú prípravu a výstavbu.

Jednou z ciest ako zlepšiť a zefektívniť investičnú výstavbu je uplatnenie vedeckotechnického rozvoja, tak ako je uvedené v záveroch plenárneho zasadania ÚV KSČ zo 14. - 15. mája t. r. Pre toto uplatnenie je však potrebný aj určitý čas a priestor. To znamená, že sa musí na to pamätať už v príprave investície a v procese jej posudzovania a schvaľovania. Následné zmeny v štádiu realizácie nemusia vždy priniesť žiadaný efekt a môžu naopak jej začatie, a tým aj dokončenie spomaliť. Uvediem príklad z prípravy výstavby mostu cez Dunaj v Bratislave. Projektová úloha bola spracovaná včas a podľa platných zásad bola predložená na posúdenie a schválenie s tým, že je štátnym plánom daný termín začatia. Posúdenie a schválenie trvalo však nie predpísané 3 mesiace, ale celý rok. Tým sa skrátil želateľný predstih v projektovej dokumentácii a tým aj možnosť uplatniť v nej niektoré nové poznatky vedy a techniky, pretože by to chcelo čas, nové zmeny v nadväznosti, čím je ohrozený termín a v ďalšom celá funkčná potreba tohto projektu. Ak by však trvalo schvaľovacie konanie predpísaný čas, tak by bolo ešte vždy dosť možností zapracovať nové poznatky bez utvorenia napätosti medzi projektom a termínom začatia. Je teda potrebné dodržiavať termíny nielen v projektových organizáciách a u investorov, ale aj na posudzujúcich a schvaľovacích orgánoch - práve v záujme možnosti rešpektovania ich pripomienok, zameraných a vychádzajúcich z uplatnenia novej techniky v investičnej výstavbe.

S touto problematikou úzko súvisí aj otázka včasnej vybavenosti organizácií podieľajúcich sa na investičnej výstavbe novými technickými zariadeniami a technológiami v nadväznosti na perspektívny sortiment ich prác. Darmo budeme navrhovať dnes projekty na báze nových technológií, napr. tepelných izolácií, kvalitnejších vysokopevnostných ocelí, lepších vzduchotechnických zariadení alebo rýchlejšej a lacnejšej výstavby mostov, ak na to nevytvoríme už dnes možnosti v technickom vybavení dodávateľov tak, aby zvládli činnosti tohto druhu.

Musí sa teda podľa môjho názoru aj v tomto smere rešpektovať otázka vzájomných nadväzností medzi výrobou a vedou tak, aby veda signalizovala včas, čo je potrebné, výroba sa na to pripravila a projektant v krátkom čase po overení príprav toto mohol naprojektovať s tým, že dielo bude včas úspešne realizované.

Vážené súdružky a súdruhovia! Investičná výstavba, pretože sa odvíja a zasahuje do každého odvetvia nášho národného hospodárstva, vyžaduje maximálnu a komplexnú prípravu na všetkých úrovniach. Podmienkou jej úspešnej realizácie je včasnosť jej vypracovania od investičného zámeru až po konečné projektové riešenie.

V záujme operatívneho a možného uplatnenia progresívnych spôsobov je však potrebné dodržiavať nielen termíny jej vypracovania, ale aj posúdenie a schválenie. Tým sa ďalej umožní dodržať želateľný predstih, v ktorom by sa mali potom u dodávateľa investičnej výstavby vytvoriť také komplexné podmienky, ktorými by bol schopný realizovať stavby na vysokej technickej úrovni pri dodržaní lehôt výstavby.

Hospodárnosť a efektívne vynakladanie prostriedkov v investičnej výstavbe je stále dôležitejšie pre štátny rozpočet a prejavuje sa pochopiteľne v štátnom záverečnom účte. Rozvoj vedy a techniky vyžaduje budovať stále náročnejšie stavby strojov a zariadení, aby sme v ďalšom období mali moderné kapacity. Prostriedky však musíme vynakladať zo zdrojov vytvorených v súčasnej dobe, čiže zo súčasného nášho rozpočtu. Čím efektívnejšie budeme realizovať investičnú výstavbu, tým väčšia časť vytvorených zdrojov nám zostane na uspokojovanie ostatných potrieb spoločnosti, umožní nám účinnejšie zabezpečovať úlohy XIV. zjazdu KSČ vo zvyšovaní životnej úrovne celej našej spoločnosti. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající predseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Korbeľovej, slovo má poslanec Jankovič, pripraví sa poslanec Věroslav Vondrouš.

Poslanec SL A. Jankovič: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, podle státního závěrečného účtu Československé socialistické republiky byl docílen v hospodaření národních výborů přebytek ve výši 2,8 mld Kčs. Vliv na tento aktivní výsledek mělo především překročení plánovaných vlastních příjmů, na němž se podílejí zejména příjmy z daní a poplatků 0,7 mld Kčs a odvody hospodářských organizací 0,3 mld Kčs, ale zvláště vysoké překročení bylo v položce ostatních příjmů, které v úhrnu činí 5,1 mld Kčs.

Tyto nadplánované příjmy národních výborů stačily pokrýt nejen překročení jejich plánovaných výdajů o 1 mld Kčs, ale vytvořit ještě shora uvedený přebytek hospodaření, a to i při celkovém nečerpání plánovaných dotací a subvenci ze státního rozpočtu o 2,6 mld Kčs. Na pozitivní výsledky hospodaření národních výborů v r. 1973 mělo zajisté vliv i dobré plnění odvodů hospodářských organizací jimi řízených, na němž se podílelo zejména překročení odvodu ze zisku o 249 mld Kčs.

Zvláštní pozornost bych chtěl věnovat oblasti, která je bezesporu jedním z hlavních úkolů národních výborů při vytváření podmínek k trvalému zlepšování životního prostředí našich občanů, a to akci "Z".

Výsledky, kterých bylo dosaženo v rámci akce "Z" v roce 1973 jsou zatím nejvyšší za celé období existence tohoto hnutí, a to díky vysoké iniciativě, dobrému hospodaření a dobře prováděné politickovýchovné práci a organizátorské činnosti národních výborů, ale především díky vysokému uvědomění našich občanů. Vždyť péče o zvelebení a zlepšení životního prostředí se dotýká bezprostředně všech občanů v každém městě, v každé vesnici, prostě na každém místě.

Základem těchto úspěchů je plnění volebních programů Národní fronty, jak byly projednány a schváleny koncem roku 1971 na celé pětileté volební období. V roce 1973 byly vytvořeny hodnoty, které významnou měrou zlepšily vzhled a vybavení našich měst a obcí. Tak např. jen v investičních pracích v rámci akce "Z" bylo odpracováno bezplatně 60 mil. hodin a vytvořená hodnota činí 5,5 mld Kčs, na níž bylo čerpáno v nákladech 3,4 mld Kčs z prostředků národních výborů, což je ve srovnání s rokem 1972 o celou jednu miliardu Kčs více. Celostátně byly plánované náklady na akce "Z" investiční povahy překročeny o 0,47 mld Kčs. Realizace náročných úkolů investiční, ale i neinvestiční povahy ovlivnila rychlejší růst nákladů ve srovnání s růstem hodnoty díla.