V rámci těchto prací byla podle nedávno publikovaných údajů za rok 1973 dokončena a uvedena do provozu hodnotná díla, např. prodejny včetně potravinářských s prodejní plochou téměř 82 tisíc m², 1263 autobusové čekárny, 36 školních jídelen s celkovým počtem míst 4287, 568 dětských hřišť, 64 zdravotnická střediska, 8 jeslí s 261 místem, 42 základních devítiletých škol s 3651 žákovským místem, 148 mateřských škol s 5776 místy, 51 družina mládeže, 195 společenských domů s celkovým počtem sedadel 43 299, 46 tělocvičen, 82 sportovní stadióny, 112 koupališť a bazénů, 310 požárních zbrojnic. Dále bylo vybudováno 1888 vodovodů a kanalizací, 2328 km místních komunikací, téměř 3 mil. m² zelených ploch aj.

Kromě těchto akcí investiční povahy byly svépomocí občanů při celkových nákladech 1 mld Kčs vytvořeny další hodnoty ve výši 6,7 mld Kčs v podobě úklidu a údržby veřejného zařízení, bytového fondu, zeleně a při účasti budování na státní výstavbě formou brigádnických hodin.

Objektivně je třeba vidět, že v oblasti investičních prací v akci "Z" se objevily i některé stinné stránky. Některé akce svým rozsahem překračují možnosti národních výborů formou svépomocného zajišťování. I když potřeba těchto větších staveb se jeví z hlediska místních potřeb jistě jako odůvodněná, bude třeba nadále k takovým akcím přistupovat velmi uvážlivě, nehledě na platná omezení v této oblasti, jestliže se jimi odčerpává kapacita dodavatelských stavebních organizací, s níž se počítá pro celospolečensky důležitější stavby a odčerpají se neúměrně i stavební materiály a mechanismy.

A teď několika slovy k tomuto tématu z mého volebního obvodu, z okresu Břeclav. Se svými 120 tis. obyvateli podílí se na celostátním ukazateli v akci "Z" plánem na rok 1973 částkou 43 mil. 189 tis. Kčs a plněním 45 mil. 934 tis. Kčs se skutečnými náklady 29 mil. 230 tisíc Kčs. Počet bezplatně odpracovaných hodin činil 3 017 571, z toho mládež odpracovala 576 801 hod.

Celkem bylo dobudováno 197 akcí: 190 prodejen potravin, 1 sběrna surovin, 6 autobusových čekáren, 1 školní jídelna se 180 místy, 9 dětských hřišť, 2 mateřské školy s 90 žákovskými místy" 3 osvětové knihovny, 1 budova národního výboru, 1 vodní nádrž, 5 sportovních zařízení.

Zelených ploch bylo vybudováno 9243 m², 21 km místních komunikací a 21 km vodovodů a kanalizací.

Náš okres Břeclav je v Jihomoravském kraji mezi třemi okresy, které se podílely na plánovaných akcích "Z" jejím překročením.

Pozitivní výsledky v rámci akce "Z" nás jednak přesvědčují, že jde o jednu z nejvýznamnějších forem využití občanské iniciativy ke stálému zlepšování životního prostředí, s jejímž dalším rozvojem je správné počítat i do budoucna. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Jankovičovi. Hovorí poslanec Vondrouš, pripraví sa poslanec Přibyl.

Poslanec SL V. Vondrouš: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ve zprávě ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1973 se konstatuje, že výsledky zemědělství nadále příznivě ovlivňovaly hospodářský vývoj. Úspěšně se plnil hlavní úkol uložený zemědělství XIV. sjezdem KSČ, tj. krýt přírůstek spotřeby potravin z vlastních zdrojů.

Plnění tohoto stěžejního úkolu je zdrojem udržení nastoupeného vysokého trendu výroby. Přes řadu obtíží, např. zhoršené klimatické podmínky minulého roku, zejména pro technické plodiny a objemnou píci, přes některé problémy spojené s dovozem bílkovinných krmiv a i další nedostatky v zabezpečování rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu se podařilo dosáhnout růstu hrubé zemědělské produkce 4,2 %, tj. o 55 % vyššího tempa v r. 1973 než předpokládal v průměru pátý pětiletý plán. Toto tempo růstu hrubé zemědělské produkce umožnilo i růst tržní zemědělské produkce do státních fondů o 5 % proti roku 1972. Plán nákupu byl překročen ve všech hlavních druzích živočišných výrobků (jatečných zvířat na 101,5 %, mléka na 105,2 %, vajec na 106,9 %). I když v rostlinné výrobě jako celku se nepodařilo dosáhnout plánovaných záměrů, byl učiněn další krok v řešení obilního problému, když v roce 1973 bylo sklizeno téměř 9,7 mil. tun obilí, což je o 8,8 % více než představuje stanovený úkol pro rok 1957 a více než o jednu třetinu než činila sklizeň v roce 1970.

Rychlejší rozvoj zejména živočišné výroby umožnil plně krýt přírůstek potravin z domácí produkce a dále omezovat dovozy ze zahraničí. Tím se zvýšil stupeň soběstačnosti při zabezpečování výživy našeho obyvatelstva.

Významná je přitom skutečnost, že se v roce 1973 zvýšila ve srovnání s rokem 1972 rentabilita výroby zemědělských podniků jako celku. Např. u státních statků v rámci ČSSR se zvýšila rentabilita z 10,17 % na 11,27 % a u JZD z 18,38 % na 19,19 %, z toho v ČSR dokonce z 19,39 % na 21,03 %. Současně přitom došlo k snížení podílu materiálových nákladů na 100 Kčs výkonů u státních statků ze 66,28 Kčs na 65,58 Kčs při současném poklesu tohoto ukazatele u JZD v ČSR (ze 49,99 Kčs na 49,77 Kčs).

Rovněž potravinářský průmysl vykázal jako celek pozitivní vývoj rentability i materiálových nákladů v obou socialistických republikách.

Těchto několik základních ukazatelů dokumentuje, že odvětví zemědělství a výživy v roce 1973 úspěšně plnilo nejen specifický úkol uložený mu XIV. sjezdem KSČ, ale i úkol uložený všem odvětvím národního hospodářství, tj. zvyšování efektivnosti výroby založené na plném uplatňování intenzívních faktorů růstu.

Zemědělství tedy vstoupilo do roku 1974, v němž oslavujeme 25. výročí budování socialistického zemědělství, jako odvětví, které plní úkoly společnosti na něj kladené.

Tento vývoj je pochopitelně prospěšný jak celé společnosti, tak i samotným zemědělským podnikům a jejich pracujícím. Rychlejší růst odměn proti plánu i proti průměru národního hospodářství byl vesměs podložen vyšším růstem produktivity práce a tedy společensky odůvodněn.

Tyto tendence, na které ve svém vystoupení poukazuji, tj. pozitivní tendence ve výrobě a ekonomice hospodářských organizací resortu, se promítají i do jejich úhrnných vztahů k státním rozpočtům republik a čs. federace. Podle návrhů na finanční vypořádání těchto vztahů je výsledné saldo v zemědělství i v potravinářském průmyslu aktivní ve výši téměř 4,5 mld Kčs.

Tak jak bylo konstatováno při společném jednání výborů pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů, bylo dosaženo pozitivních výsledků i v hospodaření s rozpočtovými prostředky kapitoly federálního ministerstva zemědělství a výživy.

Je tedy možno celkově shrnout, že prostředky, které byly v roce 1973 do zemědělství a výživy vloženy, tak jak se o nich hovoří ve státním závěrečném účtu za rok 1973, byly vcelku za odvětví zemědělství a výživy vynaloženy účelně a hospodárně a přinesly žádoucí prospěch celé naší společnosti.

Proto doporučuji státní závěrečný účet za rok 1973 schválit.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Vondroušovi. Hovorí poslanec Přibyl. Pripraví sa poslanec Jan Zelenka.

Poslanec SN J. Přibyl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, výsledky hospodaření vyjádřené ve státním závěrečném účtu za rok - 1973 jsou do určité míry ovlivněny výsledky činnosti zahraničního obchodu, zejména jeho efektivností.

Chtěl bych se zmínit o některých otázkách efektivnosti zahraničního obchodu. V roce 1973 pokračoval dynamický rozvoj našeho zahraničního obchodu. Obrat vzrostl o 12,6 % proti roku 1972, a tím vykázal největší zvýšení tempa přírůstku za posledních 5 let. Vývoz byl též překročen jak do socialistických zemí, tak do kapitalistických států. Proti roku 1972 bylo dovezeno o 17 % více zboží, můžeme tedy s uspokojením říci, že v této oblasti činnosti byly splněny základní úkoly státního plánu. Zahraniční obchod se rozvíjel rychleji, než stanovil plán.

Poněkud jiná je situace v ukazatelích efektivnosti. Pokud se týká vývozu, je třeba říci, že jak ve vztahu ke kapitalistickým státům, tak i ve vztahu ke státům socialistickým, bylo dosaženo lepší reprodukční hodnoty na jeden rubl, nebo na jeden dolar, než v předchozích letech. Při vývozu do kapitalistických států byly reprodukční náklady na jeden dolar nižší zhruba o 2,20 Kčs proti roku 1972. Také ve vztahu k rublu došlo k určitému snížení. V dovozu ze socialistických zemí, kde máme stabilní kontraktní ceny, došlo také k určitému zlepšení efektivnosti a podílí se tedy i dovoz ze socialistických států určitým podílem na efektivních složkách zahraničního obchodu.

V dovozu z kapitalistických zemí se projevily vážné problémy, zejména však značné zhoršení proti dosavadním vztahům. Dovozní ceny výrobků z kapitalistických států stouply v roce 1973 v průměru zhruba o 20 % proti cenové úrovni v roce 1972. Nejvyšší vzestup byl zaznamenán zejména v dovozu potravinářských výrobků a u surovin pro potravinářskou výrobu, krmivářský průmysl a dále u výrobků chemického průmyslu, ale také v cenách strojů a zařízení, zejména ve druhé polovině roku 1973 s předpokladem dalšího zvyšování v letošním roce.

Celkový výsledek zahraničního obchodu ve vztahu ke státnímu závěrečnému účtu se projevil tedy ve dvou hlavních směrech. Jednak celkovým zvýšením zdrojů státního rozpočtu, ale na druhé straně v důsledku zvyšování nároků na dovoz, znamenal v roce 1973 zvýšení nároků na státní rozpočet zhruba o 2,9 mld Kčs. Tento nepříznivý dopad na státní rozpočet musel být pochopitelně pokryt z přebytků zdrojů získaných překročením plánovaných úkolů našeho národního hospodářství. Stojí jistě za úvahu, zamyslet se zejména nad tou částí dovozu, kde došlo k největším výkyvům, to je nad dovozem z kapitalistických států.

Zhruba jedna třetina celého dovozu představuje dovoz strojů a zařízení, tj. hodnota asi 10 mld devizových korun ročně. Tento dovoz byl zaměřen převážně na nákup špičkové světové techniky na jedné straně a na druhé straně na nákupy těch strojů a zařízení, pro jejichž výrobu nejsou v Československu předpoklady. Uskutečňoval se v souladu s možnostmi vývozu na trhy vyspělých kapitalistických států. Závažným nedostatkem při vyhodnocování efektivnosti dovážených strojů a zařízení je především dlouhá doba od nákupu strojů do jejich uvedení do provozu. Například v roce 1972 bylo z dovezených strojů uvedeno do provozu jen 45 %, v témže roce 35 % strojů bylo postupně dáváno do montáže a 20 % bylo ještě v roce 1973 na skladech. Obdobně v roce 1973 bylo zhruba za 1 mld Kčs strojů dovezených v roce 1973 uloženo různě ve skladech a nezačalo se ještě vůbec s jejich montáží. Ukazuje to na nízkou koordinovanost plánu investiční výstavby a plánu dovozu i na opožďování investiční výstavby. Stejně tak je nedostatkem i pozdní uvolňování devizových prostředků na dovoz. Např. v roce 1972 bylo celkem 43 % dovozu strojů realizováno až v prosinci. Je třeba říci, že v roce 1973 se situace poněkud zlepšila, ale i tak byla převážná část strojů a zařízení, zejména pro investiční výstavbu realizována až v druhé polovině roku.

Podle výsledků průzkumu zahraničního obchodu se ukazuje, že ceny dovážených strojů porostou i v roce 1974, to znamená v letošním roce i v roce 1975 a že právě v těchto letech se projeví důsledky zvýšení cen surovin z minulého období. Bude proto třeba, abychom se v těch případech, kdy to bude alespoň trochu reálné, zaměřili ve větším rozsahu než doposud na dovoz ze socialistických zemí, zejména ze Sovětského svazu. Měli bychom se zejména u dovozu strojů ze Sovětského svazu zaměřit na širší strukturu těchto výrobků. Sovětský svaz nám kryje celou naši dovozní spotřebu letadel, diesellokomotiv, polovinu traktorů, třetinu osobních aut a ložisek a jednu pětinu zemědělských strojů na obdělávání půdy. Těchto několik položek představuje dvě třetiny celého našeho dovozu strojů ze Sovětského svazu. Tento sortiment je, jak jistě uznáte, velmi chudý. Ukazuje to, že ani zdaleka nevyužíváme rozsáhlého vědeckotechnického potenciálu SSSR k tomu, abychom ve vlastní výrobě omezili oborovou roztříštěnost a vytvořili tak podmínky pro zvýšení efektivnosti výroby. Můžeme nakupovat i materiálově náročné výrobky a výrobky příliš náročné na výzkum a vývoj. Dosavadní dovoz strojů ze Sovětského svazu se rovná zhruba dovozu strojů a zařízení z vyspělých kapitalistických států.

Hlavní cestou, jak zajistit potřeby národního hospodářství v dalších letech však musíme hledat především ve zvyšování dodávek strojů pro vývoz a samozřejmě ve zvýšení efektivnosti vývozu. Půjde zejména o to, abychom zabezpečovali vysokou technickou úroveň našich výrobků a vyráběli nejmodernějšími metodami, které zajišťují nejvyšší produktivitu práce. Kromě toho musíme i nadále velmi dbát na to, aby kvalita našich výrobků byla nejlepší vizitkou a tím umožňovala dosahovat nejvyšší ceny daných kategorií.

Pokud se týká technického rozvoje, jsou podle mého názoru zejména ve strojírenství už vytvářeny nezbytné předpoklady k tomu, aby vědeckotechnický rozvoj zabezpečoval vyšší úroveň výrobků. V roce 1973 si výrobní hospodářské jednotky vytvořily téměř 4 mld Kčs zdrojů na vědeckotechnický rozvoj a z prostředků státního rozpočtu a z prostředků resortu bylo dále vynaloženo zhruba 1,5 mld Kčs. Jsou tak zajišťovány jak státní úkoly vědeckotechnického rozvoje, které zaměřuji vývoj v souladu se státním plánem, tak i úkoly podnikové, které zajišťují zejména obměnu výrobního sortimentu modernizací vlastní technologie výroby a růst produktivity práce. Kromě toho je ve stále větším rozsahu využíváno nákupu licencí ze zahraničí. V roce 1973 bylo nakoupeno pro strojírenství za 12 mil. Kčs nových licencí a za 130 mil. korun strojů a zařízení licenční výroby.

V oblasti zabezpečování kvality a spolehlivosti technické úrovně strojů a zařízení je prováděna také řada opatření. Chtěl bych zde zejména ocenit rozhodnutí ministerstva zahraničního obchodu, které využívá rozborů závad exportovaného zboží zjištěných technickou kontrolou zahraničního obchodu. Prostřednictvím výrobních ministerstev pak žádá o provedení účinných opatření, která mají zabránit opakování závad a chyb. Je pravda, že některé výrobní podniky se snažily nedostatky a chyby omlouvat. Většina podniků však využívá tyto rozbory nedostatků a skutečně sjednává nápravu tak, aby se výrazně snižovaly nekvalitní dodávky. Také v rámci obou strojírenských ministerstev jsou prováděna zásadní opatření ke zvyšování spolehlivosti a technické úrovně strojů a zařízení, a to jak prohloubením výpočtových metod pro strojní součásti a zařízení, tak přísnějším zpracováním technologických postupů a metod.

Konečně pomohlo i stanovení soustavy ekonomických stimulů pro zainteresování výrobců na zvyšování užitných vlastností strojů a větší spolehlivosti a bezporuchovosti. V roce 1973 se již také projevilo zlepšení kvality a spolehlivosti dodávaných strojů a zařízení tím, že poklesl o 1,5 % podíl výrobků pozastavených expedicí nebo vyřazených z exportu pro závady. Výrazně se také snížily náklady na úhradu za reklamace do zahraničí.

Vážené soudružky a soudruzi, domnívám se, že v daných podmínkách můžeme výsledky dosažené v zahraničním obchodu v roce 1973 považovat za úspěšné zejména proto, že v oblasti vývozu pokračovaly tendence ke zvyšování efektivnosti. Pro další období to bude zřejmě vyžadovat především, získávat další nové zdroje pro vývoz, zvyšovat i nadále kvalitu a technickou úroveň produkce určené pro export a věnovat i nadále podstatně větší pozornost hodnotovým vztahům. Pochopitelně, že musíme zvyšovat nároky na komerční činnost, abychom získali zejména ve vztahu ke kapitalistickým státům nejvýhodnější podmínky jak vývozu, tak i dovozu. V přípravě plánu na poslední rok páté pětiletky bude třeba vytvářet další rezervy pro případy, které nejsou, nebo nemohly být předpokládány směrnicemi. Bude to klást mimořádné požadavky a nároky na aktivní přistup všech řídících orgánů výrobních i obchodních organizací. Jsem však přesvědčen, že společnou prací a úsilím se i ve zbývajícím období pátého pětiletého plánu podaří úspěšně zajistit a splnit úkoly vytyčené XIV. sjezdem Komunistické strany Československa. Proto musíme hledat další cesty k prohloubení spolupráce v oblasti ekonomiky především se socialistickými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Přibylovi. Bude hovoriť poslanec Jan Zelenka, pripraví sa poslankyňa Marie Fialková.

Poslanec SL PhDr. Zelenka: Závěrečný účet státního rozpočtu nám dává možnost hovořit o všech oblastech našeho života, protože se opravdu všech oblastí dotýká. Dovolte mi proto poznámku na téma, které navazuje na květnové plénum ÚV KSČ k vědeckotechnickému rozvoji. Kulturní výbory SL a SN se na společném zasedání v Košicích dost podrobně zabývaly vědeckovýzkumnou bází našeho vysokého školství. Příklady jsme měli jak na Šafaříkově universitě, tak i ve velmi mladé a tím také čilé Vysoké škole technické v Košicích. Myslím, že poznatky tam získané se dají dobře zevšeobecnit.