Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, zahraniční výbory obou sněmoven velmi zevrubně projednaly celou kapitolu federálního ministerstva zahraničních věcí, ocenily aktivní přístupy naší zahraniční politiky a její výrazné výsledky a vyslovily plný souhlas s návrhem na schválení této kapitoly státního závěrečného účtu za rok 1973.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Erbanovi. Hovorí poslanec Konečník, pripraví sa poslanec Maxmilián Jirák.

Poslanec SL J. Konečník: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! V pohľade na výsledky dosiahnuté v tvorbe hmotných a finančných zdrojov v roku 1973 považujem za zvlášť potešiteľné, že sa podarilo dosiahnuť určitý ďalší obrat v plnení kvalitatívnych ukazovateľov plánu, hlavne v znižovaní nákladovosti výroby. Svedčí o tom predovšetkým vývoj materiálových a iných nákladov, ktorých podiel sa bez odpisov vo vzťahu k upraveným výkonom proti roku 1972 znížil a vcelku dosiahol úroveň na minulý rok plánovanú.

Napriek tomu tempo znižovania týchto nákladov ešte nezodpovedá zámerom 5. päťročnice a relatívne vysoká miera výrobnej spotreby znižuje výšku tvorby národného dôchodku a zmenšuje zdroje pre zabezpečenie ďalšieho rastu životnej úrovne.

S plnou vážnosťou a zodpovednosťou treba preto ďalej sústavne sa zameriavať na všetkých stupňoch riadenia a priamo vo výrobe na znižovanie spotreby surovín, materiálov, energie a palív a docieľovať potrebné úspory i v iných nákladových položkách.

Základom tohto úsilia sú v podnikovej sfére tak programy komplexnej socialistickej racionalizácie, ako aj rozvoj iniciatívy pracovníkov a ich súťaže, či štátne racionalizačné programy.

Minulý rok priniesol nemálo príkladov o tom, že iniciatíva pracovníkov, ich záväzky a činnosť racionalizačných brigád prinášajú nejedno riešenie a nejeden námet, ktorý svojimi dôsledkami pomáha docieliť potrebné úspory, čo znamená lepší efekt.

Napr. v našej strojárskej a hutníckej oblasti sa v rámci jej plánu počítalo v minulom roku s pozoruhodnými úsporami mnoho tisíc ton paliva, energie, železných a neželezných kovov. Skutočné úspory, ovplyvnené plnením opatrení prijatých v rámci komplexnej socialistickej racionalizácie však boli ešte vyššie. Dosiahli ďalších cca 44 % pri palivách a energii, či temer 13 % pri železných a 11 % pri neželezných kovoch a celkový ich prínos bolo možno dosiahnuť na 2 mld Kčs.

Taktiež vyhodnotenie v poradí už druhého ročníka celoštátne poňatej súťaže a úspory surovín, materiálov a kovov ukázalo, že naši ľudia dokážu premýšľať a prichádzajú s námetmi, ktoré v oblasti znižovania materiálovej náročnosti výroby prinášajú našej spoločnosti konkrétny úžitok. Vyhodnotenie výsledkov tejto súťaže v r. 1973 spolu s výsledkami jej prvého roku znamená, že národnému hospodárstvu bolo možno v jeho prospech pripísať na ¹/₂ mld Kčs úspor; ich charakter nie je dočasný či jednorazový. Možno o ňom oprávnene predpokladať, že možno pôsobiť trvale a že tiež prináša rad poznatkov, ktoré možno dobre uplatňovať aj v iných obdobných podmienkach a tým tiež dosiahnuteľné výsledky znásobovať.

Nedávno boli tiež uzavreté výsledky 3. ročníka inej celoštátnej súťaže zameranej na najlepšie tvorivé a realizačné výsledky komplexnej socialistickej racionalizácie, ktorej cieľom bolo mobilizovať tvorivé sily pracovníkov vo výrobe i v projekcii a výskume, a to nielen pri vyhľadávaní úspor, ale tiež pri rozširovaní a zavádzaní osvedčených riešení na ďalších pracoviskách. Prínos všetkých tomu zodpovedajúcich prác je nemalý; predstavuje takmer 700 mil. Kčs ročných úspor okrem ďalších relatívnych úspor asi 2440 pracovníkov.

Vážime si každú takúto iniciatívu a dosiahnuté úspechy na úseku znižovania materiálovej náročnosti výroby, pretože dobre vieme, čo znamenajú a čomu slúžia. Predovšetkým preto, že rozhodujúcu časť potrebných surovín a materiálov dovážame resp. že asi z jednej štvrtiny zostáva náš zahraničný obchod orientovaný do kapitalistických štátov, ktorých hospodárstvo už dlhšiu dobu zaznamenáva enormný rast cien radu surovín a výrobkov, z ktorých niektoré je možno ťažko obstarať.

Cenový dosah nemá bezpodmienečné účinky na výsledky hospodárenia našich podnikov a je hradený z prostriedkov štátneho rozpočtu v rozsahu, o ktorom sme boli informovaní z podkladov k štátnemu záverečnému účtu a z výkladu s. ministra Léra. To na jednej strane preukazuje výhody nášho systému, avšak v žiadnom prípade nesmie oslabovať záujem o čo najlepšie nakladanie s dovážanými surovinami a materiálmi a o čo najlepšie ich využitie, pretože i úhrada zvýšených cien týchto dovážaných surovín na ťarchu prostriedkov štátneho rozpočtu má svoj celospoločenský dosah a musí sa nutne odrážať vo vzťahu k celospoločenským nákladom. Požiadavka dosiahnuť čo najlepšie využitie musí však v takejto situácii platiť aj pre suroviny a materiály domáceho pôvodu, pokiaľ ide o ich používanie a spracovanie, a to okrem iného aj preto, že mnohé z nich slúžia práve tomu, aby pomocou nich boli kryté zvýšené náklady na opatrenie surovín k nám dovážaných.

Je to jedna z možných ciest, ako čiastočne čeliť vplyvom rastu cien na svetových trhoch na našu ekonomiku. V súvislosti s tým prirodzene nadobúda na význame i dosiahnutie včasného a najmä rýchleho dokončovania niektorých akcií investičnej výstavby, ktoré by významne napomáhalo obstarávanie vlastných surovín pre výrobu. Na to by sa mala v tomto a budúcom roku zamerať i naša pozornosť ako poslancov.

Boj za racionálne využitie či úsporu každej suroviny a každého materiálu, paliva a energie sa stáva prvoradou politickou úlohou. Máme nesporné predpoklady pre dosiahnutie výraznejšieho znižovania materiálovej či energetickej náročnosti výroby proti minulému roku dosiahnutej, či súčasne dosahovanej úrovne. Rad rôznych ukazovateľov používaných na hodnotenie a porovnávanie potvrdzuje, že na jednotku produkcie spotrebúvame stále viacej surovín a materiálov, čiže napr. energetická náročnosť tvorby nášho spoločenského produktu je až trojnásobne vyššia oproti obdobne priemyslové vyspelým krajinám. Je tiež nemálo príkladov i o neuspokojivom spôsobe hospodárenia s rôznymi materiálmi, a to hlavne na našich stavbách.

Vo výboroch pre plán a rozpočet sme už niekoľkokrát upozornili na to, že napr. váha vykupovaných výkovkov, ktoré dodávateľ nie je schopný dodať v menšej váhe či rozmeroch, sa pri mechanickom opracovávaní podstatne znižuje, niekedy až na tretinu. Veľká časť materiálov tak prichádza do odpadov, opracovanie zbytočne odčerpáva kapacitu mnohých úzkoprofilových pracovísk a je nákladné. Je na uváženie, keď sa takýto problém pomaly a nie vždy s úspechom darí odstrániť a dodáva telia nemajú preň dostatok pochopenia. Ak však na výrobok spotrebúvame viacej surovín alebo energie ako inde, je to nielen nákladné a neefektívne, ale znásobuje to aj starosti a úlohy so zaisťovaním potrebných zdrojov.

Do budúcnosti sme si vytýčili náročné ciele. Čítal som o tom, že v dlhodobom výhľade by sa napr. naša strojárska výroba mala zvýšiť asi štyri razy, ale spotreba kovov by pritom mala vzrásť len dva razy. Je zrejmé, že taký výsledok by nebolo možno dosiahnuť bez významného prispievania zmien v technológii v predvýrobných etapách i v celom výrobnom procese.

Chcel by som tu pri tejto príležitosti uviesť ako príklad niektoré dobré výsledky docielené v podnikoch môjho volebného obvodu, a ako prvý uvádzam Slovenskú armatúrku Myjava, ktorá je mojím pracoviskom. Jeho orientácia na všetkých stupňoch riadenia a vo vlastnom procese výroby na materiálových úsporách v r. 1973 priniesla úspory v hodnote 7,2 mil. Kčs a cestou ďalších opatrení uskutočňovaných v rámci komplexnej socialistickej racionalizácie má v tomto roku priniesť v úsporách kovov, palív a energie ďalších 6 mil. Kčs. Za prvých 5 mesiacov v roku 1974 sa usporilo už 2,7 mil. Kčs. V ďalšom podniku Slovenský hodváb n. p. Senica n/Myj. v roku 1973 pri využívaní racionalizačných opatrení sa prekročila hrubá výroba o Kčs 10 055 tis. ďalej v úsporách na mzdách Kčs 1045,- tis. v úspore pracovníkov absolútne 29 pracovníkov a relatívne 18 pracovníkov.

V úlohách komplexnej socialistickej racionalizácie pokračuje tento podnik i v roku 1974 a v pláne ráta so zvýšením hrubej výroby Kčs 9,871 tis., v úsporách v materiálových a iných nákladoch Kčs 2039,- tis., v absolútnej úspore pracovníkov 5 pracovníkov a v relatívnej úspore 45 pracovníkov. Skutočné prínosy komplexnej socialistickej racionalizácie za 5 mesiacov v roku 1974 predstavujú objem Kčs 4 493,- tis., čo je 37,7 % ročného plánu.

Úspory, ako sa ukazuje, musia byť cieľom širokého kolektívu pracujúcich, funkcionárov, technikov a robotníkov a zvlášť zlepšovateľov.

Základ k nim kladieme už v rokoch tejto päťročnice. Hlavne každá iniciatíva a súťaž v našich závodoch a podnikoch, každá činnosť racionalizačných brigád a činnosť vynálezcov a zlepšovateľov by si mala brať za cieľ hlavne ďalej znižovať spotrebu surovín a energie.

Vidím v tom závažný predpoklad, ako dosiahnuť ďalšie dobré výsledky v našom národnom hospodárstve.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Konečníkovi, ďalej hovorí poslanec Maxmilián Jirák. Po vystúpení poslanca Jiráka si urobíme krátku prestávku.

Poslanec SL M. Jirák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, státní závěrečný účet federace za rok 1973, jak nám byl předložen ke schválení, vykazuje dobré výsledky. Avšak jedním z úseků, kde dochází k poškozování výsledků dobré práce nás všech, je trestná činnost. Všeobecně konstatujeme, že v roce 1973 se nepříznivý vývoj kriminality zastavil. Změnila se struktura trestných činů, poklesla obecná kriminalita a začínají převažovat přestupky nad trestnými činy. Přes určitý pokles však v celkových počtech převažují trestné činy majetkové, na nichž se ve zvýšené míře podílejí mladiství.

Vážným problémem zůstává hospodářská kriminalita, o čemž svědčí jak počet zjištěných trestných činů, tak i vyčíslená škoda. Tak v roce 1972 bylo na území ČSSR odhaleno na 37 tisíc případů a rozkradených hodnot bylo za 122 mil. Kčs. Trestné činy proti majetku v socialistickém vlastnictví tvoří jednu z nejpočetnějších skupin ve struktuře kriminality, jsou nebezpečné socialistickému hospodářství především tím, že působí proti zájmům a výchově naší společnosti a narušují vzájemnou důvěru občanů.

Pachatelé trestných činů proti majetku v socialistickém vlastnictví tvoří 3 základní skupiny. Asi 20 % z nich zaujímá v poškozených organizacích odpovědné funkce a svou trestnou činností ve formě zpronevěr a podvodů způsobují největší část cetkových škod.

Více než 40 % pachatelů není zaměstnanci poškozených organizací. Jde většinou o vloupání do objektu. Jejich činností vznikají menší škody než v předchozím případě.

Asi 35 % pachatelů, z toho je asi polovina vlastních zaměstnanců poškozených organizací, se dopouští prostých krádeží různých výrobků, materiálu, nářadí apod.

Vedle vysokého počtu případů je v této trestné činnosti vážným problémem skutečnost, že více než ¹/₃ pachatelů zůstává každoročně nevypátrána. Příčiny tohoto stavu jsou často v tom, že na škody se přichází velmi pozdě, lidé se často vzájemně kryjí, jsou nepořádky v evidencích a především organizace i odpovědní funkcionáři a pracovníci neplní své funkční povinnosti zejména v kontrolní činnosti.

Jak jinak lze vysvětlit případ uváděný i v tisku, že účetní v brněnském kulturním zařízení během pěti tet postupně odcizila několikamiliónovou částku. Zpočátku menší částky si vypůjčovala a pak již nestydatě kradla, když zjistila, že se nikdo o kontrolu a pořádek nestará. Takový přistup vedoucích k jejich odpovědnosti za ochranu socialistického majetku napomáhá a někdy přímo vede k rozvinutí trestné činnosti v nejširší míře.

Ona vůbec kriminalita začíná ve vytváření vhodných podmínek, a je to nedůslednost ve výchově u mladistvých, nevyžadování osobní a pracovní kázně a pokračuje v pozdějších letech neoprávněným užíváním cizího majetku, alkoholem a zanedbáváním kontroly.

Vedle vyložené trestné činnosti v oblasti hospodářské kriminality a poškozování socialistického vlastnictví jsou další případy finančních a materiálových ztrát, způsobených např. železničními nehodami nebo autohaváriemi, kde v celé řadě případů se přidružují nenahraditelné škody na lidských životech.

Zvláštní poměrně opomíjenou složkou ztrát a škod je vysoká požárnost. Vyšetřování příčin tohoto neuspokojivého stavu dokazuje, že požáry většinou vznikají proto, že pracovníci a ostatní občané nedbají nutné opatrnosti, podceňují nebezpečí požárů a nedodržují povinnosti vyplývající pro ně z předpisů o požární ochraně. Škody, které vznikají v důsledku požárů jsou značné. Stoupají však vysoko nad již tak vysoké celoroční průměry, když dojde k požáru velkého objektu nebo drahého zařízení, případně skladů materiálu.

Trestní postih se v případě požárů rovněž uplatňuje, ale zlehčování nebezpečí se tím nijak neodstraňuje. Trestních postihů je dost, dovolte, abych některé z nich uvedl, tak jak byly zveřejněny v tisku.

Čtyři pracovníci JZD bez povolení použili při rekonstrukci stodoly naftová kamna. Neodborná instalace byla příčinou požáru. Trestně byl stíhán i přímý nadřízený těchto pracovníků a bezpečnostní technik JZD, kteří se při kontrole pracoviště nepřesvědčili o neodborné instalaci kamen a neučinili dostatečná opatření k zabránění možného požáru.

Byl stíhán svářeč pro trestný čin obecného ohrožení, který svařoval v objektu s olejovým hospodářstvím a nevyžádal si povolení vedoucího organizace, který je povinen zajistit bezpečný výkon práce i z hlediska požární ochrany. Při sváření vznikl požár, který způsobil značné škody. Tak by bylo možné vypočítávat celou řadu obdobných případů.

Volá se po dalším zdokonalování požární ochrany, zejména se požaduje moderní technika, která pohotověji může likvidovat požáry. Nelze však opomenout, že nesprávná organizační opatření, nedůsledná prevence a lhostejnost projevující se v lajdácké práci a kontrole je nejčastější a nejzákladnější příčinou požárů.

Statistika z roku 1972 jenom v českých zemích uvádí, že větší požáry se podílejí na škodách téměř z 50 %. Tak např. v n. p. Kaučuk Kralupy - sušárna plastických hmot, příčina exploze prášku ABS - 23,8 mil. Kčs; mlýn, výrobna krmných směsí ve Vinci, cizí předmět ve šrotovníku, škoda 2,6 mil. Kčs; Spolana Neratovice, elektrický zkrat, škoda 2,6 mil. Kčs; výrobna krmiv Bohušovice, závada na šrotovníku, škoda 2,6 mil. Kčs. Je další řada škod nad 2 mil. Kčs.

Je rovněž zajímavé studovat příčiny požárů. Tak v průmyslové výrobě způsobily např. závady na strojích 200 požárů s celkovou škodou 3,5 mil. Kčs, exploze plynů a par způsobila 14 požárů, škoda 26 mil. Kčs, žhavé materiály způsobily 103 požáry, škoda 2,1 mil. Kčs, závady v elektrické instalaci 86, škoda 3,2 mil. Kčs. V celkových počtech požárů nebylo objasněno 41 požárů se škodou 1 mil. Kčs.

V požárnosti v zemědělské výrobě v témže roce v českých zemích na prvém místě stojí požáry způsobené jiskrami z lokomotiv a hned na druhém místě jsou požáry způsobené dětmi bez dozoru. Rovněž v zemědělství zůstává značný počet, celkem 112 požárů, neobjasněno.

Obdobně by bylo možné dát přehled o požárech v obytných budovách bez rozdílu vlastnictví. Zde se pozastavuji nad tím, že při požárech v bytech přišlo o život 55 osob a 174 lidí bylo zraněno, tj. nejvíce ze všech skupin uváděných ve statistice.

Ani vyložená kriminalita, ani požárnost však nejsou jedinými příčinami, které ochuzují naše socialistické hospodářství, náš majetek. Jsou ještě další příčiny, které nelze opomenout, které však nechci rozvádět. Myslím si však, že stejně jako ve vyjmenované sféře ochuzování naší socialistické republiky bude jako příčina stát na prvém místě lajdáctví, neodpovědnost, nedodržování zákonů, nařízení a směrnic a nedostatečná kontrolní činnost orgánů, vedoucích a odpovědných funkcionářů a pracovníků a podceňování jakéhokoliv nebezpečí. To není věc, která by se dala přejít bez povšimnutí, protože signalizuje, že v celém procesu řízení a výchovy jsou vážné mezery, které je nutno odstraňovat, účinně s nimi bojovat a najít vhodné preventivní formy, které by vedly k jejich odstraňování a tím zajistit ještě lepší výsledky v našem národním hospodářství.

Předsedající předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Jirákovi.

Súdružky a súdruhovia, prerušujem naše rokovanie na štvrť hodiny. Budeme pokračovať presne o 15.20 hod. Po prestávke ako prvý vystúpi poslanec František Krupík. Prosím vás o dochvíľnosť, máme pred sebou ešte časove náročný program a na hlasovanie potrebujem kvalifikovanú väčšinu poslancov.

(Jednání přerušeno v 15.04 hod.)