Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Auerspergovi. Výbory Sněmovny lidu určily jako společnou zpravodajku poslankyni Gustu Fučíkovou. Prosím ji, aby se ujala slova.

Zpravodajka poslankyně SL G. Fučíková: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážené Federální shromáždění, v návaznosti na výklad soudruha Auersperga ráda bych řekla, že Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Německou spolkovou republikou projednávaná dnes ve Federálním shromáždění, znamená zlepšení vztahů mezi oběma našimi státy. Je důkazem rozumného pochopení reality, je přínosem k mírovému soužití, bezpečnosti a spolupráci v Evropě, o něž v zájmu pracujících neustále usilujeme.

Jde ovšem o mírové soužití mezi národy a státy jako rovný mezi rovnými!

Při projednávání této smlouvy ve výborech sněmoven byly zdůrazňovány i některé další aspekty, které bych chtěla jako zpravodaj také zdůraznit.

Zeměpisná poloha naší země přímo ve středu Evropy znamenala v dějinách českého a slovenského lidu neustálý boj za obranu svobody, nezávislosti a za mír. Československý lid prožil mnoho válečných katastrof jím nezaviněných. Jeho nepřátelé domácí i cizí usilovali o vyhlazení obou našich národů. Ale nikdy se to nepodařilo. Ani za kruté hitlerovské okupace. Prožili jsme nepředstavitelné utrpení, masové vyvražďování, fašistická vězení, koncentrační tábory. Prožila jsem v nich společně s tisíci a tisíci českými a slovenskými ženami více než tři roky. Byla to obrovská zkušenost, také o významu internacionálního přátelství, potvrzení naší lásky k sovětským lidem a také přátelství k německým ženám, které bojovaly proti fašismu.

Za hitlerovské okupace zahynulo u nás více než 360 tisíc občanů. Byl mezi nimi i můj muž, komunistický novinář a spisovatel Julius Fučík. Byl popraven hitlerovskými fašisty ve vězení v Plötzensee pro boj proti hitlerovským okupantům, za svobodu československého lidu. Ve chvílích, kdy hitlerovský kat sahal po jeho hlavě, mezi nevýslovným mučením, psal tajně ve fašistickém vězení o boji československého lidu proti hitlerovské hrůzovládě v naší československé vlasti. Rukopis byl lístek po lístku tajně vynášen z vězení, ukrýván pod zemí a po osvobození spatřil světlo světa. Vyšel pod názvem Reportáž psaná na oprátce, dnes už v 87 jazycích na celém světě. Můj muž byl popraven v Berlíně v oněch hrůzyplných nočních hodinách, o nichž píše vězeňský kněz Harald Pëlchau ve své knize Die letzten Stunden, za nichž hitlerovští fašisté zbavili života jen ve vězení Plötzensee během tří nocí na 400 antifašistů mnoha evropských národností, jen a jen proto, že bojovali proti okupaci svých zemí hitlerovským fašismem.

Po nevýslovném utrpení a ponížení jsme byli osvobozeni Sovětským Svazem. Především jeho zásluhou byla obnovena naše svoboda a svrchovanost zničená nacisty za pomoci tehdejších spojenců buržoazní Československé republiky.

Nikdy nemůžeme zapomenout, že Sovětský svaz, který ztratil v boji proti fašismu na 20 miliónů svých občanů, bojoval za spravedlivý mír a bezpečnost všech evropských národů, i za naši svobodu. Proto tak upřímně milujeme sovětský lid. V naší zemi není kraje, který by neudržoval bratrské styky s kraji sovětskými, stejně tak jako mnoho československých závodů pěstuje vřelé přátelství s osazenstvem sovětských továren. Není snad jediné československé školy, kde by učitelé a žáci neudržovali upřímné družební styky s mnoha školami sovětskými. A mladí lidé, to je budoucnost národů. Naše mládež je vychovávána komunistickou stranou vedenou jejím generálním tajemníkem soudruhem Gustávem Husákem, i společenskými organizacemi v duchu bratrského přátelství s mládeží všech socialistických zemí. Vzájemně poznává těžkou minulost, učí se z ní a stává se tak zárukou věrného spojenectví.

Naše socialistická republika je dnes součástí velkého mírumilovného socialistického světa. Dnes má československý lid díky Komunistické straně Československa svoji vládu, uskutečňující jeho zájmy, vládu, která spolu s ostatními socialistickými zeměmi uskutečňuje jeho touhu žít v míru a přátelství i se zeměmi s odlišným společenským zřízením.

Na naší západní hranici je Německá spolková republika, země, o níž předpokládáme, že zúčtovala s fašistickou minulostí. Dnes projednávaná Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR dělá tečku za touto minulostí a otvírá cestu do mírové budoucnosti. Jsme přesvědčeni, že při upřímné snaze obou stran bude možno vytvořit dobré sousedské vztahy, pro vzájemně prospěšnou spolupráci v oblasti politické, hospodářské, kulturní a další.

Jsme přesvědčeni, že i v NSR vláda a nastupující generace, která nepoznala z vlastní zkušenosti zločiny fašistické agrese, využije nových možností k dalšímu posilování míru a dobrých sousedských styků mezi našimi národy.

Hledět vpřed však nijak neznamená zapomínat na minulost! Československý lid nikdy nemůže zapomenout na Lidice, Ležáky, na spálené a vyvražděné desítky obcí na Slovensku.

Zahraniční politika ČSSR plně vyjadřuje touhu československého lidu přispívat k dorozumění mezi národy a státy. Hovoříme-li o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Německou spolkovou republikou, nezapomínáme, že existují dva suverénní, rovnoprávné německé státy. Oceňujeme velkou práci německých antifašistů, kteří na území dnešní Německé demokratické republiky důsledně plnili ustanovení Postupimské dohody a skoncovali tak s neblahou minulostí a s dědictvím fašismu. Německá demokratická republika je naším spolehlivým přítelem a sousedem.

Máme upřímný zájem, abychom měli dobré vztahy i k Německé spolkové republice. Chceme tak navázat na tradice vzájemných styků, které vycházely z demokratických a pokrokových proudů minulosti. Zejména bych chtěla vyzvednout společný boj českých, slovenských a německých komunistů proti fašismu a válce. Právě letos si připomínáme jména německých bojovníků proti fašismu, za mír, za internacionální přátelství národů - komunisty soudruha Ernsta Thälmanna a sociálního demokrata Rudolfa Breitscheidta, kteří zahynuli v srpnu 1944 ve fašistickém koncentračním táboře Buchenwaldu.

Jsme přesvědčeni, že těžké zkušenosti minulosti přispějí i v Německé spolkové republice k pochopení spravedlnosti této smlouvy. Uznáním nulity mnichovského diktátu se NSR distancovala od tohoto nacistického aktu a připojila se tak ke zbývajícím třem účastníkům Mnichova, kteří jeho neplatnost prohlásili již během druhé světové války, Stejně tak učinila Německá demokratická republika, a to ihned po svém vzniku v roce 1949. Tato navrhovaná smlouva naplnila základní předpoklad normalizace vzájemných vztahů a není ke škodě žádné z obou stran. Nepříjemná je pouze těm, kdo při rozněcování šovinistické revanšistické propagandy se zločinného mnichovského Hitlerova díla dovolávají. Někteří se k tomuto neblahému dědictví hlásí, protože se na přípravě událostí, které k mnichovskému diktátu vedly, sami aktivně a dobrovolně podíleli. Je škoda, že tito henleinovští křiklouni nalézají tribunu i ve Spolkovém sněmu. Znepokojuje nás, že miliónovými dotacemi je udržována v některých zemích NSR nenávistná revanšistická agitace, že jsou podporováni bývalí henleinovští funkcionáři, kteří byli oporou nacismu, že se znovu vrací jméno města Mnichova nejen jako výstražná historická připomínka, ale jako nová výhružka revanšistické propagandy.

Na to vše nezapomínáme, ale hledíme do budoucnosti. Proto jsme přesvědčeni, že většina západoněmeckého lidu přijímá tuto dnešní smlouvu jako dobré dílo.

Doufáme, že Smlouva o vzájemných vztazích nejen vstoupí v platnost v myslích většiny německého lidu v Německé spolkové republice, ale že také vytvoří příznivé podmínky v NSR pro ozdravění situace a pro zabezpečení míru v Evropě, a tak udělá tečku za hrůznou minulostí a otevře cestu do mírumilovného vztahu našich národů. K tomu přispěje i náš souhlas.

Proto jako společný zpravodaj výborů zahraničního a ústavně právního Sněmovny lidu navrhuji Sněmovně lidu vyslovit souhlas se Smlouvou o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Německou spolkovou republikou, podepsanou v Praze dne 11. prosince 1973.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Fučíkové.

Zahajuji rozpravu, do které se zatím písemně přihlásili poslanci: Viliam Kožík, Karel Löbl a Heribert Panster. Prosím poslance Kožíka, aby se ujal slova.

Poslanec SN V. Kožík: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážení súdruhovia poslanci, vážené súdružky poslankyne!

Dnes pristupujeme k prerokovaniu Zmluvy o vzájomných vzťahoch medzi ČSSR a NSR nielen ako k bilaterálnej záležitosti. Táto Zmluva logicky nadväzuje na predchádzajúce uzavreté zmluvy medzi Sovietskym zväzom a NSR, Poľskou ľudovou republikou a NSR, významné krokmi v normalizácii vzťahov medzi NDR a NSR; preto ju chápeme v širokom kontexte tých pozitívnych zmien, ktoré vedú k ozdraveniu politickej klímy v Európe a k uvoľneniu medzinárodného napätia.

Rozhodujúcu úlohu v boji za upevnenie bezpečnosti národov a svetového mieru zohráva principiálna leninská zahraničná politika Sovietskeho zväzu, aktívne podporovaná ďalšími socialistickými krajinami. Toto cieľavedomé koordinované úsilie prinieslo a prináša konkrétne výsledky, medzi ktoré nesporne patrí i dnes prerokúvaná Zmluva. Táto politika, zodpovedajúca životným záujmom národov, ako ukázal aj pred nedávnom konaný Kongres mierových síl v Moskve, získava stále nových stúpencov na celom svete a stále viacej a výraznejšie ovplyvňuje vývoj medzinárodných vzťahov. Túto skutočnosť potvrdzuje i ďalší vývoj medzinárodných politických udalostí, medzi ktorými dominujúce postavenie majú výsledky tohoročného rokovania najvyšších predstaviteľov Sovietskeho zväzu a USA.

Uzavretie Zmluvy medzi ČSSR a NSR ako východiskového bodu postupnej normalizácie vzťahov medzi obidvoma štátmi vo všetkých oblastiach vytvára priaznivé predpoklady pre rozšírenia a prehĺbenie vzájomných stykov aj v ekonomickej oblasti.

Isteže doteraz boli na tomto úseku dosiahnuté určité pozitívne výsledky. Je tedy na čo nadväzovať a ešte plnšie rozvíjať. Vysoká priemyselná a technická vyspelosť oboch krajín i štruktúra ekonomiky, ako aj ich geografická poloha nám dávajú dosiaľ rad nevyužitých možností pre prehĺbenie vzájomnej výhodnej ekonomickej spolupráce. Táto spolupráca a rozvoj obchodu je jedna z tých vážnych oblastí, ktorá aktívne prispieva k upevňovaniu zásad mierového spolunažívania.

V oblasti zahraničného obchodu je NSR už dlhé roky naším najdôležitejším partnerom z kapitalistických krajín. V roku 1973 v porovnaní s rokom 1972 vzrástol náš vývoz do NSR o 19,3 % a dovoz o 17,7 %. Rýchlejšiemu rastu čs. vývozu do NSR bránia stále ešte existujúce diskriminačné opatrenia uplatňované zo strany NSR v podobe colnej bariéry, dovozných obmedzení a pod. Plným právom predpokladáme, že západonemecká strana splní záväzky, ktoré na seba vzala podpisom obchodnej dohody v roku 1970, a do konca tohto roku odstráni dosiaľ zostávajúce kvantitatívne obmedzenia dovozu čs. tovaru.

Hospodárske styky medzi ČSSR a NSR sú upravené dlhodobou dohodou o výmene tovaru a o kooperácii v hospodárskej a vedeckotechnickej oblasti zo dňa 17. decembra s platnosťou do konca tohto roku. Predĺženie existujúcej dohody, respektíve uzavretie novej, NSR odmieta s odvolaním na to, že uzavieranie obchodných dohôd prešlo od 1. 1. 1973 do kompetencie komisie EHS. Aj z tohto miesta chceme zdôrazniť, že dobrá vôľa po spolupráci, iniciatíva k riešeniu problémov nemôže byť jednostranná. Sme presvedčení, že pozitívnu snahu po ratifikácii zmluvy prejavia aj naši partneri.

Významnou formou ekonomických stykov medzi ČSSR a NSR by sa mohla stať hospodárska kooperácia, pre ktorú existujú na obidvoch stranách dobré možnosti, predovšetkým v strojárstve, v chemickom a farmaceutickom priemysle. ČSSR uzavrela dosiaľ s NSR 14 dohôd o priemyselnej kooperácii, čo je síce najväčší počet dohôd, ktoré sme dosiaľ uzavreli s jednotlivými kapitalistickými štátmi, avšak zďaleka nezodpovedá možnostiam dvoch priemyselne vyspelých krajín.

V druhej polovici mája 1974 prebiehalo v Prahe rokovanie medzi delegáciami ČSSR a NSR o dohode o hospodárskej, priemyselnej a technickej spolupráci. Obidve delegácie sa dohodli na čo najširšej definícii týchto foriem spolupráce. Nedohodli sa však doteraz v otázke voľného prístupu výrobkov zo vzájomnej kooperácie na západonemecký trh. Čs. delegácia presadzovala zásadu, že tento prístup musí prebiehať bez akýchkoľvek kvantitatívnych obmedzení, pretože sme ochotní rozvíjať hospodársku kooperáciu na obojstranný prospech, avšak len na základe rovnoprávnosti a bez zaťažovania inými prekážkami.

Zmluvná úprava hospodárskych stykov, výmena hospodárskych delegácií na strednej i vysokej úrovni a sústavné skúmanie nových možností spolupráce v jednotlivých oblastiach hospodárskeho života oboch krajín je cestou, ktorá vedie k naplneniu Zmluvy o vzťahoch medzi ČSSR a NSR z decembra minulého roku aj v stykoch v ekonomickej oblasti.

Za priaznivý moment pre ďalší rozvoj hospodárskej spolupráce je potrebné považovať i zriadenie príslušných sekcií v rámci obchodných komôr oboch krajín.

Pri zachovaní princípu rovnoprávnosti je možno ďalší rozvoj hospodárskych stykov medzi ČSSR a NSR len uvítať, pretože vedľa ekonomického prospechu pre obidve strany je možno priaznivo ovplyvniť aj utváranie celkovej atmosféry, dôvery a porozumenia vo vzájomných vzťahoch a posilniť ducha dobrého susedstva a spolupráce.

Ako člen delegácie ÚRO vedenej jej predsedom súdruhom Hoffmannom, ktorá začiatkom mája t. r. navštívila na pozvanie predsedu DGB p. Vettera NSR, mal som možnosť bližšie sa zoznámiť s činnosťou odborov v NSR, aj s pracovnými podmienkami západonemeckých robotníkov. Domnievam sa, že i tu sa vytvárajú priaznivé predpoklady pre ďalší rozvoj vzájomných stykov a pre výmenu skúseností medzi týmito organizáciami pracujúcich. Aj tieto styky, i keď majú iný charakter, môžu svojím dielom aktívne prispievať k vzájomnému dorozumeniu a spolupráci medzi odbormi a pracujúcimi obidvoch krajín, môžu priaznivo ovplyvniť i ďalší rozvoj hospodárskych stykov medzi obidvoma krajinami a podieľať sa na vytváraní atmosféry dobrých susedských vzťahov, ktoré majú širší dosah pre mier a bezpečnosť v Európe.

Na záver konštatujem, že Zmluva, ktorú Federálne zhromaždenie odporučí na ratifikáciu, je dobrým základom pre všestrannejší rozvoj bilaterálnych vzťahov, a teda aj ekonomických stykov medzi ČSSR a NSR, a preto ju odporúčam na schválenie.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kožíkovi. Hovoří poslanec Löbl a připraví se poslanec Panster.

Poslanec SL prof. doc. ing. K. Löbl, DrSc.: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážené Federální shromáždění, bylo již zde řečeno, že uvolňování napětí v Evropě, podobně jako v jiných částech světa, má svůj původ v důsledném uplatňování leninské politiky v oblasti zahraničně politické, jehož aktuálnost vytyčil XXIV. sjezd KSSS a které realizuje zahraniční politika Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí. Také Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa ze dne 11. prosince 1973, ke které se máme dnes vyjádřit, je jedním z plodů politiky sblížení, kterou při respektování stávajících poměrů v Evropě, odmítnutí násilí a vůbec jakýchkoliv forem vměšování do situace v druhém státě, rozvíjejí státy socialistického společenství se státy kapitalistickými a se státy rozvojovými.

Národy světa chtějí mír, mír spolehlivý, nezvratný, vybudovaný na vzájemné důvěře. Takový mír předpokládá širokou mezinárodní spolupráci ve jménu pokroku.