Rozvoj hospodářské a vědeckotechnické spolupráce na základě naprosté rovnoprávnosti, svrchovanosti a vzájemných výhod, bez jakékoliv diskriminace a pokusů vměšovat se navzájem do vnitřních záležitostí je jednou z konkrétních cest k upevnění míru a dosažení pokroku napomáhajícího růstu vzájemného porozumění a důvěry mezi národy.

Zástupci socialistických zemí i představitelé socialistického Československa mnohokráte již prohlásili, že mají zájem o rozvoj takovéto spolupráce se všemi zeměmi - tedy i se zeměmi s rozdílným společenským zřízením. Výrazným dokladem tohoto postupu jsou rychle se rozvíjející vztahy mezi Svazem sovětských socialistických republik a Spojenými státy americkými, jak to bylo konstatováno při nedávné návštěvě presidenta USA Nixona v Moskvě a jak to vyplývá ze zveřejněného společného komuniké. Byla podniknuta řada dalších konkrétních kroků, které dále rozvíjejí vzájemné vztahy a jsou přínosem k rozvoji mezinárodní spolupráce a upevnění míru.

Nechci jednoduše srovnávat, avšak z těchto postupů a zásad můžeme a musíme vycházet i při dalším rozvoji našich styků s Německou spolkovou republikou. l tady existuje řada možností dalšího rozvoje, vzájemně výhodné spolupráce např. v oblasti vědy a techniky. Chci na některé poukázat.

Smlouvu je třeba chápat realisticky. Je nezbytné vědět, že již dosavadní praxe vytvořila předpoklady pro rozvíjení vzájemně výhodné spolupráce v celé řadě odvětví - v obchodě, v ekonomice, kultuře i v oblasti vědy a techniky. Různé dohody, úmluvy či protokoly, třeba dílčího charakteru, již řadu let fungují a jsou výhodné pro obě strany.

V oblastech, které jsem uvedl a jež se převážně dotýkají článku 5 Smlouvy, se tedy nezačne z ničeho. Tak např. možno konstatovat, že obchodní styky se trvale rozvíjejí a v roce 1973 dosáhly obratu zhruba 4,2 mld Kčs, což je téměř jedna čtvrtina z celkového obratu našeho obchodu s vyspělými kapitalistickými státy. Existuje také spolupráce mezi výzkumnými ústavy a výměna technických zkušeností. Řada našich vědců a výzkumných pracovníků navštívila a navštěvuje vědeckovýzkumná zařízení v NSR a naopak. Na většině mezinárodních sympozií a kongresů, jež v posledních 15 - 20 letech probíhaly v ČSSR, bylo možno zaznamenat aktivní účast odborníků z Německé spolkové republiky. Velká skupina německých odborníků publikovala své výsledky v našich vědeckých a odborných časopisech a naopak naši vědci, architekti, lékaři, inženýři, tedy odborníci z nejrůznějších vědních odvětví, zveřejnili či zveřejňují své výsledky - někteří z nich pravidelně - v odborných časopisech výzkumných společností a ústavů, majících sídlo na území Německé spolkové republiky.

Na vyšší úroveň byla vědeckotechnická spolupráce posunuta Dohodou o výměně zboží a kooperaci v hospodářské a vědeckotechnické oblasti mezi ČSSR a NSR, podepsanou v prosinci 1970. Dala základ a hlavní směry vzájemné spolupráce v oblasti vědy a techniky, pro jejíž vzájemné řízení a kontakty byla zřízena Smíšená komise. Zatím se na základě uvedené Dohody o vědeckotechnické spolupráci rozvíjejí kontakty především na úseku výpočetní techniky a nových chemických materiálů. Tuto spolupráci by bylo možné a účelné rozšířit o některé další úseky v oblasti elektrotechniky a strojírenství.

V současné době se v této oblasti připravuje nová dohoda, jejímž předmětem by byla jednak hospodářská, průmyslová a technická kooperace, jednak vědeckotechnická spolupráce. Jde o vědeckotechnickou spolupráci především v oblasti aplikovaného výzkumu. Na základě dosavadních zkušeností by bylo možné spolupráci rozšířit např. o komplexní oblast stavebnictví, spojovací a dopravní techniku včetně manipulace s materiálem, dále o zdravotnickou techniku, o intenzifikaci metalurgických pochodů, o kvalifikovanou silnoproudou elektrotechniku a o řadu odvětví strojírenské výroby. Nikoliv bez zajímavosti a výhodnosti pro obě strany by byla výměna zkušeností v oblasti zemědělství a potravinářských technologií. Zmíněná nová dohoda by měla vytvořit vhodné podmínky pro vzájemnou výměnu odborníků a stipendistů, vědeckých a technických poznatků pro spolupráci při aplikaci výsledků vědy a techniky a pro společné vědecké a technické práce a projekty, pro výměnu vědeckotechnických informací a dokumentací. Pamatovat by měla na pořádání odborných sympozií, seminářů i výměnu odborných filmů. Přitom předměty studia a výzkumu, o které budou mít obě strany zájem, by rovněž měly být sledovány Smíšenou komisí.

Větší pozornost bude zapotřebí, aby obě strany věnovaly výměně informací v oblasti patentů a licencí. Českoslovenští výrobci zakoupili v posledních letech z Německé spolkové republiky řadu licencí na využívání progresivních technologií nebo průmyslově chráněných vynálezů, převážně z oboru těžké metalurgie, stavebnictví a strojírenství. Rovněž v oblasti prodeje licencí výrobcům v NSR byla uzavřena řada vzájemně výhodných smluv. Mezi významnější patří licence z oboru farmacie, pletacích strojů, licence na výrobu automatického měniče trnů pro výrobu rour aj.

I když v současné době jsou ve stadiu obchodních jednání některé další významné licenční případy, dosavadní vzájemný obrat na úseku obchodů licencí činí však jen okolo 3 % z celkového ročního obchodního obratu, s čímž nemůže být spokojena ani jedna z partnerských stran.

V souvislosti s celou řadou mezinárodních jednání a dohod vyvstává jako jeden z konkrétních námětů pro rozvíjení další spolupráce mezi ČSSR a NSR i společné řešení otázek tvorby a ochrany životního prostředí. Je skutečností, že toky v oblasti našich společných hranic tekou jak do ČSSR, tak i do NSR, tedy z jednoho státu do druhého, a že i otázka čistoty vzduchu se stává otázkou širokou, nadnárodního a nadstátního významu. l v tomto směru je celá řada možností spolupráce v oblasti vědeckotechnického rozvoje, licencí i konkrétních opatření.

Vědeckotechnická spolupráce se tedy mezi ČSSR a NSR již řadu let realizuje na různé úrovni. Nicméně smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR vědeckotechnickou spolupráci podtrhuje jako předmět oboustranného zájmu, neboť na ni pamatuje ve svém článku 5.

Lze si přát, aby se naplňovala ve prospěch obou vzájemně sousedících států.

l při zájmu o spolupráci s NSR a se všemi zeměmi a státy jsme si plně vědomi toho, že základem naší zahraniční spolupráce v oblasti vědeckotechnické je a zůstává spolupráce v rámci zemí RVHP. Československo se v otázkách vědeckotechnické spolupráce - obdobně jako v ostatních oblastech našeho života - opírá především o Sovětský svaz, se kterým máme uzavřenu smlouvu o vědeckotechnické spolupráci již od prosince roku 1947. Tato spolupráce sehrála mimořádnou úlohu při konstituování čs. vědeckovýzkumné základny, která po druhé světové válce stála na samém počátku svého rozvoje, a spolupráce našich výzkumných ústavů i podniků se sovětskou vědou se stala základní přístupovou cestou našeho výzkumu k progresivním poznatkům o sovětské a světové vědě.

Při naplňováni státní technické politiky bylo např. v roce 1973 se SSSR řešeno téměř 350 úkolů státního plánu.

Není bez zajímavosti konstatovat, že došlo k významnému vzestupu spolupráce i s ostatními členskými zeměmi RVHP, že z nich největší trend byl v uplynulém roce zaznamenán s NDR, a to nejen z hlediska počtu příkladů spolupráce, ale i z hlediska jakosti při vysoké operativnosti řešení.

Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, nepochybuji, že naše obyvatelstvo, naši voliči pohlížejí na Smlouvu o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR pozitivně. Spatřují v ní dokument o úsilí čs. vlády v naplňování závěrů XIV. sjezdu KSČ směrem k uvolňování napětí v Evropě, normalizování vztahů dvou sousedních států různých společenských systémů, které mají co druhému nabídnout ke směně, k obchodu, k průmyslové a jiné kooperaci, k naplňování vědeckotechnické spolupráce konkrétními úkoly, jež by obapolně vedly k dalšímu rozšíření vzájemných vztahů.

O přijetí smlouvy v našem Federálním shromáždění mají zájem nejen komunisté, ale i členové ostatních politických stran Národní fronty i bezpartijní občané, a proto naše vláda měla a má při jejím sjednávání i realizacích ve svých principiálních východiscích plnou podporu našich obyvatel. To je i důvod, proč i my, poslanci Federálního shromáždění, vyslovujeme se smlouvou svůj souhlas.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Löblovi. Uděluji slovo poslanci Pansterovi.

Poslanec SL H. Panster: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych v souvislosti s projednáváním Smlouvy o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR, podepsané 11. prosince minulého roku v Praze, dotkl se ve svém vystoupení některých aspektů vzájemných styků mezi oběma smluvními stranami.

Ze známých důvodů zůstávaly vztahy s naším západním sousedem - nehledě na určitý rozvoj styků v oblasti hospodářské a kulturní - po dlouhá léta otevřenou záležitostí. Teprve podpisem zmíněné smlouvy a navázáním diplomatických styků mezi Československou socialistickou republikou a Německou spolkovou republikou byl položen solidní základ pro úplnou normalizaci našich vztahů na zásadách mírového soužití i s druhým německým státem - Německou spolkovou republikou.

Domnívám se, že možnosti, které se v současné době po téměř pětadvacetileté stagnaci nabízejí, především pro postupný rozvoj vzájemných styků i v oblasti politické, by měly být plně využity. Tyto možnosti spočívají v intenzifikaci kontaktů na vládní a parlamentní úrovni a rovněž mezi společenskými organizacemi obou zemí. Užitečnost bezprostřední výměny názorů mezi představiteli států i společenských organizací pro věc míru i prohloubení dvoustranné i vícestranné spolupráce již byla mnohokrát prokázána. Potvrdily ji i výsledky jednání mezi nejvyššími představiteli ČSSR a NSR v prosinci minulého roku a rovněž uskutečněné kontakty na nejvyšší úrovni mezi odborovými svazy obou zemí. Bezpochyby bude oboustranně prospěšné, dojde-li k navázání, případně rozšíření styků mezi organizacemi mládeže, protifašistických bojovníků, ženskými, mírovými a jinými demokratickými organizacemi a institucemi.

Smlouva, kterou navrhujeme ratifikovat, předpokládá rovněž následnou smluvní úpravu celé řady stykových relací. Sjednání dohod v oblasti ekonomické, dopravní, daňové, právní, na úseku zdravotnictví, ochrany životního prostředí apod., by nesporně znamenalo významný krok na cestě k upevňování dobrých sousedských vztahů mezi ČSSR a NSR.

Ve stejném směru může působit i prohloubení styků v oblasti kultury Nehledě na jejich značný dosavadní rozsah, především na úseku vážné hudby a divadla, existují i zde nevyužité rezervy. Pro západoněmeckou stranu by jistě nebylo bez zajímavosti bližší seznámení s výsledky i zkušenostmi, které jsme získali v demokratizaci kultury, ve zpřístupnění duchovních hodnot všem vrstvám obyvatelstva, v oblasti školství, pedagogiky, zdravotnictví, při ochraně kulturních památek apod. V Německé spolkové republice by měly být ve větším počtu promítány československé filmy, mělo by vycházet více překladů literárních děl československých spisovatelů a sdělovací prostředky v širším rozsahu, ale s větší objektivitou by měly více než dosud informovat o naší republice. Ani my se skutečným hodnotám kulturní tvorby NSR neuzavíráme. Vycházíme ovšem ze samozřejmé zásady nevměšování se do našich vnitřních záležitostí. Tyto otázky by měly být komplexně posouzeny během jednání o případném uzavření kulturní dohody mezi ČSSR a NSR.

Zahraniční výbory Federálního shromáždění ČSSR Sněmovny lidu a Sněmovny národů projednávaly na své květnové schůzi výsledky cestovního ruchu, a podle informací, které se nám dostaly, navštíví ročně ČSSR zhruba 360 tisíc občanů Německé spolkové republiky a do NSR z Československé socialistické republiky vycestuje ročně okolo 130 tisíc osob. Lze předpokládat, že v procesu normalizace vzájemných vztahů tato čísla dále porostou a že i tato oblast styků přispěje svým dílem k bližšímu poznání současného života v našich sousedních zemích a k překonání důsledků neblahé minulosti.

Vytváření takové příznivé atmosféry a dalšímu rozvoji vztahů však rozhodně neprospívá činnost některých sil v NSR, která je plna nenávisti a nepřátelství vůči naší zemi, naší republice, našemu lidu. Jde nejen o aktivitu sudetoněmeckého landsmanšaftu s jeho každoročními srazy - naposled v červnu tohoto roku v Norimberku - a o tendenční a nepřátelské referování některých západoněmeckých sdělovacích prostředků o ČSSR, ale rovněž o umožnění činnosti na svém území štvavým vysílačkám "Svobodná Evropa" a "Svoboda" a podpory, které se dostává části čs. emigrace v jejím protičeskoslovenském působení.

Je logické, že oprávněně požadujeme a budeme požadovat, aby spolková vláda učinila opatření k odstranění těchto rušivých momentů, které nutně komplikují a zaťežují další rozvoj našich vzájemných vztahů.

Z naší strany jsme připraveni učinit vše, co se od nás očekává pro dosažení úplné normalizace vztahů mezi ČSSR a NSR, jsme připraveni k naplnění ducha i litery smlouvy.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že smlouva, a na jejím základě další prohloubení styků mezi ČSSR a NSR ve všech oblastech při respektování vzájemné svrchovanosti, odpovídá plně zájmům lidu obou států a je zcela v souladu s obecnou tendencí k uvolnění a rozšíření spolupráce, která se stále výrazněji prosazuje v mezinárodních vztazích v evropském i celosvětovém měřítku.

Navrhuji proto Federálnímu shromáždění ČSSR, aby návrh Smlouvy o vzájemných vztazích mezi ČSSR a Spolkovou republikou Německa byl schválen tak, jak je předkládán.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Pansterovi. Vyčerpali jsme písemné přihlášky do rozpravy.

Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo k předloženému vládnímu návrhu? (Nikdo.) Není tomu tak.

Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo soudruh ministr zahraničních věcí? (Ano.)

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážený súdruh predseda vlády ČSSR, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Všetci poslanci, ktorí vystúpili v diskusii, sa vyslovili za Zmluvu o vzájomných vzťahoch medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou spolkovou republikou, to znamená, za normalizáciu vzťahov a za rozvoj vzájomne výhodných stykov s Nemeckou spolkovou republikou. Je to v súlade so základnou líniou zahraničnej politiky našej komunistickej strany, jej ústredného výboru na čele s generálnym tajomníkom súdruhom Gustávom Husákom, jej XIV. zjazdu, so zahraničnou politikou, ktorá sa v duchu zásad mierového spolunažívania usiluje o spoluprácu medzi štátmi bez rozdielu spoločenského zriadenia. Sme pripravení vytvárať s Nemeckou spolkovou republikou dobré susedské vzťahy pre prítomnosť a do budúcnosti.

O chvíľu budeme hlasovať o Zmluve o vzájomných vzťahoch medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou spolkovou republikou. Ako zdôraznili súdruhovia poslanci v diskusii, tento zmluvný dokument bude významným a pozitívnym medzníkom v našich vzájomných vzťahoch a spoľahlivou konštantou pre ich ďalší rozvoj. Z hľadiska širších záujmov mieru a bezpečnosti v Európe bude jej ratifikácia obidvoma zmluvnými stranami znamenať položenie posledného stavebného kameňa do konštrukcie politických zmlúv, uzavretých európskymi socialistickými krajinami s Nemeckou spolkovou republikou, ktorých hlavným účelom je vysloviť sa za mierový vývoj v Európe, vytvoriť pre mierový vývoj v Európe potrebné predpoklady s tým, že sa odstránia posledné pozostatky druhej svetovej vojny a znormalizujú vzájomné vzťahy.

Verím, že vážené Federálne zhromaždenie vysloví s predloženou Zmluvou o vzájomných vzťahoch medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou spolkovou republikou svoj súhlas a odporučí prezidentovi republiky, aby ju ratifikoval. - Ďakujem.