U jednotlivých podniků bude dopad nové daně značně rozdílný. Prakticky u poloviny JZD se daň sníží nebo nezmění, u dalších JZD dojde ke zvýšení daně, přičemž jen u malého počtu JZD bude zvýšení daně činit ročně více než 500 tis. Kčs. Pro většinu podniků hospodařících v horších nebo méně příznivých podmínkách bude nové zdanění znamenat snížení daňového zatížení, a tím i vytvoření předpokladu pro jejich intenzívnější rozvoj a zlepšení úrovně jejich ekonomiky. Zvýšení daně u podniků hospodařících v lepších podmínkách nelze chápat jako opatření směřující proti těmto podnikům. Společnost dobrou práci těchto podniků plně oceňuje a nový systém daně jim ponechává dostatečný prostor pro jejich další rozvoj i pro hmotnou zainteresovanost.

Finanční dosah navrhované úpravy byl podrobně kvantifikován podle jednotlivých podniků a provedené propočty jak za rok 1972, tak i za rok 1973 prokazují oprávněnost a opodstatněnost nové zemědělské daně i to že bude působit předpokládaným směrem. Vyšší finanční výnos oproti dosavadní dani, na kterém se podílí zejména nově zaváděná daň z překročení mezd a odměn u JZD, bude použit ve prospěch zemědělství a to především na úhradu zvýšených sazeb diferenciálních příplatků, které vláda ČSSR schválila svým usnesením z června t. r. Vyhlášení nových sazeb diferenciálních příplatků provede příslušný resort zemědělství a výživy po schválení zákona o zemědělské dani. Rozsah zvýšení diferenciálních příplatků na podmínky roku 1972 činí více než 125 mil. Kčs.

V této souvislosti bych chtěl uvést, že i když nově navrhovaný systém zdaňování zemědělských organizací lépe odpovídá současným podmínkám i potřebám dalšího intenzívního rozvoje našeho socialistického zemědělství, může správně působit jen v souladu a v součinnosti s ostatními nástroji plánovitého řízení. Jde zejména o celý soubor opatření, která, jak to stanovilo dubnové plénum ÚV KSČ v roce 1972, mají pozvednout co nejdříve úroveň ekonomiky podniků na úroveň nejvyspělejších podniků. V tom spočívá smysl řídící činnosti všech orgánů a organizací i náplň programů komplexní socialistické racionalizace.

Z řady analýz, které byly provedeny i při vypracování návrhu nové zemědělské daně vyplývá, že úroveň hospodaření je i ve stejných podmínkách značně rozdílná. I když rezervy ve zvyšování výroby a celkových hospodářských výsledků mají i naše přední podniky, největší rezervy jsou však především u podprůměrných a průměrných hospodářských podnicích. K odhalování těchto rezerv je nutno využít i kritického porovnávání výsledků jednotlivých podniků a závodů s cílem stanovit a realizovat opatření ke zvýšení úrovně ekonomiky všech zemědělských organizací. V tomto směru je potřebné zvýšit nároky na úroveň plánování, řízení, organizace práce i objektivního odměňování podle dosažených výsledků a důsledně a tvořivě uplatňovat vnitropodnikový chozrasčot. Je třeba soustavně zlepšovat vnitropodnikové řízení, prohlubovat úroveň plánování včetně finančního plánu, upřesňovat normy všeho druhu, zdokonalovat evidenci a rozborovou činnost. Takto náročný přístup směřující k důslednému zvyšování efektivnosti musí být zabezpečován na všech stupních řízení zemědělské výroby, jakož i v postupu finančních a bankovních orgánů.

Nemenší pozornost je nutno věnovat užití vytvořeného důchodu, a to především v oblasti efektivní investiční výstavby při plném využití stávajících výrobních fondů. Jen tak je možno důsledně zabezpečit strategickou linii intenzívního a efektivního rozvoje našeho socialistického zemědělství.

Předložený vládní návrh zákona je plně v souladu s těmito cíli a potřebami, a to jak v oblasti tvorby, tak i užití finančních zdrojů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci vás ubezpečit o tom, že s ohledem na politickou závažnost navrhované změny ve zdaňování zemědělských organizací byla příslušnými politickými i hospodářskými orgány věnována mimořádná pozornost přípravě i projednávání předloženého vládního návrhu zákona o zemědělské dani. S velkou důsledností a pečlivostí byly zvažovány všechny připomínky, náměty a doporučení, které byly pro vládu velmi cennými podněty k vypracování vládního návrhu.

Současně vás chci ujistit, že po schválení zákona budou realizována politickoorganizační opatření tak, aby nové zdanění bylo správně chápáno a realizováno jako opatření k prohloubení soustavy plánovitého řízení a k zabezpečení všestranného intenzívního rozvoje našeho socialistického zemědělství.

Jménem vlády Československé socialistické republiky doporučuji, aby Federální shromáždění návrh zákona o zemědělské dani projednalo a schválilo. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhovi ministrovi. Prosím, aby se ujal slova poslanec Lněnička, který je společným zpravodajem výborů Sněmovny lidu.

Zpravodaj poslanec SL V. Lněnička: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednání vládního návrhu zákona o zemědělské dani bylo svěřeno ve Sněmovně lidu třem jejím výborům, a to výboru pro plán a rozpočet, výboru pro zemědělství a výživu a výboru ústavně právnímu.

Všechny tyto výbory, v pořadí jak jsem uvedl, tento návrh v průběhu měsíce září a října na svých schůzích řádně projednaly a výsledky svého jednání shrnuly do souhlasného stanoviska, které bylo Sněmovně lidu předloženo jako společná zpráva. V ní se potvrzuje, že všechny tyto výbory souhlasí se zněním vládního návrhu zákona o zemědělské dani (tisk 72), přičemž doporučují, aby v tomto znění byly provedeny jen čtyři dílčí a svým charakterem v podstatě jen stylizační úpravy textu. Tyto úpravy sledují, aby znění zákona v odstavcích 1 §§ 21,27 a 28 odpovídalo textaci použité předtím v jiných ustanoveních tohoto zákona. resp. aby v odst. 3 § 56 byl text navrhovaným doplněním zpřesněn.

Dovolte mi nyní, abych se ve své zprávě zmínil též o vlastním průběhu projednávání návrhu zákona o zemědělské dani ve výborech Sněmovny lidu.

Výbory mohly při tomto jednání především konstatovat, že návrh zákona byl zpracován na základě a v souladu se zásadami, které byly ve výborech přijaty v měsíci březnu letošního roku a k nimž jednotlivé výbory doporučily ještě zvážit některé připomínky a náměty, jimiž bylo zejména sledováno prohloubení a upřesnění některých záměrů zákona tak, aby způsob a forma zdanění lépe odpovídaly současným ekonomickým podmínkám a rozvojovým potřebám našeho zemědělství a byly v souladu s poznatky, které poslanci získali při průzkumech ve volebních obvodech. Výbory přijaly s uspokojením, že v rámci změn, které doznal vládní návrh zákona oproti původně předloženým pro něj zásadám, byla respektována zcela převážná část připomínek a námětů, podaných členy výborů a výbory při projednávání zásad zákona přijatých.

Mohly dále též konstatovat, že takto upravené znění návrhu zákona bylo v dalším postupu prací projednáno se všemi kompetentními ústředními orgány federace a republik, jakož i s krajskými národními výbory, Svazem družstevních rolníků, zemědělskými správami a některými vybranými okresními a místními národními výbory, resp. dalšími zainteresovanými orgány. Z průběhu tohoto poměrně velmi širokého projednávání návrhu zákona vyplynul zásadní souhlas s pojetím zákona a se záměry jím sledovanými. Lze říci, že k tomu přispělo i širší politickoekonomické zdůvodnění navrhovaného zákona i řada doplňkových materiálů, úvah a propočtů, které svým obsahem napomohly k hlubší analýze soudobých podmínek zemědělské výroby v její základní struktuře a organizaci i k bližšímu poznání účelnosti a předpokládané účinnosti navrhovaného daňového systému.

Zvláště byly v tomto směru výbory s uspokojením přijaty dodatečně předložené propočty finančního dopadu nového způsobu zdanění zemědělskou daní, provedené na bázi výsledků docílených v zemědělské výrobě v roce 1973. Ty prokázaly, že i při lepších hospodářských výsledcích nedochází v zemědělských závodech z hlediska daňového zatížení k výraznějším změnám oproti propočtům provedeným na úrovni roku 1972 a naopak, že dochází k úměrnějšímu rozložení daňového zatížení jednotlivých zemědělských závodů, které lépe odpovídá diferenciaci jejich hospodářských výsledků.

Podobně bylo s uspokojením přijato i ujištění, že celkový dopad daňový je zbilancován uvnitř zemědělství a obou republik s tím, že výnosy daně budou zpět použity ve prospěch rozvoje zemědělství, ať již ve formě dotací, či subvencí nebo ve formě příplatků.

Průběh projednávání návrhu zákona ve výborech v podstatě vyzněl v přesvědčení, že doba i podmínky pro přistoupení k nové úpravě zdanění zemědělských organizací zemědělskou daní jsou vhodné; že dosavadní systém potřebám dalšího intenzívního rozvoje zemědělství již nevyhovuje a je proto třeba uplatnit místo něj v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ systém nový.

S jeho základními záměry, tj. zmíněním rozdílů v důchodech zemědělských organizací, které vyplývají z odlišných přírodních podmínek a intenzity hospodaření, s podporou rozvíjení integračních a kooperačních vztahů, se sjednocením systému zdanění pro všechny organizace zabývající se zemědělskou výrobou a službami, s odstraněním přežitého již důchodového principu u pohyblivé složky daně a se zajištěním přiměřeného podílu zemědělských organizací a státu na výsledcích hospodaření, byl v rozpravě ve výborech Sněmovny lidu a v jejich stanoviscích vysloven souhlas.

Na základě porovnání s původně navrženými zásadami bylo v rozpravě s uspokojením přijato zejména přehodnocení sazby daně ze zisku a její upravení tak, aby daňová křivka stoupla rovnoměrně s růstem rentability. Stejně tak prodloužení doby osvobození nově budovaných společných zemědělských podniků od daně ze zisku na 5 let od jejich vzniku. Obdobně bylo přijato i upřesnění věcného rozsahu tzv. nezemědělské činnosti, a zvýšení diferenciace podílu tržeb z nezemědělské činnosti, které nebudou podléhat zvýšení daně ze zisku.

Se stejnou, tj. pozitivní odezvou, se v podstatě setkalo i zpřesnění způsobu pojetí základu daně z překročení mezd a odměn v tom smyslu, že zdanění budou podléhat jen mzdy nákladové a že výpočet pracovníků bude sladěn s metodikou jednotné celostátní evidence a statistiky. Příznivě byla posouzena i úprava průměrných norem výnosnosti pro výpočet daně z příjmů občanů za zemědělské výrobky a zpracování těchto norem přímo do návrhu zákona, a dále i diferenciace sazeb pozemkové daně, provedená tak, aby její výrazně vyšší sazba platila pro pozemky ležící v nejlepších přírodních podmínkách.

V rozpravě výborů Sněmovny lidu bylo shodně poukázáno na to, že si řádné uvedení zákona do běžné praxe vyžádá provést v potřebné šíři a hloubce seznámení funkcionářů v zemědělství a v zemědělské a lidové správě, se všemi jeho důležitými podmínkami a ustanoveními, za účelem jejich správného výkladu a finančně technického uplatňování.

Bylo též zdůrazněno, že zákonu a jeho provádění bude třeba dát velkou publicitu i ve sdělovacích prostředcích a v ní se zaměřit zvláště na taková místa, která - jako to ukázal již průběh jednání o zásadách tohoto zákona ve výborech a ve volebních obvodech - představují i pro širší zemědělskou veřejnost určité citlivější téma, jako např. daň z překročení mezd a odměn u jednotných zemědělských družstev.

Závěrem považuji za správné zmínit se o tom, že v rozpravě výborů Sněmovny lidu bylo též poslanci doporučeno, aby při provádění zákona byl zaručen nejen správný výklad jeho ustanovení, ale docíleno i jednotného postupu orgánů, na provádění zákona účastněných. Jde hlavně o případy, kdy zákon zachovává možnost zvýšení, či snížení daně za určitých podmínek a kde bude třeba docílit, aby příslušné orgány postupovaly jednotně a dovedly citlivě používat daného zmocnění či pověření. To předpokládá i zvážit jednotná kritéria, podle nichž by mělo být v praxi postupováno, a vést příslušné orgány k jejich dodržování.

Tím by bylo možno, vážené soudružky a soudruzi poslanci, též přispět k dosažení správného a přitom efektivního působení nové úpravy zemědělské daně. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Lněničkovi. Slovo nyní má poslankyně Oľga Poliaková, společná zpravodajka výborů Sněmovny národů.

Zpravodajka poslankyňa SN O. Poliaková: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky, súdruhovia poslanci, vážení hostia! Pri prerokúvaní návrhu zásad zákona došli všetky výbory Snemovne národov k záveru, že doterajší systém zdaňovania poľnohospodárskych organizácií už nezodpovedá novým podmienkam a úlohám ďalšej etapy intenzívneho rozvoja socialistickej poľnohospodárskej veľkovýroby. Výbory vyjadrili zásadne kladné stanovisko s poňatím navrhovaných zásad zákona o poľnohospodárskej dani. Súčasne odporučili, aby v rámci prípravy návrhu zákona boli zvážené niektoré námety, pripomienky a odporúčania k jednotlivým ustanoveniam. Možno konštatovať, že prevažnej väčšine z nich sa vyhovelo a vládny návrh ich patrične zohľadňuje.

1. Odporučilo sa prehodnotiť v zásadách zákona navrhovanú stupnicu dane zo zisku v tom smere, aby sa viacej zvýhodnili podniky s podpriemernou rentabilitou a zvýšila sa hmotná zainteresovanosť podnikov na zvyšovanie rentability výroby. Stupnica dane zo zisku od 0,8 do 40 % tomuto odporučeniu plne vyhovuje. Nezdaňujú sa podniky, ktoré nevykážu rentabilitu a daňová krivka stúpa rovnomerne s rastom rentability.

2. Vo všetkých výboroch sa požadovalo predĺžiť dobu oslobodenia novobudovaných spoločných poľnohospodárskych podnikov s prevažne poľnohospodárskou výrobou a agrochemických podnikov od dane zo zisku z troch na štyri, prípadne na päť rokov. Tomuto odporúčaniu sa plne vyhovelo a podľa vládneho návrhu zákona budú tieto podniky oslobodené od dane po dobu piatich rokov a od ich vzniku. Tak sa týmto podnikom dostáva ďalšia podpora zo strany spoločnosti. Teraz bude záležať najmä na tom, aby výstavba týchto podnikov sa pokiaľ možno skrátila a prostriedky, ktoré získajú daňovou úľavou, sa použili účelne a hospodárne.