3. Najmä vo výboroch pre poľnohospodárstvo a výživu sa požadovalo upresnenie rozsahu nepoľnohospodárskej činnosti, ktorá bude podliehať zvýšeniu dane zo zisku. Súčasne sa odporučila väčšia diferenciácia percenta tržieb z nepoľnohospodárskej činnosti na celkových tržbách, ktorá v podnikoch hospodáriacich na pôde nebude podliehať zvýšeniu dane zo zisku. S uspokojením bolo prijaté riešenie obsiahnuté vo vykonávacích predpisoch, návrh ktorého výbor dostal pre informáciu. Riešenie obsiahnuté vo vykonávacích predpisoch plne zodpovedá odporučeniam výborov Snemovne národov a Snemovne ľudu i diskusiám vo výboroch SNR a ČNR. Za nepoľnohospodársku činnosť sa nebude považovať výroba a predaj poľnohospodárskych výrobkov, výroba a predaj nepoľnohospodárskych výrobkov, poskytovanie prác a služieb medzi poľnohospodárskymi organizáciami navzájom, ako aj rad výrobkov, prác a služieb pre nepoľnohospodárske organizácie, napr. pre účely akcie "Z", opravy traktorov a pod. Kladne bola takisto prijatá väčšia diferenciácia podielu tržieb z nepoľnohospodárskej činnosti, ktorá nebude podliehať zvýšeniu dane zo zisku podľa prírodných podmienok.

4. S uspokojením bolo prijaté riešenie pri najcitlivejšej zložke poľnohospodárskej dane, t. j. dane z prekročenia miezd a odmien v JRD, kde sa vyhovelo nášmu odporučeniu, a vo vládnom návrhu je uvedené, že základom dane je prekročenie nákladovej odmeny na jedného pracovníka. Výbory rovnako kladne prijali i to, že v dôvodovej správe je vyjadrené, z čoho bude vychádzať hranica, ktorú určí vláda ČSSR. To, že sa bude vychádzať z porovnateľnej úrovne štátnych majetkov, zodpovedá požiadavkám uplatňovaným v diskusii vo výboroch k zásadám zákona.

5. S uspokojením prijali výbory návrh na úpravu zdanenia príjmov, ktoré majú občania z vykonávania poľnohospodárskej výroby, a to tak zvýšenie priemerných noriem výnosnosti, ako aj zdanenie vysokých príjmov zo špecializovanej rastlinnej a živočíšnej výroby, daňou z príjmov obyvateľstva.

Pri prerokúvaní vládneho návrhu zákona sa vo výboroch upozornilo i na to, že je nutné zabezpečiť dôkladné zoznámenie s novým zákonom o poľnohospodárskej dani nielen tých, ktorí budú s novou daňou pracovať, ale celú našu verejnosť. Bude preto veľa záležať aj na oznamovacích prostriedkoch, aby nová daň bola správne pochopená a aplikovaná v každodennej praxi.

Ako sme už uviedli, poslanci sa podieľali významnou mierou na príprave nového zákona o poľnohospodárskej dani. Sú presvedčení, že prerokovávaný návrh zákona plne zodpovedá potrebám rozvoja poľnohospodárstva. Preto odporúčam Snemovni národov schváliť vládny návrh zákona o poľnohospodárskej dani, vrátane navrhovaných úprav.

Předseda FS A. lndra: Děkuji soudružce Poliakové. K předloženému návrhu zákona o zemědělské dani zahajuji rozpravu, do které se zatím písemně přihlásili poslanci: Čestmír Lovětínský, Stanislav Bazala, Zdeňka Pelnářová, Ladislav Kopřiva, Michal Rusnák. Jako první vystoupí v rozpravě poslanec Lovětínský, připraví se poslanec Bazala.

Poslanec SL Č. Lovětínský: Vážený soudruhu tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, součástí navrhovaného zákona o zemědělské dani je i daň z překročení mezd a odměn u JZD. Chtěl bych se ve svém diskusním vystoupení vyjádřit k této části návrhu. Nebylo jistě náhodou, že právě tato daň byla předmětem řady diskusních příspěvků již při projednávání zásad zákona ve výborech sněmoven. Na základě našich připomínek byl upraven základ daně tak, že se vychází z nákladových odměn namísto původně uvažovaných celkových odměn. Tím nedochází k dvojímu zdanění podílů na hospodářských výsledcích, které jsou poskytovány ze zisku po zdanění. To současně umožňuje, aby JZD lépe využívala odměn po zdanění (podíly na hospodářských výsledcích) k zvyšování úrovně hospodaření, což umožňuje i spravedlivější diferenciaci celkové odměny ve vazbě na dosažené výsledky.

Zásadní zdůvodnění nutnosti uplatnění této složky zemědělské daně je uvedeno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu, a proto jej nebudu rozvádět. Chtěl bych však připomenout, že výše odměn v jednotlivých JZD je přitom značně odlišná. Tak např. v roce 1972 při průměrné měsíční odměně v JZD 1683 Kčs mělo 7,8 % JZD nižší odměnu než 15 tis. Kčs a 12,4 % JZD odměnu vyšší než 23 tis. Kčs. U 44 družstev byla vyšší odměna než 30 tis. Kčs. Jsou značné rozdíly i v podílech na hospodářských výsledcích z celkových mezd a odměn. Např. v roce 1973 u družstev ztrátových a s rentabilitou do 5 % činily tyto podíly 2 % z celkových odměn a u družstev s nadprůměrnou rentabilitou dosahovaly téměř 30 %. Přitom všichni víme, že ne u všech JZD odpovídá odměna vždy dosaženým výsledkům práce. Často se vychází pouze z důchodové situace, přičemž v některých případech je dávána přednost bezprostřední momentální spotřebě před zajištěním rozvojových potřeb družstva.

Proto daň z překročení mezd a odměn tvoří podle mého názoru logický a nezbytný doplněk zdanění a vztahuje se pouze na tu část nákladových mezd a odměn, která přesáhne hranici stanovenou vládou pro příslušné období.

Uplatnění této daně bude pochopitelně u JZD, která vyplácejí vysoké odměny za pracovníka, znamenat určitý finanční dopad. Podle kvantifikací a rozborů, které nám byly předloženy, by daň z překročení mezd a odměn při hranici nákladové odměny Kčs 19 700 znamenala v roce 1973 246 mil. Kčs. Přitom v tomto roce činila průměrná nákladová odměna u JZD Kčs 18 800 na pracovníka. Podle navrhovaného zmocnění bude však moci vláda ČSSR stanovit, že tato daň se nebude uplatňovat u družstev, u nichž bude zavedena a potvrzena nová soustava odměňování za práci. Tato soustava je dosud experimentálně ověřována a navazuje na ty prvky soustavy odměňování, které jsou již dnes uplatňovány v družstvech s peněžní odměnou a které odpovídají prvkům soustavy odměňování ve státních hospodářských organizacích, tj. na výkonové normy, tarifně kvalifikační katalog, tarifní stupnice atd.

Podstatou navrhované soustavy odměňování za práci je uplatnění těch prvků, které vynucují změny ve výrobě, zejména pak uplatňování nových technologií a dosažení dalšího kroku při sjednocování principů zejména pokud jde o základní odměny. Znamená to, že nadále by byly pro oba sektory jednotné nejen výkonové normy, tarifně kvalifikační katalogy, ale u podstatné části JZD i základní tarifní stupnice se zřetelem k netto odměnám v JZD. U zbývajících JZD by pak byly uplatněny snížené tarifní stupnice podle ekonomické situace JZD. Doporučuji, aby pro období šesté pětiletky se uvažovalo se stanovením této hranice pro jednotlivá léta pětiletky (i když například jen orientačně) tak, aby JZD mohla provést potřebná opatření včetně sestavení výhledového finančního plánu.

Významnou navrhovanou změnou je též, že limit bude stanoven vládou tak, že při výpočtu normativní úrovně nákladových odměn bude využíváno průměrného evidenčního počtu pracovníků. To znamená, že se bude vycházet v podstatě z metodiky platné ve státním sektoru zemědělství i ostatních odvětví národního hospodářství. Přepočítávat se budou nadále tedy pouze osoby pomáhající, brigádníci a pracovníci-družstevníci, kteří v měsíci neodpracovali plný počet pracovních směn.

Pro daňové účely bude využíváno takových statistických údajů, které lépe a jednotně vyjadřuji jak počet pracovníků, tak i úroveň průměrné odměny.

Jak jsem již uvedl, výnos daně z překročení mezd odměn by u JZD podle výsledků roku 1973 při hranici 19 700,- Kčs činil 246 mil. Kčs. Tohoto výnosu má být použito ve prospěch zemědělství. Tato daň bude rovněž zdrojem krytí zvýšení sazeb diferenciálních příplatků, jak o tom hovořil ve svém úvodním vystoupení soudruh ministr Lér.

Na závěr bych chtěl uvést, že tato daň, tato složka daně, bude patřit nepochybně k nejcitlivějším a bude proto na nás, poslancích Federálního shromáždění, abychom smysl, účel a poslání této daně správně ve svých volebních obvodech vysvětlovali. Děkuji vám za pozornost.

Předseda FS A. lndra: Děkuji poslanci Lovětínskému. Hovořit bude poslanec Bazala, připraví se poslankyně Pelnářová.

Poslanec SN ing. S. Bazala: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Ako už bolo povedané v spravodajskej správe, zaoberali sme sa začiatkom tohto roku veľmi podrobne návrhom na zmenu doterajšieho systému zdaňovania poľnohospodárskych organizácií nielen vo výboroch, ale i vo svojich volebných obvodoch.

Vzhľadom na to, že už návrh zásad zákona bol vypracovaný podrobne a s veľkou pozornosťou a dôslednosťou, mohlo byť prerokúvanie veľmi konkrétne.

Z poznatkov zo svojho volebného obvodu môžem len potvrdiť, že doteraz uplatňovaná poľnohospodárska daň skutočne nezodpovedá súčasným podmienkam. To sa prejavuje najmä v procese kooperácie, špecializácie a koncentrácie socialistickej poľnohospodárskej veľkovýroby.

Vidíme, že nedostatky doterajšieho systému zdanenia sa prejavujú najvýraznejšie predovšetkým v poľnohospodárskej dani z dôchodku, bez zreteľa na dosiahnutý hospodársky výsledok - zisk. Jej konštrukcia vedie k tomu, že táto daň nemôže účinnejšie pôsobiť na zmierňovanie rozdielov v dôchodkovej situácii, ani vo vývoji odmien. Jej nedostatočné regulačné pôsobenie sa prejavuje aj v tom, že pri raste rentability spravidla klesá daňové zaťaženie zisku.

Výsledky hospodárenia poľnohospodárskych organizácií vykazujú však v skutočnosti značné rozdiely, ktoré nie sú len dôsledkom rozdielneho úsilia samotných podnikov, ale vyplývajú aj z objektívnych podmienok ich výroby (napr. priaznivejšie prírodné podmienky, efektívnejšia štruktúra výroby, pracovné príležitosti v danej oblasti apod.) a z rozdielneho pôsobenia a využívania niektorých ekonomických nástrojov. Vytvára sa tak určitý rozpor medzi potrebami vecného rozvoja jednotlivých hospodárskych závodov a ich finančným zabezpečením.

Pritom spôsob zdanenia je nejednotný. Zdanenie JRD, štátnych majetkov a šľachtiteľských a semenárskych podnikov daňou z dôchodku je založené na upravenom hrubom dôchodku, zatiaľ čo zdanenie spoločných poľnohospodárskych služieb sa zakladá na progresívnom zdanení zisku podľa zákona o dôchodkovej dani. Nejednotne je upravené i zdanenie nepoľnohospodárskej činnosti. To všetko sťažuje i rozvoj kooperačných vzťahov a budovanie spoločných zariadení a podnikov.

Prekonať uvedené nedostatky, zvýšiť regulačný vplyv štátu na tvorbu zdrojov podnikov v súlade s ich potrebami a s potrebami ďalšieho rozvoja poľnohospodárstva ako celku vyžaduje preto zmeniť súčasný daňový systém, najmä zmeniť systém zdanenia dôchodkov podnikov.

K tomu smeruje prerokúvaný vládny návrh zákona. Chcel by som zdôrazniť ako osobitne pozitívnu skutočnosť, že návrh nesleduje odčerpanie finančných prostriedkov z poľnohospodárstva, ale počíta s prerozdelením vo vnútri poľnohospodárstva, ktoré má umožniť ďalší efektívny rozvoj poľnohospodárstva. To je dôležité najmä z politického hľadiska, lebo sa tak reaguje na možnú námietku, že na dobré výsledky dosiahnuté v poľnohospodárstve sa reaguje obmedzovaním zdrojov pre ďalší intenzívny a rovnomerný rozvoj nášho poľnohospodárstva.

Navrhovaná úprava vychádza zo zásady, že predovšetkým zisk ako súhrnný syntetický ukazovateľ vyjadruje výsledný efekt hospodárenia podnikov, je zdrojom ich rozšírenej reprodukcie a je najvhodnejšou základňou pre systém zdanenia. Na tejto základni budú odstránené nedostatky súčasného systému zdaňovania upraveného hrubého dôchodku, podľa ktorého boli zdaňované i tie podniky, ktoré nevytvárali dostatočné zdroje ani na jednoduchú reprodukciu, a naproti tomu sa zdaňovali v úmernej výške podniky, ktoré dosahovali vysoký zisk.

Stupnica dane zo zisku je upravená podľa pripomienok uplatnených pri prerokúvaní zásad zákona. Tým, že bude uplatňovaný jednotný systém zdaňovania všetkých poľnohospodárskych organizácií, budú odstránené prípadné zábrany pri uskutočňovaní programu koncentrácie, špecializácie a kooperácie poľnohospodárskej výroby tak, ako som sa o nich zmienil.

S navrhovanou úpravou poľnohospodárskej dane je preto možno vysloviť súhlas. Odporúčam, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby sme predložený vládny návrh zákona o poľnohospodárskej dani vrátane navrhovaných spresnení schválili. Aj podľa môjho názoru bude veľmi potrebné dôsledne zabezpečiť, aby široká poľnohospodárska verejnosť bola správne a včas informovaná o povahe tohto opatrenia. Nepochybne bude záležať, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aj na nás, aby sme vo svojich volebných obvodoch urobili všetko pre správne vysvetlenie a pre dôslednú a objektívnu realizáciu nového zákona o poľnohospodárskej dani v praxi.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Bazalovi. Slovo má poslankyně Pelnářová, připraví se poslanec Kopřiva.

Poslankyně SL Z. Pelnářová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, projednávaný vládní návrh zákona o zemědělské dani je též významným opatřením pro rozvoj koncentrace a specializace zemědělské výroby, které nedílně souvisí s úsilím o intenzifikaci a růst produktivity práce. Jde o naplnění úkolu vyplývajícího ze XIV. sjezdu KSČ, který stanovil, že k vytváření a prohlubování kooperačních vztahů mezi zemědělskými podniky nutno zaměřit i daňovou politiku státu.

Význam společných zemědělských podniků spočívá především v tom, že koncentrací a specializací některých odvětví zemědělské výroby se umožňuje uplatnění nových forem práce a použití moderní technologie na vyšší úrovni a ve velkovýrobních podmínkách, dociluje se snížení celkové fondové náročnosti, umožňuje se účelněji rozmisťovat materiálové a finanční prostředky z hlediska perspektivy, vytvářejí se pracovní příležitosti průmyslového charakteru přijatého především pro mladší pracovníky a umožňuje se řešit místní specifické problémy.

Hlavní sférou společného podnikání jsou především ta odvětví živočišné výroby, u nichž není přímé závislosti na půdě a kde je možno organizovat výrobu v samostatných specializovaných podnicích o velké koncentraci (výroba vajec a drůbeže, výroba vepřového masa apod.).

Počátkem roku 1974 bylo v celé ČSSR 405 společných zemědělských podniků. V provozu bylo 334 podniků. Z toho bylo 22 společných zemědělských podniků na výrobu vajec, jeden na výrobu drůbežího masa, dva na chov skotu a 42 na výrobu vepřového masa. Kromě toho existovaly společné zemědělské podniky, které měly více výrob najednou. Z nich se produkcí vajec zabývalo 28 podniků, produkcí drůbežího masa 13 podniků, produkcí vepřového masa 28 podniků a produkcí selat 15 podniků. V roce 1973 se podílely společně zemědělské podniky na produkci vajec 30 % a tento podíl dále stoupá.

Na úseku služeb jde zejména o rozvoj těch společných podniků, které přispívají k přestavbě materiálně technické základny zemědělství v další etapě jeho rozvoje a k zajištění efektivního výrobního procesu zemědělských podniků (stavební, meliorační, sušárenské apod.).

Současný systém zdanění, tak jak to vyplývá z projednávaného vládního návrhu zákona, je nejednotný a nevytváří tak příznivé předpoklady pro další rozvoj kooperačních vtahů. V praxi, tak jak jsem si to mohla ověřit, se nepříznivě projevuje zejména při kooperaci organizací zemědělské prvovýroby s organizacemi zemědělských služeb. To vede ke značným obtížím, spekulacím a především k brzdění progresívní dělby práce. Zdanění organizací zemědělské prvovýroby je totiž založeno na hrubém důchodu a zdanění podniků služeb na zisku. Na zisku je též založeno zdanění společných zemědělských podniků. Na základě stávajících předpisů o důchodové dani je na žádost přiznáváno osvobození společných zemědělských podniků s převážně zemědělskou činností, a to až na dobu dvou let od zahájení činnosti. Těmto podnikům jsou též přiznávány individuální úlevy okresními národními výbory na základě pokynů pro jednotný postup, který byl vydán ministerstvem financí.

Projednávaný vládní návrh zákona o zemědělské dani sjednocuje systém daně pro organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb. Zdanění bude založeno na dosahovaném zisku a výše daňové sazby bude záviset na docílené rentabilitě. Nově budované společné zemědělské podniky, u nichž tržby z rostlinné a živočišné výroby překročí 50 % celkových tržeb, budou osvobozeny od daně ze zisku. V zásadách zákona bylo navrhováno osvobození po dobu tří let. Při jejich projednávání v našem výboru i v dalších výborech Federálního shromáždění i národních rad bylo všeobecně doporučováno toto osvobození prodloužit. Doporučené prodloužení lhůty vycházelo z toho, že tříleté období od založení nepostačuje většinou k tomu, aby podniky mohly skutečně využívat výhody plynoucí z daňového osvobození. Lze proto uvítat, že ve vládním návrhu zákona je doba osvobození prodloužena na pět let od vzniku organizace; stejné osvobození bez žádosti organizace bude přiznáváno i agrochemickým podnikům.