Mimo tuto formu podpory obsahuje návrh zákona ustanovení, podle kterého si budou moci členské organizace odpočítávat od základu daně ze zisku složené členské podíly do agrochemických podniků.

V současné době se vytvářejí nová JZD popř. dochází k rozšiřování jejich členské základny o samostatně hospodařící rolníky i rozšiřování výrobní činnosti u společných zemědělských podniků. Lze proto uvítat, že vládní návrh zákona na tyto případy pamatuje a umožňuje, aby těmto organizacím bylo poskytnuto plné nebo částečné osvobození od daně ze zisku, a to až na dobu pěti let od jejich vzniku popř. podstatného rozšíření činnosti.

Chtěla bych v závěru říci, že podle mého názoru vládní návrh zákona o zemědělské dani vytváří podmínky k prohlubování a rozšiřování kooperačních vztahů a tak účinně přispěje k další intenzifikaci zemědělské výroby. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Pelnářové. Slovo má poslanec Kopřiva, připraví se poslanec Rusnák.

Poslanec SN L. Kopřiva: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, navrhovaná úprava zemědělské daně vzbudila v zemědělské veřejnosti velký zájem, a to nejen v socialistickém sektoru našeho zemědělství, ale i u všech drobných uživatelů zemědělské půdy. Vždyť ještě v roce 1973 zůstávalo jednotlivě hospodařícími rolníky obhospodařováno na 540 tisíc ha zemědělské půdy kromě dalších asi 290 tisíc ha záhumenku. Důchodovou daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby platilo asi 590 tisíc našich občanů.

Ve své základní struktuře má zemědělská daň dvě části, kterými se přímo dotýká jednotlivých občanů. Je to především daň z pozemků, která se týká jejich uživatelů, jde-li o pozemky vedené podle evidence nemovitostí jako zemědělská půda. Dále daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby provozované na vlastní či společný účet. Obě tyto formy zůstávají v podstatě zachovány i v návrhu nového zákona.

Daň z pozemků až dosud je určitým prostředkem k dosažení zmírnění stávajících rozdílů v důchodech, které při jednotných cenách zemědělských výrobků vyplývají z rozdílných přírodních podmínek. Daň z pozemků při své pevné sazbě na hektar půdy je také určitou pobídkou k racionálnímu využití této půdy a k dalšímu zvyšování výnosu z této půdy. Podle získaných zkušeností lze souhlasit s tím, že se tato daň projevila jako dostatečně účinný nástroj plně odpovídající své době. Vývoj však ukázal, že v konstrukci jejích sazeb se již nelze dále opírat o výrobní podmínky a výsledky dosahované zhruba před 10 lety. Za toto období dosáhla zvláště v posledních letech zemědělská výroba, hlavně v oblastech s nejlepší půdou, podstatně vyšší úrovně.

Je proto správné, že ze stávajícího zákona ponechává nová úprava ty prvky, které se plně osvědčily. Nedochází proto také k žádné změně ve vymezení předmětu daně a okruhu jejich poplatníků a mění se jen sazby daně s přihlédnutím k výsledkům zhodnocení přírodních stanovišť, faktorů klimatických, terénních, půdních a z nich vyplývajících hospodářských výsledků.

Jsme si plně vědomi toho, že zcela přesné zařazení pozemků podle bonity půdy je časově velmi náročné a poměrně obtížné. Při snaze o objektivní posouzení přírodních stanovišť a za situace, kdy se výpočet této daně opírá o dosavadní zařazení katastrálního území obcí do přírodních stanovišť, je proto správné, že zmocnění zpracované do návrhu zákona umožňuje upravit ve výjimečných a odůvodněných případech toto zařazení.

Podle ujištění ministerstva financí dojde v důsledku navrhovaných změn sazeb této daně v celkovém měřítku v jejím finančním dopadu na občany jen k nepodstatným oboustranným změnám. Myslím, že tato skutečnost bude jimi přijata s uspokojením.

Pokud jde o zdanění příjmů občanů získávaných z provozování zemědělské výroby, byla dosavadní úprava tohoto důchodového zdanění činitelem sledujícím v podstatě zdanění osobní spotřeby. Jak ukazuje praxe, toto zdanění již dostatečně nevystihuje změněné podmínky soudobé intenzívní zemědělské výroby.

Pokládám za správné, že i u této formy zemědělské daně dochází k určité změně. Tato modifikace respektuje především skutečnost, že daň se týká hospodářství s malou výměrou zemědělské půdy a jedná se o zemědělské podniky, u nichž by nebylo účelné požadovat zvláštní zjišťování hospodářských výsledků a dani podrobeného příjmu. Proto se konstrukce této daně opírá o průměrné normy výnosnosti.

Při projednávání zásad i osnovy zákona bylo jak ve výborech, tak i v ostatních orgánech poukazováno na to, že ve srovnání s dosavadním stavem našeho zemědělství jsou stávající normy výnosnosti nízké a bude nutno je přiměřeně zvýšit, a že postupující všestranná intenzifikace zemědělské výroby se zákonitě odrazila i ve výnosech zemědělské výroby provozované jednotlivci. Z toho důvodu se také v návrhu zákona přiměřeně zvýšila sazba normy výnosnosti z 1 hektaru zemědělské půdy.

Je správné, že přitom zákonná úprava respektuje i sociální podmínky poplatníků této daně a připouští snížení daně při překročení věkové hranice 65 let, při změněné pracovní schopnosti a při individuálně nepříznivých přírodních a výrobních podmínkách. Na druhé straně bude však také schopna umožnit pružné reagování zvýšením daně v případech, kde poplatník získává vyšší příjmy. Jedná se zejména o příjmy z přímého prodeje zemědělských výrobků spotřebitelům, který se cenově přibližuje, nebo rovná cenám ve státním maloobchodě. Dále o ty případy, kdy bude poplatník docilovat příjmů podstatně převyšujících průměrné normy výnosnosti.

Daňová úprava počítá rovněž s tím, že pro posouzení této daňové povinnosti nebude rozhodující, kolik osob provozuje zemědělskou výrobu na vlastní účet. Všechny osoby hospodařící na společný účet budou tvořit jeden daňový subjekt a tím se zamezí možnému drobení příjmů s cílem obcházet daňový dopad.

Za významné můžeme pokládat ustanovení té části zákona, kde se hovoří o osvobození od daně z příjmů ze zemědělské výroby. Toto ustanovení se týká členů JZD, pokud jde o jejich peněžní a naturální příjmy, za práci v družstvu a příjmy ze záhumenků. Je správné, že osvobození od daně z příjmu ze zemědělské výroby se týká rovněž pracovníků Státních statků a dalších zemědělských organizací, pokud jde o příjmy ze zemědělské výroby, prováděné jimi na pozemcích přenechaných jim - podtrhuji - dočasně do užívání.

Zemědělské hospodářství a obdobně i příležitostná činnost, či vedlejší výroba v zemědělství, však mohou mít v některých případech takový rozsah, který se svým charakterem vymyká z rámce zdroje doplňkových příjmů.

Proto je správné, že v zákoně byly výslovně odděleny tyto příjmy z předmětu daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby. Bylo stanoveno, že příjmy z pěstování zvláštních kultur, jako např. vinné révy, žampiónů, tabáku, léčivých rostlin a příjmy ze specializované živočišné výroby, jako např. kožišinových a laboratorních zvířat, pokud přesahují 20 tisíc Kčs ročně a obdobně i rozsáhlá příležitostná činnost a vedlejší výroba, budou podléhat zdanění podle zákona o dani z příjmu obyvatelstva č. 145/1961 Sb.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, při svém zaměstnání v zemědělském nákupním a zásobovacím závodě jsem v denním styku se zemědělskou veřejností a měl jsem možnost často slyšet názory na chystanou úpravu zemědělské daně. Všechny orgány i zemědělská veřejnost celkem správně chápou a posuzují nutnost navrhovaných úprav a považují je za oprávněné.

Cením si právě toho, že do zákona byly promítnuty četné připomínky a náměty nás poslanců, které jsme tlumočili z našich průzkumů v terénu a které směřují k prohloubení a upřesnění znění zákona, který má přispět k dokonalejšímu působení nástrojů řízení na úseku zemědělské výroby.

Doporučuji proto Sněmovně národů návrh zákona o zemědělské dani schválit.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kopřivovi. Vystoupí poslanec Rusnák jako poslední z písemně přihlášených do rozpravy.

Poslanec SN M. Rusnák: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci! Vládny návrh zákona o poľnohospodárskej dani rieši aj zdanenie pridruženej výroby. Vykonávanie pridruženej výroby má u nás svoju dlhoročnú tradíciu, špecifické dôvody a opodstatnenosť, keďže prispieva k zmierňovaniu účinkov menej priaznivých podmienok výroby, najmä v podhorských a horských oblastiach. Dosiaľ nie je v týchto oblastiach celkom doriešený vplyv diferenciálnej renty a sezónnosť práce, ktorá je daná biologickým charakterom poľnohospodárskej výroby, a jej závislosti od prírodných podmienok. Táto skutočnosť sa v plnom rozsahu prejavuje v rastlinnej výrobe, kým v živočíšnej výrobe už k vzniku sezónnosti práce takmer nedochádza.

V rokoch 1968 a 1969 došlo k živelnému rozvoju nepoľnohospodárskej činnosti, najmä v JRD a dochádzalo až k predaju pracovnej sily. Preto vykonávaniu pridruženej výroby v JRD bola v uplynulých štyroch rokoch venovaná mimoriadna pozornosť najvyšších vládnych, straníckych a kontrolných orgánov.

Opatrenia uskutočnené na základe uznesení vlády ČSSR č. 127 a 246/1969 a na ne nadväzujúce uznesenia vlád republík, ktoré vytýčili hlavné zásady pre vykonávanie a ďalšie povoľovanie pridruženej výroby, zamedzili ďalší živelný rozvoj a v zásade odstránili nežiadúce javy, špekulatívne tendencie a výslovne zakázali zneužívať pridruženú výrobu na predaj pracovnej sily.

Národné výbory s príslušnými orgánmi uskutočnili previerky stanov JRD, či druh, rozsah a miesto vykonávania pridruženej výroby je v súlade s vymedzením uvedeným v zákone č. 49/1959 Zb. o JRD, a vo vyhláške č. 47/1969 Zb. Súčasne boli zastavené také činnosti, ktoré boli v rozpore s týmto zákonným vymedzením, postupne boli odstraňované nedostatky, ako napr. neporiadky na úseku hospodárenia s pracovnými silami, odmeňovanie, cenové tvorby, atď. Ministerstvá poľnohospodárstva a výživy oboch republík určili v roku 1970 zásady pre vykonávanie pridruženej výroby. Napriek tomu sa však v tejto oblasti vyskytujú stále niektoré nedostatky.

Reguláciu a usmerňovanie rozvoja a zameranie pridruženej výroby preto treba robiť dôsledne predovšetkým v oblasti riadenia a výkonu štátnej správy. Tu majú svoju nezastupiteľnú úlohu národné výbory a poľnohospodárske správy. Daň môže iba doplniť opatrenia týchto orgánov. Myslím, že treba otázku pridruženej výroby posudzovať v krajoch a okresoch už pri posudzovaní celkovej koncepcie rozvoja poľnohospodárskej výroby.

Navrhované zdanenie nepoľnohospodárskej činnosti nadväzuje a vychádza zo systému uplatňovaného vo forme vyrovnávacej dane z obratu v JRD a štátnych majetkoch od roku 1969 - čiže nepôjde o zásadnú zmenu. Navrhované riešenie však odstraňuje často problematické vymedzenie obdobia vegetačného pokoja, a to vymedzením výšky, do ktorej sa zvýšenie dane nebude uplatňovať.

Je správne, že táto diferenciácia sa robí podľa prírodných podmienok, ktoré sa potom pre praktickú potrebu vyjadrujú i v priemerných sadzbách dane z pozemkov. To zodpovedá aj odporučeniu našich výborov, které sme uplatnili pri prerokúvaní návrhu zásad zákona.

Považujeme za veľmi dobré, že sme vo výboroch mali k dispozícii návrh vykonávacích predpisov k zákonu o poľnohospodárskej dani, ktoré neustanovujú iba výnimky, ale aj jasne hovoria, a čo nie je z hľadiska dane nepoľnohospodárskou činnosťou. Toto ustanovenie istotne odstráni celý rad doterajších ťažkostí.

Len pre informáciu by som rád uviedol, že v súčasnej dobe robí podiel pridruženej a pomocnej výroby a ďalej i prác a služieb cca 18 % tržieb z poľnohospodárskej výroby. Zvýšeniu dane však bude podliehať cca jedna pätina. Podliehať bude iba to, čo budú poľnohospodárske organizácie vykonávať pre organizácie nepoľnohospodárske. Pritom sa pamätá na to, že jednotné roľnícke družstvá sú často jedinou hospodárskou organizáciou na dedine, kde sa významne podieľajú na plnení volebných programov národných výborov. Návrh vyhlášky jasne uvádza, že všetky práce a služby i dodávky stavebných hmôt vlastnej výroby pre akciu "Z" nebudú považovať za nepoľnohospodársku činnosť, za ktorú by organizácia platila zvýšené dane zo zisku. To iste prispeje k prehĺbeniu spolupráce poľnohospodárskych závodov s národnými výbormi, a to v prospech vytvorenia lepšieho životného prostredia na našej dedine, a tým k stabilizácii pracovníkov v poľnohospodárstve. Na rozdiel od doterajšieho stavu takisto pri opravách traktorov a poľnohospodárskych strojov nebude rozhodovať, či je odberateľom poľnohospodárska alebo nepoľnohospodárska organizácia. Všetkým odberateľom to budú môcť organizácie vykonávať bez zvýšenia dane za nepoľnohospodársku činnosť. Tým sa rovnako vyhovelo aj pripomienkam našich výborov. Nazdávam sa, že by to mohlo prispieť aj k zníženiu cien týchto opráv.

Zmeny v zdanení nepoľnohospodárskej činnosti sa tiež prejavujú aj v príspevku na sociálne zabezpečenie. Na rozdiel od doterajšieho stavu nebudú už spoločné poľnohospodárske podniky tento príspevok platiť. Dosiaľ platia 10 % z miezd pripadajúcich na nepoľnohospodársku činnosť. Táto zmena je vlastne tak ďalším príspevkom k zjednoteniu systému dane v podnikoch poľnohospodárskej prvovýroby s podnikmi nimi spoločne vytváranými.

Záverom by som chcel podotknúť, že posudzovanie nepoľnohospodárskej činnosti z hľadiska daňového, tak ako je koncipované, zodpovedá potrebám rozvoja poľnohospodárstva. Myslím, že v zdanení nepoľnohospodárskej činnosti nemožno vidieť prostriedok a nástroj jej regulácie. Túto funkciu majú v oblasti svojej pôsobnosti národné výbory a poľnohospodárske správy. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Rusnákovi.

Soudružky a soudruzi, vystoupením poslance Rusnáka byly vyčerpány všechny písemné přihlášky do rozpravy k vládnímu návrhu zákona o zemědělské dani.

Přeje si ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě k tomuto zákonu? (Nikdo.)

Vyhlašuji rozpravu za skončenou.

Prosím soudruha ministra Léra, aby zaujal stanovisko k rozpravě.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi vyslovit názor, že rozprava k předloženému vládnímu návrhu zákona o zemědělské dani plně potvrdila účelnost a správnost změny systému zdaňování zemědělských organizací. Chtěl bych při této příležitosti jménem vlády ocenit velkou pomoc orgánů Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady a poděkoval všem poslancům za cenné připomínky a náměty, které přispěly ke zkvalitnění projednávaného vládního návrhu zákona o zemědělské dani.

V diskusi jsme právem požadovali důsledné zabezpečení zákona. Chci vás ujistit, že ke správnému a důslednému uvedení nového zákona o zemědělské dani do praxe bude ze strany ústředních orgánů provedena řada politickoorganizačních opatření. Vedoucí pracovníci ministerstev financí a ministerstev zemědělství a výživy budou zabezpečovat aktivy v jednotlivých krajích, na nichž budou podrobně vysvětlovat jak cíle a záměry, tak i principy nového zdanění. Na tyto krajské akce pak naváží okresní aktivy a vysvětlovací akce u vybraných organizací a JZD, kde lze předpokládat podstatnější změny ve zdaňování, a dále instruktáže a školení pro pracovníky, kteří budou zabezpečovat správu daně.

Chtěl bych se na vás v této souvislosti obrátit s prosbou, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abyste svým vlivem, znalostmi a zkušenostmi, zejména ve svých volebních obvodech nám pomohli ke splnění a správnému pochopení nového zákona o zemědělské dani.

Jménem vlády ČSSR vyslovuji souhlas s navrhovanými upřesněními jednotlivých ustanovení zákona tak, jak byla přednesena soudruhem zpravodajem. Vláda je plně přesvědčena, že důsledná realizace nového systému zdaňování zemědělských organizací přispěje k rychlejšímu a efektivnějšímu rozvoji našeho socialistického zemědělství v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ. Děkuji.