Výdaje ze státních rozpočtů na investice hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizací dosáhnou v roce 1975 55,4 mld Kčs. Srovnatelně se zvyšují o 6,9 mld Kčs, tj. o 14,6 %, což znamená, že na tyto účely bude vynaloženo 40 % přírůstku celkových výdajů státních rozpočtů.

Na financování rozvoje vědy a techniky se ve státních rozpočtech počítá s částkou 5,9 mld Kčs. Včetně prostředků, které vynaloží podniky a resorty, činí tyto výdaje celkem 13,9 mld Kčs a rostou proti roku 1974 o 8 %. Odráží se v tom stále větší význam vědy a techniky při zajišťování rozvoje našeho hospodářství. Zcela jednoznačně to zdůraznilo květnové zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Do popředí vystupuje přitom široké uplatnění poznatků z vědeckovýzkumné činnosti a technického rozvoje v praxi, a to co nejrychleji, bez zbytečných časových ztrát.

Neinvestiční výdaje na sociální a kulturní opatření se v souhrnu státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů zvyšují v roce 1975 o 6,7 mld Kčs, tj. o 7,2 % a celkově dosáhnou téměř 100 mld Kčs (99,6 mld Kčs). Od roku 1970 se tyto výdaje zvýšily o 26,4 mld Kčs. Dokazuje to trvalou péči našeho státu o rozvoj společenské spotřeby.

Uvedenou charakteristiku hlavních druhů rozpočtových výdajů je nutno doplnit některými základními údaji z hlediska organizačního uspořádání naší rozpočtové soustavy. Ústřední místo v ní má federální rozpočet. Je to dáno jeho ekonomickou vahou a funkcí, kterou v této soustavě plní. Příjmy federálního rozpočtu dosáhnou v roce 1975 částky 143,7 mld Kčs a oproti roku 1974 se zvyšují o 7,6 %. Z těchto příjmů je určeno k financování potřeb federálně řízených orgánů a organizací a na celostátní rezervy 69,2 mld Kčs. Dotace do státních rozpočtů ČSR a SSR činí v souhrnu 73,2 mld Kčs a zabezpečují jejich vyrovnanost. V návaznosti a v souladu se státním plánem zajišťuje rozpočtová soustava další postupné vyrovnávání ekonomické úrovně mezi ČSR a SSR.

Důležité místo v naší rozpočtové soustavě zaujímají rozpočty národních výborů. Objem rozpočtů národních výborů dosáhne v roce 1975 téměř 82 mld Kčs, což představuje zhruba 31 % celkových rozpočtových výdajů ČSSR. Státní rozpočty republik mají poskytnout k zajištění vyrovnanosti rozpočtů národních výborů celkem 54,5 mld Kčs. Rozpočty národních výborů na rok 1975 včetně jejich doplňkových zdrojů tvoří dobrou základnu pro další rozvoj iniciativy a aktivity národních výborů a občanů při plnění volebních programů. Je žádoucí, aby tato iniciativa byla přednostně využita zejména na akce, které bezprostředně souvisejí s rozvojem populace a sociálních služeb.

Soudružky a soudruzi, rozhodující význam pro zabezpečení rostoucích výdajů státních rozpočtů mají odvody hospodářských organizací. Podíl těchto odvodů včetně daně z obratu na celkových příjmech státních rozpočtů je vyšší než 74 % a na zajištění přírůstku příjmů se podílejí téměř ze 78 %.

Proto je zcela na místě, že zvyšujeme nároky na růst efektivnosti a hospodárnosti především v podnikové sféře, která je hlavní nositelkou tvorby zdrojů. Ve státním rozpočtu se to projevuje zejména v těchto základních směrech.

Plánujeme zlepšení hospodářského výsledku o 12,4 % a zpevnění finančních vztahů podniku ke státnímu rozpočtu, tj. salda odvodů a dotací o 20 %. Tvorba zisku se má zvýšit o 13,5 mld Kčs, což při růstu výkonů o 6 % předpokládá dosažení relativního snížení nákladů o 0,87 %. Téměř polovina přírůstku zisku (47,4 %) má být dosažena snížením nákladů. V rámci toho se mají materiálové náklady (bez odpisů) snížit o 0,80 % a mzdové náklady o 2,29 %. Úkoly v dynamice zisku a především ve snižování nákladů jsou vesměs stanoveny pevněji ve srovnání s výsledky, které očekáváme v roce 1974. Přesto však například materiálové úspory nedosáhnou té výše, jak jsme v 5. pětiletce plánovali.

U řady nákladových a výdajových položek nevýrobní či neproduktivní povahy přijala vláda konkrétní opatření, která mají zastavit jejich růst nebo vést ke snížení jejich absolutního objemu. Současně zpřísňujeme dotační a subvenční politiku. Některé dotace byly sníženy a některé tituly neinvestičních dotací zrušeny. Absolutní objem neinvestičních dotací plánujeme na úrovni roku 1974. Také touto formou vytváříme vyšší tlak na tvorbu vlastních finančních zdrojů podniků a jejich účinnější využívání.

Ve státním rozpočtu počítáme též s rychlým růstem daně z obratu. Její výnos se zvýší o 3,9 mld Kčs, tj. o 6,3 %. Tento vývoj je založen na růstu dodávek do tržních fondů o 11,6 mld Kčs, tj. o 5,6 %, přičemž dodávky průmyslového zboží se zvyšují o 8 mld Kčs, tj. o 7,3 %. Tím má být zabezpečen plánovaný objem maloobchodního obratu, zvýšení stavu zásob v obchodě a zlepšení jejich struktury. S rostoucím objemem peněžních příjmů obyvatelstva a zvyšováním stupně vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby zcela zákonitě rostou nároky obyvatelstva na technickou úroveň, kvalitu a módnost výrobků dodávaných na trh strojírenskými podniky, podniky spotřebního průmyslu a dalších odvětví. Proto k nejdůležitějším úkolům příštího roku na tomto úseku patří urychlení procesu inovace, který zatím probíhá pomalu a neodpovídá současným potřebám trhu. Lepší uspokojení poptávky obyvatelstva je možné jen při zdokonalení spolupráce výroby s obchodem.

V plánu i rozpočtu na rok 1975 soustřeďujeme úsilí na rozhodující investiční akce, na urychlené dokončování investic a tím i na snížení rozestavěnosti. Splnění úkolů v této oblasti má klíčový význam jak pro rok 1975, tak i pro plynulý přechod do 6. pětiletky. To vyžaduje od všech účastníků investiční výstavby se zásadně větší náročností a s plným respektováním celospolečenských zájmů plynule plnit všechny závazky, ať už jde o stavební práce, montáže, kompletující materiály a další nezbytné práce. O velké náročnosti svědčí např. úkol uvést za jeden rok do provozu kapacity v energetice v rozsahu 1400 MW.

Ke zkvalitnění celkové investiční činnosti musí přispět i finanční a úvěrové nástroje.

Při financování investiční výstavby musíme zajistit vyšší mobilizaci a lepší využití vlastních zdrojů podnikové sféry včetně jejich redistribuce a v širším rozsahu využívat investičních úvěrů. Je veliký zájem o dovoz techniky ze zahraničí. Je to logické, neboť v řadě případů jde o unikátní zařízení podstatně zvyšující produktivitu práce. Na druhé straně však dovezené stroje nejsou mnohdy dostatečně využívány, takže prostředky vložené do jejich nákupů se pomalu vracejí. Musíme rovněž zlepšit organizaci jejich dodávek, které se soustřeďují většinou do závěru roku, ačkoliv se s nimi již počítalo v plánech výroby a zvyšování produktivity práce.

V oblasti hospodaření se zásobami je stanoven úkol zrychlit jejich obrátku v průmyslu a stavebnictví o 2,3 dne. I zde jde o pevnější úkol ve srovnání s letošními výsledky. Využití zásob je u nás, přes některá dílčí zlepšení, stále na nedostatečné úrovni. Celková výše zásob bez nedokončené nevyfakturované výroby dosáhne koncem roku 1974 částky téměř 242 mld Kčs, z toho v průmyslu a stavebnictví 132 mld Kčs. Vzhledem k objemu výroby pokládáme tento stav za vysoký. Doba obratu zásob u nás stále přesahuje 100 dnů, zatímco v jiných průmyslově vyspělých státech se pohybuje pod touto hranici. Vyšší využití zásob zrychlením jejich obrátky je tak nejen významným materiálním zajištěním vyšší výroby, ale současně i potenciálním finančním zdrojem, neboť finančních prostředků vázaných v zásobách by bylo možno využít jinde efektivněji. S tímto cílem musíme usilovat o soustavné zlepšování a zpružňování dodavatelsko-odběratelských vztahů, dosáhnout vyšší kázně při plnění hospodářských smluv, zdokonalovat normy spotřeby materiálu a na těchto základech zdokonalovat i normování zásob. Značné rezervy zlepšení hospodaření se zásobami jsou v rovnoměrnějším plnění výrobních úkolů a úkolů v investiční výstavbě, odkud se nám často negativní vlivy promítají do zásob.

Prosazování vyšší efektivnosti a hospodárnosti nemůžeme omezovat jen na podnikovou sféru. Proto ve státním rozpočtu na rok 1975 zvyšujeme požadavky na účelné a hospodárné vynakládání finančních prostředků též v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Rovněž zde stanovila vláda řadu konkrétních opatření, která znamenají, že plánované úkoly je nutno plnit s mnohem větší hospodárností. Je přirozené, že se to neobejde bez zlepšení úrovně řídící činosti a zvýšení odpovědnosti všech, kteří rozhodují o použití celospolečenských zdrojů.

Abych souhrnně ukázal, do jaké míry ve výdajích státního rozpočtu na příští rok dochází ke zvýšení nároků na hospodárnost, je třeba uvést, že po odečtení investičních výdajů a výdajů na ekonomické nástroje zahraničního obchodu rostou zbývající výdaje pouze o 2,3 %, zejména v důsledku tlaku na větší mobilizaci a použití vlastních zdrojů v hospodářských organizacích místo rozpočtových dotací.

Soudružky a soudruzi, zajištění růstu efektivnosti a upevnění hospodárnosti vyžaduje tvořivý přístup, důslednost a klade vysoké požadavky na úroveň řídící práce na všech stupních. K tomu musíme daleko účinněji využít všech dosavadních metod, forem a nástrojů, neboť možnosti, které poskytují, nejsou zdaleka plně vyčerpány.

V prvé řadě půjde o důsledné zabezpečení úkolů ve zvýšení efektivnosti a hospodárnosti již v samotných plánech výroby, investic, racionalizace, nové techniky a ve finančních plánech podniků, výrobních hospodářských jednotek a resortů.

Zajišťování efektivnosti a hospodárnosti se musí stát běžnou součástí našeho hospodářského myšlení, naší práce jak v období přípravy a rozpisu plánu, tak po celou dobu realizace jeho úkolů. Více než dosud bude třeba systematicky v průběhu celého roku organizovat a vyhodnocovat plnění kvalitativních ukazatelů a provádět operativně účinná opatření tam, kde to situace bude vyžadovat.

Při lepší organizaci procesu plnění a překračování plánovaných úkolů musíme dokonaleji využít všech hmotných a morálních stimulů a v souladu s celospolečenskými potřebami i konkrétními potřebami každé organizační jednotky usměrňovat obsah činnosti komplexních racionalizačních brigád a socialistického soutěžení.

Důraz na efektivnost by se měl odrazit v dalším zvýšení úlohy a autority finančních plánů. Je proto v rozporu s naším úsilím, když v některých podnicích stále ještě místo cílevědomého využívání finančního plánu a v něm obsažených finančních a úvěrových vztahů k prosazování efektivnosti a hospodárnosti chápou tento plán jako mechanickou výslednici ostatních částí hospodářského plánu.

Velké rezervy v oblasti zvyšování hospodárnosti máme dosud v účinnějším využívání vnitropodnikového řízení, vnitropodnikového chozraščotu a účetnictví, technickohospodářských norem a kalkulací. Bez kalkulace, bez důkladné znalosti nákladových složek a jejich analýzy za účelem snižování nákladů nelze dobře zajistit plnění kvalitativních úkolů.

Při zvyšování hospodárnosti a efektivnosti je třeba zaměřit pozornost především na místa, která tomu mohou nejvíce přispět. V předvýrobních etapách - konstrukci, technologii, při realizaci inovačních programů lze mnohde zajistit převážnou část úkolů ve snížení nákladů a zejména ve snížení materiálové, energetické a dovozní náročnosti výroby. Při růstu cen dovážených surovin a materiálů každá nehospodárnost, každé plýtvání se ve svých důsledcích promítá v hospodářství v daleko větším měřítku než dosud.

Více je nutno využívat srovnávání technické a ekonomické úrovně našich výrobků se stejnými nebo obdobnými výrobky vyráběnými v zahraničí a zejména lepším využíváním pohybu cen na zahraničních trzích usilovat o zlepšení cenových relací. Neměly by se již opakovat takové případy, že by výrobní podniky neznaly ceny dovážených surovin a materiálů, které ve výrobě zpracovávají, a naopak podniky zahraničního obchodu, že by neznaly výrobní kalkulace a v nich složky drahých dovážených surovin.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok ve vládě bylo zároveň schváleno zaměření ročních rozborů hospodaření za rok 1974, které zanedlouho budou probíhat ve všech podnicích a jejich nadřízených orgánech. Je třeba říci, že každoročně měly dosud roční rozbory vzestupnou úroveň a přispívaly k tomu, že celkové hospodářské výsledky byly uspokojivé. Jestliže si však klademe za cíl podstatně zvýšit náročnost na zabezpečování efektivnosti a hospodárnosti, musíme se kriticky zamyslet, zda úroveň, které jsme již dosáhli, by napříště stačila k tomu, abychom zvládli mnohem vyšší úkoly. Proto musíme roční rozbory postavit do služeb splnění úkolů, které před námi stojí v příštím roce, a využít jich k další mobilizaci rezerv efektivního rozvoje.

Do našeho úsilí o upevnění celkového režimu hospodárnosti musíme také plně zapojit finanční kontrolu, revizi a vůbec celkovou kontrolní činnost uskutečňovanou všemi orgány řízení. Dosavadní poznatky ukazují, že v celé řadě našich organizací dochází k nesprávnému a nehospodárnému využívání národního majetku a svěřených prostředků. Proto kontrola hospodárnosti a dodržování úkolů při jejím zabezpečování se musí stát v příštím roce jedním z hlavních směrů kontrolní a revizní činnosti. Rovněž při upevňování státní, finanční a pracovní kázně a disciplíny se musí postupovat s vyšší náročností a důsledností, adresně a konkrétně formulovat závěry a opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Úkoly, které před námi v příštím období stojí, vyžadují neustále zvyšovat nároky na všechny vedoucí pracovníky, kteří plně odpovídají za realizaci hospodářské politiky. Při řešení všech úkolů je nutno důsledně vyžadovat osobní odpovědnost v řídící práci. Za rozhodující faktor kvality řízení je třeba považovat konkrétní rozhodovací, organizátorskou a kontrolní činnost vedoucích pracovníků odshora dolů.

Soudružky a soudruzi, zvýšená tvorba zdrojů a zejména plnění úkolů ve zvýšení efektivnosti a hospodárnosti podmiňuje další rozvoj životní úrovně. Spojitost těchto stránek hospodářského rozvoje zdůraznil XlV. sjezd, jakož i nedávné listopadové plénum ústředního výboru KSČ. Státní rozpočet na příští rok z této linie vychází a plně jí prosazuje. V souladu se socialistickým chápáním životní úrovně usilujeme o její vyvážený rozvoj, tj. o rozvoj hmotné úrovně, o rozvoj společenské spotřeby, zlepšení životního prostředí a o posílení životních jistot obyvatelstva.

K zajištění rostoucích hmotných potřeb obyvatelstva počítáme na příští rok s dalším růstem jeho peněžních příjmů. Celkově se tyto příjmy zvýší o 14,4 mld Kčs, tj. o 5,1 %. Nákupy obyvatelstva v obchodě a výdaje za služby vzrostou o 10,3 mld Kčs. V souladu s růstem příjmů obyvatelstva se v příštím roce dále zvýší vklady ve Státních spořitelnách o 10,9 mld Kčs. I z těchto údajů je vidět, že jdeme cestou dalšího rozvoje životní úrovně, a to je zcela v souladu se závěrem listopadového zasedání ÚV KSČ, že "životní úroveň našeho lidu a jeho jistoty musí zůstat i nadále zabezpečeny". I v příštím roce budeme provádět politiku stanovenou XIV. sjezdem naší strany, tj. politiku stabilizované hladiny maloobchodních cen.

Státní rozpočty včetně rozpočtů národních výborů významnou měrou přispívají k vytváření stále lepších podmínek života našich občanů. Trvale v popředí naší pozornosti je řešení bytového problému. Na komplexní bytovou výstavbu vynaložíme v příštím roce 12,1 mld Kčs, tj. o 9,2 % více než letos. Kromě toho přispíváme na družstevní bytovou výstavbu, individuální výstavbu a výstavbu bytů v lesnictví a zemědělství dalšími prostředky v rozsahu 5,2 mld Kčs. V roce 1975 se dokončí více než 126 tis. bytů a poněvadž i v předchozích letech byly plánované úkoly překračovány, bude za celou pětiletku dokončeno téměř 590 tis. bytů. To představuje o 90 tis. bytů více, než ukládala rezoluce XIV. sjezdu.

Již jsem uvedl, že neinvestiční výdaje na kulturní a sociální opatření dosáhnou v příštím roce částky téměř 100 mld Kčs. Je to prakticky 6700 Kčs na 1 obyvatele.

Z toho připadá 56 mld Kčs na sociální zabezpečení, na školství je určeno 17 mld Kčs, na zdravotnictví 15,7 mld Kčs a na kulturu 3,2 mld Kčs.

Výdaje na sociální zabezpečení rostou o 8 %. tj. zhruba stejným tempem jako v předchozích letech. To zabezpečuje jak růst výdajů na důchodové zabezpečení, tak růst celkového objemu dávek nemocenského pojištění a podpor rodin s dětmi. Zatímco v roce 1968 se narodilo 214 tis. dětí, letos se očekává 290 tis. dětí. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel bude téměř 20 (proti necelým 15 v roce 1968), což nás řadí na jedno z předních míst v Evropě. Není pochyb o tom, že sociální opatření přijatá v minulých letech významnou měrou přispěla k tomuto vývoji.

Výdaje na školství se v příštím roce zvyšují o 540 mil. Kčs, tj. o 3,3 % a umožňují další rozvoj vzdělanosti našeho lidu. Rychle se rozvíjí předškolní a mimoškolní péče. V mateřských školách má být umístěno 476 tis. dětí, tj. o 30 tisíc více než v tomto roce, takže podíl 3-5letých dětí umístěných v mateřských školách se zvýší na 67,6 %. Zvyšuje se rovněž počet stravovaných ve školních jídelnách.

Výdaje na zdravotnictví vzrostou o 990 mil. Kčs, to je o 6,7 %. Vyplývá to z růstu výkonů a zejména z růstu výdajů na léky a speciální zdravotnický materiál. Jen výdaje na léky a speciální zdravotnický materiál se zvyšují v příštím roce o 370 mil. Kčs. Celkové výdaje na léky dosáhnou částky 2,6 mld Kčs, což je téměř o 12 % více než letos. Přínos vyšší péče o zdraví pracujících se kladně promítá v zabezpečování výrobních úkolů a příznivě ovlivňuje vývoj pracovní neschopnosti v této pětiletce.