V oblasti zahraničního obchodu očekávají, že příslušné orgány zaměří svou pozornost hlavně na ochranu našich zájmů proti důsledkům pokračující krize kapitalistických měn a na docilování optimálních cen zboží v obchodě s kapitalistickými zeměmi. Dále, že bude plně zajištěn plánovaný objem závazků vyplývajících z dohod a protokolů uzavřených se zeměmi socialistického tábora a že přitom bude zvláštní pozornost zaměřena na zajištění celkového objemu a struktury dodávek do SSSR a dále i na plnění Úmluvy o uplatňování norem RVHP. Podobně očekávají, že bude prohlouben systém sledování vývoje světových cen a cen skutečně námi dosahovaných u dovážených surovin a materiálů.

V oblasti vnitřního trhu výbory očekávají hlavně trvalou orientaci příslušných výrobců na dosažení žádoucí míry a tempa inovace výroby strojírenského spotřebního zboží.

Od všech ústředních orgánů federace pak výbory očekávají, že budou důsledně ve své oblasti působení plnit ta opatření, jimiž mají být podle konkrétní situace zabezpečeny úsporné cíle sledované vládním usnesením č. 277 z října tohoto roku. popř. realizována další opatření, která sledují stejný cíl. S ohledem na určité napětí finančních zdrojů a potřeb ve státním rozpočtu je také od federálního ministra financí očekáváno, že bude věnovat ve své práci mimořádnou pozornost zejména průběhu vytváření plánovaných finančních zdrojů a opatřením, podmiňujícím dosažení celostátní finanční rovnováhy a vztahujícím se jak na výrobní, tak i nevýrobní sféru.

Výbory se dále vyslovily též kriticky k některým jevům, např. k průběhu cyklické přípravy pracovníků, k dosud neuspokojivému stavu zajištění oprav a výstavby budov a bytů pro zastupitelské úřady v Praze, či k potřebě účinnějšího využívání vlastních zdrojů a kapacit dopravy k řešení bytových potřeb jejích pracovníků a podobně i k růstu zatím neřešeného úvěrového zatížení organizací v odvětví paliv a energetiky a k některým nedostatkům, připomenutým při posledním schvalování kapitoly SZÚ spojů.

Současně však též ocenily, že byly respektovány jejich připomínky z předchozích rozpočtových období a zejména, že byly na některých exponovaných úsecích, zvláště pak ve strojírenství převzaty na příští rok velmi progresívní úkoly.

V některých případech využily jednotlivé výbory průběhu rozpravy ke kapitolám též k upřesnění svých pracovních záměrů v příštím roce, zvláště úkolů kontrolně poznávacích a vyžádaly si v tom směru i některé další informace a materiály.

Soudružky a soudruzi poslanci, také obsah rozpravy provedené ve výborech sněmoven k jednotlivým rozpočtovým kapitolám naznačil, jak vysoké požadavky budou klást v jednotlivých odvětvích a oblastech úkoly v zabezpečení dalšího rozvoje naší ekonomiky, potřeba udržet nezbytný krok se světovým vývojem a s technickým pokrokem a zabezpečení dalšího růstu životní úrovně.

Ukázal v tomto směru zejména na to, s jakou náročností a odpovědností bude nutno přistupovat ve státní a hospodářské sféře k realizaci jednotlivých úkolů, chceme-li dosáhnout v podstatě toho, aby každá koruna vytvářená společenskou prací přinášela v národním hospodářství a pro životní úroveň větší efekt.

Ukázal též k jakým cílům bude třeba zaměřit činnost našich předních pracovních kolektivů a rozvíjet růst odbornosti, jakož i směry závazkového hnutí a socialistického soutěžení, aby vyvolaná iniciativa, obětavost a hospodárnost účinně napomáhaly k úspěšné realizaci aktuálních potřeb naší ekonomiky a celospolečenského rozvoje.

Výbory očekávají, že se za této široké pomoci a angažovanosti našich pracujících podaří v příštím roce mobilizovat rezervy, které máme v řízení i ekonomice a využít všech možností a předností socialistického systému, k dosažení úspěšného naplnění plánovaných hmotných a finančních úkolů v příštím roce.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Křenkovi.

Rozpravu k předloženému vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1975 zahájíme po přestávce. Přerušuji jednání do 11 hodin.

(Jednání přerušeno v 10.29 hod.)

(Jednání znovu zahájeno v 11.03 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušené jednání. Budeme pokračovat rozpravou k návrhu zákona o státním rozpočtu federace. Do rozpravy se zatím přihlásili písemně poslanci Josef Prchal, Ferdinand Tomášik, Karel Kubrt, Jan Procházka, Václav Frynta, Juraj Buňa, Květomila Jánská, Ján Vranic, František Kakos, Václava Kuželová, Růžena Kolářová, Emil Trávníček.

Jako první v rozpravě vystoupí poslanec Prchal, připraví se poslanec Tomášik.

Poslanec SL J. Prchal: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, úsilí o to, aby rozvoj naší ekonomiky byl i v posledním roce 5. pětiletky dostatečně dynamický a přitom plynulý, se za současné situace světové ekonomiky setkává se ztíženými podmínkami našich vnějších ekonomických vztahů.

Bylo již zde poukázáno na to, jak zejména podmínky získávání dalších množství surovin, paliv a potravin se značně zhoršily a jak se ceny těchto surovin, paliv a potravin na světových trzích pohybují na výši, která představuje několikanásobek průměrných cen z let 1972-1973.

Naše rozsáhlá ekonomická spolupráce se Sovětským svazem a s ostatními zeměmi socialistického tábora nám velmi pomáhá čelit nepříznivým výsledkům tohoto vývoje. Prohlubující se ekonomické sepětí s těmito zeměmi vytváří nové zdroje společenské výroby a společné využívání zdrojů surovin a energie přináší naší ekonomice nemalý efekt, který významnou měrou přispívá k růstu efektivnosti našeho hospodářství.

Jak to ukazuje obsah předloženého nám rozpočtového návrhu, přistoupíme i v příštím roce k dalším akcím hospodářské spolupráce, jimiž budou v budoucnu zajišťovány další dodávky potřebných surovin.

Nemalou část našich surovinových a jiných potřeb budeme však krýt i nadále na kapitalistických trzích, a v té souvislosti čelit růstu cen na těchto trzích a jejich vlivu. Je jistě velkou předností našeho socialistického zřízení, že důsledky surovinové a energetické krize a dopad současných vysokých světových cen surovin nechce zjednodušeně přenášet tak, jak tomu je v kapitalistických zemích, na bedra pracujících. Zvolena byla jiná cesta, která je náročnější, ale která se přitom - a tady mám na mysli hlavně rezervy naší ekonomiky a řízení - jeví jako reálná. Je to cesta aktivních opatření ve výrobě, cesta, která se opírá o možnost dosáhnout vyšší efektivnosti a lepších výsledků v hospodaření s celospolečenskými prostředky.

Kurs, který přitom sleduje úsilí o výrazné zvýšení tvorby zdrojů v příštím roce a jejich co nejlepší využívání, nebude v žádném případě možno pojímat jako jednorázový úkol. Naopak, vše nasvědčuje tomu, že takovýto kurs zůstane stálým požadavkem a že od začátku příštího roku bude třeba dosahovat toho, aby v souladu s možnostmi, které naše ekonomika má, byl tento kurs na všech úsecích prosazován s potřebným důrazem a také s nezbytnou účinností.

Tento požadavek se bude za nových vnějších ekonomických podmínek týkat zejména úrovně práce našeho zahraničního obchodu. Jeho plánovaný obrat se socialistickými zeměmi bude třeba v příštím roce zvýšit proti letos očekávané skutečnosti o 6 % a ve vztazích s kapitalistickými státy o 11 %, přičemž v obou případech bude z hlediska potřeb naší ekonomiky nutné dosáhnout relativně většího růstu vývozů než dovozů.

Tempo plánovaného růstu obratu zahraničního obchodu na kapitalistické státy může být pochopitelně ovlivněno dalším vývojem cen na kapitalistických trzích. Prognózy, které se objevily i v našem tisku, počítají např. s tím, že cenová úroveň surovin se může udržet na dosavadní výši a projeví spíše tendenci k mírnému poklesu, zatímco u cen hotových výrobků nevylučují tendenci vzestupu. Celkově však zůstávají tyto prognózy rezervované a připouštějí, že další vývoj inflace, krize měn a růstu energetických potíží by mohl tyto předpoklady ještě překvapivě ovlivnit.

To naznačuje, že náš zahraniční obchod, jeho složky a jejich partneři si budou muset při plnění svých úkolů v tak náročných podmínkách počínat opatrně a s nezbytnou předvídavostí a že budou mít v rámci svého podílu na dosažení vyšší tvorby společenských zdrojů velmi obtížné a odpovědné poslání.

Základní pohled na dosažitelnou efektivnost našeho zahraničního obchodu nám zatím hlavně poskytuje dosavadní vývoj nákladů na reprodukci deviz, tedy v podstatě poměru mezi objemem vnitřních velkoobchodních cen a dosahovaných cen zahraničních. V obchodě s našimi partnery v socialistických zemích umožňuje plánovitý charakter vzájemných ekonomických vztahů, aby úroveň dosahovaných reprodukčních hodnot se v podstatě mnoho neměnila a udržela se na určité úrovni.

Ve vztazích na kapitalistické země však na vývoj efektivnosti značně působí změny měnové a cenové. Pod jejich vlivem bylo možno v I. pololetí letošního roku celkově zaznamenat, s výjimkou strojírenství, výrazný pokles míry nákladů na reprodukci dolaru, jako zvolené měrné jednotky. V dovozu se však, zvláště vzhledem k vysokému růstu cen surovin, převážně krytému z rozpočtových prostředků, zhodnocení deviz snižovalo.

Z hlediska potřeb, sledovaných v příštím roce, naznačují tyto základní poznatky především, že bude třeba zaměřit pozornost příslušných míst zvláště na vývoj efektivnosti strojírenského vývozu, v jeho celku i v jeho struktuře.

Nemenší pozornost pak bude třeba zaměřit i na to, aby všichni naši technici a ekonomové a všechny pracovní kolektivy dobře znaly, co nás opravdu stojí dovezené suroviny, které při výrobě používají, či dovážené stroje, na kterých vyrábějí, nebo nová technika, o kterou se opírají, a jaká proto musí být i rentabilita vývozu jejich výrobků. Velké pole možností se zde naskýtá pro vhodnou ekonomickou propagandu, i pro obsah a zaměření závazkového hnutí.

Setkávali jsme se již s mnoha příklady, které svědčí o tom, jak naši pracující iniciativně vyhledávají možné úspory na devizových nákladech, ale setkáváme se na druhé straně i s opačnými jevy a požadavky. Kurs na dosažení podstatně vyšší efektivnosti by měl proto - po mém soudu - do budoucna vylučovat výtku, že v našich podnicích se dbá spíše na ukazatele, než o skutečnou hospodárnost. Měl by také plně respektovat připomínku, která vzešla již na květnovém zasedání ÚV KSČ, totiž že úspory nelze hledat jen v běžné výrobě, ale že se o nich rozhoduje již při investiční výstavbě, ve výzkumu a vývoji, při určování výrobní struktury a domácí či zahraniční kooperace, tedy v předvýrobních etapách a mnohdy i ve značném předstihu před samotnou výrobou.

Kdybychom dosáhli na tomto úseku výrazné změny, pak jsem přesvědčen i o tom, že potřebného růstu vývozů by nebylo nutné někdy dosahovat i za cenu zařazování pro nás méně rentabilních položek do vývozu, zvláště pak některých, surovinově náročných položek spotřebního zboží, které bychom mohli neméně dobře umísťovat na našem vnitřním trhu.

Zmiňuji se o tom i z toho důvodu, že jako pracovník z oboru vnitřního obchodu znám, jak nepříjemnou situaci nám dovede někdy způsobovat střet zájmů zahraničního obchodu a zájmů vnitřního obchodu. Z tempa růstu úkolů vývozu v příštím roce a tempa růstu dodávek na vnitřní trh nelze v příštím roce možné střetávání těchto zájmů, zvláště z časového hlediska jejich plnění, vyloučit. Protože oba sektory jsou u nás řízeny na rozdílné úrovni - federální a národní - stálo by za úvahu, pokusit se o užší sladění obou zájmů, a to z hlediska potřeb, vyjádřených pro příští rok zájmy celospolečenskými. Děkuj i za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Prchalovi. Nyní bude hovořit poslanec Tomášik, připraví se poslanec Kubrt.

Poslanec SN F. Tomášik: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Rozvojový program na roky 1971-1975 vychádza z koncepcie stanovenej XlV. zjazdom KSČ, ktorá určila obsah hospodárskej politiky v piatom päťročnom pláne. Náročné úlohy v investičnej výstavbe zabezpečujú podniky priemyslu a stavebníctva. Pritom sa však nezabúda ani na ostatné odvetvia, ako je poľnohospodárstvo a obchod. Postupne sa riešia naliehavé úlohy v terciárnej sfére, ako je výstavba bytov, škôl a zdravotníckych zariadení.

V tejto päťročnici sa dalo do prevádzky niekoľko nových závodov a zostrojené mnoho výrobných zariadení a strojov. Bol rozvinutý napr. rozsiahly program investičnej výstavby, rad elektrární, hutníckych zariadení a chemických kombinátov, bol uskutočnený rad akcií v oblasti dopravy a spojov, vybudovaný tranzitný plynovod a prvý úsek metra. Ďalej bolo daných do užívania 465 000 bytov a realizovalo sa mnoho ďalších investičných úloh. Veľký rozsah činnosti na tomto úseku dokumentuje podiel všetkých investícií na užitnom národnom dôchodku, čo predstavuje zhruba jednu jeho tretinu.

Taktiež na budúci rok vytyčuje štátny plán v oblasti investičnej výstavby ďalšie rozsiahle úlohy, na ktoré návrhy štátnych rozpočtov a rozpočty národných výborov úzko nadväzujú. Pripravuje sa realizácia investícií, ktoré zabezpečia najmä potrebný rozvoj palivo-energetickej a surovinovej základne a potrebné štrukturálne zmeny, týkajúce sa hlavne strojárskej oblasti, ďalej realizáciu mnohých racionalizačných a modernizačných akcií, špecifické akcie, ktoré sa týkajú čistoty vôd a ovzdušia, rozsiahle úlohy bytovej výstavby a v neposlednej miere tiež niektoré významné akcie hospodárskej spolupráce.

Keďže jednou z hlavných úloh v budúcom roku je výrazne zvýšiť efektívnosť nášho národného hospodárstva, potom sa v plnej miere táto požiadavka týka taktiež celej investičnej výstavby. Nakoľko bude treba a v akom smere venovať pozornosť najmä skvalitneniu riadiacich procesov v tejto oblasti, ukázal už rad rôznych materiálov, zaoberajúcich sa postupným odstraňovaním problémov v tejto oblasti. Ukázali to taktiež nedávne výsledky prieskumu efektívnosti 58 dokončených priemyslových stavieb a stavu využívania dovezenej techniky, ktoré boli zistené Štátnou bankou československou. Ukazuje to tiež výsledok prieskumov projektovej prípravy tzv. záväzných a centrálne posudzovaných stavieb, ktorú uskutočnili na Federálnom ministerstve pre technický a investičný rozvoj.

Mnoho spoločných chýb sa zistilo predovšetkým pri nedostatočnej pripravenosti stavieb, najmä po stránke projekčnej a z hľadiska dodávateľských vzťahov; lebo prekračovanie doby predpokladaného trvania výstavby, čiže značný stupeň rozostavanosti a nedôsledné dodržiavanie harmonogramu prác na stavbách, vrátane systému technických režimov a jej kontroly, a rad ďalších javov, vrátane neuvádzania načas dovezených strojov do prevádzky, alebo ich odovzdávanie na montáž.

Logickým dôsledkom takýchto okolností je zvyšovanie nákladov stavieb, oproti rozpočtu vypracovanému k súhrnnému projektovému riešeniu. Takéto zvyšovanie nákladov, ak súvisí so zlepšením parametrov investície, našu ekonomiku niečo i stojí a naviac spôsobuje ďalšie problémy, lebo prinajmenšom porušuje stabilitu plánu a plnenie vecného programu rozšírenej reprodukcie a odčerpáva finančné zdroje využiteľné na iné účely.

Na zamedzenie rastu rozpočtových nákladov investícií sa už mnoho vykonalo. Nové predpisy o dokumentácii pôsobia k väčšej spolupráci projektantov stavieb a ich dodávateľov v rámci tzv. projektovej prípravy stavieb. Úvodný projekt nie je schválený, keď sú rozpory v technickom riešení investície. Pri finančne náročnejších akciách nie je úloha schvaľovaná, ak neboli určení hlavní dodávatelia a ak nie je známy systém realizovania stavby. Avšak naše poslanecké poznatky ukazujú, že ani najlepšia úprava mnoho nepomôže, keď nebude každé prijaté opatrenie uplatňované dôsledne a taktiež sústavne kontrolované.

Toto moje konštatovanie chcem priblížiť na príkladoch, ktoré zistila Štátna banka Československá u nás, v Stredoslovenskom kraji, svojou kontrolou a rozborovou činnosťou.

Len v roku 1973 schválili nadriadené orgány zvýšenie rozpočtových nákladov pri 44 stavbách vo výške 444 miliónov Kčs, z čoho predstavovalo podhodnotenie nákladov pri zaraďovaní stavieb 133 miliónov Kčs a vecné zmeny, nezlepšujúce parametre ďalších 45 miliónov Kčs.