V tomto roku do 30. 9. 1974 bolo schválené zvýšenie rozpočtových nákladov za 555 miliónov Kčs, z čoho podhodnotenie predstavovalo 86 miliónov Kčs a vecné zmeny nezlepšujúce parametre ďalších 64 miliónov Kčs.

Uvedené čísla poukazujú, ako je rozpočtová disciplína uvoľnená. Nedostatočne presadzujú úspornosť a reálnosť odborové schvaľovacie orgány, či už na úrovni projektových úloh alebo úvodných projektov. Treba viac dôslednosti aj tvrdosti u projektových organizácií pri určovaní rozpočtových nákladov stavieb, aby nepodliehali dodávateľským organizáciám pri rôznych požiadavkách za účelom ľahšieho odsúhlasenia projektu. V tomto smere nedostatočne presadzujú hospodárnosť aj investori.

Len tak je možné, že náhodnými previerkami inžiniersko-technickí pracovníci ŠBČS zistili nesprávne rozpočtované náklady len v tomto roku za vyše 80 miliónov Kčs, z čoho priamo týkajúce sa stavieb financovaných zo štátneho rozpočtu vyše 40 miliónov. Pritom pri prerokúvaní spravidla oponenti nie sú len dodávatelia, projektanti, ale aj investori. Týmito príkladmi chcel by som zvýrazniť aj potrebu zvýšenia náročnosti na kontrolu pri platení investičných nákladov zo štátneho rozpočtu.

Niekedy sa objavujú snahy pripočítať zvyšovanie rozpočtových nákladov stavieb len na ťarchu cien. O otázke, koľko nás skutočne budú stáť ďalšie investície, rozhodujú predovšetkým investori aj projektanti, lebo postavenie investorov a podobne i generálnych projektantov v procesoch investičnej výstavby je postavením dominujúcim. Rozpočtové náklady stavieb závisia predovšetkým od druhu prác, od konštrukcií a dodávok so stavbou spojených a od ich podielu, množstva a jednotkovej ceny a vznikajú teda ako výsledok pôsobenia technických a cenových podmienok.

Problém tejto úlohy charakterizuje rad rôznych prežívajúcich tendencií a praktík. Tieto majú korene najmä u tých investorov, ktorí sa domnievajú, že predložením zdanlivo efektívneho, v skutočnosti však podceňujúceho návrhu bude nádej na zaradenie investícií do plánu; ak sa potom s ňou začne, nebude ostávať nič iné, len znova schváliť vyšší rozpočet bez zreteľa na zmluvné alebo kapacitné dôsledky.

V takýchto prípadoch by mala pomôcť vytvárať potrebné predpoklady zlepšenia najmä kvalitná expertíza. Zvlášť ukazovatele návratnosti vynaložených prostriedkov by mali lepšie ukazovať, kedy a ako sa nám vynaložené prostriedky začnú vracať. Najmä či s rozvojom technického pokroku sa bude táto návratnosť skracovať, či bude každé nové dielo dôsledne využívať a v súvislosti s tým docieľovať aj vyššiu smennosť a novou technikou znížiť potrebu pracovníkov alebo dosiahnuť vyššiu kvalitatívnu úroveň výrobkov, ktoré budú vyrábané.

K zabezpečeniu zámerov sledovaných v investičnej oblasti môžu značne prispievať i sami stavbári. Predovšetkým v tom smere, ako to predpokladajú úlohy zpracované do štátneho plánu na budúci rok, keďže budú hľadať možnosti skrátenia výstavby jednotlivých akcií a dosiahnuť rovnomernejšie plnenie úloh v priebehu roka, keď zlepšia úroveň dokončovacích prác, ktoré mnohokrát rozhodujú o tom, aká bude celková kvalita stavieb, a sústredia svoje kapacity do vybraných oblastí a na rozhodujúce stavby, vrátane úloh týkajúcich sa najmä výstavby hlavného mesta ČSSR Prahy.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tomášikovi. Slovo má poslanec Kubrt, připraví se poslanec Procházka.

Poslanec SL K. Kubrt: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, soudruh ministr ve svém úvodním slově zdůraznil, jaké úkoly a problematiku je třeba řešit v souvislosti s předloženým návrhem státního rozpočtu na rok 1975. Z jeho vystoupení se ukazuje, že rozhodující úlohu musí sehrát výrobní sféra, jak se podaří více, efektivněji a kvalitněji vyrábět a jak náš zahraniční obchod dokáže dobrou práci našich dělníků a techniků realizovat na zahraničních trzích.

Musíme si uvědomit, že prostředky, které můžeme ze státního rozpočtu plánovitě vydávat na zvyšování životní úrovně, jsou závislé především na tom, jak lacino dokážeme vyrábět, jak zabezpečujeme růst zisku, jak dokážeme využívat zdrojů, které vkládáme do investic a zásob a zejména pak, jak dovedeme zhodnocovat naši práci na zahraničních trzích. Tento poslední činitel vyvstává do popředí zejména v současné době, kdy světový růst cen surovin negativně ovlivňuje i náš rozpočet na rok 1975 a současně i přípravu na šestou pětiletku.

Jednou z cest, jak tyto negativní dopady na rozpočet řešit, je zefektivnění naší výroby. Mám na mysli zejména ty výrobky, které svou kvalitou a dosahovanými parametry jsou nejen schopné konkurence na světových trzích, ale které právě pro uvedené vlastnosti jsou v popředí zájmů především na kapitalistických trzích.

V daném případě se jedná zejména o rozvojové nosné programy, u kterých se předpokládá, že by měly rozhodující měrou pomoci řešit složitou ekonomickou situaci.

Jako příklad bych chtěl uvést rozvojové nosné programy v rámci federálního ministerstva všeobecného strojírenství, které představuji 36 % z celkového objemu výroby ministerstva; jejich plánovaný růst v roce 1975 činí 167 % proti roku 1970. Výroba zboží resortu stoupne za stejné období na 155 %.

Růst rozvojových nosných programů není zdaleka takový, jak by v současné době naše národní hospodářství potřebovalo, ale je nutno si uvědomit, že tento rozvoj byl negativně ovlivněn počátkem páté pětiletky, kdy nebyl dán dostatečný důraz právě na rozvoj těchto programů.

Z jednotlivých rozvojových nosných programů zaznamenává nejvyšší růst program A 3 - to jsou vybrané obráběcí stroje na 878 %, program A 17 - polovodičová a slaboproudá technika na 393 %, program A 7 - špičkové textilní stroje na 216 %. Dále pak to jsou strojní systémy pro zemědělskou výrobu 207 %, stavební a silniční stroje na 156 %, nákladní automobily na 144 %, osobní automobily na 117 %.

Vysoká progresivita je zvlášť výrazná ve vývozu do socialistických zemí, kde rozvojové nosné programy vzrostou na 175 % a ve vývozu do kapitalistických států, kde vzroste jejich podíl na vývozu na 198 %. Přitom podíly vyvážených rozvojových nosných programů na celkových vývozech do obou těchto teritorií dosáhnou v letošním roce zhruba 60 %. Rovněž rentabilita těchto vývozů je na velmi dobré úrovni, a to jak do socialistických zemí tak i kapitalistických států.

Jedním z nejprogresívnějších oborů, který již po celou řadu let udržuje prakticky na celém světě vysoký standard, jsou textilní špičkové stroje, které úspěšně soutěží i s takovými textilními velmocemi, jako je Švýcarsko nebo Japonsko.

Svoje záměry můžeme opírat o konkrétní výsledky, kterých je dosahováno na zahraničních trzích. Z celkové výroby špičkových textilních strojů jde více než 80 % na vývoz. V páté pětiletce vzroste vývoz do socialistických zemí na 220 % a do kapitalistických států na 207 %. Přitom efektivnost vývozu je výrazně lepší než u vývozu ostatních rozvojových nosných programů. Dosahovaná reprodukční hodnota jak u rublu, tak i dolaru je daleko pod dosahovaným celostátním průměrem.

Dalším dokladem vysoké úrovně špičkových textilních strojů je i velký zájem kapitalistických zemí o nákup licencí těchto strojů. Přitom se jedná o nejvyspělejší kapitalistické státy jako USA, Japonsko, Švýcarsko, Itálie a další kapitalistické země.

Přes úspěchy, kterých naše textilní strojírenství dosahuje, jsou zde některé problémy, jejichž odstranění by pomohlo ještě výrazněji přispět k zefektivnění další výroby. V prvé řadě je zde otázka ještě stále širokého sortimentu vyráběných textilních strojů. Rozhodně se budeme muset mnohem více zamyslet nad širší dělbou práce v rámci RVHP, vždyť přece ani textilní strojírenství nemůže vyrábět všechno a za každou cenu. Musíme vysvětlovat našim pracujícím, že i do budoucna nás nutí efektivnost krýt potřebu některých strojů dovozem ze zahraničí. Rovněž se domnívám, že ne dost operativně reagujeme na zvýšený zájem a poptávku o naše špičkové výrobky na světových trzích. Jde zejména o urychlené zavádění nových výrobků a v takovém množství, abychom co nejdříve nasytili světové trhy, než začnou konkurovat jiné země, zejména ty, kterým jsme prodali licenci.

Tento stav potvrzuje i současná situace kolem výroby bezvřetenových dopřádacích strojů, hydraulických a vzduchových tryskových stavů a dalších výrobků, kterých bychom prodali daleko více než dokážeme za současných podmínek vyrobit.

Další problém je ve vykrývání potřeb a dodávek pro naše vnitřní potřeby, pro náš spotřební průmysl. Velmi často jsme jako výrobci kritizováni, že vyrábíme stroje, které mají výkony proti starým strojům, dodnes v našich textilkách běžně používaným, 3-5krát vyšší, které by mohly podstatnou měrou zvýšit produktivitu práce, ale že je náš spotřební průmysl nedostane, že všechno vyvezeme.

Je pochopitelné, že naše národní hospodářství potřebuje v prvé řadě tyto kvalitní výrobky pro zahraniční obchod na zajištění surovinových zdrojů nebo výrobků, které nemůžeme získat jinak než dovozem a jen velmi těžko a v malé míře se uspokojují potřeby naše vnitřní.

Zde právě musí sehrát ústřední orgány, vlády, ministerstva rozhodující úlohu, aby správně a citlivě zvážily, co a v jakých proporcích vyvézt a co nechat pro naši vlastní potřebu, která alternativa bude pro celé naše národní hospodářství výhodnější.

Soudružky a soudruzi, na příkladu textilního strojírenství se ukazuje, že máme schopné, vysoce kvalifikované kádry techniků, dělníků, kteří dokáží vyvinout a vyrobit stroje, které nám celý svět závidí. Jako příklad bych uvedl tryskové hydraulické a vzduchové stavy, bezvřetenové dopřádací stroje, maloprůměrové pletací stroje a v poslední době do výroby zaváděný víceprošlupní stav Contis.

V tomto odvětví probíhá soustavná inovace výrobků v takových intervalech, které nám umožňují být neustále na špici světového vývoje. Není to cesta lehká, někdy je pohodlnější držet se zavedené ověřené výroby dokud to jde, nepouštět se zbytečně do rizik.

Ovšem to není cesta, kterou naše národní hospodářství, naše socialistická společnost potřebuje, nejen z pohledu zahraničního obchodu, ale i z pohledu vnitřního, se zajišťováním soustavného zvyšování životní úrovně všeho našeho lidu tak, jak nám ukládají závěry XIV. sjezdu, tak, jak tyto otázky projednávalo i listopadové zasedání ÚV KSČ.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, rozpočet na rok 1975, jak ho předložila vláda, je náročnější na růst zdrojů než v roce 1974 a bude vyžadovat ještě efektivnější a rychlejší rozvoj výroby.

Chtěl jsem na příkladu rozvoje nosných oborů, zejména textilního strojírenství, ukázat, že ve správném výběru rozvojových oborů a zabezpečení jejich plného využití můžeme získat další zdroje pro krytí potřeb národního hospodářství v souladu s návrhem rozpočtu na rok 1975. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kubrtovi. Hovoří poslanec Procházka, připraví se poslanec Frynta.

Poslanec SN ing. J. Procházka: Vážené soudružky a soudruzi, při projednávání státního rozpočtu na rok 1975, který zabezpečuje plnění úkolů národohospodářského plánu na příští rok, se zamýšlíme i nad poznatky z rozvoje různých forem pracovní iniciativy mládeže, která - jak ukazují zkušenosti - je významným faktorem při plnění národohospodářského plánu.

Mládežnické kolektivy se v poslední době staly důležitou součástí socialistického soutěžení, masového hnutí našich pracujících za splnění a překračování výrobních úkolů. V tomto období je jejich činnost plně inspirována 30. výročím osvobození Československa Sovětskou armádou, především výzvou ústředního výboru strany, vlády ČSSR, ÚRO a ÚV SSM. Ohlas mladých na tuto výzvu je velmi živý. Svědčí o tom mimo jiné skutečnost, že do soutěže o Štít a Pochodeň vítězství, kterou na základě této výzvy vyhlásil ústřední výbor SSM, se svými závazky přihlásilo na 42 000 kolektivů a téměř 1,5 miliónu jednotlivců. V rámci této soutěže dochází i k dynamickému rozvoji činnosti mládežnických kolektivů s cílem předčasného splnění úkolů posledního roku pětiletého plánu a celé pětiletky.

Mládežnické kolektivy mají v životě Svazu mládeže důležité místo, protože dnes se v nich realizuje nejen vztah mladých lidí k plnění hospodářských úkolů, ale v podstatě značná část svazácké činnosti.

Téměř 1600 mládežnických kolektivů v průmyslových závodech, ve stavebnictví, v dopravě i ve službách již získalo titul brigáda socialistické práce a dalších 4100 jich o tento titul soutěží. Členové těchto kolektivů patří mezi přední svazácký aktiv a jsou i průkopníky nových metod práce a rozvoje pracovní iniciativy. O úrovni jejich práce svědčí i skutečnost, že řada z nich byla odměněna vysokými státními vyznamenáními. Podstatné přitom je, že velmi mnoho mládežnických kolektivů zaměřuje své úsilí správným směrem, to znamená, že usilují o to, aby ve výrobní praxi využily a uplatnily nejnovější poznatky vědy a techniky. Tento trend značně zesílil zejména po květnovém plenárním zasedání ústředního výboru KSČ.

V mládežnických kolektivech se zrodilo i hnutí, charakterizované hesly "Překonej sám sebe a vytrvej" a "S novou technikou lépe, levněji a více". Tato hnutí se dnes již rozšířila po celé republice.

Mládežnické kolektivy mají pro svou činnost vynikající vzory. Patří k nim v prvé řadě mládežnický kolektiv Hrdiny socialistické práce Michala Hocka, který je iniciátorem hesla "S novou technikou lépe, levněji a více". Uplatněním nové techniky a pomocí zlepšovacích návrhů a technickoorganizačních opatření vylepšoval jeho kolektiv technologický postup taveb v NHKG a uspořil na vlastních nákladech národnímu hospodářství miliónové hodnoty. Důležité je i to, že na dosažených výsledcích se podílí široký okruh dělníků a odborníků mimo kolektiv.

Jako jeden z prvních v republice uzavřel Hockův kolektiv závazek na celou pětiletku. Tento závazek je pravidelně vyhodnocován a na základě racionalizačních a dalších návrhů podávaných členy kolektivu, postupně zpřesňován na jednotlivé roky pětiletky.

Na půdě mládežnických kolektivů vznikly i první komplexní racionalizační brigády - nová forma socialistického soutěžení, odpovídající požadavku vyšší účinnosti vědy a techniky v praxi. Vznikl zde nový typ kolektivu, v němž se spojili autoři nejlepších racionalizačních námětů, zlepšovacích návrhů a opatření s jejich realizátory - mládežnickými kolektivy přímo na pracovišti.

První komplexní racionalizační brigáda, která tento způsob práce rozpracovala a úspěšně uplatnila v praxi, vznikla na dole Antonín Zápotocký v Orlové. Zpracovala obsáhlý program pro mládežnický kolektiv, brigádu socialistické práce, kterou vede Hrdina socialistické práce Milan Žabčík.

Dnes již pracuje v Československu na 130 mládežnických komplexních racionalizačních brigád v řadě odvětví národního hospodářství. Jejich výsledky ukazují na správný přístup při zobecňování zkušeností a jejich aplikaci do zdánlivě odlišných podmínek.

Je zřejmé, že je správné dále rozvíjet jak činnost mládežnických kolektivů, tak komplexních racionalizačních brigád. Je nutné dostat práci komplexních racionalizačních brigád na masovou základnu, za tímto účelem více a soustavněji pracovat s lidmi a získávat je pro různé formy socialistického soutěžení.

Zkušenosti ukazují, že tam, kde se cílevědomě a neformálně pracuje s mladými lidmi, tam se vytvářejí dobré kolektivy, které si stanoví jasné cíle, pěstují v sobě smysl pro odpovědnost a kázeň, podněcují své členy ke zvyšování kvalifikace a tam se také zákonitě dostavují dobré výsledky, jež se projevují zejména v podstatném zvýšení produktivity práce.

Jestliže jsem hovořil o dobrých výsledcích v rozvoji pracovní iniciativy mládeže, neznamená to, že by v této oblasti neexistovaly nedostatky a problémy. Takové nedostatky zde jsou a usilujeme o jejich odstranění. Chtěl bych na některé z nich upozornit. Některé kolektivy vyhlašují závazky s apriorní jistotou, že nedá mnoho práce, aby závazek byl splněn. Takové závazky zpravidla nevycházejí z potřeb závodu a nejsou orientovány na efektivnost, snižování výrobní spotřeby, urychlování vědeckotechnického pokroku, ale často na úkoly, které jsou samozřejmou pracovní povinností, jako např. včasná docházka, dodržování pracovní doby atd. Jde tedy především o kvalitu závazků.