Stává se rovněž, že závazky jsou věcí vedoucích hospodářských pracovníků, případně funkcionářů SSM a ti, kdo o jejich splnění budou rozhodovat, tzn. členové kolektivu na pracovišti, se o nich dozvídají až po jejich hlášení. Velmi časté problémy jsou i s poskytováním pomoci mladým soutěžícím a v pravidelné kontrole plnění závazků.

Spokojeni nemůžeme být ani s tím, jak je někde socialistická soutěž vyhodnocována, jak jsou kolektivy i jednotlivci za svůj podíl oceňováni. Jsou případy, že se nejlepší mladí pracovníci, mládežnické kolektivy a brigády socialistické práce ani nedočkají vyhodnocení v rámci jednotných zásad socialistického soutěžení. Při oceňování se stále ještě nedostatečně využívá takových morálních stimulů, jako jsou např. různé druhy svazáckých vyznamenání.

A konečně ani v popularizaci nejlepších pracovních výsledků není všechno v pořádku. I když zejména rozhlas a televize udělaly v tomto směru v poslední době krok kupředu (podle informace s. Zelenky např. Čs. televize 2. ledna příštího roku má uvést hru o Milanu Žabčíkovi) přece jen by bylo třeba, aby jako příklady se v relacích a na stránkách novin mnohem více objevovali mladí lidé, svazáci, členové mládežnických kolektivů. Na masu mladých lidí působí příklady jejich vrstevníků mnohem účinněji než příklady dospělých.

Rozvoj pracovní iniciativy mládeže si vyžaduje i více pozorností ze strany vedoucích pracovníků, zejména hospodářského vedení na závodě. Jde o to, že je zájem mladých lidí třeba získávat tak, aby mladí dělníci byli pravidelně seznamováni s problémy, úkoly a potřebami závodu, s rozvojovým a technickým plánem, s rezervami. Tím se u nich napomáhá v pěstování pocitu, že se s nimi počítá, že mohou svými silami závodu prospět. Rovněž metodická pomoc mladým pracujícím není vždy na potřebné úrovni.

Soudružky a soudruzi, na základě dosavadních zkušeností bude SSM v roce 30. výročí osvobození usilovat o aktivní podíl mládeže při plnění úkolů 5. pětiletky cestou ovládnutí a uplatňování nové techniky a rozvoje pracovní aktivity a iniciativy. Chceme se zaměřit zejména na racionalizaci a efektivnost výroby, úsporu materiálu a surovin a snižování energetických nákladů, věnovat pozornost zakázkám pro export, kvalitě práce a včasnému plnění úkolů.

Toho je možno dosáhnout rozšiřováním a zkvalitňováním činnosti mládežnických kolektivů a mládežnických brigád socialistické práce, popularizováním nejlepších výsledků a způsobů, jakým jich bylo dosaženo. V celé činnosti svazu bude třeba docílit, aby mladí dělníci, technici i učňové po příkladu mládežnického kolektivu Milana Hocka usilovali o odstranění zaostalých metod práce, o prosazování nové techniky a technologie, aby se pohotově seznamovali s technickými novinkami a snažili se je uplatňovat na svých pracovištích.

Půjde dále o to, aby zkušenosti komplexních racionalizačních brigád podle vzoru brigády Milana Žabčíka byly rozšiřovány do dalších odvětví národního hospodářství a abychom společně s ROH a hospodářským vedením napomáhali postupnému vytváření předpokladů pro dlouhodobé programování komplexních racionalizačních brigád v souladu s racionalizačními potřebami závodů či podniků.

Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem přispějeme k úspěšnému splnění i překročení úkolů posledního roku pětiletky a celého pětiletého plánu. To bude také nejlepší přínos mladých pracujících k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Procházkovi. Slovo má poslanec Frynta, připraví se poslanec Buňa.

Poslanec SN V. Frynta: Soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dnes je na programu našeho jednání závažný bod, projednání státního rozpočtu federace. Zdánlivě suchá čísla vytvářejí podmínky pro uskutečňování smělých plánů a naplňování závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Jsou zde však některé problémy a těžkosti. Je to nesoulad v dodavatelskoodběratelských vztazích, doléhá i na nás růst cen surovin na kapitalistických trzích, je to neplnění některých investičních akcí a další menší či větší nedostatky. Naši pracující i národohospodáři o nich vědí a znovu na ně upozornilo listopadové plénum ÚV KSČ a ve svém usnesení ukázalo směry řešení. Přesto však je dosahováno dobrých výsledků při plnění pětiletky a již dnes se dá předpokládat, že bude celý pětiletý plán úspěšně splněn.

Ve svém vystoupení bych se chtěl zaměřit na jeden problém, který je do značné míry limitující pro další rozvoj národního hospodářství. Jsou to pracovní síly, jejich rozdělení a hlavně využití.

V minulých letech se rozvoj pracovních sil ubíral převážně extenzívním způsobem. Vytvářely se nové pracovní příležitosti a zapojovali se do pracovního procesu pracovníci ze zemědělství a ženy z domácností. Tyto zdroje jsou dnes prakticky vyčerpány. Zemědělství v současné době již samo pociťuje nedostatek pracovních sil, protože mechanizace ne dost rychle nahrazuje ruční práci. Navíc je v tomto oboru zaměstnána značná část důchodců.

Zaměstnanost žen je u nás jedna z nejvyšších na světě. Dnes je i tento zdroj vyčerpán. Poslední propopulační opatření vlády vytvářejí ve feminizovaných odborech nedostatek pracovníků. Pokud jsou v republice oblasti, kde je zdánlivý nadbytek nezaměstnaných žen, je to způsobeno nerovnoměrným zastoupením těžkého a lehkého průmyslu a jejich přesun jinam je složitý.

Proto se ukazuje jako jediná cesta hledat chybějící pracovníky přímo ve výrobě a na pracovištích. Listopadové plénum ÚV KSČ vyzvalo k využití vnitřních zdrojů, znovu se zamyslet nad využitím pracovní doby, nad organizací práce, technologií výroby a využíváním moderní techniky.

Zajímavé jsou poznatky výborů lidové kontroly, které prováděly průzkum využití pracovní doby a jak jsou vytvořeny podmínky v terciární sféře pro poskytování jejich služeb ostatním pracujícím mimo jejich pracovní dobu. U nás je pracovní doba v porovnání s jinými státy jedna z nejkratších. Proto je nutné ji plně využívat. Hodně nedostatků je však přímo v závodech. Není na žádoucí úrovni evidence a kontrola pracovní doby v základním článku řízení. Benevolentně se poskytuje volno pro zajištění soukromých záležitostí. Trpí se "modré pondělí", zkracování pracovní doby v pátek, a ještě další nectnosti.

Při likvidaci těchto nešvarů je nezastupitelná úloha mistra a dalších přímých nadřízených na pracovišti. Právě oni musí trvat na tom, aby jejich podřízení byli již na začátku pracovní doby na svém pracovišti a opouštěli je až po skončení. Musí trvat na tom, aby si zaměstnanci zařizovali osobní záležitosti ve volném čase a pokud z vážných důvodů musejí v pracovní době opustit pracoviště, mají dbát na to, aby nepřítomnost byla jen po dobu nezbytně nutnou. Mistři musí provést taková organizační opatření, aby pracovní činnost byla rytmická bez zbytečného čekání na práci nebo materiál.

Na druhé straně také prověrka ukázala, že nejsou vytvořeny podmínky pro poskytování služeb po pracovní době. Není plně zajištěna rovnocennost odpoledního provozu. Kupříkladu většina autoopraven ve Východočeském kraji, ale i jinde končí provozní dobu současně s průmyslem. Pokud je zajištěna odpolední a sobotní služba, jedná se spíše o nouzové řešení než opravdovou službu. Některé služby se odpoledne a v sobotu vyskytují málo anebo nejsou zavedeny vůbec. Není běžně rozšířen sobotní prodej průmyslového zboží.

Též ze strany občanů není odpolední a sobotní provozní doba plně využívána. V roce 1970 rada Východočeského krajského národního výboru stanovila, aby pracovní doba národních výborů byla v úterý prodloužena do 18.00 hod. s tím, že v uvedený den budou přítomni zodpovědní pracovníci pro styk s občany. Obdobně byla upravena pracovní doba dalších institucí, které mají styk s občany. Tato možnost však nebyla plně využita a po 15.00 a 16.00 hod. většinou nikdo nepřicházel. Proto byla postupně tato doba zkracována. Advokátní poradny, státní notářství a další úřady mají zkušenost, že pokud na odpolední dobu přímo nezvou, občané sami nepřijdou. Obdobná situace je ve zdravotnictví. V době prověrky kupříkladu zubní středisko v Hradci Králové uskutečnilo v zavedené odpolední směně asi 5 % denních ošetření. Zavedené ordinační hodiny dopoledne na jiných odděleních měly podobný výsledek a v některých případech dokonce způsobily nával na dopoledních ošetřeních.

Z uvedeného je zřejmé, že zavádění odpoledního provozu se musí řešit komplexně a podstatně více jej propagovat. Nezdůvodněná a mnohdy zbytečná absence představuje v národním hospodářství desetitisíce hodin. Jejich odpracování může nahradit stovky chybějících pracovníků.

Další oblasti, kde lze ušetřit lidi, je využití moderní techniky. Zde ještě přetrvává mnoho nedostatků. Již samotné zavádění nové techniky do provozu si zaslouží pozornost. Každý den zpoždění, vedle dalších důsledků, mrhá pracovními silami, protože většina nových strojů je vysoce produktivních.

Využití moderních zařízení na jednu, mnohdy necelou směnu, je dalším plýtváním. Vědeckotechnická revoluce přináší stále nové poznatky a pracovní postupy. Strojní zařízení rychle zastarává, a proto je důležité využívat je na maximum v čase, kdy je moderní. Zde se znovu ocitáme u problému, že pro využití ve druhé případně třetí směně chybí pracovníci.

Pomůže jedině převádění výroby ze zastaralých a neproduktivních provozů do výroby, kde pracují produktivní stroje. Je dokázáno, že se takto dají uvolnit pracovní síly, jak pro druhé, tak třetí směny i chybějící pracovníci pro terciární sféru. Dokladem jsou celé obory, které dříve zaměstnávaly značné množství pracovníků a zavedením techniky a nových postupů výroba stoupla, ale počet pracovníků se spíše snížil. Je to kupříkladu oblast zemědělství, je to i železniční doprava, hornictví a další. Dalšímu rozšíření této praxe brání mnohdy subjektivní důvody. Každý uznává uzavírání neproduktivních provozoven jako progresívní do té doby, než se jedná o jeho provozovnu. Ve vlastním případě začne dokazovat nenahraditelnost, dlouholetou tradici, výborné výsledky a další důvody.

Soudružky a soudruzi, uvedl jsem několik příkladů, které dokazují, že rezervy v bilanci pracovních sil máme. Jejich zapojení do národní ekonomiky je náročný politický úkol. Jednotlivá akce nepřinese žádaný efekt. Tento úkol je splnitelný při nekompromisním přístupu všech zodpovědných činitelů a při vyšší náročnosti na řízení. K tomu nás vyzývají usnesení ÚV KSČ, která se zabývala ekonomikou. Jejich plnění je úkol nás všech.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Fryntovi. Slovo má poslanec Buňa, připraví se poslankyně Jánská.

Poslanec SN J. Buňa: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Pri prerokúvaní návrhu štátneho rozpočtu na rok 1975, kapitoly Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy, boli poslanci poľnohospodárskych výborov informovaní aj o úlohách štátneho vykonávacieho plánu v odvetví poľnohospodárstva a výživy na rok 1975 v nadväznosti na vládny návrh rozpočtu federácie i vládne návrhy príslušných kapitol národných rozpočtov.

V tejto súvislosti poslanci vychádzajú zo záverov novembrového pléna ÚV KSČ, ako i z predošle prerokovaných materiálov týkajúcich sa poľnohospodárskej výroby, ktoré sa podrobne zaoberali zabezpečovaním potrieb pre rozvoj socialistickej poľnohospodárskej veľkovýroby. Pritom kládli dôraz na efektívne využívanie vlastných a dovážaných surovín.

Úspešný rozvoj československého poľnohospodárstva v uplynulých štyroch rokoch tejto päťročnice založil veľmi dobré predpoklady pre ďalší intenzívny rozvoj i pre rok 1975. Veľké materiálne i finančné vklady, vývoj dosiahnutý v mechanizácií, intenzite výroby, v úžitkovosti chovu hospodárskych zvierat i zdrojov vo výrobe krmív, samozrejme s iniciatívou pracovníkov v poľnohospodárstve, vytvárajú pre to reálne podmienky.

Rast trhovej poľnohospodárskej výroby, zvlášť obilia a živočíšnych produktov bude i v roku 1975 pokračovať rýchlejšie, než predpokladal pôvodný päťročný plán. Doterajšie dosahované výsledky umožnili, že sme sebestační vo výrobe mlieka, masla, vajec a prakticky i v hydinovom mäse. Rozvoj výroby obilia umožňuje znižovať i dovoz obilia napriek tomu, že rastie i naďalej jeho spotreba, a postupne sa vytvárajú podmienky pre sebestačnosť z vlastnej produkcie.

I napriek tomu všetkému, že bol zaznamenaný celkový pozitívny vývoj poľnohospodárskej výroby a výroby potravín, bude potrebné riešiť problémy, ktoré vznikajú z rozdielnej dynamiky rozvoja živočíšnej a rastlinnej výroby. Zatiaľ čo živočíšna výroba sa rozvíjala rýchlejšie, než vytýčila smernica XIV. zjazdu KSČ, rastlinná výroba, výroba krmív, cukrovka a niektoré technické plodiny sa rozvíjajú pomalšie. Veľmi zlé je práve to, že zaostávanie sa prejavilo zvlášť na úsekoch, ktoré majú priamu nadväznosť na československý zahraničný obchod a zvlášť na kapitalistické štáty. Zvlášť markantné je to vo vývoze cukru a chmelu a pri dovoze bielkovinných krmív a olejnín.

Podľa nášho názoru si takýto stav v budúcnosti nemôžeme ďalej dovoliť a je preto potrebné využiť všetky možné rezervy v našej republike, aby otázka sebestačnosti v potravinách bola čo najskôr vyriešená.

Z tohto hľadiska ako hlavná úloha zaostáva riešenie obilného problému. Samozrejme, ako dobrí hospodári musíme postaviť do popredia racionálne hospodárenie s obilným fondom, najmä v oblasti spotreby jadra na jednotku výroby. Celý rad poľnohospodárskych podnikov doma stále nahrádza nedostatky vo výrobe objemových krmív vysokým podielom skrmovaného obilia alebo zaň požaduje od krmovinárskeho priemyslu kŕmne miešanky pre dojnice a dobytok so značným obsahom draho dovážaných surovín.

Veľmi zásadne musíme v našej republike postaviť otázku výroby olejnatých semien, cukrovky, chmeľu, zeleniny a ovocia. Preto, samozrejme, je nutné vytvoriť takú materiálno-technickú základňu, aby pestovatelia boli schopní náročné úlohy zvládnuť. Tu práve je potrebné zladiť výskum s praxou, rýchle rozšíriť nové pokrokové skúsenosti a metódy do praxe. Schopnosti a skúsenosti našich odborníkov dávajú záruku, že náročné úlohy i v tejto oblasti budú splnené.

Pri realizácii záverov novembrového pléna ÚV KSČ musíme ísť súčasne dvoma smermi. Predovšetkým zabezpečovať dostatok materiálnych prostriedkov pre naše poľnohospodárstvo i potravinársky priemysel. Nemenej dôležitá a závažná je i druhá cesta: zabezpečiť ich efektívne využitie a mobilizovať doterajšie rezervy celého odvetvia poľnohospodárstva.

Pri zabezpečovaní postupnej sebestačnosti v obilovinách musíme ísť zákonite cestou využívania vysokovýkonných odrôd obilnín a tomu zodpovedajúcej techniky, dostatkom priemyslových hnojív a herbicídov, ktoré musíme používať na základe dôkladných rozborov pôdy a rastlín, aby sme ich čo najracionálnejšie využili. Pritom musíme venovať osobitnú pozornosť prenášaniu dobrých skúseností z okresov, podnikov a odborníkov, ktorí dosahujú pri pestovaní vynikajúce výsledky.

Významnou rezervou pre odstránenie rozdielov medzi živočíšnou a rastlinnou výrobou je výroba krmív a ich využívanie. Podstatne väčší dôraz musíme klásť na výrobu objemových krmív, ďatelinovín, na lúky i pastviny, kde naše poľnohospodárstvo má veľké rezervy. Tomu je však potrebné prispôsobiť rozvoj sušiarenstva a granulácie krmív, pretože táto forma dáva možnosť využiť i menej hodnotné jadro s pridaním komponentov a tým i zvýšiť výrobu a biologickú hodnotu krmív.

Nepriaznivý vplyv rastu cien surovín si vyžiadal rozpracovanie a realizáciu antiimportných a racionalizačných opatrení v oblasti spracovania poľnohospodárskych výrobkov a využívania produktov a odpadov, najmä potravinárskeho priemyslu.

Preto považujem za správne, že sa rozvíja úsilie o usušenie čo najväčšieho množstva kŕmneho mlieka a že v pláne sa ráta s dokončením troch sušiarní a so započatím výstavby dvoch sušiarní na mlieko, ktoré je jedným z hlavných domácich zdrojov bielkovin.

Nemálo úsilia bude treba venovať využitiu krvi a jatočných odpadov a ďalších produktov potravinárskeho priemyslu, aby konkrétne racionalizačné akcie, akonáhle budú pripravené, boli urýchlene realizované.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Závery novembrového pléna ÚV KSČ je potrebné uviesť do života. Na to je samozrejme potrebná podpora i z odvetví, ktoré zabezpečujú potreby pre socialistickú veľkovýrobu. My, poľnohospodári, musíme v prvom rade pochopiť, že realizácia záverov novembrového pléna ÚV KSČ je vlastná záležitosť a nutnosť, a je jedinou cestou, ako zabezpečiť úspešnú realizáciu záverov XIV. zjazdu KSČ v oblasti poľnohospodárstva a výživy. V tomto smere sa niesli i rokovania výborov pre poľnohospodárstvo a výživu a v tomto poňatí zameriavajú poslanci svoju činnosť v ďalšom období tak vo výboroch, ako i vo volebných obvodoch.