Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Buňovi. Hovoří poslankyně Jánská, připraví se poslanec Vranic.

Poslankyně SL K. Jánská: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, z předložených nám materiálů vyplývá, že v příštím rozpočtovém období bude jedním z hlavních úkolů, docílit ve srovnání s očekávanou skutečností, v tomto roce téměř o 8 % vyšších rozpočtových příjmů. Jejich dosažení umožní zabezpečit finanční úhradu všech, v příštím roce plánovaných investičních a neinvestičních potřeb rozvoje naší společnosti a vytvoření žádoucího přebytku příjmů nad výdaji, navrženého ve výši 1,3 mld Kčs.

Pohled na strukturu těchto příjmů ukazuje, jak významnou úlohu při jejich celkovém zabezpečení musí splnit předpokládaný výnos daně z obratu, kterou odvádějí naše ústředně řízené organizace a veškeré organizace, které jsou řízeny národními výbory, a družstva. Podle rozpočtových předpokladů by měly dosáhnout výnosy této daně částku 66 mld Kčs, z čehož na organizace ústředně řízené připadne podíl o něco vyšší než 92 %.

Naše veřejnost se mnohdy dívá na úlohu této daně dosti formálně, jako na něco, co je prostě zahrnuto do ceny výrobku, na co je méně vidět a co automaticky plyne ve prospěch státní pokladny. Ve skutečnosti je však tato daň druhým nejvýznamnějším zdrojem státních příjmů a jeho zabezpečení klade nejen na orgány finanční soustavy, ale hlavně na výrobní a obchodní organizace vzhledem k jejich podílu na realizaci plánovaného daňového výnosu značné požadavky.

Chtěla bych proto ve svém diskusním příspěvku poukázat na ty skutečnosti, o kterých soudím, že budou pro vytváření předpokladů naplnění plánovaného přínosu daně z obratu, popř. pro jeho žádoucí překročení významné a které charakterizují náročnost tohoto úkolu.

Spatřuji je především v tom, že na zabezpečení a dosažení přírůstku celkových státních rozpočtů, který je uvažován ve výši 17,6 mld Kčs, se budou odvody výnosů daně z obratu podílet částkou 3,8 mld Kčs, to znamená z více než jedné pětiny. Dále je spatřuji v tom, že potřebné zvýšení výnosů daně z obratu je proti skutečnosti letošního roku vyjádřené růstem o 6,3 %. To znamená dosáhnout v příštím roce rychlejšího tempa v růstu výnosu daně z obratu, než bude činit růst samotných dodávek zboží do tržních fondů.

V praxi to tedy bude znamenat, že o zabezpečení plánovaných příjmů na dani z obratu bude rozhodovat jak zajištění plynulého zásobení našeho vnitřního trhu v předpokládaném objemu, tak zejména závažné změny strukturálního charakteru. Především pak, aby bylo dosaženo takové skladby dodávek, jaká odpovídá objektivním potřebám vývoje naší společnosti a změnám, které souvisejí s růstem příjmů a kupní síly obyvatelstva, s jeho zvyšující se životní úrovní a tomu odpovídající poptávkou po zboží.

Je správné počítat s tím, že tyto kvalitativní změny se v příštím roce mohou projevit s větší intenzitou a že si vyžádají větší přizpůsobivost sortimentu a kvality průmyslového zboží a potravin poptávce spotřebitelů, a to jak u zboží naší výroby, tak i u zboží k nám dováženého, a celkově především u průmyslového zboží dlouhodobějšího spotřebního charakteru.

Výchozí předpoklad zabezpečení plánovaného výnosu daně z obratu spočívá již v základním zaměření struktury celkových dodávek zboží do tržních fondů, které také asi ze ³/₄ celkový výnos daně z obratu ovlivňují. Ta totiž předpokládá, že objem dodávek průmyslového zboží, které je daňově v průměru výnosnější, se zvýší o 7,3 %, zatímco u daňově méně zatíženého zboží potravinářského stoupnou jeho dodávky jen o 3,7 %.

Další předpoklad zabezpečení plánovaného daňového výnosu bude záviset na schopnostech naší výroby. Především pak, aby za součinnosti s obchodními organizacemi dokázala svými výrobky, jimiž bude tržní fondy naplňovat, uspokojovat požadavky spotřebitele na stálou a vysokou jejich kvalitu, na technickou a estetickou úroveň a na jejich funkční vlastnosti a celkovou užitnou hodnotu.

Jak se ukazuje, bude se daná problematika koncentrovat hlavně dvojím směrem. Jednak na stupeň a tempa inovace vyráběného zboží, jednak na jeho kvalitu.

Máme již nemálo příkladů svědčících o tom, jak se v současné době ve výrobních organizacích přistupuje k vytváření a plnění inovačních programů. Tak např. ve výrobních podnicích všeobecného strojírenství, které samo zabezpečuje asi 97 % dodávek strojírenského zboží pro vnitřní trh, je inovováno kolem 20 % vyráběného zboží. Nedávno proběhla v Bratislavě výstava spotřebního strojírenského zboží, která odborným kruhům i spotřebitelům dala příležitost posoudit návrhy modernizace a obměny tohoto zboží a umožnila seznámit se s výsledky plnění inovačních programů a záměrů inovace pro příští rok. V potravinářském zboží je v současné době asi 20 % základních výrobků mladších 5 let, a každoročně se obměňuje sortiment o cca 300 nových výrobků.

Můžeme také s jistým uspokojením konstatovat, že při obměně vyráběného sortimentu nezapomíná většina našich výrobců na potřebu docílení vyšší kvality nově vyráběného zboží. Také výsledky kontrolního hodnocení státních zkušeben dovolují konstatovat, že podíly výrobků v první jakosti se zvyšují a že další převážná část vyráběného zboží má standardní úroveň. Rovněž obchodní složky začaly šířeji uplatňovat svou úlohu ochrany spotřebitele, rozšiřují okruh zboží, u něhož se provádí důsledná přejímka a kontrola jakosti, a soustavněji také začínají sledovat inovační programy dohodnuté již s výrobou a jejich postupné naplňování. To vše přispívá k tomu, že struktura a jakost zboží nabízeného na našem vnitřním trhu se zlepšuje, a že se postupně snižuje i počet některých, z různých důvodů zatím nedostatkových jeho druhů.

Přesto však zůstávají v některých našich oborech a organizacích tempa přístupu k soustavné inovaci výrobků dost rozdílná a nevyčerpávají ještě, jak o tom svědčí některé rozbory, dané možnosti. Některé kontrolní poznatky také signalizují, že k zavádění nových výrobků s vyšší užitnou hodnotou a kvalitou se nepřistupuje všude se stejnou svědomitostí.

Pro příští rok bychom si proto měli zavčas uvědomit, že každý nedostatek a každé prodlení přináší určité škody a ztráty pro naše hospodářství, a ty bychom právě v příštím roce při určité napjatosti finančních zdrojů a potřeb, o které zde bylo hovořeno, potřebovali co nejméně. Obvykle bývá možné je zaznamenat a vyčíslit, ale to, co spočítat dobře nejde, a co bývá podle našich zkušeností svými důsledky daleko horší, to bývají škody politické a neméně i ztráta tempa.

Všechny následné rozbory a kontroly již nepomohou zlepšit technickou úroveň a kvalitu zboží dodávaného do obchodní sítě. Úroveň dodaných výrobků vždy byla a zůstane především věcí celkové úrovně našich výrobních podniků a jejich závodů a útvarů. Skutečností je, že v našich podnicích se zvýšil technologický režim a dozor, že se zavedla jak průběžná, tak i opakovaná kontrola kvality produkce, že se mnohde zvýšil i počet útvarů a míst, která mají zabezpečovat vysokou úroveň přípravy a jakosti produkce. Přesto se však ještě setkáváme s případy odchylek od stanovených technických norem či od provedení předloženého k tzv. povinnému hodnocení a při rozboru zjišťovaných nedostatků se setkáváme s případy spoléhání se na to, že někde někým nějaká kontrola již asi musela být provedena.

Myslím, že v názorech některých našich pracovníků ve výrobě není dost doceňován politický význam vysoké náročnosti na úroveň výrobků a jejich kvality a že její podstata je někdy zužována jen na problémy technické.

Vzhledem k náročnosti úkolů příštího roku a zvláště významu inovace výrobků a jejich vysoké kvality pro zabezpečení závažných potřeb naší ekonomiky by asi nebylo na škodu věci, považovat dosahovanou úroveň kvality příštích výrobků a zvláště výrobních novinek, spolu s dosaženou mírou inovace, za určité měřítko vyspělosti výrobců a používat je pak jako kritéria při celkovém hodnocení kvality práce hospodářského vedení a celkově dosažených hospodářských výsledků. Děkuji vám.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Jánské. Slovo má poslanec Vranic, připraví se poslanec Kakos.

Poslanec SL J. Vranic: Vážené súdružky, vážení súdruhovia! Odvetvie palív a energetiky, ktorého hlavnou úlohou je bezporuchové zásobovanie národného hospodárstva palivami a energiou, predstavuje v štátnom rozpočte významnú kapitolu, pretože jeho príjmy predstavujú 5,8 mld Kčs a výdavky temer 7,3 mld Kčs. Chcel by som sa zmieniť o niektorých otázkach hospodárnosti v tejto oblasti.

Naše národné hospodárstvo je v tomto roku dobre zásobené pevnými palivami. Baníci pracujú dobre a plnia svoje úlohy a hľadajú nové cesty, ako znižovať náklady na ťažbu a znižovať spotrebu materiálu. Je predpoklad, že v budúcom roku zaistia dostatok pevných palív i v štruktúre a akosti tak ako treba. Podľa doterajšieho vývoja národné hospodárstvo bude potrebovať v roku 1975 zhruba o 5 mil. ton uhlia menej, ako predpokladal plán piatej päťročnice. To je pozitívny výsledok racionalizácie potreby palív. Aby sa však ťažba uhlia nebrzdila a mohla byť dodržaná plánovaná hospodárnosť, nemali by sa opakovať nedostatky tohto roka. V letných mesiacoch bol totiž malý záujem občanov o predzásobenie uhlím a tak Uhoľné sklady nepredali toľko uhlia, koľko bolo treba. Na jeseň sa zase vagóny použili pochopiteľne prednostne na odvoz repy a zemiakov, takže sa uhlia doviezlo menej. V súčasnej dobe je doprava dlžná baniam 47 000 vagónov proti plánu a Uhoľné sklady majú nižšie stavy zásob. Pokiaľ nebude hneď od začiatku tuhá zima, doprava bude rýchlejšie pristavovať vagóny a zásoby sa doplnia. Je to zbytočne drahšie, je to nehospodárne. V letných mesiacoch sa nevyužili ani vagóny ani ťažobné kapacity a teraz sa šturmuje. Taká nehospodárnosť sa prejaví i v štátnom rozpočte a spoluvinníkmi sú všetci, ktorí si v letných mesiacoch neodobrali aspoň časť paliva na zimu.

V elektrickej energii nemáme takú priaznivú situáciu ako pri pevných palivách. Nemáme také veľké rezervy v kapacitách, aby sme mohli pokryť veľkú spotrebu v špičkách ráno a večer. Spotrebu musíme rozložiť, pokiaľ je to možné, na celý deň rovnomerne. Elektrárne však musia pracovať spoľahlivo. Nie je napr. únosné, aby sa nám opakovali poruchy a havárie, ktoré boli tohto roku. Boli to poruchy najmä v kotolnej časti elektrární a boli zavinené z prevažnej časti nekvalitnými výrobkami zo strojárskych závodov a sčasti malou starostlivosťou o údržbu, čím vznikali veľké finančné straty za opravy, ale vznikali aj škody vo výrobných závodoch. Závody museli mimoriadne obmedzovať spotrebu elektriny, zastavovať niektoré veľké spotrebiče a hľadať náhradné a drahšie riešenie. To všetko sa nám nepriaznivo premieta do nákladov, do hospodárnosti a do rozpočtu. Elektrina bude vôbec v budúcom roku značne ovplyvňovať efektívnosť a hospodárnosť pri plnení plánu. Bude záležať na spoľahlivosti dodávok elektriny, ktorú by mali kvalitnou a obetavou prácou zaistiť všetci pracovníci elektrární. Okrem toho musíme s elektrinou veľmi starostlivo hospodáriť a to tak v priemysle, ako aj v domácnostiach. Musíme všetci rozmýšľať, ako ušetriť čo najviac elektriny. Každý by mal začať od seba a nespoliehať sa, že šetriť budú tí druhí. Programy racionalizácie a zlepšovateľské hnutie by mali s plnou vážnosťou a pohotovo realizovať námety, ktoré znamenajú efektívnejšie využívanie elektrickej energie. Opatrenia na úsporu jednotlivých druhov palív sa musia robiť premyslene. Nemalo by napr. zmysel znížiť dodávku tepla pre hromadné vyhrievanie bytov tak, že by potom občania používali vo veľkom rozsahu elektrické telesá na prikurovanie. Tým by sa zvýšila spotreba elektriny práve v čase energetických špičiek a museli by sme obmedzovať výrobu so všetkými dôsledkami pre národné hospodárstvo.

Keď hovoríme o efektívnom využívaní palív a energie na dosahovanie úspor v národnom hospodárstve a na rast produktivity práce, musím pripomenúť ešte jednu dôležitú funkciu, ktorú musia organizácie ministerstva palív a energetiky zaistiť pre svojich odberateľov.

Je to spoľahlivosť v dodávkach všetkých druhov energie a zaručené vopred dohodnuté množstvo. Uviedol by som príklad zo svojho volebného obvodu. Slovenské magnezitové závody používajú zemný plyn ako technologické palivo, to znamená, že jeho spotreba by mala byť v podstate rovnomerná počas celého roka. Podnik však dostal prídel v 3. štvrťroku 29 % z celoročného množstva a vo 4. štvrťroku 22 %. To znamená, že podnik musí robiť veľké opatrenia vo výrobe, aby túto nerovnomernosť mohol dodržať. Horšie však bolo to, že ani uvedené množstvo nie je rovnomerne dodávané. Napríklad začiatkom novembra dostával podnik prídel 159 000 m³ plynu na deň. V druhej dekáde len 129 000 m³ a v tretej dekáde 230 000 m³, čo je skoro dvakrát toľko ako v druhej dekáde. Pre podnik by to znamenalo odstaviť v druhej dekáde 12 šachtových a 2 tunelové pece a pre 800 pracovníkov prideliť náhradnú prácu. Nakoniec sa podarilo po celom rade rokovaní v priebehu mesiaca dojednať čiastočnú úpravu. Každý si iste vie predstaviť, k akým stratám a nehospodárnosti pri tomto prideľovaní energie dochádza vo výrobných závodoch. Nehovorím tento príklad preto, aby som tu intervenoval za rovnomerné dodávky plynu pre Slovenské magnezitové závody.

V svojom vystúpení by som chcel poukázať na rezervy, ktoré ešte máme na všetkých stupňoch a ktoré možno využiť pre rast efektívnosti nášho národného hospodárstva a vytvorenia ďalších zdrojov, s ktorými počíta štátny rozpočet na r. 1975. Vyžaduje to zlepšiť riadenie a odstraňovať nedostatky a byrokratizmus v organizácii, musíme získať každého pracovníka, každého občana, aby poctivou, svedomitou a iniciatívnou prácou sa podieľal na plnení úloh plánu na rok 1975. Ďakujem vám za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Vranicovi. Prosím poslance Kakose.

Poslanec SL F. Kakos: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, úkoly příštího roku, tak jak je formuluje předložený návrh státního rozpočtu, jsou náročné. Orientují pozornost nejen k metodám jeho realizace, ale nutí i ke konfrontaci výšky cílů se zkušenostmi z dosavadního způsobu zabezpečování hospodářských úkolů včetně reálných možností mobilizace rezerv.

Je správné a všestranně odůvodnitelné, že rozpočet pro rok 1975 v prvé řadě sleduje zabezpečení rovnovážného chodu ekonomiky při zachování většiny dlouhodobých kladných trendů v růstu produkce, tvorby národního důchodu, životní úrovně apod.

Za druhé pak ve vytvoření žádoucího prostoru pro rozvojový program ekonomiky, který by měl vnést potřebnou dynamiku do celého procesu zvyšování efektivnosti všech ekonomických dějů.

Obtížnost úkolů obou těchto skupin ovlivňují stejné faktory. Při dosavadním pojetí celého systému organizace a řízení sem zejména patří vyčerpanost zdrojů extenzívního růstu, tedy volných pracovních sil, vyčerpanost dostupných materiálových a energetických zdrojů, všeobecně známý vývoj cen surovin a energií na světových trzích.

Zajištění podmínek pro bezporuchové fungování všech oblastí našeho společenského a hospodářského života si tedy vynucuje vytvořit určité ochranné bariéry před intenzitou vnějších vlivů. Obrací pozornost na hledání vnitřních rezerv, které ekonomice vznikají z napojení na mezinárodní dělbu práce za nových podmínek.

Tomuto cíli plně odpovídají snahy o omezení dovozů, zvyšování domácí surovinové základny, snižování materiálové, mzdové a energetické náročnosti produkce. Tedy politika úspornosti a intenzifikace ve všech oblastech hospodářského života tak, jak je v plánu zakotvena.

Vytvoření dostatečně širokého prostoru pro rozvojový a skutečně dynamický program však vyžaduje zesílit tlak mezinárodní směny jako silného motivačního a rozvojového faktoru.

Znamená to, že program rozvoje v roce 1975 musí uvést do pohybu rezervy, které se dlouhou konzervací staly natolik samozřejmou součástí hospodářského i společenského života, že k jejich uvedení do pohybu bude nezbytné překonat mnoho objektivních a ještě více subjektivních překážek.

Tato cesta je nezbytná, protože realizace úkolů cestou nižšího stupně obtížnosti plnění je s to zajistit pouze setrvání na dnešní úrovni. Přitom nová generace chce žít na úrovni odpovídající zítřku, pro který již dnes musíme položit odpovídající základny.

Předložený finanční plán vychází z předpokladů, že v národním hospodářství jsou rezervy v požadované výši. Důkazem toho je, že kupř. uvažuje s přírůstkem 13,5 mld Kčs zisku dosaženého snížením materiálových nákladů a růstem výkonů. Předpokládám, že orgány státní správy mají připraveny a vhodnou formou sdělí hospodářským organizacím metody směřující k dosažení těchto výsledků již proto, že v opačném případě nelze vyloučit hledání únikových, snadnějších cest plnění státního úkolu, ať již snahou o zvyšování cen, či nežádoucí pohyb sortimentu směrem k dražším výrobkům apod.