Chtěla bych se zde pozastavit a položit otázku, v jaké míře využíváme zemědělských škol pro výzkumnou činnost. Dělba práce mezi školami a pracovišti akademií věd by přispěla k formování nových, vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří v budoucnu převezmou odpovědné řídící funkce. Vědeckotechnická základna plní nezastupitelnou úlohu při rozvíjení vědeckotechnické revoluce. Čím více bude socialistická inteligence chápat své poslání a přispívat svými schopnostmi k rozvoji společnosti, tím významnější místo v ní zaujme a získá prostor pro svou tvůrčí práci. Bez tvůrčí práce a aktivity inteligence by nebylo rozvoje vědy a techniky, právě tak jako bez obrovské práce dělníků a rolníků by objevy vědy a techniky musely ležet ladem.

Na tyto otázky je a bude i nadále zaměřena pozornost našich zemědělských výborů. Systematickou kontrolou chceme přispět k realizaci usnesení našeho výboru ze září a pléna Sněmovny lidu z října m. r. a k plnění úkolů v oblasti vědeckotechnického rozvoje. Musíme dosáhnout toho, aby ve smyslu jednání listopadového pléna ÚV KSČ letošního roku i výsledky vědy a výzkumu aktivněji než doposud ovlivňovaly další rozvoj odvětví zemědělství.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Kuželovej. Udeľujem slovo poslankyni Kolářovej. Do rozpravy sa pripraví poslanec E. Trávníček.

Poslankyně SL R. Kolářová: Vážené soudružky a soudruzi, stranické a státní orgány věnují v posledním období zvýšenou pozornost vývoji naší populace. Byla přijata celá řada významných sociálně ekonomických opatření, která bezesporu výrazně přispěla k tomu, že můžeme dnes konstatovat, že vývoj porodnosti u nás dosáhl nebývalého vzestupu. V referátě na listopadovém plénu ÚV KSČ se konstatuje, že se letos narodí přibližně o 60 tisíc dětí víc než v roce 1970 a bude to nejvíce od roku 1947.

Jistě z tohoto vývoje máme všichni radost. Nemůžeme se však spokojit pouze s tímto příznivým výsledkem, ale jako dobří a starostliví hospodáři se musíme postarat o to, abychom našim dětem a jejich rodinám zabezpečili potřebnou společenskou pomoc, abychom napomáhali rodinám vytvářet co nejpříznivější podmínky pro výchovu dětí. Tím současně můžeme účinně působit, aby se zvyšoval počet rodin s dvěma, ale zejména se třemi dětmi.

Když dnes projednáváme návrh státního rozpočtu, chtěla bych se pozastavit u některých výdajových položek, které právě umožňují, aby i nadále v roce 1975 byla trvale poskytována celá široká škála finanční pomoci státu rodinám s dětmi. Jsou to například výdaje na výplatu rodinných přídavků, mateřských příspěvků, finanční pomoc při narození dítěte, novomanželské půjčky, dotace k cenám dětského zboží, slevy na nájemném, na úhradě poplatků v jeslích, mateřských školách, ve školních jídelnách apod.

Již v současné době dosahují celkové náklady, které na společenskou pomoc rodinám s dětmi ve všech formách vynakládáme, asi 25 mld Kčs; z toho přímá peněžní pomoc představuje téměř 14 mld Kčs. Největší položku z této částky tvoří výdaje na rodinné přídavky. A protože nám narůstají rodiny s dvěma dětmi, a my si všichni přejeme, aby tento trend byl zaznamenán v roce 1975 i u rodin s třemi dětmi, znamená to, že narůstají tyto výdajové položky v našem rozpočtu. Z údajů, které máme k dispozici víme, že se zvýšil počet dětí, na které byly vypláceny rodinné přídavky, o více než 40 tisíc dětí a že došlo i k růstu počtu vyplacených rodinných přídavků na dvě děti o necelých 30 tisíc, což se výrazněji musí projevit i v rozpočtových výdajích této skupiny, neboť na dvě děti vyplácíme už 430 Kčs, zatímco na jedno 90 Kčs. Správně je tedy počítáno s růstem výdajů dávek nemocenského pojištění o 3,5 % jak se uvádí v návrhu rozpočtu.

Podle zákona č. 99 z roku 1972 byly také zvýšeny příplatky k přídavkům na děti na 300 Kčs měsíčně, jsou-li děti invalidní. Početně nejde o velkou skupinu dětí a v rozpočtu nehraje velkou roli. Ale přece jen se musíme pozastavit nad tím, že narůstá počet invalidních dětí z celkového počtu dětí, na které se vyplácejí přídavky. V roce 1970 to bylo 0,24 % a v letošním roce je to 0,36 % dětí. Protože nám jde nejen o kvantitivní hlediska vývoje populace, ale i o to, aby se rodily duševně i fyzicky zdravé děti, bude asi správné, aby i těmto otázkám byla věnována náležitá pozornost a aby také byly podle společenské potřeby využity rozpočtové prostředky na zabezpečení všestranné péče invalidních dětí, včetně dostatečných kapacit léčebných zařízení a domovů, v nichž by tyto děti měly možnost připravovat se na specifická povolání. Lépe však bude, podaří-li se této invaliditě předcházet.

Když jsme projednávali ve výborech pro sociální politiku otázky vývoje populace, konstatovali jsme, že je třeba operativně zabezpečit dostatek lůžek v porodnicích a ženských odděleních tak, aby byla zabezpečována a dále prohlubována ústavní a mimoústavní péče o matku a novorozence. Myslím si, když dokážeme dobře a účelně hospodařit s prostředky, které stát na zdravotní péči poskytuje a které rok od roku narůstají a pro rok 1975 již překročily částku 15,5 mld Kčs, dokážeme také zabezpečit, aby zdravotní péče novorozeňatům i jejich maminkám se opravdu zkvalitnila.

Nemalé starosti nám působí téměř trvalý nedostatek kapacit jeslí, který se v posledním období ještě prohloubil zvýšenou porodností. Současná kapacita těchto zařízení se pohybuje okolo 70 tisíc míst a ke konci letošního roku by mělo být dosaženo pro děti do 3 let asi 82 tisíc míst v jeslích a jeselských zařízeních. Ukazuje se, že to je opravdu málo; potřeba podle počtu nevyřízených žádostí o umístění dětí do těchto zařízení je daleko vyšší.

Při projednávání těchto otázek v našich výborech poslanci upozorňovali na naléhavost tohoto, pro další populační vývoj tak závažného problému.

Když zde dnes o tom hovořím, uvědomuji si, že jsou tyto skutečnosti vládě ČSSR známé a že v tomto smyslu byla již přijata konkrétní usnesení vládních orgánů. Uvědomuji si rovněž, že populační politika našeho státu musí být plně v souladu s našimi ekonomickými možnostmi. V tomto smyslu byly tyto otázky projednávány i na schůzi předsednictva Federálního shromáždění.

Návrh rozpočtu s rozšiřováním kapacit těchto zařízení počítá a je to plně na místě, avšak domnívám se, že jen tímto postupem se nepodaří tento problém zcela vyřešit.

Chtěla bych připomenout, že by bylo potřebné ve větší míře než dosud zainteresovat na budování jeslí i mateřských škol závody a JZD a tak napomoci k urychlenému řešení tohoto, společensky velmi závažného problému.

Na řadě příkladů z volebních obvodů by bylo možné doložit, že ne vždy rozhodující stránkou, zda se tato zařízení budou nebo nebudou stavět, nejsou finanční prostředky, ale i pochopení funkcionářů národních výborů a řídících hospodářských pracovníků pro tyto potřeby a odhodlání operativně a iniciativně je řešit.

Myslím, že i my, poslanci Federálního shromáždění ve svých volebních obvodech bychom mohli napomoci v řešení tohoto problému tím, že budeme ve své politické práci věnovat těmto otázkám patřičnou pozornost, aby se tak stala předmětem trvalé pozornosti všech funkcionářů, kteří ve své pravomoci mohou o těchto otázkách rozhodovat.

Na závěr svého diskusního vystoupení bych chtěla ocenit, že rozpočet, tak jak nám byl předložen k projednávání, vytváří v oblasti zdrojů dostatečné předpoklady k tomu, aby plánované výdaje na zabezpečení populační politiky našeho státu byly plně zajištěny. Tato opodstatněná starost naší společnosti o rozvíjení životní úrovně rodin s dětmi přispívá k upevňování jejich sociálních a životních jistot. To je také zcela v souladu s úkoly, které v této oblasti vytyčilo listopadové plenární zasedání ÚV KSČ. Záleží tedy na nás všech, abychom přiložili ruku k dílu a pomohli tyto cíle ústředního výboru uskutečňovat.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdružke Kolářovej a udeľujem slovo poslancovi Emilu Trávníčkovi.

Poslanec SN E. Trávníček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v příštím roce bychom chtěli, jak to vyjadřují úkoly zapracované do vrcholných národohospodářských plánů příštího roku, úspěšně dovršit realizaci záměrů celé páté pětiletky a zabezpečit dobrou výchozí základnu přechodu do období další pětiletky.

To, co zde bylo řečeno o podmínkách dalšího rozvoje naší společnosti a o jejích potřebách v příštím roce ukazuje, jak závažné úkoly a problémy se do posledního roku probíhající pětiletky soustřeďují.

Zabezpečit jejich naplnění, dosáhnout vytyčených cílů a úspěšně se přitom vypořádat i s problematikou nových, zvláště pak vnějších podmínek dalšího rozvoje naší ekonomiky, to vše si na mnoha jejích úsecích a v řídící oblasti vyžádá skutečně nový, důslednější a rozhodnější postup. Jeho společnou - možno tak říci - základnou bude snaha zmobilizovat dosažitelné rezervy ekonomiky a řízení, zabezpečit vysokou úroveň tvorby zdrojů, využít možností prohloubení hospodárnosti a celkově dosáhnout vyšší efektivnosti našeho národního hospodářství.

Řekl bych, že zvlášť velké pozornosti všech orgánů hospodářského řízení si vyžádá zabezpečení progresívně plánovaného růstu zisku, a to zvláště po stránce vytváření podmínek, vedoucích ke snížení celkových nákladů a působících na zhospodárňování výroby.

V tom směru budou tvorbu plánované výše zisku ovlivňovat hlavně tendence dalšího vývoje materiálových a jiných nákladů a dále náklady na mzdy a ostatní osobní výdaje, které se ukazují nejprogresívnější složkou v oblasti nákladů, neboť jejich růst je zatím v poměru k tempu růstu výkonů podstatně pomalejší. Pozornosti si však zasluhuje i vývoj ostatních nákladů a výdajů, tedy zejména bankovních úroků z provozních a investičních úvěrů, jakož i pojistného a ostatních plánovatelných položek finančních nákladů, jehož tempo růstu je na příští rok plánováno 6 %, tedy prakticky ve stejné výši, v jaké je plánován růst upravených výkonů.

Velmi pozitivně se na zabezpečení progresívně stanovených úkolů v tvorbě zisku a při snižování nákladů ve výrobní sféře a v nevýrobní sféře mohou projevit opatření vlády z října tohoto roku, budou-li důsledně prováděna a dodržována. V řadě případů jde u nich o výdaje, na které i naše veřejnost často citlivě reaguje. Mám zde na mysli zejména různé výdaje na cestovné při domácích a zahraničních cestách, různé ty odměny za přednášky a expertízy či za příspěvky do časopisů, některé výstavní akce, míru spotřeby pohonných hmot, režimy výprodejových akcí a podobně i růst výdajů v našich rozpočtových organizacích za nakupovaný materiál a tendence dalšího růstu řídicího a správního aparátu, kterým je nutno zavčas čelit.

Myslím si, že v souvislosti s potřebou zhospodárnění výdajů na cestovné by se celá řada našich organizací měla zvlášť zamyslet i nad způsobem, jakým jsou pořádána různá školení a kursy a jaká bývá jejich kvalita a přínos. Některé organizace si zvykly pořádat tyto akce na místech vzdálených a režijně nákladných a přitom ne vždy je dosažený přínos školení úměrný celkově vynaloženým nákladům.

V úsilí o zabezpečení vyšší úrovně efektivnosti národního hospodářství a při prohlubování hospodárnosti musí naše hospodářské organizace věnovat potřebnou pozornost i dalším kategoriím výdajů nevýrobní povahy a také vývoji výdajů za služby nevýrobní povahy. Zmíněná opatření vlády sledují v této oblasti zejména dosažení přiměřenějších a účelnějších výdajů na různé náborové příspěvky a nákladové paušály, jakož i za propagaci a reklamu, kdekoliv prováděnou.

Neméně vážně by se měly naše hospodářské organizace v příštím roce zamýšlet i nad další složkou jejich finančních výdajů, jakou představují manka a škody, zjištěné při realizaci jejich úkolů, či zaplacené jimi penále a pokuty. Měly by se jimi zabývat zejména proto, že jde o zcela neproduktivní výdaje, které většinou ukazují na různé a mnohdy vážné nedostatky v činnosti podniků, na nedostatky v péči o svěřený jim socialistický majetek a jeho ochranu atd.

Všechny tyto výdaje neproduktivní povahy dosáhly v roce 1971 5,5 mld Kčs, v následujícím roce 4,7 mld Kčs a v minulém roce částky 4,4 mld Kčs. V letošním roce za první tři čtvrtletí dosahují 2,6 mld Kčs. Dalo by se tedy říci, že od roku 1971 se tyto výdaje postupně snižují a v tom smyslu z hlediska potřeb našeho finančního hospodářství příznivě vyvíjejí.

Avšak i v této oblasti se, podobně jako tomu je jinde, skrývají za celkově příznivým vývojem některé negativní jevy, které signalizují, že zdaleka není ještě vše v pořádku.

Tak např. manka a škody zjištěné za první tři čtvrtletí 1974 jsou ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vyšší o 14,8 % a i pokuty a penále jsou vyšší o 2,4 %. Zvlášť výrazně se v letošním roce zejména zvýšila manka a škody zjištěné v organizacích energetiky, v organizacích chemického průmyslu a ve zdravotnictví a relativně o desítky procent též v oblasti zahraničního, obchodu (zatím bez organizací umístěných ve zničeném Veletržním paláci), u státních statků a organizací zemědělského nákupu a u národních ministerstev průmyslu.

Podobně výdaje za pokuty a penále vykázaly větší růst zejména u spojů, dopravy a chemického průmyslu. Relativně největší zvýšení představují při indexu 368 pokuty a penále u ministerstev školství.

Uváděné skutečnosti naznačují potřebu věnovat nemenší pozornost také všem podmínkám, které mohou v příštím roce neplánovitě ovlivňovat vznik a míru všech těchto neproduktivních výdajů, zejména věnovat zvýšenou pozornost zkvalitnění konkrétní organizátorské, rozhodovací a kontrolní činnosti s cílem předcházet možnému vzniku těchto nežádoucích výdajů.

Závěrem bych se chtěl leště zmínit o jednom dalším faktoru, ovlivňujícím míru různých ztrát a výdajů, totiž o vytváření podmínek pro bezpečnou práci v našich závodech. Je jistě potěšitelné, že proti předešlému roku je u nás počet úrazů v prvních třech čtvrtletích nižší asi o 8 a půl tisíce případů a že také v důsledku toho můžeme denně vyrobit více zboží v hodnotě několika desítek milionů Kčs. Avšak i přes tyto úspěchy se musíme dívat na pracovní úrazovost jako na stále vážný společenský problém. Jen letos s ní spojená absence pracovníků připravila naši společnost v hodnotě výroby asi o 1,6 mld Kčs a další náklady vznikly prostojem výroby, léčením a rehabilitací postižených a v některých případech i v souvislosti s následným sociálním zajištěním.

Jestliže budeme proto v příštím roce uplatňovat zvýšené nároky na úroveň řízení a hledat zdroje a rezervy ke zvládnutí rostoucích úkolů, pak se přimlouváme též o to, aby péče o bezpečnou práci se stala skutečně nedílnou součástí každodenního řízení a nebylo v ní připuštěno jakékoli podceňování a nedodržování základních požadavků.

Soudružky a soudruzi, to, co jsem zde ve svém vystoupení přednesl, vystupuje zvlášť do popředí po listopadovém plénu ÚV KSČ, kde generální tajemník ÚV KSČ soudruh Husák ve zprávě zvlášť zdůraznil potřebu dosáhnout vysoké hospodárnosti a efektivnosti národního hospodářství.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem. Poslanec Trávníček vystúpil ako posledný z prihlásených rečníkov. Súdružky a súdruhovia, praje si ešte niekto slovo? (Nikdo.) Nikto.

Vyhlasujem rozpravu za skončenú. Žiadam súdruha ministra Léra o záverečné slovo.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, plnění úkolů v roce 1975 bude velmi náročné. Rozhodující úlohu zde bude mít, jak zdůraznilo listopadové plénum ÚV KSČ, řízení, jeho kvalita, důslednost, konkrétnost, iniciativní přístup k řešení všech úkolů a problémů.

Vláda si je plně vědoma této skutečnosti a proto přijala řadu konkrétních opatření na úseku investiční výstavby, zahraničního obchodu, zajištění vnitřního trhu, jakož i soubor opatření ke zvýšení efektivnosti a hospodárnosti na všech úsecích národního hospodářství, aby úkoly plánu a rozpočtu na příští rok byly splněny.

Vláda oceňuje, že projednávání státního rozpočtu na příští rok ve Federálním shromáždění se neslo duchem velké náročnosti a že poznatky poslanců, obsažené v jejich vystoupeních ve výborech i dnes na plénu podporují úsilí vlády. Této podpory si vláda velmi váží. Jsme přesvědčeni, že společným úsilím všech pracujících pod vedením Komunistické strany Československa velmi náročné, ale reálné úkoly v roce 1975 budou splněny, a že tak společně úspěšně dovršíme splnění celé naší 5. pětiletky.