Úterý 17. prosince 1974

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem s. ministrovi. Praje si slovo spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec Belko? (Ano.)

Zpravodaj poslanec SL ing. J. Belko: Vážené súdružky a súdruhovia, obsah rozpravy je v súlade s predloženým návrhom rozpočtového zákona a preto odporúčam Snemovne ľudu tento schváliť. Súčasne odporúčam, aby prednesené námety v rozprave boli podľa možnosti využité pri konkretizácii záverov novembrového pléna ÚV KSČ v príslušných orgánoch a organizáciách.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Belkovi. Praje si slovo spoločný spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Křenek? (Ano.)

Zpravodaj poslanec SN ing. D. Křenek: Soudružky a soudruzi poslanci, také já jsem toho názoru, že rozprava, provedená k návrhu rozpočtového zákona byla v souladu s jeho obsahem a doporučuji proto Sněmovně národů tento zákon přijmout. Rovněž příslušné orgány České národní rady a Slovenské národní rady, které se návrhem tohoto zákona zabývaly, se vyslovily pro jeho přijetí.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Křenkovi.

Súdružky a súdruhovia, môžeme teraz pristúpiť k hlasovaniu o vládnom návrhu.

Zisťujem, že v zasadacej sieni je prítomných 164 poslancov Snemovne ľudu, 61 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 62 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Konštatujem, že obe snemovne sú spôsobilé uznášať sa.

Upozorňujem, že pri hlasovaní o štátnom rozpočte platí, podľa článku 42 odsek 2 písm e) ústavného zákona o československej federácii zákaz majorizácie. Preto v Snemovni národov hlasujú oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Prosíme najskôr o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s vládnym návrhom zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1975, podľa návrhu spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Konštatujem, že s návrhom súhlasia všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Žiadam teraz o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1975, podľa návrhu spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Rovnako všetci poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike zákon schválili.

Snemovňa národov prijala zákon jednomyseľne.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s vládnym návrhom zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1975, podľa návrhu spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto aj poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.

Pretože obe snemovne prijali zhodné uznesenie, konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1975. (Potlesk.)

Súdružky a súdruhovia, prikročíme k ďalšiemu bodu programu

V

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Dohovor a uplatňovaní noriem Rady vzájomnej hospodárskej pomoci, podpísaný v Sofii dňa 21. júna 1974 (tlač 60)

Za vládu Československej socialistickej republiky odôvodní návrh minister pre technický a investičný rozvoj Ing. Ladislav Šupka.

Ministr pro technický a investiční rozvoj ČSSR ing. L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, předložená Úmluva o uplatňování norem RVHP je významným krokem při uskutečňování Komplexního programu mezinárodní socialistické integrace. Zavádění jednotných technických norem v celém socialistickém společenství je totiž nezbytným předpokladem pro další rozvoj mezinárodní kooperace a specializace mezi socialistickými zeměmi. Úmluva byla podepsána představiteli členských států Rady na jejím 28. zasedání v Sofii v červnu letošního roku. Současně byl přijat také Statut norem RVHP, který stanoví obsah norem a základní procedurální pravidla tvorby a schvalování norem v orgánech RVHP. Úmluva obsahuje také ustanovení o ratifikaci a určuje, že depozitářem ratifikačních listin je sekretariát Rady, který také Úmluvu předloží k registraci u Organizace spojených národů.

V čem tedy spočívá význam úmluvy? Především v tom, že vytváří nezbytný předpoklad pro další rozvoj mezinárodní kooperace a specializace, od výzkumu až po výrobu a mezinárodní směnu. Normy RVHP budou podle úmluvy přímo závazné ve spolupráci mezi členskými státy RVHP a jejich organizacemi, včetně příslušných právních výsledků, to je ve smluvně právních vztazích, které vznikají na základě dohod, smluv a kontraktů o specializaci a kooperaci výroby, o vzájemných dodávkách a obchodu, o vědeckotechnických a experimentálních pracích, jakož i o pracích stavebních, montážních atd.

Normy RVHP budou tedy první jednotné předpisy přímo závazné v mezinárodním hospodářském styku členských zemí Rady a jejich organizací. Proto je také do dohody zapracována klauzule, že smluvní strany mají právo prohlásit, že určitých jednotlivých norem nepoužijí, popřípadě od jednotlivých norem nebo od celé úmluvy odstoupit.

Z plné a bezprostřední závaznosti norem RVHP v mezinárodní spolupráci jsou možné dvě výjimky:

1. tehdy, když národní normy obsahují vyšší kvalitativní ukazatele, ale při zachování požadavků zaměnitelnosti a technické slučitelnosti výrobků. V těchto případech platí norma RVHP jako spodní limit kvalitativních ukazatelů;

2. tehdy, když smluvní strany dají souhlas k výjimkám z hodnot a požadavků stanovených normami RVHP. To znamená, že normy platí jen tehdy, jestliže se konkrétní smluvní partneři nedohodnou jinak.

Normy RVHP jsou přímo závazné pouze v mezinárodním styku. Uvnitř národních ekonomik se postupuje výhradně podle zákonodárství a předpisů jednotlivých členských států.

Podle příslušných ustanovení úmluvy (čl. 1, odst. 6) se uplatněním normy RVHP uvnitř národních ekonomik rozumí:

- vydání normy RVHP jako národní normy beze změn a úprav, nebo

- uplatnění normy RVHP v národních normách - v jedné nebo v několika, při zabezpečení shodnosti ukazatelů, nebo

- uplatnění normy RVHP v národních normách - v jedné nebo v několika, s odchylkami směrem k vyšší kvalitě, avšak při zachování požadavků zaměnitelnosti a technické slučitelnosti.

Podle těchto zásad je možno v ČSSR postupovat při uplatňování norem RVHP podle zákona č. 96 z roku 1964 o technické normalizaci. Znamená to ovšem, že již návrhy norem RVHP budou vnitrostátně plánovány, připravovány a projednávány podle ustanovení tohoto zákona a současně v souladu s Úmluvou a Statutem norem RVHP tak, aby po jejich schválení je bylo možno vydat buď jako naše technické normy nebo je promítnout do stávajících technických norem.

V některých případech nebude nutné žádnou novou čs. normu vydávat, ani dosavadní měnit.

Pro přípravu stanovisek k návrhům norem RVHP mají být (podle připravovaných metodických pokynů, které schválí Stálá komise Rady pro normalizaci) stanoveny závazné lhůty. V rámci těchto lhůt bude třeba u nás návrh normy projednat s příslušnými orgány nebo organizacemi a podle potřeby uplatnit v pracovních orgánech RVHP naše stanoviska.

Vnitrostátní postup projednávání návrhu norem RVHP bude nutno přizpůsobit lhůtám projednávání v orgánech RVHP. Může to vyvolat potřebu zúžit počet účastníků normalizačního řízení na nejdůležitější orgány a organizace, což však i z hlediska naší dosavadní praxe a budoucích potřeb bude užitečné.

Poněvadž normy RVHP budou ve Stálé komisi pro normalizaci schvalovány bez jakýchkoliv výhrad k obsahu norem, bude nutno odpovědně připravovat stanoviska k návrhům norem v rámci našeho vnitrostátního připomínkového řízení.

Příprava návrhu norem RVHP, zpracovávání stanovisek k návrhům předkládaných ostatními členskými státy, provádění změn v platných československých technických normách a kolidujících právních předpisech bude shodné s dosavadním postupem při tvorbě státních a oborových norem.

Poněvadž při přípravě plánu, projednávání a schvalování návrhu norem RVHP se bude uvnitř ČSSR postupovat podle ustanovení zákona č. 96 z roku 1964, ale bude třeba současně dodržovat i příslušná ustanovení Úmluvy a Statutu norem RVHP, připravil Úřad pro normalizaci a měření návrh zásad postupu při přípravě norem RVHP v Československu. Tento návrh obsahuje nutná organizační opatření v plánování a tvorbě norem, jejich schvalování a vyhlašování. Smyslem je zabezpečit přípravu plánu a projednávání návrhů norem tak, aby vnitrostátně byla dodržována všechna příslušná ustanovení zákona o technické normalizaci a současně byl zajištěn jednotný, koordinovaný postup čs. delegací ve všech orgánech RVHP, které se budou normalizací zabývat, tj. ve stálých odvětvových komisích a ve Stálé komisi pro normalizaci. Jde nám tedy o to, aby jednotné normy byly výhodné pro celé socialistické společenství a současně odpovídaly potřebám naší ekonomiky. Zmíněný návrh postupu při přípravě norem RVHP byl již rozeslán všem příslušným ústředním orgánům federace i republik k připomínkám a po projednání bude předložen, nejdéle v lednu příštího roku, předsednictvu vlády ČSSR ke schválení.

Soudružky a soudruzi poslanci, promiňte mi, že jsem poněkud odbočil od vlastní úmluvy. Pokládal jsem však za nutné informovat vás o tom, že se připravují potřebná opatření k zajištění úkolů vyplývajících z úmluvy pro naši republiku a že se připravují v přísném souladu s platnými zákony. Vláda uložila svému předsedovi předložit úmluvu Federálnímu shromáždění s návrhem na vyslovení souhlasu.

Obdržením vašeho souhlasu s ratifikací se stane úmluva obecně závaznou normou v ČSSR a podle jejích ustanovení se budou muset řídit všechny orgány, organizace i odpovědní pracovníci.

Jde o dokument se značným praktickým významem v mezinárodní socialistické ekonomické integraci. Konstrukce této úmluvy také vyjadřuje hluboce demokratické a přitom konkrétní pojetí postupu v uskutečňování Komplexního programu socialistické ekonomické integrace. Vláda současně zajišťuje potřebná opatření k takovému plnění úkolů, které pro ČSSR z úmluvy vyplývají, abychom přispěli svým podílem na společné práci všech zainteresovaných bratrských zemí a mohli participovat i na jejich výsledcích.

Prosím vás znovu o vyslovení souhlasu s úmluvou o uplatňování norem Rady vzájemné hospodářské pomoci, podepsanou představitelem ČSSR v Radě, místopředsedou vlády s. Rohlíčkem, dne 21. června v Sofii. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi Šupkovi.

Vládny návrh bol pridelený na prerokovanie ústavnoprávnym, zahraničným výborom a výborom pre priemysel, dopravu a obchod.

Spoločnú spravodajskú správu za výbory Snemovne národov prednesie poslanec Ľudovít Polák. Udeľujem mu slovo.

Zpravodaj poslanec SN Ľ. Polák: Vážené súdružky a súdruhovia! Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Dohovor o upatňovaní noriem Rady vzájomnej hospodárskej pomoci, podpísaný v Sofii 21. júna 1974, prerokovali výbory: ústavnoprávny, zahraničný a výbor pre priemysel, dopravu a obchod.

Pri posudzovaní tohto návrhu výbory vychádzali najmä z Komplexného programu ďalšieho prehlbovania a zdokonaľovania spolupráce a rozvoja socialistickej ekonomickej integrácie členských štátov RVHP. Konštatovalo sa, že v priebehu plnenia Komplexného programu došlo k cieľavedomej aktivizácii orgánov mnohostrannej a dvojstrannej spolupráce a k väčšiemu sústredeniu ich pozornosti na základné otázky a na uplatňovanie nových, účinnejších foriem spolupráce, najmä v oblasti plánovania, špecializácie a deľby programu a inštitucionálneho usporiadania. Súčasne poslanci pripomenuli, že už pred dvoma rokmi pri hodnotení Komplexného programu vo výboroch pre priemysel, dopravu a obchod spolu so zahraničnými výbormi odporučili venovať pozornosť i ďalším úsekom. Šlo najmä o zjednocovanie právnych základov ako podmienky pre rozvoj a rozširovanie priamych vzťahov medzi príslušnými organizáciami a ďalej aj v oblasti normalizácie.

V Komplexnom programe sa pre oblasť normalizácie členské štáty dohodli na tom, že v rokoch 1971-1980 budú uskutočňovať komplexnú normalizáciu od surovín až po hotové výrobky pri najdôležitejších druhoch produkcie strojových systémov, zariadení a prístrojov, uzlov a súčiastok všeobecne strojárskeho určenia. Pritom pôjde najmä o tie suroviny, polotovary alebo výrobky, ktoré sa majú stať predmetom vzájomných dodávok medzi členskými štátmi RVHP.

Pri plnení tejto úlohy by mal napomáhať predkladaný Dohovor, ktorý podpísali tieto členské štáty: Bulharská ľudová republika, Nemecká demokratická republika, Republika Kuba, Mongolská ľudová republika, Poľská ľudová republika, Sovietsky zväz a Československo. Pri formulácii Dohovoru členské štáty vychádzali z toho, že včasné určenie a uplatnenie pokrokových a technických požiadaviek na výrobky, ktoré sú predmetom spolupráce, má mimoriadne důležitý význam pre ďalšie zvyšovanie efektívnosti hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP