Nemalá úloha pripadá sekretariátu RVHP; úpravy Štatútu zakotvujú jeho samostatnú úlohu pri spracovávaní ekonomických i iných odborných otázok; zdôrazňujú tiež oprávnenú požiadavku, aby sekretariát pracoval ako jednotný celok.

Tento mechanizmus umožňuje tiež prepracovávať i širšie právne a organizačné aspekty spolupráce a integrácie. Vytvárajú sa tak jej ďalšie formy, ktoré využívajú podľa zainteresovanosti členské štáty, prípadne aj ich hospodárske organizácie (VH) a pod.).

XXVIII. zasadanie RVHP i 68. zasadanie Výkonného výboru sa napríklad uznieslo na rade opatrení, ktoré majú uľahčiť riešenie systémových otázok týkajúcich sa medzinárodných hospodárskych združení, vrátane ich prechodu na chozraščot, a stanoviť perpektívy ich ďalšieho rozvoja; bude pritom treba prihliadať na konkrétne podmienky a úlohy činnosti jednotlivých združení a spoločných podnikov.

Spolu s mnohostrannou spoluprácou má však pre integračný proces veľký význam i spolupráca dvojstranná, uskutočňujúca sa výmenou tovaru, vedeckotechnickou spoluprácou, špecializáciou a kooperáciou výroby i koordináciou plánov, konzultáciami hospodárskej politiky, rozširovaním priamych stykov medzi ústrednými orgánmi, organizáciami na úrovni stredného článku riadenia i podnikmi.

Socialistická integrácia sa teda realizuje mnohotvárnymi cestami i formami. Jej pokrok záleží predovšetkým na zúčastnených štátoch RVHP, ktoré túto činnosť sledujú, zhodnocujú získané skúsenosti a všemožne napomáhajú jej úspešný rozvoj.

Rada vzájomnej hospodárskej pomoci bola už pri svojom vzniku vyhlásená za organizáciu otvorenú pre spoluprácu s ďalšími štátmi a s inými medzinárodnými organizáciami.

Táto jej črta sa ešte zvýraznila po tom, keď RVHP prestala byť organizáciou regionálnou, čo umožnilo, aby sa jej členmi stali v roku 1962 Mongolská ľudová republika a v roku 1972 Kubánska republika.

Rozvíja sa predovšetkým spolupráca RVHP so socialistickými štátmi, ktoré nie sú členmi RVHP.

Už v roku 1964 bola uzavretá dohoda medzi RVHP a vládou SFRJ, umožňujúca účasť SFRJ na práci orgánov RVHP, a to podľa vzájomnej zainteresovanosti, buď s právami a povinnosťami, zodpovedajúcimi právam a povinnostiam členov, alebo k zoznámeniu s prerokovávanou problematikou. Šírka a intenzita tejto účasti v uplynulých 10 rokoch prenikavo vzrástla.

Stále bližšie sú styky RVHP s Vietnamskou demokratickou republikou; v rade orgánov sa podieľajú ako pozorovatelia aj zástupcovia Korejskej ľudovodemokratickej republiky.

Socialistické štáty - ako bolo znovu zdôraznené v uznesení XXVIII. zasadania pri 25. výročí RVHP - sú pripravené rozširovať spoluprácu so všetkými štátmi bez ohľadu na ich spoločenské a politické zriadenie na zásade rovnosti, vzájomných výhod a nezasahovania do iných vnútorných záležitostí. Na základe osobitnej dohody sa rozvíja mnohostranná spolupráca členských štátov RVHP s Fínskou republikou v rôznych oblastiach ekonomiky, vedy a techniky. Doterajšie skúsenosti z činnosti Komisie pre spoluprácu medzi RVHP a Fínskom ukazujú, aký ekonomický i politický význam obe strany vzájomnej spolupráci pripisujú. Rovnako potvrdzujú, že zvolená forma spolupráce môže byť veľmi užitočná.

Významné sú styky RVHP s medzinárodnými organizáciami, združujúcimi štáty s rozdielnym spoločenským zriadením; dobrá je i spolupráca pri riešení jednotlivých vecných problémov, ktoré sa vytvorili najmä vo vzťahu k niektorým orgánom sústavy OSN.

V súvislosti s úsilím o bezpečnosť na našom kontinente a o rozvoj plodnej celoeurópskej hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce prejavila RVHP ochotu k nadviazaniu pracovných kontaktov so západoeurópskymi integračnými organizáciami na základe vzájomného uznania existujúcich politických a ekonomických realít, vzájomného rešpektovania spoločenského a hospodárskeho zriadenia členských štátov, vzájomných výhod a plnej rovnoprávnosti.

Úpravy Štatútu RVHP, ktorými sa výslovne potvrdzuje, že RVHP má právo uzatvárať medzinárodné zmluvy s členskými štátmi, s ostatnými štátmi a s medzinárodnými organizáciami, a ktorými sa rozširujú možnosti a formy spolupráce RVHP ako celku s tretími štátmi a s medzinárodnými organizáciami, sú nielen výrazom posilnenia otvoreného charakteru RVHP, ale majú osobitný význam aj pre rozvoj RVHP ako medzinárodného ekonomického spoločenstva.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Relatívne krátke, ale historicky významné obdobie existencie Rady vzájomnej hospodárskej pomoci a utvárania socialistického spoločenstva presvedčivo dokazujú, že úspešný rozvoj nášho socialistického spoločenstva je najlepšou zárukou efektívneho rozvoja ekonomiky jednotlivých členských štátov.

XIV. zjazd KSČ vo svojom uznesení zdôraznil, že urýchlené a cieľavedomé zapojenie československej ekonomiky do medzinárodnej socialistickej deľby práce a rozvoj jej vyšších foriem je dôležitým prejavom proletárskeho internacionalizmu, jednoty a zblíženia ekonomiky československého štátu s ostatnými socialistickými krajinami, predovšetkým so ZSSR. Preto Komunistická strana Československa uvítala rovnako ako ostatné bratské strany prijatie Komplexného programu na XXV. zasadaní RVHP a určila konkrétne opatrenia pre aktívnu účasť ČSSR na jeho realizácii.

Ako uviedol v správe prednesenej na zasadaní ÚV KSČ dňa 15. septembra 1971 súdruh Gustáv Husák. Komplexný program významne posilňuje jednotu socialistických krajín v zápase a súťaži s kapitalizmom, je v plnom súlade s najvlastnejšími záujmami našich národov, vytvára základné záruky stabilného a efektívneho vývoja nášho spoločenstva a je jedinou cestou k vyriešeniu kvalitatívne nových úloh vedeckotechnického rozvoja špecializácie, štrukturálnych zmien výroby i celkovej efektívnosti našej ekonomiky. Tohoročné májové i novembrové plénum ÚV KSČ význam tejto orientácie znovu a so zvýšenou naliehavosťou zdôraznilo.

Doterajšie výsledky realizácie Komplexného programu, závery, ktoré vzišli z tohoročného XXVIII. zasadania RVHP - či už ide o riešenie palivovej a energetickej problematiky alebo o prístup a riešenie špecializácie a kooperácie v spracovateľskom priemysle sú dôkazom toho, že ideme správnou a perspektívnou cestou.

Súdružky a súdruhovia! V programovej časti uznesenia k 25. výročiu Rady vzájomnej hospodárskej pomoci vyhlásilo jej XXVIII. zasadanie, že členské štáty budú Radu i naďalej upevňovať, zvyšovať jej úlohu pri realizácii politiky komunistických a robotníckych strán, zameranej na všestranný rozvoj socialistickej ekonomickej integrácie, budú i naďalej zdokonaľovať jej činnosť i ďalších medzinárodných organizácií hospodárskej spolupráce socialistických krajín na základe životom overených zásad medzinárodnej socialistickej deľby práce. Členské štáty RVHP potvrdili znovu svoje odhodlanie upevňovať jednotu a zomknutosť socialistických krajín vo všetkých oblastiach, dosahovať to, aby vzájomne výhodné, rovnoprávne svetové hospodárske vzťahy spoľahlivo slúžili záujmom národov, záujmom trvalého mieru.

K týmto cieľom smerujú i dohodnuté zmeny Štatútu RVHP a zmeny Dohovoru o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách RVHP, ktoré z nich vyplývajú. Štatút RVHP vo svojej novej podobe zabezpečuje všetky základné prvky a cesty socialistickej integrácie a bude napomáhať dôslednú realizáciu Komplexného programu, ktorý je programom skutočne živým a otvoreným, ktorý sa neustále upresňuje, konkretizuje a dopĺňa v súlade s novými podmienkami a perspektívnymi potrebami.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Predložený Protokol o zmenách Štatútu RVHP a Dohovoru o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách RVHP bol prerokovaný v ústavno-právných a zahraničných výboroch a vo výboroch pre priemysel, dopravu a obchod Federálneho zhromaždenia.

Chcel by som využiť túto príležitosť, aby som nielen poďakoval poslancom za pozornosť a záujem, s akým posudzovali predložené dokumenty, ale aj za námety na ďalšie zdokonaľovanie práce RVHP.

Z poverenia vlády ČSSR prosím, aby Federálne zhromaždenie s predloženým Protokolom o zmenách Štatútu RVHP a Dohovoru o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách RVHP vyslovilo súhlas.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji s. Rohlíčkovi za výklad k vládnímu návrhu.

Společnou zpravodajskou zprávu výborů Sněmovny lidu přednese poslanec Alois Hůla. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SL A. Hůla: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, Protokol o změnách Statutu Rady vzájemné hospodářské pomoci a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách RVHP, projednávaly výbory ústavně právní, zahraniční a pro průmysl, dopravu a obchod.

Při posuzování změn vycházely zejména ze závěrů XIV. sjezdu KSČ, který při vytyčování hlavních směrů pro další rozvoj výstavby socialismu označil za významný předpoklad zvýšení efektivnosti československé ekonomiky do mezinárodní socialistické dělby práce a rozvíjení jejích vyšších forem, které je výrazným projevem proletářského internacionalismu, jednoty a sbližování ekonomiky československého státu s druhými socialistickými zeměmi, především se Svazem sovětských socialistických republik.

Významným nástrojem pro rozvíjení mezinárodní socialistické dělby práce je Komplexní program rozvoje socialistické ekonomické integrace, který byl přijat na XXV. zasedání RVHP v roce 1971. Tímto programem byl integrační proces podstatně posílen, a to uvědomělým a plánovitým řízením komunistickými a dělnickými stranami a vládami členských států RVHP.

Naše výbory při projednávání zapojení československé ekonomiky do mezinárodní socialistické ekonomické integrace v říjnu 1972 ve svém stanovisku vyjádřily politický význam RVHP a z hlediska ekonomického nezbytnost v prohlubování spolupráce ve všech oblastech ekonomiky a vědeckotechnické spolupráce, uspořádání normativních a právních vztahů. Vyjádřili jsme podporu zejména realizaci Komplexního programu a dalšímu prohlubování socialistické ekonomické integrace a přihlásili jsme se k účasti jako poslanci nejvyššího zastupitelského orgánu na vytváření podmínek pro splnění těchto cílů.

Naše aktivní účast ČSSR v činnosti bratrského a rovnoprávného společenství států RVHP je zdrojem a zárukou základních politických a ekonomických jistot, zárukou úspěšného rozvoje socialistického Československa. Úsilí našeho pracujícího lidu s plánovitým rozvojem ostatních socialistických zemí umožnilo dosažení takových temp ekonomického rozvoje naší republiky.

Výbory konstatovaly, že výsledky tohoto rozmachu se odrazily v růstu objemu výroby národního důchodu a celkové životní úrovně obyvatelstva. V období 1951-1973 vzrostl v ČSSR národní důchod 3,7krát, průmyslová výroba 5,9krát, zemědělská výroba 1,6krát a objem zahraničního obchodu 7krát. Došlo i k velmi výrazným změnám v teritoriální struktuře našeho zahraničního obchodu. Více než ²/₃ zahraničního obchodu ČSSR se realizují s členskými státy RVHP a z toho prakticky polovina se SSSR. Díky tomuto úspěšnému rozvoji v rámci společenství států RVHP se také upevnilo postavení československé ekonomiky ve světovém hospodářství.

Dosavadní výsledky a činnost při naplňování přijatého Komplexního programu výstižně ukazují přechod členských států RVHP k obsáhlé součinnosti v hospodářství, ve vědě a technice, k stabilním hlubokým svazkům ve sféře materiální výroby. RVHP se tak vyvinulo v silné ekonomické společenství, které organizovaně uskutečňuje mezinárodní socialistickou integraci.

Ve výborech bylo konstatováno, že velmi významně stoupla pozice socialistické ekonomické integrace ve světovém hospodářství - stoupla přitažlivost jeho příkladu a je součástí aktivního uplatňování politiky mírového soužití v celoevropském i v celosvětovém měřítku.

Předložený Protokol o změnách Statutu RVHP a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách RVHP, podepsaný v Sofii dne 21. června t. r., shrnuje kvalitativní přeměny RVHP. Původní Statut RVHP z roku 1959 shrnoval zkušenosti počátečních let činnosti RVHP, vyjádřené myšlenkami hospodářské a vědeckotechnické spolupráce, urychlením hospodářského a technického rozvoje členských států k industrializaci zemí s méně rozvinutým průmyslem.

Nový protokol a v něm uplatněné změny ještě více přispívají k maximálnímu využití všech předností socialistické soustavy, ohromných materiálně technických a lidských zdrojů a vymožeností vědeckotechnické revoluce. Bude působit při těsnější bratrské spolupráci k rychlejšímu postupu vpřed, na cestě výstavby socialismu.

Zvýrazňuje princip socialistického internacionalismu a zásady z něj vyplývající při uplatňování socialistické ekonomické integrace tak, jak o tom svědčí úprava článku I odst. 1, který je formulován konkrétním vyjádřením, že jde o postupné sbližování a vyrovnávání úrovně ekonomického rozvoje. l další článek změny statutu, článek I odst. 2, pojednávající o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci členských států Rady, zdůrazňuje, že se tak činí v souladu se zásadami socialistického internacionalismu.

Ve výborech byl zdůrazněn význam styků RVHP s mezinárodními organizacemi, sdružujícími státy s rozdílným společenským zřízením. Zde přicházejí v úvahu zejména otázky rozvoje hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v oblasti

- ochrany životního prostředí

- využití atomové energie pro mírové účely

- rozvoj dopravy a komunikací

- racionální využívání energetických zdrojů

a ostatní činnosti, jako je normalizace apod.

V současné době udržuje Rada vzájemné hospodářské pomoci různými formami vztahy s více než 20 mezinárodními vládními a nevládními hospodářskými a vědeckotechnickými organizacemi. V této souvislosti výbory oceňují, že široké tradiční kontakty existující mezi RVHP a mezinárodními organizacemi, především soustavy OSN a s některými dalšími vládními i nevládními organizacemi, nabývají v poslední době i povahy skutečné spolupráce při řešení věcných problémů.

Otevřený charakter RVHP nachází zároveň odraz i v úpravě statutu RVHP, v jehož novém znění článku III se výslovně potvrzuje, že RVHP je nadána mezinárodně právní subjektivitou, formulovánou jako právo sjednávat mezinárodní smlouvy s členskými státy, s ostatními státy a s mezinárodními organizacemi. To má zvláštní význam nejen pro rozvoj RVHP, jako mezinárodního ekonomického společenství, ale také pro rozvoj vztahů tohoto společenství s nečlenskými státy, s jinými mezistátními organizacemi a seskupeními. Jde o uplatňování rozvoje ekonomické, vědecké a kulturní spolupráce bez omezení a diskriminace s druhými zeměmi světa, nezávisle na jejich sociálně ekonomickém systému. Tyto vztahy mohou přispět k široké mírové ekonomické soutěži mezi socialistickou a kapitalistickou soustavou.

Při jednání ve výborech byla zdůrazněna přitažlivost RVHP pro ostatní země, především neangažované, země - které jsou politikou monopolitických organizací silně poškozovány a politika monopolů těžce dopadá na jejich ekonomiku. Zejména dopady všech probíhajících krizí v kapitalistickém světě se promítají bezprostředně. Žádný z kapitalistů si nenechá ujít a rozměnit v této vážné situaci své zisky, naopak jí využívá pro další dosahování vyšších zisků.

Ve výborech bylo připomenuto, že dovážíme řadu surovin a potravin a problémy, které se promítají v kapitalistickém světě, se k nám tak bezprostředně nedostávají. Na tom lze ukázat, jak velký význam má RVHP pro naši republiku, jak velký význam mají smlouvy se socialistickými zeměmi v oblasti dovozu surovin i v oblasti výživy.