Chci zdůraznit, že statut RVHP ve své nové
podobě zajišťuje všechny základní
prvky a cesty realizace socialistické integrace, jimiž
jsou:
- plánovitost, jako faktor nadřazený
- součinnost v materiální sféře
- součinnost ve zbožní a hodnotové sféře
- rozvoj organizačních a právních
forem součinnosti
- vnější vztahy společenství
RVHP jako celku.
K organizačnímu zajištění celkové
činnosti RVHP upravuje nový statut své orgány
na:
- zasedání Rady
- výkonný výbor Rady
- výbory Rady
- sekretariát Rady.
Důležitá činnost přísluší
výkonnému výboru, který řídí
veškeré práce, spojené s realizací
úkolů Rady v souladu s usnesením zasedání
Rady, soustavně sleduje, jak členské státy
Rady plní závazky vyplývající
z doporučení orgánů Rady, které
přijaly.
Soudružky a soudruzi, když V. I. Lenin hovořil
o perspektivách rozvoje socialistických států,
řekl již v roce 1918: "Celá společnost
se musí změnit v jediné družstvo pracujících
- nyní je zapotřebí jediného, aby
byla jednomyslná snaha jít s otevřenou duší
do tohoto jediného světového družstva".
Domnívám se, že předložený
Protokol o změnách statutu RVHP podstatně
přispěje i k naplnění myšlenek
V. l. Lenina. Přispěje k semknutosti a organizovanosti
všech vztahů členských států
RVHP a ještě více upevní jeho mezinárodní
postavení.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
všechny výbory věnovaly projednání
Protokolu o změnách statutu RVHP značnou
pozornost a závěrem shodně doporučily
sněmovnám jeho odsouhlasení.
Jako společný zpravodaj ústavně právního
výboru, zahraničního výboru a výboru
pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu navrhuji
proto Sněmovně lidu souhlasit s Protokolem o změnách
Statutu Rady vzájemné hospodářské
pomoci a Úmluvy o právní způsobilosti,
výsadách a imunitách Rady vzájemné
hospodářské pomoci, podepsaným v Sofii
dne 21. června 1974 - tisk 76. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji zpravodaji poslanci Hůlovi.
Prosím nyní společného zpravodaje
výborů Sněmovny národů poslance
Stanislava Hudečka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Zpravodaj poslanec SN S. Hudeček: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, zahraničnímu
výboru, ústavně právnímu výboru
a výboru pro průmysl, dopravu a obchod byl přikázán
předsednictvy sněmoven k projednání
vládní návrh, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Protokol o změnách Statutu Rady vzájemné
hospodářské pomoci a Úmluvy o právní
způsobilosti, výsadách a imunitách
Rady vzájemné hospodářské pomoci,
podepsaný v Sofii dne 21. června 1974.
Všechny uvedené výbory přistoupily k
projednání předloženého dokumentu
se vší vážností, vědomy
si jeho velikého významu pro další činnost
této organizace a také pro další rozvoj
našeho národního hospodářství.
Zpravodajské zprávy i další vystoupení
poslanců zvýrazňovaly pětadvacetileté
trvání této, dnes již světové
organizace. Byly připomínány okolnosti, za
kterých se tato organizace tvořila, jakými
vývojovými etapami procházela a jakým
přínosem pro naši ekonomiku bylo členství
našeho státu v tomto společenství. Zvlášť
bylo hodnoceno období od 25. zasedání RVHP
v roce 1971, kdy bylo přijato rozhodnutí o ekonomické
integraci mezi členskými státy.
Přijetí Komplexního programu dalšího
prohlubování, zdokonalování spolupráce
a rozvoje socialistické integrace znamenalo vytvoření
vyšších forem vzájemné spolupráce
členských států Rady vzájemné
hospodářské pomoci a přineslo kvalitativní
změny celého systému hospodářských
vztahů těchto států při rozvoji
průmyslu. Je to pochopitelné - poněvadž
již v tomto období se začínají
projevovat příznaky dnes již rozsáhlé
materiálové a energetické krize v kapitalistickém
světě. Díky tomuto rozhodnutí a následným
opatřením se až dosud daří členským
zemím Rady vzájemné hospodářské
pomoci překonávat důsledky této krize.
Při zvýrazňování ekonomických
přínosů, které nám plynou z
členství v Radě vzájemné hospodářské
pomoci, jednotliví poslanci připomínali také
veliký politický význam této organizace
ve světě.
Nelze přehlédnout prozíravost a moudrost
zakladatelů této organizace, kdy se rozhodli budovat
ji jako otevřenou organizaci, do které mohl a může
vstoupit každý stát, který vyjádří
souhlas s převzetím povinností obsažených
ve statutu, a že každý z členů
může z tohoto společenství kdykoliv
vystoupit. Že uvedené zásady nejsou jenom proklamacemi,
to potvrzuje fakt, že se ke členství v této
organizaci přihlásila Mongolská lidová
republika a Kubánská republika. Významná
je skutečnost, že v těchto zásadách
ani nyní nedochází k žádným
změnám. Tímto činem zakladatelské
státy jednoznačně vyjádřily
své názory na mezinárodní spolupráci
již v těžkých poválečných
letech i v pozdějších dobách takzvané
studené války. Za veliký politický
význam Rady vzájemné hospodářské
pomoci ve světě je možno považovat i to,
že se jí dostává práva vysílat
svého pozorovatele do OSN.
Za objektivní tedy byla všemi poslanci považována
skutečnost, že každá z vývojových
etap této organizace měla své specifické
rysy a zvláštnosti, které vyplývají
z mezinárodního vývoje událostí
a že tedy objektivní je i to, že Statut organizace
Rady vzájemné hospodářské pomoci,
kterým se tato organizace řídí, musel
a musí být na úrovni vývoje těchto
událostí, a proto je třeba jej i nyní
příslušně upravit a doplnit.
A tento úkol plní právě předkládaná
změna Statutu a Úmluvy o právní způsobilosti,
výsadách a imunitách. Je možno říci,
že rozsah změn ve statutu vytváří
dostatečný prostor pro činnost této
organizace v současné době i na mnoho let
dopředu.
Za významnou je možno považovat změnu
v článku III statutu, kde se uvádí,
že Rada napomáhá rozvoji socialistické
integrace. Význam spočívá v tom, že
k této integraci je přistupováno při
respektování zásad státní svrchovanosti
jednotlivých států a národních
zájmů, bez vměšování do
vnitřních záležitostí jednotlivých
států, podle zásad dobrovolnosti, rovnoprávnosti,
vzájemné výhodnosti a soudružské
pomoci. Toto ustanovení odpovídá objektivním
požadavkům rozvoje socialistické výstavby
v jednotlivých státech i podmínkám
socialistické výstavby jako celku. Za zvlášť
významný je možno považovat X. článek
statutu, kterým se upravují vztahy členských
zemí Rady vzájemné hospodářské
pomoci k těm zemím, které nejsou jejími
členy a kterým se upravují podmínky
této spolupráce. Stejně byla oceněna
i tak změna statutu, která umožňuje
Radě sjednávat dohody a přebírat na
sebe závazky na mezinárodní úrovni.
Byl vysloven jednoznačný názor, že navrhované
změny ve statutu nejsou projevem lability této organizace,
ale naopak, že provedené změny posilují
autoritu této organizace na mezinárodním
fóru.
Jsme si ale vědomi toho, že nestačí
jen přijímat nové správné zásady
a souhlasit s nimi. Je životně důležité
usilovat o to, aby tato opatření byla také
důsledně realizována. Aby všechny naše
pracovní skupiny a komise, které pracují
trvale nebo dočasně v RVHP, měly na paměti
potřebu co nejdříve naplnit přijaté
závazky, aby se jejich účinnost nesnižovala
délkou doby realizace. Ba naopak, aby jejich urychlenou
realizací se násobil přínos pro rozvoj
naší ekonomiky a také celého společenství.
A v tom také spatřujeme smysl přijatých
změn. Myslím si, že není třeba
vyhledávat okázalé formulace, které
by dokreslovaly význam působnosti Rady vzájemné
hospodářské pomoci. Navrhované změny
ve statutu a jeho konečné znění hovoří
jasně. Jeho jasně formulované články
hovoří o mírové spolupráci
socialistických zemí se všemi státy
na světě, o perspektivách a cílech
členských států.
Všechny výbory ve svých usneseních doporučují
Sněmovně národů předložený
vládní návrh odsouhlasit.
Proto jako společný zpravodaj výborů
zahraničního, ústavně právního
a pro průmysl, dopravu a obchod i já doporučuji
Sněmovně národů vyslovit souhlas s
Protokolem o změnách Statutu Rady vzájemné
hospodářské pomoci a Úmluvy o právní
způsobilosti, výsadách a imunitách
Rady vzájemné hospodářské pomoci,
podepsaným v Sofii dne 21. června 1974 - tisk 76.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji zpravodaji poslanci Hudečkovi. Nyní
přistoupíme k rozpravě. Do rozpravy jsou
písemně přihlášeni poslanci Gejza
Šlapka a Rudolf Chlad. Jako prvnímu řečníku
uděluji slovo poslanci Šlapkovi.
Poslanec SN doc. PhDr. G. Šlapka: Vážené
Federálne zhromaždenie, vážené
súdružky, súdruhovia! Dnes pri prerokúvaní
Protokolu o zmenách Štatútu RVHP a Dohovoru
o právnej spôsobilosti, výsadách a
imunitách RVHP si viac ako inokedy uvedomujeme, že
krajiny socialistickej sústavy vstúpili do novej
etapy svojho vývoja.
Podstatným znakom i obsahom tohoto vývoja stáva
sa prehlbovanie socialistickej integrácie v oblasti vedy,
techniky, ale i ekonomiky. Prirodzene, že táto požiadavka
nevznikla naraz, ale postupne cez cieľavedomé vytváranie
podmienok, na vyrovnávanie ekonomickej úrovne jednotlivých
krajín socialistického tábora združených
v RVHP. Súčasne úlohy v oblasti vzájomnej
spolupráce na hospodárskom poli sú teda logickým
pokračovaním doterajšieho vývoja každej
jednotlivej krajiny RVHP, ale aj socialistického tábora
ako celku. Doterajší vývoj predstavuje výraznú
etapu v súťažení dvoch svetových
systémov. Socialistický tábor si plne uvedomuje,
že prínos socialistickej sústavy v boji dvoch
systémov, socialistického a kapitalistického,
bude určovaný nielen súčasnosťou,
ale aj budúcnosťou, jednoznačne a neustále
vzrastajúcou silou jeho ekonomického potenciálu.
Uplynulých 25 rokov od vzniku RVHP je jasným dôkazom
zásadového uplatňovania princípov
marxizmu-leninizmu pri výstavbe socializmu a komunizmu.
Praktická realizácia zásad socialistického
internacionalizmu vo vzájomných hospodárskych
vzťahoch členských krajín RVHP podstatne
napomáha racionálne využívanie ich prírodných
zdrojov a urýchľovanie rozvoja výrobných
síl. Presvedčivo o tom hovoria štatistické
údaje, ktoré dokazujú, že národný
dôchodok za roky 1950-1972 sa zvýšil v BĽR
takmer 7 krát, v RSR takmer 7,5 krát, v MĽR
viacej ako 3 krát, v NDR viacej ako 4 krát, PĽR
4,5 krát, v ZSSH takmer 6krát a v ČSSR 3,5
krát. Špecifické miesto v rozvoji priemyselného
potenciálu má rast najprogresívnejších
odvetví, ako je energetika, strojárstvo a chémia.
Za uplynulých 25 rokov bola vytvorená rozsiahla
vedeckovýskumná základňa, ktorá
umožňuje v plnej miere využívať poznatky
z vedeckotechnickej revolúcie v záujme pokroku vo
všetkých členských štátoch
RVHP. V členských šátoch RVHP pracuje
dnes cez 1,6 mil. vedcov, čo predstavuje tretinu všetkých
vedcov sveta.
Socialistická industrializácia ako jeden z hlavných
cieľov RVHP umožnila rýchly postup vyrovnávania
ekonomickej úrovne nielen medzi členskými
štátmi RVHP, ale tiež vo vnútri týchto
štátov. Všestranný rozvoj Slovenska, výstavba
objektov na Slovensku, ktoré sú významné
pre socialistickú integráciu, účasť
slovenských závodov (v oblasti chemického
priemyslu, v odvetví celulózovo-papierenskom priemysle,
v odvetviach spotrebného priemyslu, atď.) na medzinárodnej
špecializácii a kooperácii výroby, rast
životnej úrovne, sú presvedčivým
dôkazom správnosti socialistickej industrializácie.
Je to priepastný rozdiel v porovnaní s regionálnou
hospodárskou politikou v kapitalistických štátoch
a ich zoskupeniach. Veď objem priemyslovej výroby
dnešného Slovenska dosiahol taký rozsah, že
slovenské závody vyrobia za 10 dní toľko
výrobkov, koľko ich v minulosti vyrábili za
celý rok.
Na 28. zasadaní RVHP, ako je známe, bol vyzdvihnutý
význam a prínos plynúci z cieľavedomého
a plánovitého prepojovania národných
ekonomik, ktoré je výsledkom využívania
objektívnych tendencií v smere internacionalizácie
výrobných síl v prospech tábora socializmu.
Na základe rozhodnutia 25. zasadania RVHP, ako aj predchádzajúcich
zasadaní o prechode k organizovanému, cieľavedomému
a plánovanému integračnému procesu
bol vyvodený správny záver zo známej
skúsenosti, že optimum celku je viacej ako optimá
jeho jednotlivých častí. Uvedený poznatok
je platný o to viacej v dialektike dynamického ekonomického
spoločenského pohybu. Skutočnosť, že
zásady socialistického internacionalizmu budú
teraz zahrnuté do Štatútu RVHP, dokazuje, že
sa stali vo vzťahoch medzi socialistickými krajinami
normami medzinárodného práva, a treba to
preto politicky vysoko pozitívne hodnotiť.
Súdružky, súdruhovia, úspechy na poli
hospodárskeho vývoja členských krajín
RVHP ostro kontrastujú s ťažkou krízou,
v ktorej sa nachádzajú krajiny Európského
hospodárskeho, spoločenstva. Typickým znakom
tejto krízy je skutočnosť, že ako nikdy
v minulosti, sú ňou postihnuté všetky
oblasti a vzťahy členských štátov
EHS.
Základná príčina tohto javu spočíva
v tom, že hospodárska základňa kapitalistických
krajín je v značnej miere labilná. Rast hospodárstva
sa spomalil, tempo inflácie sa mimoriadne zvýšilo
a počet nezamestnaných podstatne vzrástol.
Prognózy hospodárskeho vývoja pre rok 1974,
ako aj pre ďalšie roky nie sú pre EHS priaznivé.
EHS, ktoré jeho zastánci počas viacej rokov
dávali za príklad životaschopnosti kapitalizmu
a jeho schopnosti prispôsobiť sa zmenám vo výrobe
a v spoločenských vzťahoch, dostáva
vážne trhliny. Celý rad faktorov ekonomického,
politického, ako aj sociálneho charakteru vyvoláva
ostrú krízu v súčasnom vývoji
a oprávnene sa predpokladá, že aj v budúcom
vývoji kapitalizmu. So všetkou ostrosťou sa vynorili
tieto problémy v poslednom období v dôsledku
surovinovej krízy alebo energetickej krízy, ktorá
zachvátila celý kapitalistický svet a ostro
prehĺbila existujúce rozpory nielen medzi kapitalistickými
krajinami, ale aj medzi nimi a rozvojovými krajinami. Účinky
krízového vývoja dopadajú na pracujúcich
prostredníctvom zvyšovania cien, rastu nezamestnanosti,
ako aj cez skracovanie pracovnej doby.
Aj napriek rozdielnemu vývoju krajín RVHP a štátov
sdružených v EHS nie sú vylúčené
možnosti prehlbovania vzájomných hospodárskych
stykov. RVHP bola a je organizáciou otvorenou a zmena štatútu
RVHP to tiež umožňuje. RVHP nekladie si za cieľ
obmedzovať hospodárske vzťahy s inými
štátmi. Základné princípy medzinárodnej
socialistickej deľby práce podčiarkujú,
že táto deľba práce sa buduje so zreteľom
na celosvetovú deľbu práce. Členské
štáty RVHP i v budúcnosti, tak ako doteraz,
chcú rozvíjať hospodárske styky tak
s rozvojovými, ako aj s vyspelými kapitalistickými
krajinami na základe zásad mierového nažívania,
rovnoprávnosti, vzájomných výhod a
samozrejme za predpokladu rešpektovania zvrchovanosti. Nevyhnutnou
podmienkou spolupráce medzi krajinami RVHP a EHS je dôvera
medzi štátmi oboch spoločenských sústav
a vypracovanie takého modelu vzájomnej spolupráce,
ktorý bude zameraný na najefektívnejšie
a najúplnejšie využívanie zdrojov nášho
svetadielu. Treba uskutočniť prostredníctvom
rôznych foriem spolupráce takú špecializáciu
výroby a práce v jednotlivých krajinách,
ktorá by plne zodpovedala objektívnym a subjektívnym
podmienkam každého národného hospodárstva.
"Držať krok s dobou, dostať sa na úroveň
požiadaviek a možností vedeckotechnickej spolupráce",
zdôraznil L. I. Brežnev, "možno len vtedy,
ak sa budeme opierať o širokú medzinárodnú
deľbu práce. Dnes je to axióma. Z toho vyplýva
nevyhnutnosť vzájomne výhodnej, dlhodobej,
rozsiahlej ekonomickej spolupráce tak dvojstrannej, ako
i mnohostrannej". Tým sa v ekonomickej oblasti vytvoria
priame kontakty a vzájomná súčinnosť
medzi dvoma typmi medzinárodnej deľby práce
- medzi socialistickou a kapitalistickou, ktorá bude napomáhať
ďalší rozvoj prehlbovania a zdokonaľovania
deľby práce. Okrem iného je táto spolupráca
vážnym prínosom k štabilizácii
mieru a bezpečnosti v súlade s mierovým programom
Sovietskeho zväzu schváleným na XXIV. zjazde
KSSZ.
Aj československé skúsenosti potvrdzujú,
že hospodársky rozvoj krajiny je tým úspešnejší,
čím aktívnejšie a efektívnejšie
sme rozvíjali spoluprácu so socialistickými
krajinami. Na druhej strane spomalovanie týchto vzťahov,
ktoré bolo odrazom nezdravých tendencií vo
vývoji našej ekonomiky, znásobovalo nezdravé
tendencie a poškodzovalo hospodársky rozvoj. XIV.
zjazd KSČ, ako aj pléna ÚV KSČ zdôraznili
mimoriadny význam medzinárodnej socialistickej ekonomickej
integrácie pre ČSSR. Bez nej by ČSSR nebola
schopná vyriešiť nielen súčasné,
ale tým menej budúce problémy hospodárskeho
rozvoja.