Celá činnosť RVHP neustále dokazuje, že hospodárska spolupráca je procesom nevyhnutným a jednotným. Aj zmeny Štatútu a Dohoovru správne vyjadrujú dosiahnutý stupeň budovania socialistického spoločenstva a vytvárajú potrebné nástroje na jeho ďalšie upevňovanie a rozvoj, na rozšírenie jeho podielu na utváraní budúcich osudoch ľudstva. Prihováram sa preto, aby Federálne zhromaždenie vyslovilo s predloženým vládnym návrhom súhlas.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Šlapkovi. Slovo má poslanec Chlad.

Poslanec SN R. Chlad: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, stojíme bezprostředně před aktem potřebného odsouhlasení Protokolu o změnách Statutu Rady vzájemné hospodářské pomoci a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Úvodní zpráva místopředsedy vlády ČSSR doc. ing. Rohlíčka, jakož i obě zpravodajské zprávy výstižně ovětlily význam a kvalifikovaně odůvodnily vládní návrh schvalovaných usnesení. Poté lze těžko očekávat v tomto směru od rozpravy další hlubší pohledy a kvalitnější argumentaci odůvodňující předložený vládní návrh. Přesto mi dovolte vyjádřit několik pohledů našeho průměrného občana-ekonoma k projednávanému bodu.

Především je nesporně uznávána nezbytnost rozvoje a zdokonalování ekonomické integrace jako základní předpoklad zabezpečování dynamického rozvoje, ekonomické síly společenství socialistických zemí. Vysoce se hodnotí rámec takovéto významné a rozsáhlé hospodářské spolupráce, daný mj. respektováním úplné rovnoprávnosti a vzájemných výhod v souladu se zásadami socialistického internacionalismu.

Článek III. bod 1 změny Statutu Rady vzájemné hospodářské pomoci přímo nabízí a vytváří základní podmínky pro nepředstavitelné možnosti rozvoje socialistického hospodářství, pro efektivnější využívání všech předností socialistické ekonomiky, pro racionálnější zhodnocování nevyčerpatelného surovinového bohatství, pro cílevědomý rozvoj výrobního potenciálu zabezpečujícího rostoucí požadavky a potřeby socialistického člověka dneška a zítřka. Kdyby bylo někomu uloženo vybrat z tohoto III. článku, který odstavec je významnější nebo důležitější, velmi těžko by se rozhodoval. Tím chci potvrdit, že opodstatněnost změny co do důležitosti je ve svém obsahu vzácně vyrovnána a že každá statutární věta má svůj hluboký praktický význam.

Neobyčejný rozsah, významné etapové politickohospodářské dopady, velkorysost jednotlivých projektů, to vše se vybavuje při studiu jednotlivých řádků přílohy 1 předloženého materiálu. Můžeme konstatovat, že takovýto statut, resp. jeho změny, dávají vysoce progresívní platformu ke konkrétnímu naplňování principů socialistické integrace pro ten nejširší realizační záměr.

Jsme generačními svědky rozvinutí mohutné epochy - realizačního procesu socialistické integrace. Takovýto rozmach nabízí neopakovatelné šance pro jednotlivé národní ekonomiky. Vyžaduje kvalitní komplexní prognostiku, vyžaduje koncepční koordinaci národohospodářských plánů, vyžaduje odpovědné a promyšlené rozhodování o směrech a výhodnosti specializací. Vyžaduje samozřejmě i notnou dávku tzv. podnikatelského rizika.

Jsem přesvědčen, že jsme na to dobře připraveni, že máme dostatek schopných lidí. Snad bychom měli v praxi přece jenom přidat větší dávku důvěry a podpory ve prospěch realizátorů této významné epochy za účelem posílení jejich pocitu větší perspektivní stability a rozumné odvahy.

Realizační proces nám přináší nové pojmy a bude vyžadovat nové přístupy, nové ekonomické nástroje a řešení. Kromě těch základních oblastí, jako je technická specializace a kooperace výroby, směna zboží a doprava, se urychleně pracuje na přizpůsobení měnové a finanční oblasti, na metodickém sjednocování informačních soustav a na srovnatelnosti statistického výkaznictví. Podle dostupných informací se zdá, že vývoj v těchto, naposled jmenovaných oblastech, není adekvátní potřebám, je pomalejší. Dále lze předpokládat, že do popředí budou stále více vystupovat náklady na přepravu. Při posuzování efektivnosti předpokládaných kooperací by měly hrát jednu z nejdůležitějších rolí.

Rovněž se domnívám, že i stávající kalkulační metody, podle kterých rozhodujeme o rentabilitě produkce rublu nebo dolaru v zahraničním obchodě, přestávají být v integraci uživatelnými. Budeme muset pravděpodobně přistoupit k integračnímu kalkulování komplexních výrobních nákladů, tj. včetně přepravy ze surovinového centra, očišťovat tyto o vliv dotací toho kterého kooperujícího státu a nikoliv brát za základ státní velkoocbodní cenu platnou v zemi finálního producenta, resp. vývozce.

Vlastní realizační proces je svými výsledky pochopitelně rozhodující. Potvrzuje správnost předpokladů, ukazuje však i na chyby, reguluje a upravuje původní záměry. Dnešní předložená změna je jednou výslednicí takového přirozeného procesu.

Dnešním schválením Protokolu o změnách Statutu RVHP a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách RVHP dáváme zelenou k dalšímu významnému kroku všestranného rozvoje ekonomik zemí RVHP. Doporučuji rovněž vládní návrh schválit.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Chladovi.

Soudružky a soudruzi, hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.) Vyhlašuj i rozpravu za skončenou.

Žádá místopředseda federální vlády s. Rohlíček závěrečné slovo? (Nežádá.) Nežádá.

Ptám se společných zpravodajů, zda žádají o závěrečné slovo. (Nežádají.) Rovněž ne.

Můžeme proto přistoupit k hlasování o vládním návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k souhlasu Protokol o změnách Statutu RVHP a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách RVHP, podepsaný v Sofii dne 21. června 1974.

Konstatuji, že v zasedací síni je přítomno 150 poslanců Sněmovny lidu, 60 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 62 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou schopné se usnášet.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z poslanců souhlasí s vládním návrhem, jak ho doporučil společný zpravodaj, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů s návrhem souhlasí.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s vládním návrhem, doporučeným společným zpravodajem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Také Sněmovna lidu návrh schválila.

Mohu proto závěrem konstatovat, že Federální shromáždění ČSSR souhlasí s Protokolem o změnách Statutu RVHP a Úmluvou o právní způsobilosti, výsadách a imunitách RVHP, podepsaným v Sofii dne 21. června 1974.

Dalším bodem pořadu je

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě (tisk 77)

Za vládu ČSSR odůvodní návrh ministr dopravy s. Štefan Šutka.

Ministr dopravy ČSSR dr. ing. Š. Šutka: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Skôr než pristúpime k prerokúvaniu novelizácie zákona o vnútroštátnej plavbe, dovolím si aspoň v krátkosti pripomenúť hlavné úlohy vodnej dopravy, vyplývajúce zo záverov XIV. zjazdu KSČ.

Ide predovšetkým o orientáciu na väčšie využívanie vodnej dopravy, o modernizáciu lodného parku rozvoj československých prístavov.

Naša vodná doprava, ktorú zabezpečujú dve plavebné organizácie - Čs. plavba dunajská a Čs. plavba labsko-oderská - má vzrásť do roku 1990 (oproti roku 1970) čo do objemu prepravy 4,5 násobne a v prepravných výkonoch takmer dva aj polkrát.

V zahraničnej preprave bude zabezpečovať najmä spojenie ČSSR s námornými prístavmi a počíta sa aj s rozšírením prepráv do ďalších prístavov v dunajskej i labskej oblasti, najmä po dokončení niektorých prieplavov.

Objem zahraničných prepráv má v porovnaní s rokom 1970 vzrásť do roku 1990 viac ako dvojnásobne a výkony budú takmer 2,5 krát vyššie.

Vo vnútroštátnej doprave dôjde k podstatnému rastu výkonov vodnej dopravy najmä v dôsledku zásobovania veľkoelektrární uhlím, zvýšenou prepravou štrkopiesku a ďalších materiálov.

Pre zabezpečenie týchto zvýšených požiadaviek sa počíta s modernizáciou zastaralých prístavných objektov, s výstavbou nových zariadení a s predĺžením splavnosti niektorých riek, pričom bude sledovaná maximálna mechanizácia ložných prác.

V ČSR sa uskutoční rekonštrukcia a dostavba plavebných komôr na Labe a Vltave a počíta sa aj s kanalizovaním dolnej Labe a so splavnením Odry až do Ostravy, v rámci integrácie s Poľskou ľudovou republikou.

V SSR majú pokračovať práce na splavnení Váhu a dolnej Moravy a v nadväznosti na dokončení prieplavu Rýn-Mohan-Dunaj by sa mal dobudovať prístav Bratislava a prístav na dolnom Váhu.

Lodný park bude doplňovaný novými typami plavidiel, vybavenými modernou technikou, umožňujúcou plavbu i za sťažených podmienok. Celková tonáž lodného parku má do roku 1990 vzrósť o 120 % (oproti roku 1970). K zabezpečeniu čo najvyššej prevádzkyschopnosti plavidiel sa uskutoční výstavba ďalších opravárenských dielní v oblasti Mělníka a Bratislavy.

K ďalšiemu zvyšovaniu kvality lodného parku prispeje unifikácia lodného zariadenia a špecializácia výroby, ktorá sa uskutočňuje v rámci RVHP.

Naznačený technický rozvoj už sám osebe vyvoláva potrebu novelizácie terajšieho zákona o vnútroštátnej plavbe. Ide o vytvorenie právnych predpokladov pre zabezpečenie dostatočného vplyvu štátnych orgánov na technický stav plavidiel a tým i na bezpečnosť plavebnej prevádzky.

Podľa súčasného právneho stavu preskúmava Štátna plavebná správa spôsobilosť plavidla pre plavbu, a to po dokončení alebo prestavbe plavidla a pred vydaním lodného osvedčenia. Doteraz však chýbal právny podklad pre povinne vykonávaný štátny odborný dozor v priebehu stavby alebo prestavby plavidla.

Vzhľadom na to, že nároky na bezpečnosť i technické vybavenie plavidiel neustále rastú, je potrebné, aby sa už pri stavbe, rekonštrukcii alebo pri modernizácii plavidiel vykonával štátny odborný technický dozor povinne. Iba tak je možné zabezpečiť dodržanie predpísaných konštrukčných noriem i z hľadiska použitých materiálov i stavebnej technológie. Pre riadny výkon tohto technicky náročného dozoru nie sú plavebné správy dostatočne vybavené ani personálne. Doteraz platný zákon nezabezpečuje v plnej miere ani nezávadnosť technického stavu plavidiel po celý čas ich používania v prevádzke. Je to dôsledok toho, že uskutočňovanie periodických prehliadok ukladá plavebným podnikom, resp. plavebnej správe len ich sledovanie.

Uvedené nedostatky viedli k rozhodnutiu prehĺbiť výkon štátneho odborného dozoru na technický stav plavidiel tým, že tento dozor bude zverený špecializovanej organizácii, ktorá disponuje odborne fundovanými pracovníkmi a má v tomto odbore dlhoročné skúsenosti. V ČSSR vykonává technický dozor pri stavbách, prestavbách a opravách lodí pre domácich i zahraničných záujemcov za úplatu Československý lodný register, organizačne začlenený do "INSPEKTY" - podniku Federálneho ministerstva zahraničného obchodu. Vláda ČSSR prerokovala zásady novelizácie zákona o vnútrozemskej plavbe a svojim uznesením z 5. júla 1973 č. 205 vyslovila súhlas previesť Československý lodný register z pôsobnosti Federálneho ministerstva zahraničného obchodu do pôsobnosti Federálneho ministerstva dopravy, a to ku dňu nadobudnutia účinnosti novelizovaného zákona.

Novelizovaný zákon § 9 a 10 poveruje Čs. lodný register výkonom odborného technického dozoru nad stavbou, rekonštrukciou, prípadne modernizáciou plavidiel, ako aj vykonávaním poriodických prehliadok týchto plavidiel v priebehu ich používania v plavebnej prevádzke.

Je možno očakávať, že toto opatrenie prispeje k zlepšeniu technického stavu plavidiel i k bezpečnosti plavebnej prevádzky. Počíta sa s tým, že vykonávacím predpisom bude Čs. lodný register poverený aj výkonom štátneho odborného technického dozoru na technické zariadenie na plavidlách. Okrem toho bude táto inštitúcia i naďalej plniť úkoly technického dozoru pri stavbe plavidiel pre zahraničných záujemcov, najmä pre Sovietský zväz.

Ďalším dôvodom novelizácie zákona o vnútroštátnej plavbe je potreba sankcionovať faktický stav v usporiadaní štátnej správy vo veciach plavby. Nositeľom odborného dozoru nad vnútroštátnou plavbou i ostatných úloh štátnej správy vo veciach plavby je podľa doterajšej právnej úpravy Federálne ministerstvo dopravy a jemu podriadená Štátna plavebná správa v Bratislave s pôsobnosťou pre celú ČSSR.

V dôsledku federatívneho usporiadania štátu došlo fakticky k rozdeleniu tejto pôsobnosti medzi Štátnou plavebnou správou v Bratislave a vedúcou pobočkou Štátnej plavebnej správy so sídlom v Prahe. Toto rozdelenie výkonu štátnej správy sa v praxi plne osvedčilo a prinieslo značnú úsporu nákladov spojených so zabezpečovaním výkonu štátnej správy. Štátna správa v Prahe bude podľa § 2 ods. 3 návrhu zákona vykonávať svoju pôsobnosť na území Českej socialistickej republiky a Štátna plavebná správa v Bratislave bude mať pôsobnosť na území Slovenskej socialistickej republiky.

Novela zákona pamätá aj na širšie vymedzenie pôsobnosti oboch plavebných správ, ktorých hlavným poslaním bude:

- starať sa o plavebnú bezpečnosť na vodných cestách a v prístavoch,

- vykonávať dozor nad dodržiavaním predpisov týkajúcich sa plavby,

- rozhodovať o prevádzkovej spôsobilosti plavidiel a viesť ich evidenciu,

- a napokon overovať spôsobilosť členov lodných posádok na vedenie plavidiel i k obsluhe strojového a iného zariadenia.

Tým sa súčasne vymedzuje sféra pôsobnosti správ vo vzťahu k orgánom Verejnej bezpečnosti - konkrétne k riečnym oddielom VB - ktorých poslaním je predovšetkým chrániť verejný poriadok, bezpečnosť osôb a majetku.