Vládny návrh sa v jednom bode odchyľuje od zásad, ktoré sme prerokúvali už v minulom roku. Zásada č. 5 celkom jednoznačne rátala s tým, že povinná evidencia bude v zákone rozšírená i na športové plavidlá, pokiaľ k pohonu používajú motor a Federálne ministerstvo dopravy bude splnomocnené, aby túto povinnú evidenciu rozšírilo aj na dalšie plavidlá. Odôvodnenie k tejto zásade vysvetľovalo, že prudký rozvoj športovej plavby, najmä v rekreačných oblastiach, je v rozpore so zásadami starostlivosti o bezpečnosť vo vnútrozemskej plavbe. V našich ústavnoprávnych výboroch sa o tejto problematike diskutovalo a poukazovalo sa aj na to, že používanie športových lodí, čo pre niekoho je zábavou, znamená vo svojom vzrastajúcom počte ohrozovanie zdravého životného prostredia. Na týchto dvoch dôvodoch, t. j. bezpečnosť plavby a súčasne aj starostlivosť o zdravé životné prostredie, sa od schválenia zásad až podnes, keď prerokúvame paragrafované znenie, bezpochyby nič nezmenilo. Zákon však túto otázku nerieši, odsúva ju a ponecháva jej riešenie vláde ČSSR. Dôvody, ktoré k tomu vedú, sme počuli, chápeme ich, súhlasíme s nimi a veríme, že vláda ČSSR bude túto problematiku urýchlene riešiť.

Pri každej právnej úprave treba vychádzať z dôkladného rozboru, preto tiež súhlasíme s tým, že i pri príprave vládneho nariadenia, ktoré bude povinnú evidenciu športových lodi upravovať, musí byť urobený zodpovedný rozbor rešpektujúci všetky hľadiská vyplývajúce z diskusie vo výboroch, vrátane nášho ústavnoprávneho výboru.

Předsedající místopředseda FS J. Bandžák: Ďakujem poslankyni Šurkovej. Slovo má poslanec Janda.

Poslanec SL S. Janda: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně a poslanci, z projednávaného návrhu novelizace zákona o vnitrozemské plavbě je zřejmé, že hlavním důvodem této novelizace je zvýšit technickou úroveň stavěných nebo přestavovaných plavidel zejména tím, že se zavede povinný státní odborný dozor na stavbu nebo přestavbu plavidel. Navrhovaná úprava v tomto směru byla již podrobně zdůvodněna ministrem dopravy ČSSR.

Při novelizaci jde však ještě o některé další otázky, které zde s. ministr uvedl. Jde jednak o vztah zákona o vnitrozemské plavbě k novému zákonu vodnímu a jednak o regulaci sportovní a rekreační plavby. K těmto otázkám mi dovolte několik slov.

Při projednávání návrhu zásad novelizace zákona o vnitrozemské plavbě ve výborech Federálního shromáždění v minulém roce bylo mj. poukázáno na jeden rozpor, který vznikl mezi ustanovením § 8 odst. 2 zákona o vnitrozemské plavbě a § 36 odst. 3 nového vodního zákona, který byl tehdy již projednán jako vládní návrh. Šlo tehdy o rozdílnou úpravu náhrady škody při oklešťování a odstraňování stromů a keřů na pobřežních pozemcích. Při této příležitosti bylo vysloveno doporučení, aby zmíněné ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě bylo uvedeno do souladu s vodním zákonem, a to nejen z hlediska věcného, ale i formálního.

Lze konstatovat, že nyní v předkládaném paragrafovaném znění novelizace zákona o vnitrozemské plavbě bylo všem doporučením vyhověno. Týká se to bodů 2 až 5 projednávaného návrhu, z kterých je zřejmé, že byla v požadovaném směru upravena jak otázka náhrady škody, tak i terminologicky sladěn text s textem vodního zákona. Rovněž úprava povinností umožnit pracovníkům státního odborného dozoru v plavbě vstupovat do obvodů přístavů, na nemovitosti apod., byla přizpůsobena podobné povinnosti, která je zakotvena ve vodním zákoně.

V této souvislosti mi dovolte připomenout, že je velmi důležité, aby zákon o vnitrozemské plavbě i vodní zákon byly v souladu, aby se navzájem doplňovaly, poněvadž existuje úzká souvislost mezi nimi, existuje zde velmi těsný vztah mezi požadavky vodního hospodářství a požadavky plavby.

Lze poukázat zejména na ustanovení § 6 vodního zákona, který stanoví zákaz poškozování břehů vodohospodářských děl a jiných zařízení vodohospodářských při užívání vod k plavbě. Zejména pak v zájmu ochrany čistoty vod stanoví, že provozovatel plavidla je povinen zabránit úniku oleje, pohonných látek, popela nebo jiných škodlivých látek z něho do vody a opatřit za tím účelem plavidlo potřebným zařízením a udržovat je ve stavu schopném řádného provozu.

Doprava je si vědoma významu tohoto opatření a proto již v předpisech pro stavbu lodí je pamatováno na to, aby plavidla byla vybavena odlučovacím zařízením a do povrchových vod se vypouštěly pouze vody odpovídající ukazatelům přípustného stupně znečištění. Správcům přístavů se pak ve vodním zákoně ukládá povinnost zabezpečovat, aby škodlivé látky mohly být z plavidla odstraňovány, aby se zabránilo jejich vniknutí do povrchových vod.

Nový vodní zákon rovněž jednoznačně vymezil v § 6 odst. 5 působnost vodohospodářských orgánů ve vztahu k orgánům plavební správy. Stanovil totiž, že péče o splavnost vodních toků a budování vodních cest přísluší ústřednímu vodohospodářskému orgánu republiky, kdežto věci plavebního provozu patří orgánům plavebním podle zákona o vnitrozemské plavbě. Tento novelizovaný zákon vymezuje též pojem vodní cesty a působnost orgánů plavební správy.

Domnívám se tedy, že jak vodní zákon, tak i nyní novelizovaný zákon o vnitrozemské plavbě poskytují dostatečnou právní oporu, aby nedocházelo ke střetům v působnosti vodohospodářských i plavebních orgánů, ale aby vzájemnou spoluprací těchto orgánů byl zabezpečen pořádek na našich vodách. Jasné vymezení působnosti Státní plavební správy v Praze a Státní plavební správy v Bratislavě dávají rovněž předpoklad pro další dobrou spolupráci s vodohospodářskými orgány.

K otázce regulace sportovní a rekreační plavby na našich vodách, zejména na přehradách a jiných uzavřených vodních plochách, je nutno poznamenat, že skutečně značný rozvoj sportovní a rekreační plavby přináší s sebou i negativní účinky, neboť používání stále výkonnějších pohonných motorů ohrožuje bezpečnost na vodních cestách a znepříjemňuje ostatním klidné užívání rekreace. Proto i novela zákona o vnitrozemské plavbě má přispět k zavedení pořádku na našich vodách v naznačeném směru. Dává zmocnění vládě ČSSR, aby podle narůstajících potřeb postupně zavedla evidenci sportovních a rekreačních plavidel. Mám za to, že již samotná evidence je první předpoklad pro to, aby bylo možno provádět intenzívněji dozor a při zjišťování závad činit nutná opatření. Bude to jistě znamenat pro plavební správy velké zatížení, když uvážíme vysoký počet sportovních a rekreačních plavidel. Proto je zřejmě záměr vlády, zavádět evidenci postupně, odůvodněný. Bude však žádoucí přikročit pokud možno co nejdříve k realizaci tohoto záměru.

Myslím, že zavedení pořádku na vodních plochách není jen věcí plavebních správ, poněvadž, jak již bylo řečeno z hlediska užívání vod, zejména pak k ochraně vody před znečištěním působí vodohospodářské orgány, a z hlediska zajištění veřejného pořádku orgány Sboru národní bezpečnosti. V tomto směru bude jistě účelné, aby zmíněné orgány podle rozsahu své působnosti spojily své úsilí směřující k zajištění pořádku na našich vodách při užívání vod plavbou a přispěly tak k bezpečnosti plavby i k ozdravění přírodního prostředí. K tomu není zapotřebí žádného předpisu, neboť splnění tohoto požadavku je v rukou příslušných pracovníků

Se zřetelem k účelu, který si novelizace zákona o vnitrozemské plavbě vytkla za cíl, pokládám ji za prospěšnou a proto doporučuji schválení projednávaného návrhu zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Bandžák: Ďakujem.

Viac písomných prihlášok nedošlo. Hlási sa ešte niekto z poslancov do rozpravy? (Nikdo.) Nikto.

Pýtam sa súdruha ministra Šutku, či po skončení rozpravy žiada o záverečné slovo. (Nežádá.) Nežiada.

Žiadajú o záverečné slovo spravodajcovia výborov oboch snemovní? (Nežádají.) Nežiadajú.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu

V zasadacej miestnosti je prítomných 146 poslancov Snemovne ľudu, 61 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 64 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Snemovne sú uznášania schopné.

Prosím najskôr o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s návrhom zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 26/1964 Zb. o vnútrozemskej plavbe, ako navrhol spoločný spravodajca, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa národov zákon schválila.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto súhlasí s návrhom zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 26/1964 Zb. o vnútrozemskej plavbe, podľa spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Rovnako Snemovňa ľudu zákon schválila.

Konštatujem preto, že Federálne zhromaždenie schválilo zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 26/1964 Zb. o vnútrozemskej plavbe.

Teraz prerokujeme

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Dohoda o "Všeobecných podmienkach medzinárodných prepráv nákladov cestnou dopravou" podpísaná v Karl-Marx-Stadtu dňa 29. júna 1974 (tlač 82).

Vládny návrh odôvodní za vládu Československej socialistickej republiky minister dopravy s. Štefan Šutka.

Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr dopravy ČSSR dr. ing. Š. Šutka: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Dovoľte mi úvodom k predloženej Dohode o Všeobecných podmienkach medzinárodných prepráv cestnou dopravou zdôrazniť fakt, že čs. medzinárodná cestná nákladná doprava získáva pre naše národné hospodárstvo významný ekonomický prínos. Ide nielen o určité devízové úspory, ale aj o priamy devízový zisk za tržby od zahraničných prepravcov. Svojimi prepravnými možnosťami vytvára čs. zahraničnému obchodu podstatne výhodnejšie podmienky pre odbyt a zlepšuje tak presadzovanie nášho tovaru v zahraničí.

Napriek dosiahnutým kladným výsledkom treba prepravný proces v medzinárodnej cestnej nákladnej doprave naďalej racionalizovať.

Vzhľadom na to, že podobný zámer sledujú i ostatné členské štáty RVHP, boli vytypované a do Komplexného programu RVHP v oddieli 12 "O doprave" zapracované najzávažnejšie problémy, ktorých úspešné doriešenie môže značne ovplyvniť ďalší rozvoj a racionalizáciu medzinárodnej cestnej nákladnej dopravy.

Pre to však treba postupne vytvárať základné predpoklady. Jedným z týchto predpokladov je napr. unifikácia právnych noriem upravujúcich vznik, zmenu a ich zánik prepravnej zmluvy uzatváranej medzi prepravcami a dopravcami v medzinárodnej cestnej nákladnej doprave členských štátov RVHP. Z tohto dôvodu bola v rámci Stálej komisie RVHP pre dopravu - za aktívnej účasti čs. Strany - vypracovaná a splnomocnencami vlád BĽR, NDR, PĽR, ZSSR a ČSSR 29. júna 1974 v Karl-Marx-Stadte podpísaná Dohoda o všeobecných podmienkách medzinárodných prepráv nákladov cestnou dopravcu. Dodatočne podpísal tento dokument 6. decembra t. r. aj zplnomocnenec vlády MoĽR.

V úvodných ustanoveniach Dohody je definovaný pojem medzinárodná preprava nákladov a vymedzuje sa vzťah k platobným dohodám uzatvoreným medzi zmluvnými stranami, ako aj vzťah k vnútroštátnym právnym predpisom platným na území, cez ktoré sa preprava uskutočňuje.

V ďalšej časti Dohody sú upravené otázky cestných hraničných prechodov a zásady spolupráce zmluvných strán.

Podľa čl. VIII. nie sú súčasťou na Dohode dotknuté práva a povinnosti zmluvných strán, ktoré pre ne vyplývajú z iných medzinárodných zmlúv o prepravách nákladov cestnou dopravou. Ťažisko úpravy vzťahov vznikajúcich v súvislosti s prepravnou zmluvcu spočíva vo všeobecných podmienkach. Ich úvodné ustanovenia sa zaoberajú okrem definicií základných pojmov najmä úpravou povoľovacieho režimu pre medzinárodnú prepravu. Hlavy III a IV tvoria jadro všeobecných podmienok, v ktorom sú zakotvené unifikované občianskoprávne normy, ktoré upravujú prepravnú zmluvu. Nie menej sú závažné ustanovenia, ktoré hovoria o základných zásadách medzinárodných nákladných automobilových tarifách. Záver všeobecných podmienok je venovaný ustanoveniam správnoprávneho charakteru.

Možno povedať, že všeobecné podmienky upravujú podobný okruh právnych vzťahov ako Dohovor o prepravnej zmluve - CMR, ktorého signatárom je v súčasnosti 19 európskych štátov, vrátane troch zmluvných strán Dohody o všeobecných podmienkach, a to MĽR, PĽR a ČSSR. Ako je vám známe, ČSSR pristúpila k Dohovoru CMR v októbri t. r.

Pri posudzovaní účelnosti podpisu a ratifikácie Dohody treba však vziať v prvom rade do úvahy, že ustanovenia všeobecných podmienok sú prispôsobené charakteru socialistickej ekonomiky a že v porovnaní s Dohovorom CMR dosahujú navyše úpravu povoľovacieho režimu pre medzinárodné prepravy a zásady medzinárodnej nákladnej automobilovej tarify. Považujem za potrebné zdôrazniť, že prijatie princípu povoľovacieho režimu v nákladnej doprave, ktorý bol obojstranne dohodnutý je pre ČSSR - ako tranzitný štát - výhodné. Takisto zásady sú spracované najmä podľa návrhov čs. odborníkov a sú výsledkom dlhej diskusie o myšlienke (zastávanej čs. stranou), že by hlavné princípy medzinárodnej nákladnej automobilovej tarify mali byť obsiahnuté už v tomto zmluvnom dokumente, čím by sa vytvorila základňa pre ďalší postup pri jeho spracúvaní.

Ďalej treba konštatovať, že Dohoda nie je v žiadnom z dotknutých ustanovení v rozpore s Dohovorom CMR.

Nadobudnutím platnosti Dohody dosiahneme taký stav, keď pri riešení jednotlivých problémov z oblasti cestnej dopravy zhrnutých do oddielu 12 Komplexného programu socialistickej ekonomickej integrácie nebude potrebné zaoberať sa samostatne tými otázkami, ktoré Dohoda rieši. Táto skutočnosť pozitívne ovplyvní ďalšie prehĺbenie spolupráce medzi jednotlivými dopravcami a zasielateľskými organizáciami členských štátov RVHP a iste pomôže naplniť aj najvyššie integračné zámery v oblasti medzinárodnej cestnej dopravy členských štátov RVHP, ako je napr. vytvorenie spoločného podniku pre medzinárodnú cestnú nákladnú dopravu.

Vzhľadom na to, že okruh právnych vzťahov upravovaných Dohodou o všeobecných podmienkach sa dotýka tiež niektorých čs. právnych predpisov upravujúcich majetkové vzťahy z medzinárodnej prepravy sčasti odlišným spôsobom, je nevyhnutné, aby pred ratifikáciou bola Dohoda schválená Federálnym zhromaždením podľa čl. 36 ústavného zákona č. 143/1968 Zb.

Na základe uvedených faktov a po prerokovaní v kompetentných výboroch Federálneho zhromaždenia, Českej národnej rady i Slovenskej národnej rady navrhujem v mene federálnej vlády, aby Federálne zhromaždenie vyslovilo s ratifikáciou Dohody o Všeobecných podmienkach medzinárodných prepráv nákladov cestnou dopravou súhlas. Ďakujem za pozornosť.