Nepodařilo se však v plné míře dodržet sortiment a skladbu dodávek pro vývoz do zemí socialistického tábora, i když celkový objem byl překročen. Dodávky pro vývoz do kapitalistických států se ve srovnání s rokem 1973 zvýšily v roce 1974 o 15 %. Plán však nebyl splněn o 113 mil. Kčs.

Značnou brzdou ve zlepšení sortimentního plnění vývozu jsou nedostatky v dodavatelskoodběratelských vztazích. Je pravda, že nám některé podniky nezabezpečují úkoly jak v kooperaci, tak v oblasti dodržování závazků vyplývajících z hospodářských smluv, zpožďování některých dodávek na zahraniční trh atd. Z tohoto hlediska se domnívám, že bude nutné, aby daleko více zde sehrály svou úlohu ústřední články řízení, tj. jednotlivá generální ředitelství, ale i ministerstva.

Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny národů i Sněmovny lidu jsme se několikrát touto vážnou problematikou zabývali. Jsme si vědomi i toho, že tuto poměrně složitou problematiku nejsme schopni vyřešit jak se říká ze dne na den. Na druhé straně je potřeba vytvářet určité podmínky pro zlepšení celkové situace v této oblasti. Nejvíce tento dopad v odběratelskododavatelských vztazích jde do oblasti zabezpečování velkých investičních celků. Je potřeba hledat nové formy práce v oblasti dodržování vzájemných smluv mezi jednotlivými podniky, ale je také třeba prohlubovat úroveň řízení na všech stupních a umět dovést plán až na pracoviště. Plnění plánu není však jen záležitostí resortu, či generálního ředitelství nebo VHJ, ale nutně a zákonitě se musí promítnout do zcela konkrétních opatření a náplně každého pracovníka na kterémkoliv pracovišti, na kterémkoliv úseku našeho celospolečenského života.

Dovolte, abych se zmínil také o některých ekonomických ukazatelích plnění pátého pětiletého plánu. Hutnictví a strojírenství splnilo svoje úkoly za první čtyři roky páté pětiletky s nižším počtem pracovníků než předpokládal plán. Jak ukazuje vývoj, dojde dokonce v některých důležitých hospodářských jednotkách, jako je Škoda Plzeň a ČKD Praha, k poklesu počtu pracovníků pod stav roku 1970. V souhrnu se zdá, že tento vývoj je správný, neboť tím roste produktivita práce rychleji než předpokládal plán a vytváří předpoklady i pro rychlejší růst mezd. V hutnictví se také předpokládá vyšší tempo růstu produktivity práce o 2,5 % proti pátému pětiletému plánu, ve strojírenství o 2,3 %. Ve skutečnosti však nižší počty pracovníků mají za následek větší množství přesčasové práce a práci o sobotách a nedělích, protože chybějí pracovníci na rozhodujících kapacitách. Je nedostatek pracovníků např. na obráběcích strojích, ve slévárnách a kovárnách. Máme nedostatek odlitků a výkovků, takže je musíme dovážet, ale vlastní kapacity kováren a sléváren nemáme využity. Opatření, která byla v této oblasti v uplynulých dvou letech přijata, ukázala se zatím málo účinná a je třeba, aby vláda hledala účinnější řešení.

Nyní bych chtěl říci několik slov k zajišťování vlastní investiční výstavby v resortu hutí a těžkého strojírenství. Pro výstavbu v resortu je charakteristické, že limity páté pětiletky budou výrazně překročeny, například v těžkém strojírenství proti 5,5 mld Kčs bude dosaženo cca 9 mld Kčs a rovněž v hutnictví budou překročeny původní limity. K tomu je však nutno dodat, že limity pro pátou pětiletku byly poměrně podceněny. Tak např. do těžkého strojírenství je průběh investování následující: třetí pětiletka 8,9 mld, čtvrtá pětiletka 8,3 mld a pátá pětiletka 5,5 mld - to je plán, skutečnost bude 9 mld. Již 15 let objem investic do těžkého strojírenství stagnuje, v hutnictví je tomu obdobně již 10 let. V celém průmyslu ČSSR přírůstek strojních základních fondů v poměru k jejich hodnotě počátkem pátého pětiletého plánu bude činit cca 52 %, avšak v hutnictví pouze 28 % a těžkém strojírenství 35 %. Proto jsou také daleko pomaleji vyřazovány základní fondy v hutích a ve strojírenství, než v průmyslu celkem. Uvedený vývoj má za následek celou řadu úzkých míst ve strojírenství a hutnictví, která nestačí krýt rostoucí potřeby národního hospodářství, ale též řadu problémů při zajišťování investiční výstavby, kde důležité, časově naléhavé akce se musí zajišťovat uspěchaně a s využitím celé řady výjimek.

Z tohoto důvodu je třeba, aby celá investiční příprava dostala větší koncepčnost, dlouhodobost, plánovitost na všech úrovních. Předpoklady pro toto musí vytvářet Státní plánovací komise spolu s resorty. Úlohou hutí a těžkého strojírenství je zejména propracovat dobře hmotné zajištění dodávek pro investiční výstavbu tak, aby byly splněny hlavní úkoly - včas uvádět zařízení do provozu.

Ve výboru jsme kritizovali ještě jeden nedostatek. Hutnictví a strojírenství má poměrně rozsáhlou vědeckotechnickou základnu. Bude však třeba, aby se daleko lépe než dosud zapojila do dělby práce uvnitř ČSSR, lépe využívala spolupráce i s pracovišti základního výzkumu a také vlastní koordinací práce dosáhla lepšího využití a lepších výsledků.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v letošním roce všechen náš lid oslaví 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Při našem jednání ve výboru i při ověřování na závodech jsme se přesvědčili, že pracovníci resortu hutí a strojírenství jsou odhodláni čestně se vyrovnat s posledním rokem pátého pětiletého plánu a s úkoly, které jsou na tento resort kladeny. Huťaři i strojaři jsou si vědomi odpovědnosti vůči našemu národnímu hospodářství. Nemalá iniciativa se projevuje přímo na jednotlivých podnicích. Současný vývoj v plnění plánu na letošní rok je možno hodnotit jako dobrý z hlediska dosahovaných objemů produkce i z hlediska základních ekonomických jevů. Je pravda, že se nám vše nedaří tak, jak by tomu mělo být, ale odhodlání na podnicích je jednoznačné: čestně se vyrovnat se všemi těmi úkoly, se všemi nedostatky a důstojně tak oslavit 30. výročí osvobození naší vlasti. Děkuj i za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Přibylovi. Promluví místopředseda SL Exner, připraví se poslanec Stanislav Hudeček.

Místopředseda SL ing. F. Exner: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, předseda federální vlády soudruh Štrougal, i přede mnou vystupující poslanci již zdůraznili, že náš vnitřní vývoj byl i v minulém roce tohoto volebního období poznamenán v převládající míře pozitivním všestranným rozvojem naší společnosti.

Hlavním pozitivním výsledkem je dynamický rozvoj naší socialistické ekonomiky. Úspěšné řešení našich vnitřních problémů je možné mimo jiné i díky tomu, že je příznivá zahraničně politická situace, že jsou soustavně vytvářeny podmínky pro upevnění světového míru a pro rozvoj mezinárodní spolupráce. Příznivé vnitropolitické podmínky naproti tomu tvoří dobrou základnu pro zvyšování prestiže a autority Československa ve světě.

Ze zahraničně politické části výkladu s. Štrougala je patrný vývoj mezinárodní situace a podíl naší zahraniční politiky na jejím ovlivňování v posledním období. Je zřejmé, že i když tento vývoj obsahuje řadu protichůdných jevů, je charakterizován postupným uvolňováním napětí a nastupujícím úsilím o prosazení zásad trvalého, spravedlivého a nezvratného soužití v míru mezi státy s rozdílným společenským zřízením. Tento vývoj je výsledkem růstu síly socialistického světa, a neutuchající bdělosti a aktivity pokrokových sil, především Sovětského svazu a socialistických zemí, které důsledně a koordinovaně uskutečňují mírový program XXIV. sjezdu KSSS, vytrvale a důsledně odhalují všechny protimírové kroky reakce a mobilizují pokrokové síly na celém světě k jejich izolaci.

Boj za udržení míru a za mezinárodní spolupráci ve světě nabývá zvláštního významu dnes, kdy se všechen pokrokový svět chystá oslavit 30. výročí vítězství nad fašismem, kdy se náš lid spolu s lidem socialistických zemí chystá toto výročí oslavit jako veliký svátek významnými pracovními úspěchy.

Spolu s pokrokovými silami na celém světě si budeme připomínat, že to byla Sovětská armáda, která nesla hlavní tíhu boje proti hitlerovskému fašismu a která osvobodila naše země. Tento čin zůstane navždy v paměti lidstva. Oslavy 30. výročí vítězství nad fašismem se stanou internacionálním svátkem sil pokroku a míru.

Vítězství nad fašismem mělo velký vliv na vývoj událostí ve světě. V jeho důsledku vznikla světová socialistická soustava, urychlil se světový revoluční proces, prohloubila se všeobecná krize kapitalismu a nastal rozklad koloniální soustavy imperialismu.

Zpráva předsedy vlády i výsledky projednávání naší zahraniční politiky v zahraničních výborech svědčí o tom, že jak to odpovídá nejvlastnějším zájmům všeho našeho lidu, první a základní úlohou naší zahraniční politiky, vycházející z usnesení XIV. sjezdu KSČ a plén ÚV KSČ, je neustálé upevňování jednoty a těsnější spolupráce se zeměmi socialistického společenství a především se Sovětským svazem. Stálou pozornost věnujeme naší spoluúčasti na realizaci grandiózního programu míru, vyhlášeného XXIV. sjezdem KSSS, který se stal i naším vlastním programem.

Dvě desetiletí existence Varšavské smlouvy dokazují její neocenitelný význam v našem společném boji za odvrácení válečných hrozeb a udržení a upevnění světového míru. Dosavadní dobré zkušenosti z této spolupráce vytvářejí podmínky pro to, aby se, koordinace zahraničně politických otázek mezi členskými zeměmi dále prohlubovala.

Společně s bratrskými zeměmi věnuje naše zahraniční politika velkou pozornost pro nás životně důležité otázce míru, bezpečnosti a spolupráci především v Evropě.

Období, ve kterém žijeme, dává historickou šanci rozumu, uvážlivosti a politickému realismu - uskutečnit myšlenku trvalého míru, vytvořit podmínky pro mírové soužití mezi státy s rozdílným společenským zřízením.

Ze, strany socialistických zemí je potřeba, možnost a nutnost soužití a spolupráce v míru trvalou součástí zahraniční politiky. Vynakládají maximum úsilí o jejich prosazení. Jsme rádi, že i v ostatních zemích se postupně prosazuje tento kurs a jsou postupně izolování zavilí nepřátelé spolupráce a míru mezi národy. Spolu s ostatními socialistickými zeměmi usilujeme o co nejrychlejší dovršení ženevských jednání druhé fáze konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Považujeme toto jednání a jeho úspěšné dokončení za mimořádně významné. Jak je známo, věnujeme této problematice od prvních iniciativních kroků v koordinaci s ostatními socialistickými zeměmi veškeré úsilí. Jsme toho názoru, že práce pokročily tak daleko, že je třeba usilovat o zakončení druhé fáze v nejbližších měsících a do letního období zabezpečit třetí fázi jednání v Helsinkách na nejvyšší úrovni. Věříme, že se podaří úspěšně dořešit i otázku pokračování konference v zájmu všech zemí v Evropě.

Poprvé v dějinách lidstva se podařilo uskutečnit konferenci o bezpečnosti a spolupráci na celém kontinentě. A to na kontinentě, který v minulosti byl ohniskem nejstrašnějších válek. Stojíme před historickým okamžikem, který dává možnost podepsat hlavami států společnou garanci míru a vytvoření zábran vypuknutí dalších válek a vytváří podmínky pro trvalý rozvoj spolupráce mezi národy.

Souběžně s jednáním v Ženevě probíhá ve Vídni jednání o snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě. Účastníme se těchto jednání spolu s delegacemi socialistických zemí, předkládáme návrhy k prvním krokům snižování nebo alespoň nezvyšování ozbrojených sil. Chápeme, že tato jednání nejsou snadná - naopak jsou a nadále budou mimořádně těžká a zdlouhavá. Nepřestáváme však v trpělivém úsilí a jednání a věříme, že přinese kladné výsledky.

V souladu s těmito cíli pokračuje naše upřímná snaha a úsilí řešit rozvoj vzájemných vztahů se všemi evropskými zeměmi. Za zvlášť důležitý je třeba považovat pokrok, dosažený při řešení dlouhodobých problémů ve vzájemných vztazích s NSR a Rakouskem. Dosažené výsledky otevřely cestu k normalizaci vztahů s těmito našimi sousedy. Je to důležitý přínos k řešení vztahů mezi státy s rozdílným společenským zřízením při dodržování zásad rovnosti, suverenity, nevměšování a oboustranné výhodnosti.

Samozřejmě máme zájem a snahu rozvíjet naše styky i se všemi ostatními státy na všech kontinentech. Svědčí o tom rozšiřování našich styků s rozvojovými i kapitalistickými zeměmi i naše aktivní účast na mnoha mezinárodních jednáních.

Dosahované výsledky naší zahraniční politiky v minulých letech vytvářejí příznivé předpoklady pro další upevňování mezinárodního postavení naší republiky. V souladu s hlavními záměry a cíli československé zahraniční politiky, vytyčenými XIV. sjezdem KSČ, přispívá i naše Federální shromáždění k jejich naplňování. Je tomu tak především při příležitosti výměny oficiálních delegací na nejvyšší úrovni, při ostatních návštěvách uskutečňovaných po parlamentní linii, na jednáních Meziparlamentní unie a při projednávání zahraničně politických otázek v zahraničních výborech a na plénech Federálního shromáždění. Je to politika v zájmu našeho lidu, v zájmu výstavby socialismu v naší republice a v zájmu pokroku na celém světě. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji místopředsedovi SL Exnerovi. Slovo má poslanec Hudeček, připraví se poslankyně Ridziková.

Poslanec SN S. Hudeček: Vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa se staly podkladem programového prohlášení, se kterým jsme byli seznámení a které jsme odsouhlasili v prosincových dnech 1971.

Není to tak dlouho, aby z našich myslí vyprchala atmosféra této doby, abychom zapomněli na situaci naší ekonomiky těchto dnů. Je pravda, že v této době byl vytyčen směr vývoje XIV. sjezdem, byl sestaven pětiletý plán, že všechny resorty a organizace rozpracovaly závěry tohoto sjezdu na své podmínky. Avšak celé naše hospodářství bylo těžce poznamenáno důsledky působení různých modelů z let 1968 a 1969 a chyběl zde koordinující činitel realizace vytyčeného směru. Takže programové prohlášení v této době znělo, velmi přitažlivým tónem, ve kterém bylo možno rozeznat rozvahu i odvahu vlády. Prohlášení, které nabízelo jistotu pro zdravý rozvoj našeho hospodářství, opírajíce se o iniciativu širokých mas pracujících. A lidé uvěřili a podpořili tento program. Takže současné, bezesporu dobré výsledky našeho hospodářství jsou výsledkem smělých plánů naší strany, promyšlené organizátorské práce vlády a společného úsilí našeho lidu. A to je také veliký politicky přínos vývoje naší společnosti.