Jestliže je možno takto charakterizovat situaci v naší ekonomice v době vydání programového prohlášení, pak ve vědeckotechnické činnosti byla situace ještě složitější. Co bylo charakteristické pro vědeckotechnický rozvoj v tuto dobu?

V prvé řadě to byla roztříštěná základna, neujasněné programy rozvoje vědy a techniky, značná duplicita ve výzkumu a vývoji, nedostatečná vybavenost pracovišť, částečně přerušené kontakty s vědeckovýzkumnou základnou ostatních socialistických států, kádrové problémy, nedobrá situace ve vynálezeckém a zlepšovatelském hnuti a mnoho dalších problémů. Podobná situace byla v investiční činnosti, kde byla neúnosně vysoká rozestavěnost, opožděné stavby, překračované rozpočtové náklady, dlouhá najíždění nových kapacit do projektovaných objemů, nedobrá situace v bytové výstavbě, její komplexnosti, veliké množství strojů neuvedených do užívání, nedostatečné předpisy, které by tento stav zlepšily, a další problémy.

A s tímto vším bylo nutno začít se důsledně vypořádávat. Je pravda, že ještě dnes, kdy je plnění programového prohlášení kontrolováno, nejsou odstraněny všechny tyto nedostatky a že technickoinvestiční rozvoj není bez problémů, ale již dnes je možno říci, že se vytvářejí dobré předpoklady pro odstranění všech negativních jevů na tomto úseku. Neboť tak, jak jsem uvedl, že od vydání programového prohlášení neuplynula tak dlouhá doba, abychom zapomněli na výchozí situaci, stejně tak mohu říci, že od doby vydání programového prohlášení je dost dlouhá doba pro to, by se dal rozeznat zlepšující vývoj v této činnosti.

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj realizujíce pokyny vlády, uvedlo do praxe spoustu nezbytných opatření k tomu, aby se naše vědeckotechnická a investiční politika dostala do té podoby, kterou si vyžaduje nově vzniklá situace při uplatňování integračních záměrů v této činnosti. Neboť naše ekonomika tvoří dnes pevný článek v soustavě socialistických států, takto je uznávána a takto se snaží své poslání plnit.

Bylo by možno argumentovat bezpočtem případů, kde je naše vědeckotechnická a investiční základna v rámci mezinárodní dělby práce zapojena. Ale vzpomeňme jen jeden z nejdůležitějších, jakým je naše účast na řešení energetické situace socialistických států pomocí jaderné energie. Zdálo by se, že jde o jeden úkol, ale přitom jde o desítky vědeckotechnických úkolů, jejichž řešení znamená zvládnout dosud neobjevené a neprozkoumané technologie materiálů. Znamená to zkonstruovat zatím neexistující měřicí přístroje, vybudovat potřebná pracoviště. Znamená to ale také, že určitá část problémů nebude zvládnuta, že určitá část naplánovaných výstupů nebude splněna. Ale přesto musí být tyto úkoly do plánů vědeckotechnického rozvoje pojaty. A to je odpověď na to, proč již dnes zůstává určitá část plánovaných výzkumných úkolů nesplněna. Je to tím, že ptány vědeckotechnického rozvoje nemohou být sestavovány tak, aby byly za každou cenu a na 100 % splněny, ale musí být sestavovány podle potřeby našeho hospodářství i za cenu rizika, že nebudou splněny.

Nemyslím si však, že tímto názorem by mělo být legalizováno neplnění těchto plánů. Velikosti a náročnosti vytyčeného úkolu by měla být úměrná jeho. příprava, jeho organizační a kádrové zabezpečení a tím také zmenšeno riziko jeho nesplnění v termínu a kvalitě. Avšak vědeckovýzkumná činnost je jen částí celého procesu na cestě k jeho využití v praxi. Zde máme situaci nedobrou a po dlouhá léta nezměněnou. Naše ekonomika, její nástroje nedostatečně řeší uplatnění poznatků vědy a techniky v praxi. Úspěchy jsou tam, kde se od základu buduje nová technologie za účasti státu. Avšak tam, kde se musí provádět potřebné změny tak říkajíc za pochodu, tam je třeba mimořádného úsilí k uplatnění těchto výsledků. Dá se sice říci, ze vše je odvislé od lidí, jejich přístupu k těmto problémům, je možno uvést mnoho případů, kdy se podniky i takto dopracovaly pěkných výsledků. Ale zatím je situace taková, že technický rozvoj není součástí plánu tak jako třeba výkony nebo náklady a proto musíme trpět stav, kdy třeba podniky nemají zájem zavádět něco nového.

Neměli bychom odkládat odstranění tohoto velmi vážného problému, který nám z velké části pohltí získané hodnoty v oblasti výzkumu a vývoje. Zavazují nás k tomu závěry listopadového pléna ústředního výboru naší strany. Složitější situace je v investiční činnosti, kterou je podmíněn rozvoj mnoha nových technologií a výrobků. Je to zapříčiněno limitujícími faktory, jako je počet pracovníků, výrobní prostory a mnohde i stáří strojního vybavení a podobně.

Jsem si vědom toho, že naše ekonomika již více investovat nemůže, nemá-li být postižena životní úroveň pracujících. A proto by se měly hledat rezervy ve využívání vybudovaných kapacit provedením strukturálních změn, přesunem pracovníků do moderních podniků, především náročných výrob tam, kde je možno jejich rozvoj zajistit bez investic.

To, že dnes hovoříme kriticky jak k vědeckotechnickému rozvoji, tak k investiční činnosti, je dáno tím, že souběžně se zlepšováním situace v této oblasti vzrůstá i náročnost na její posuzování. Takže když v současné době hovoříme o nedostatcích v technickoinvestičním rozvoji, ve většině případech nehovoříme již o týchž problémech a v tom rozsahu jako v minulosti.

Náš vědeckotechnický rozvoj a investiční politiku je možno srovnat se strategickými zbraněmi na frontě. Jestliže tyto zbraně dovedou účinně zasáhnout. nemá první linie zbytečných ztrát a lehčeji dobývá vítězství. Pečujme tedy všichni společně o to, aby naše první linie měla co nejlepší podmínky pro dosažení vytyčených cílů.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hudečkovi. Slovo má poslankyně Ridziková, připraví se poslanec Trávníček.

Poslankyně SL M. Ridziková: Ak má dnes Federálne zhromaždenie posúdiť, ako je plnené vládne vyhlásenie, je určite správne venovať pozornosť tiež sociálnej politike nášho štátu, ktorá v sebe zahrňuje starostlivosť o všetky sociálne a vekové skupiny nášho obyvateľstva a svojím rozsahom a úrovňou sa zaraďuje na popredné miesto vo svetovom meradle.

Po XIV. zjazde KSČ bolo v tejto oblasti vykonané naozaj veľa. Spomeňme napríklad opatrenie, ktoré bolo prijaté v prospech rodín s deťmi a mladých manželstiev. Vplyv tejto sústredenej starostlivosti nášho socialistického štátu sa priaznivo odrazil vo zvýšenej pôrodnosti. Sme hrdí na to, že sa nám v minulom roku narodilo takmer tristo tisíc detí.

Dosiahli sme i určité zlepšenie v oblasti sociálnej starostlivosti na pracoviskách.

Naše poznatky, ktoré sme si my poslanci, členovia výboru pre sociálnu politiku získali prieskumami v závodoch, ukazujú, že by veci prospeto, keby vedúci pracovníci podniku zvýšili záujem o úroveň poskytovanej starostlivosti o zamestnancov. Veď mnoho sa dá zlepšiť i bez nárokov na finančné prostriedky, to sme si sami overili. Pravda, tam, kde chýba záujem vedenia podniku, nie sú výsledky v tejto oblasti ešte na potrebnej úrovni. Nechcela by som tu podrobne rozoberať túto oblasť sociálnej politiky, ale chcem zamerať pozornosť na starostlivosť spoločnosti o starých občanov.

Zvýšenie všestrannej starostlivosti o občanov, ktorí už nemôžu byť aktívne ekonomicky činní, je obsiahnuté i v záveroch XIV. zjazdu KSČ a je plne v súlade so socialistickým humanizmom. Veď úroveň spoločenskej starostlivosti o starých občanov je jedným z ukazovateľov životnej a morálnej úrovne spoločnosti. Ak budeme posudzovať z tohto zorného uhla naše sociálne zabezpečenie, ktorého súčasťou je tak dôchodkové zabezpečenie, ako aj sociálna starostlivosť, myslím, že by nebolo spravodlivé, ak by sme nechceli vidieť, že i v tejto oblasti sa nám podarilo dostať sa o kus dopredu.

Pochopiteľne, že by sme si aj tu priali ísť rýchlejším tempom. Zo svojej práce vo volebných obvodoch vieme, že i keď sa nám podarilo už veľa vyriešiť, mnohé problémy stoja pre nami. Ako dobrí hospodári vieme, že i naliehavé otázky sociálnej politiky nemôžu byt riešené podľa našich želaní, ale len v tesnej nadväznosti na dosiahnuté ekonomické výsledky tak, ako to formuloval XIV. zjazd KSČ.

Pozrime sa na niekoľko čísiel, ktoré nás informujú o úrovni a rozsahu dôchodkového zabezpečenia a poskytujú aspoň hrubú orientáciu o vývoji dôchodkového zabezpečenia.

V roku 1973 bolo u nás viac ako 3 milióny 170 tisíc dôchodcov a oproti roku 1971 stúpol ich počet takmer o 80 tisíc. Pritom bolo v našom štáte cca 7 miliónov 330 tisíc aktívne činných obyvateľov. Len z týchto dvoch ukazovateľov je vidieť, že vysoký počet dôchodcov nesie so sebou i vysoké výdavky v tejto oblasti a kryť ich môžeme len z výsledkov, ktoré dosahujeme produktívnou prácou.

V roku 1973 predstavovali výdavky na vyplatené dôchodky 29 miliárd 530 miliónov Kčs a v porovnaní s rokom 1971 vzrástli takmer o 3 miliardy Kčs. To sú čísla, ktoré výrazne presvedčujú o rozľahlej starostlivosti socialistickej spoločnosti o starých občanov.

Aj priemerná mesačná výška vyplácaných dôchodkov sa za posledné obdobie zvýšila najmä u plných starobných dôchodkov pracovníkov. Tak napríklad v roku 1971 bol mesačný priemer tohto dôchodku 889. Kčs, v roku 1973 sa zvýšil na 923, Kčs.

V týchto priemeroch sú pochopiteľne i nižšie dôchodky, najmä tie, ktoré boli vymerané v predošlých rokoch. U týchto dôchodcov, ktorí sú už vo vyššom veku. zohráva významnú úlohu sociálna starostlivosť, ktorú štát organizuje a poskytuje najčastejšie prostredníctvom národných výborov.

Formy tejto starostlivosti sú veľmi rozmanité a ich rozsah, účinnosť i úroveň a kvalita sú do značnej miery ovplyvňované ani nie tak výškou rozpočtu národných výborov, ale najčastejšie tým, aké pochopenie pre starosti a potreby starých občanov majú funkcionári národných výborov a ich aparát, najmä odbory sociálneho zabezpečenia a zdravotníctva. Ak novembrové zasadanie ÚV KSČ nám všetkým ukladá skvalitniť svoju prácu, platí táto zásada v plnom rozsahu i o práci národných výborov.

V roku 1973 poslanci výborov pre sociálnu politiku urobili vo viac než 20 volebných obvodoch poslanecký prieskum. Poznatky, ktoré sa prieskumom získali, ukázali, že i v tejto oblasti je čo zlepšiť. Tak napríklad sme zistili, že na všetkých národných výboroch i závodoch nevenujú dostatočnú starostlivosť stravovaniu dôchodcov. Pritom správna výživa chráni starých občanov pred úbytkom fyzických síl a pred rôznymi zdravotnými ťažkosťami, ktoré vznikajú z nedostatočnej stravy. Navyše spoločné stravovanie má pre starých občanov nielen význam ekonomický a zdravotný, ale i spoločenský, a ani ten sa nedá podceňovať.

V celoštátnom priemere bolo umožnené spoločné stravovanie necelým 2 % občanov starších ako 65 rokov, a to nie je mnoho. Sú však i okresy, kde sa k týmto úlohám pristupuje s veľkým pochopením a porozumením pre potreby starých občanov. Tak napríklad v mojom volebnom obvode v okrese Poprad sme v roku 1974 stravovali 647 dôchodcov, čo je najvyšší počet stravujúcich dôchodcov vo Východoslovenskom kraji. Dôchodcov sme stravovali v 31 závodoch verejného stravovania, ktorým sme v uplynulom roku poskytli 201 321 obedov z nákladov zo štátneho rozpočtu 1 060 561, Kčs, čo v priemere robí na jeden obed 5,26 Kčs. V roku 1974 bola výhoda stravovania dôchodcov rozšírená o 187 dôchodcov. Z celkového počtu dôchodcov v okrese Poprad 19 343 pri stravovaní 647 dôchodcov robí percentuálny pomer stravujúcich sa dôchodcov 3,34 %. Domnievam sa, že tento dobrý príklad by nemal byť ojedinelý.

V posledných rokoch sme mohli zaznamenať priaznivý vývoj tiež v opratovateľskej službe, ktorá sa poskytuje našim starým občanom, a to nielen zásluhou zvýšeného počtu platených ošetrovateliek, ale i aktívnou dobrovoľnou výpomocou, ktorú organizuje ČSČK a ČSZŽ. Skúsenosti však ukazujú, že by túto pomoc potrebovalo približne 3 % občanov starších ako 65 rokov, a preto by bolo správne, aby sa táto forma starostlivosti ďalej rozširovala a zlepšovala.

Z ich vlastnej iniciatívy vznikajú domy ošetrovateľskej služby. ktoré sú vybavené potrebným zariadením pre osobnú hygienu. Takto sústredená starostlivosť môže byt nielen kvalitnejšia a všestrannejšia, ale umožňuje i neľahkú prácu samotným ošetrovateľkám.

Vybudovanie takýchto domov nevyžaduje nové nákladné stavby, ale vyžaduje iniciatívny prístup národných výborov a veľkú organizátorskú prácu. Odmenou za to je vďaka a spokojenosť našich osamelých dedkov a babičiek, a to predsa stojí za trochu námahy.

Dôležitú úlohu v úrovni starostlivosti našej spoločnosti o starých občanov zohráva poskytovanie zdravotnej starostlivosti, pretože zdravie je dôležitým faktorom života starého občana. Závažné zmeny v zdravotnom stave veľkého počtu starých občanov kladú nároky na ambulantné a ústavné zdravotnícke zariadenia, ktoré túto starostlivosť poskytujú. Zistili sme, že tu je mnoho čo zlepšovať, a to nielen v liečebniach preventívnej starostlivosti, ale i v ústavnej starostlivosti.

Naše zdravotníctvo je na vysokej odbornej úrovni a štát vynakladá na túto starostlivosť značné finančné prostriedky. Účinnosť tejto starostlivosti by teda nemala byť oslabovaná niektorými organizačnými nedostatkami alebo nesprávnym prístupom niektorých zdravotníckych pracovníkov k starým občanom.

Pre krátkosť času nemôžem vyčerpať vo svojom vystúpení širokú škálu problémov a uviesť všetky pozitívne výsledky, ktoré v poskytovaní sociálnej starostlivosti našim starým občanom boli dosiahnuté.

Za týmito dobrými výsledkami sú nielen miliónové výdavky spoločnosti, ale predovšetkým obetavá práca tisícov našich funkcionárov, ktorí pochopili, že starostlivosť o starých občanov vyžaduje tiež pochopenie a porozumenie, záujem o ich potreby a životné ťažkosti.

Je to výraz našej lásky a vďačnosti za pracovnú aktivitu, ktorú títo občania vykonali pre spoločnosť, či už vezmeme ich veľké zásluhy v období národnooslobodzovacieho hnutia od vzniku SNP až po oslobodenie našej vlasti slávnou Sovietskou armádou, za hodnoty, ktoré nám vytvorili v prvých ťažkých rokoch budovania našej vlasti hneď po oslobodení a ktorým patrí vďaka za obnovenie vojnou zničeného hospodárstva.

Ak dokážeme takto pristupovať k našim starým občanom a v tomto duchu vychovávať i našu mládež, prispejeme tým veľkou mierou k ich radostnej a pokojnej starobe.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Ridzikové. Prosím poslance Trávníčka, připraví se poslanec Bubeník.

Poslanec SN prof. MUDr. T. Trávníček, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte, abych vyslovil hluboké uspokojení všech orgánů Národní fronty a organizací v ní sdružených, nad plněním programového prohlášení vlády, které je konkretizací linie Komunistické strany Československa, závěrů XIV. sjezdu KSČ ve všech oblastech života společnosti.

S vládním prohlášením vyslovilo svůj souhlas také plénum ústředního výboru Národní fronty ČSSR, které zavázalo všechny organizace sdružené v Národní frontě k jeho plné podpoře a k aktivní účasti členů při jeho realizaci.

Co je nejcennějším poznatkem, jaké jsou životní zkušenosti našich občanů s plněním vládního prohlášení? Krátce lze říci: záměry obsažené ve vládním prohlášení jsou realizovány, slova se nerozcházejí s činy.

Chtěl bych z mnoha oblastí života společnosti vyzvednout jednu, která každému občanu přináší přesvědčivé důkazy o pozitivních, zvlášť významných změnách, které se bezprostředně dotýkají jeho života. Jde o všestranný rozvoj našich obcí a měst, jehož cíle byly prodiskutovány za aktivní účasti voličů a jimi ve volbách schváleny v podobě volebních programů Národní fronty. Jde o program, který je za účinné pomoci miliónů občanů úspěšně realizován.

Volební programy Národní fronty jsou konkretizací politiky Komunistické strany Československa v místních podmínkách. Jsou vlastně "vládním prohlášením volených orgánů moci lidu a správy státu - národních výborů - na celé pětileté volební období. Bilance jejich plnění je opravdu radostná. Předpokládá se, že za celé pětileté volební období bude převážně dobrovolnou bezplatnou prací občanů vytvořeno hodnot za více než 50 mld Kčs.