Dovoľte mi, aby som sa návrhom novely zaoberala tak, ako nám bol predložený na prerokovanie. Je to v poradí už druhá novela Zákonníka práce. Čiastkové zmeny, ktoré boli uskutočnené v roku 1969, boli nutnosťou, ktorú vyvolala potreba konsolidácie našej ekonomiky. Prijaté zmeny sledovali upevnenie postavenia vedúcich hospodárskych pracovníkov a zakotvenie právnych predpokladov pre ďalšie upevňovanie pracovnej disciplíny. Dnes prikročujeme k ďalšej novelizácii. Už pri zásadách sme si kládli otázku, či táto ďalšia novela je potrebná, a už vtedy sme si ujasnili, že je nutné Zákonník práce novelizovať.

To plne potvrdil prieskum, ktorý bol počnúc rokom 1970 v súvislosti s uplatňovaním Zákonníka práce uskutočnený. Ukázal, že napriek tomu, že tento zákon je v podstate dobrým prostriedkom, ktorý pomáha plniť úlohy stanovené XIV. zjazdom KSČ a plní tak svoju spoločensko-politickú, ako aj ekonomickú funkciu, predsa ten niektoré jeho ustanovenia už životu a praxi celkom nevyhovujú. Predložený návrh sa teda zameriava predovšetkým na splnenie úloh, ktoré vyplývajú zo XIV. zjazdu KSČ i novembrového zasadnutia ÚV KSČ, to znamená zdokonaľovať pracovnú disciplínu a zodpovednosť a súčasne zlepšovať aj pracovné podmienky. Jeden z dôvodov, prečo je novelizovaný napr. § 53 Zákonníka práce, je však aj snaha dosiahnuť takú právnu úpravu, ktorá by bola v úplnom súlade s medzinárodnými normami pracovného práva, najmä s konvenciou Medzinárodnej organizácie práce č. 111 o diskriminácii v zamestnaní, ktorú ČSSR ratifikovala. Nové znenie § 53 odsek 1 písm. c) v budúcnosti vylúči všetky eventuálne útoky, že naše vnútroštátne zákonodarstvo nie je v súlade s nami prijatými medzinárodnými dohovormi.

V navrhovanej novele sa vymedzuje značný priestor aj postaveniu orgánov ROH v pracovnoprávnych vzťahoch. Ide o dve oblasti. Prvou je oblasť spoločenskej kontroly nad dodržiavaním pracovnoprávnych predpisov, kde sa v záujme prehĺbenia kontrolnej funkcie odborov zakotvuje pre vyššie odborové orgány obdobné postavenie, aké majú závodné výbory.

Druhou oblasťou, kde výrazne vystupuje do popredia funkcia odborov, je oblasť rozhodcovského konania. Táto úprava realizuje uznesenie VIII. všeodborového zjazdu a poveruje riešením pracovných sporov rozhodcovské komisie ako orgány základných organizácií.

Pri prerokúvaní vo výboroch sa o funkcii odborových orgánov vo vzťahu k starostlivosti o pracujúcich veľmi mnoho diskutovalo. Sme si vedomí poslania i dôležitosti odborovej organizácie, a preto tiež z iniciatívy výborov Federálneho zhromaždenia sa v niektorých ustanoveniach, ako napr. v § 142, ktorý upravuje splnomocnenie pre príslušné ministerstvá školstva a ministerstvá práce a sociálnych vecí na úpravu podmienok odbornej výchovy a ďalšieho vzdelávania mladistvých, dopĺňa spoluúčasť Českej a Slovenskej odborovej rady. Takisto v ustanovení § 267, ktorý obsahuje splnomocnenie pre úpravu pracovných pomerov niektorých pracovníkov, navrhujú výbory Federálneho zhromaždenia, ako to vyplýva zo spoločnej správy, doplniť účasť Ústrednej rady odborov na riešení niektorých špecifických otázok.

Dovoľte mi, súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, aby som sa aj ako funkcionárka organizácie Československého zväzu žien vyjadrila i k ďalším zmenám, ktoré predložený návrh prináša a upravuje, a síce k prehĺbeniu ochrany materstva v pracovnoprávnych vzťahoch. Je to niekoľko nových ustanovení, napríklad rozšírenie povinností organizácie zabezpečiť tehotným ženám a ženám na materskej dovolenke, ktorým pracovný pomer bol skončený bez ich viny, poskytnúť nové zamestnanie, prípadne predĺžiť výpovednú lehotu do tej doby, kým organizácia túto povinnosť splní. Ďalším ustanovením v prospech žien s malými deťmi je zákaz výpovede zo strany organizácie ženám starajúcim sa o malé dieťa do troch rokov jeho veku. Ďalšie ustanovenie tohto druhu rozširuje zákaz výpovede ženám na platenej materskej dovolenke tak, že po čas tejto dovolenky s ňou organizácia nemôže skončiť pracovný pomer formou okamžitého zrušenia.

Napokon sú to aj ďalšie ustanovenia novely Zákonníka práce, týkajúce sa žien s malými deťmi, ktoré týmto ženám vytvárajú možnosť zapojiť sa do pracovného procesu. Je to § 86 ods. 3, ktorý ustanovuje, že pracovník, ktorý uzavrie pracovnú zmluvu na kratší pracovný čas, nemusí tento pracovný čas vykonávať vo všetkých pracovných dňoch v týždni. Je tu možnosť rozvrhnúť dojednaný kratší čas i tak, že sa budú striedať väčšie časové bloky pracovných dní voľna (napr. jeden týždeň pracovný, druhý voľný). To je výhodné predovšetkým pre matky s malými deťmi alebo s viacero deťmi, ktoré sa takto môžu primerane svojim možnostiam zapojiť do práce a pritom zvládnuť i svoje materské povinnosti. Prakticky to umožňuje zapojiť väčší počet žien z domácností a dôchodcov.

Všetky tieto nové prvky sú praktickým uskutočňovaním celkovej línie Komunistickej strany Československa v oblasti sociálnej politiky v prospech pracujúcich matiek s malými deťmi. To, čo sa od XIV. zjazdu KSČ v pomoci rodinám a ochrane žien-matiek urobilo, je významná pomoc našej socialistickej spoločnosti mladým rodinám a i ďalší krok v komplexnej starostlivosti o matku a dieťa. Je i prínosom práve k Medzinárodnému roku ženy, ktorý vyhlásila Organizácia Spojených národov na rok 1975, k riešeniu problémov žien. Súčasne nám umožňuje, aby ČSSR pristúpila k ratifikácii Dohovoru Medzinárodnej organizácie práce o ochrane materstva. ktorý už ratifikoval Sovietsky zväz a ďalšie socialistické štáty.

Súdružky a súdruhovia! V diskusii v ostatných výboroch bol k návrhu novely Zákonníka práce. ako aj k súčasne pripravovanému vládnemu nariadeniu celý rad podnetov, pripomienok a dotazov. Na väčšinu s. minister Štanceľ odpovedal, na ďalšie otázky odpovie Federálne ministerstvo práce a sociálnych vecí písomne alebo ich zapracuje pri ďalších novelizáciách. To svedčí o tom, aký veľký záujem a starostlivosť venovali všetci poslanci prerokúvaniu Zákonníka práce a ako dôkladne túto novelu prerokovali i so svojimi voličmi. Výbory odporučili urobiť vo vládnom návrhu niektoré úpravy, ktoré však neznamenajú vecné zmeny, ale len prispievajú k jeho lepšej zrozumiteľnosti a prehľadnosti. Tieto zmeny sú obsiahnuté v spoločnej správe výborov. Z výboru pre priemysel, dopravu a obchod vzišlo rovnako odporúčanie, ktoré rozširuje ustanovenie § 87 ods. 3 tak, že nielen v poľnohospodárstve, doprave, v spojoch a kultúrnych zariadenia ch, ale takisto v obchode môže byť pracovný čas jednej smeny rozdelený na viac častí. Toto doplnenie bolo navrhnuté preto, aby v súlade so závermi novembrového pléna ÚV KSČ mohol i obchod lepšie plniť svoju funkciu a umožnil pracujúcim nakupovať mimo pracovného času a v takom dennom čase, keď je to pre väčšinu občanov najvýhodnejšie.

Ústavnoprávne výbory oboch snemovní a výbory pre sociálnu politiku oboch snemovní prerokovali na svojich schôdzkach ešte dodatok k pôvodne predloženému vládnemu návrhu, a to zmenu § 50 v tom zmysle, že nabudúce nebude vyžadovaný súhlas okresného národného výboru s rozviazaním pracovného pomeru s pracovníkmi, ktorí dosiahli vek rozhodný pre priznanie starobného dôchodku.

Podmienka súhlasu ONV zostáva zachovaná u účastníkov odboja a osôb so zmenenou pracovnou schopnosťou. Ústavnoprávne výbory a výbory pre sociálnu politiku s týmto dodatkom vyslovili súhlas, odporučili iba urobiť v § 50 určitú legislatívno-technickú úpravu, ktorej návrh obsahuje rovnako spoločná správa.

Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci! Som presvedčená, že Zákonník práce po zmenách a doplnkoch, ktoré predložená novela obsahuje, bude dobrým nástrojom, pomocou ktorého budeme môcť na jednej strane zvýšenou disciplínou, zodpovednosťou a vysokými nárokmi na každého pracovníka prispieť k upevňovaniu a rozvoju našej ekonomiky a na druhej strane vytvárať pracujúcim stále lepšie pracovné podmienky.

Odporúčam, aby Snemovňa národov predložený vládny návrh zákona, ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré ďalšie ustanovenia Zákonníka práce, schválila v znení spoločnej správy výborov Federálneho zhromaždenia.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Vackovej. Prosím teraz poslanca Stanislava Charváta, aby predniesol spravodajskú správu.

Zpravodaj poslanec SL S. Charvát: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci a vážení hosté, při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce, se všechny výbory obou sněmoven shodly na tom, že zákoník práce, který je zákonem práv a povinností pracujících, se v průběhu téměř deseti let své platnosti osvědčil. Ani dílčí novela, která byla provedena v roce 1969 a která směřovala k pomoci konsolidačnímu procesu po krizových letech 1968-1969, neznamenala žádnou změnu v koncepci pracovního práva, ale po ze umožňovala provádět takovou pracovně právní politiku, která byla v těchto těžkých letech nezbytná.

Je samozřejmé, že zákoník práce, který je úzce spjat s vývojem naší ekonomiky i společenských vztahů, musí být v průběhu určité dob posuzován z hlediska nově vzniklých podmínek. Jestliže všechna ustanovení již nevyhovují, je třeba je upravit. Novelizace, k níž dochází nyní, je podle názoru poslanců všech výborů zcela odůvodněná. Řeší otázky, které v souladu s linií celostátní politiky na určitém úseku našeho života řešení vyžadují, jako např. zvýhodnění některých pracovních podmínek zaměstnaných matek s malými dětmi, která jsou v naprostém souladu s péčí o rozvíjející se populaci a přispěji ke zvýšení sociálních jistot těchto pracujících žen.

Další změny a doplňky, které předložený vládní návrh obsahuje, směřují ke zlepšení právních předpokladů k realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ i listopadového pléna ÚV KSČ k ekonomickým otázkám. V těchto závěrech se mj. zdůrazňuje zvyšování pracovní kázně, zlepšování pracovních podmínek, rozvoj komplexní péče o pracující a prohloubení pracovní výchovy. Mám za to, že např. nová úprava důvodů pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany organizace i úprava důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany organizace jsou takovými ustanoveními, která plně odpovídají požadavkům vytyčeným ve stranických dokumentech.

Umožní to mj. prohloubit kádrovou práci a zkvalitňovat pracovní kolektivy. Ke zvýšení stabilizace kádrů kvalifikovaných pracovníků pomůže i uplatňování nového § 143 odst. 1, podle něhož organizace může s pracovníkem uzavřít dohodu, v niž se zaváže umožnit mu získat nebo zvýšit si kvalifikaci a pracovník se zaváže po určitou dobu v organizaci v pracovním poměru setrvat nebo náklady vynaložené na získání kvalifikace uhradit.

Dohoda může být nyní učiněna v tom směru, že pracovník se zaváže uhradit i náklady, které byly na získání jeho kvalifikace vynaloženy, jestliže sám dá výpověď dříve, než předpokládané kvalifikace dosáhl. Je to ustanovení, které při správné aplikaci bude přinášet prospěch oběma stranám a obě strany také zavazuje k odpovědnějšímu přístupu.

Důraznější uložení povinností pracovníkům i organizacím na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rozšíření působnosti odborů, pokud jde o kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, přispěje nejen k upevňování kázně v oblasti bezpečnosti práce, ale k upevnění pracovní disciplíny vůbec.

K účelnějšímu rozvrhování a využívání fondu pracovní doby a tedy k větší efektivnosti práce směřují další nová ustanovení týkající se těchto otázek. Větší kázeň a pořádek má zajistit nová úprava prací konaných mimo pracovní poměr. Již při projednávání paragrafovaného znění ve výborech se diskutovalo i k dalšímu důležitému problému, a to o vztahu zákoníku práce k připravovanému zákonu o zemědělském družstevnictví. Situace je nyní taková, že v současné době jsou projednávány teprve jeho zásady.

Předložený návrh novely zákoníku práce nemohl již nyní vyřešit všechny otázky, které vyplývají z plnění směrnic XIV. sjezdu KSČ a VIII. sjezdu JZD a které se týkají vyrovnání v oblasti pracovních vztahů. Nezbytná specifická pracovně právní ustanovení bude tedy obsahovat zákon o zemědělském družstevnictví, a pokud jde o další otázky, bude hledáno optimální řešení.

Buď se na ně bude vztahovat zákoník práce, nebo bude li třeba je upravit poněkud odchylně, učiní tak zákon o zemědělském družstevnictví.

Pokud jde o ekonomický dopad, mám za to, že pokud si realizace některých ustanovení, jako zlepšení postavení pracujících matek s malými dětmi, nově přiznávaný nárok na náhradu věcné škody, zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku při pracovních úrazech a nemocích z povolání nebo zlepšení stravování vyžádá zvýšené náklady, budou to náklady, které budou rozloženy na různá odvětví naší ekonomiky a budou je hradit organizace ze svých prostředků. Od některých nových ustanovení zákoníku práce se naopak očekává, že budou mít ekonomicky příznivé důsledky buď přímo, jako např. nová úprava výpočtu průměrného výdělku, která má přinést zjednodušení administrativy a umožnit využívání výpočetní techniky.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, všichni jsme se předloženým vládním návrhem podrobně zabývali ve svých výborech, protože tento návrh projednávaly všechny výbory. Ve všech výborech bylo také konstatováno, že v předloženém vládním návrhu bylo přihlédnuto k připomínkám a doporučením, která byla vznesena při projednávání zásad. Od doby, kdy jsme projednávali zásady, do dnešního dne, kdy máme zákon schválit, uplynul rok. Mám za to, že tato, snad na první pohled dlouhá doba, nám umožnila, že jsme tento významný a důležitý zákon nikterak neuspěchali, že jsme měli možnost důkladně si jej prověřit a prokonzultovat ve svých volebních obvodech, a že až jej dnes schválíme, můžeme tak učinit s vědomím, že tomuto závěrečnému aktu předcházela dlouhá a pečlivá příprava.

Doporučuji vám, aby Sněmovna lidu schválila předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce, ve znění společné zprávy výborů sněmoven Federálního shromáždění. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Charvátovi. Teraz pristúpime k rozprave. Písomne sú prihlásený poslancovia Vladimír Mařík, Alžbeta Korbeľová, Marie Vojtová, Vendelín Erös, Hildegarda Niedobová a Anna Mamráková.

Ako prvému rečníkovi udeľujem slovo poslancovi Vladimíru Maříkovi.

Poslanec SN JUDr. RSDr. V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, na základě zmocnění VI. plenární schůze ÚRO, jménem skupiny poslanců Federálního shromáždění - funkcionářů ÚRO soudruhů Hoffmanna, Zupky, Kačírka, Kožíka a Maříka a na základě článku 45 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. dovolte mně prohlásit, ze se iniciativně připojujeme k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku práce.

Odbory návrh předkládaný vládou podporují a ztotožňuji se sním, neboť vyjadřuje v pracovních vztazích ekonomické a celospolečenské tendence, vyplývající ze XIV. sjezdu KSČ. Je to výrazem právní politiky Komunistické strany Československa, která sleduje cíl rozvíjet revoluční vymoženosti dělnické třídy, chránit je proti všem společensky negativním jevům v úzkém sepětí s ekonomikou, upevňovat pracovní vztahy a přitom rozšiřovat péči o pracující a jejich ideový a vzdělanostní růst v samotném pracovním prostředí, jak to zvýraznilo i listopadové plénum ÚV KSČ. Tyto souvislosti jsou stále více zřetelné právě v porovnání se stavem krizového vývoje v kapitalistických státech, doprovázeného vzrůstem nezaměstnanosti, omezováním práce a potlačováním odborových práv.

Náš zákoník práce je výrazným zákonem třídním, zákonem dělnické třídy a ostatních pracujících. Pro postavení odborů v naší zemi není nic tak typické jako právě účast odborů při vytváření pracovních vztahů, protože odbory jako zastupitelský orgán vstupují do utváření pracovních vztahů kolektivů i jednotlivců. Někdy se vyskytují, byt ojediněle, názory, že rozšiřování účasti na řízení a pravomocí odborů jsou v rozporu s rostoucími nároky na řízení práce a výroby. To neodpovídá ani skutečnosti, ani socialistickému pojetí, protože odbory uplatňováním pravomocí neukrajují nic z objemu pravomocí a odpovědnosti orgánů a pracovníků státního a hospodářského vedení.

Spolurozhodování i spoluúčast odborů v zastoupení šest a půl miliónu pracujících v pracovněprávní oblasti musí ve svých důsledcích vést ke znásobení iniciativy a společných sil soustředěných k jedinému cíli. To se zajisté projeví i ve společných zásadách vlády a ÚRO k uzavírání kolektivních smluv, které novela zákoníku zakotvuje.