Do popředí se stále větší naléhavostí vystupuje potřeba vyššího využití intenzívních faktorů růstu. Zvyšování efektivnosti a upevňování hospodárnosti se stává železným zákonem, nekompromisní podmínkou dalšího dynamického rozvoje našeho hospodářství i růstu životní úrovně.

Vyšší náročnost na činnost jednotlivých pracovníků, pracovišť, podniků a řídících orgánů je proto trvalým, objektivně působícím jevem, vyvolaným dosaženým stupněm rozvoje národního hospodářství, ve kterém se prosazují kvalitativně nové vnitřní a v posledních letech i vnější podmínky dalšího ekonomického rozvoje.

Výsledky roku 1974 je nutno hodnotit v celkové souvislosti s hospodářským rozvojem Československa po XIV. sjezdu KSČ a s plněním úkolů pátého pětiletého plánu.

Vývoj československé ekonomiky a další růst její efektivnosti souhrnně dokumentují údaje o růstu národního důchodu. Podle předběžných údajů vzrostl v roce 1974 o 5,6 % a za čtyři léta páté pětiletky o 23,9 %. Plánované záměry pětiletky jsou překračovány.

Tyto dobré výsledky znamenají nejen posílení naší ekonomiky, ale mají i význam pro upevňování celého socialistického tábora. Československo se tak řadí mezi ostatní úspěšně se rozvíjející socialistické státy.

Významným kladným rysem bilance národního důchodu za loňský rok je to, že jeho přírůstek byl z více než 90 % dosažen růstem produktivity práce. Podařilo se též dosáhnout úspor v materiálové spotřebě. Učinili jsme tak další krok k plnění direktivy XIV. sjezdu, podle které rozvoj výroby má být založen na růstu produktivity práce a na postupném snižování materiálové a energetické náročnosti výroby.

Na rozvoji československé ekonomiky se podílela všechna odvětví. Průmyslová výroba v loňském roce stoupla o 6,3 % a při tom se uskutečňovaly plánované změny v její struktuře, stavební výroba se zvýšila o 7,2 % a zabezpečila rychlý růst investiční činnosti i prací na opravách a údržbě. Růst zemědělské produkce o 3 % umožňuje, jak to uložil XIV. sjezd, krýt přírůstek spotřeby potravin vlastní produkcí. V zásobování živočišnými výrobky je naše republika na rozdíl od minulosti již v podstatě soběstačná.

Dynamický růst tvorby zdrojů umožnil pokračovat v realizaci programu rozvoje životní úrovně. Celkový fond osobní spotřeby obyvatelstva se zvýšil o 6,4 %, tedy nejrychleji v této pětiletce.

Poměrně rychlá dynamika tvorby hmotných zdrojů spolu s úsporami nákladů zabezpečila i rychlý růst tvorby finančních zdrojů. Tento rychlý růst a důsledné dodržování souladu mezi tvorbou a užitím finančních zdrojů je charakteristickým rysem naší finanční politiky v této pětiletce. Plánovité vytváření finanční rovnováhy zabezpečují všechny články finanční soustavy. O tom svědčí i výsledky státního rozpočtu za loňský rok.

K hlavním úkolům státního rozpočtu na rok 1974 patřilo zejména aktivně ovlivňovat růst efektivnosti společenské výroby a působit na maximální hospodárnost a účelnost výdajů v nevýrobní sféře. Progresívní tempo zisku a odvodů hospodářských organizací do státního rozpočtu spolu s náročnými kritérii pro poskytování investičních a neinvestičních dotací mělo vytvořit tlak na tvorbu finančních zdrojů a jejich optimálního užití. Touto aktivní cestou jsme zajišťovali finanční rovnováhu a řešili též problémy plynoucí z růstu zahraničních cen.

Mám-li stručně vyjádřit poznatky z letošních prací na státním závěrečném účtu, mohu říci, že řada čísel a dokladů plně potvrzuje ocenění hospodářského vývoje provedené listopadovým plénem ústředního výboru KSČ, a to jak pokud jde o naše úspěchy, tak i slabá místa, na které musíme orientovat svoji pozornost. K těmto poznatkům též dospěly letošní rozbory hospodaření našich podniků a organizací.

Celkové příjmy státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů dosáhly téměř 264 mld Kčs a jejich výdaje převýšily 259 mld Kčs. Plán příjmů byl splněn na 105,3 % a výdajů na 104 %. Posílila se významná úloha rozpočtové soustavy při zabezpečování rozvoje hospodářství a růstu životní úrovně, o čemž svědčí skutečnost, že objem prostředků, které státní rozpočty a rozpočty národních výborů přerozdělovaly v roce 1974, představuje dvě třetiny objemu vytvořeného národního důchodu.

Lepší plnění státních příjmů než výdajů umožnilo zabezpečit rozpočtový přebytek v souhrnu ve výši 4570 mil. Kčs, na čemž se podílejí státní rozpočty částkou 1405 mil. Kčs a rozpočty národních výborů částkou 3165 mil. Kčs.

Přebytek federálního rozpočtu byl dosažen ve výši 1329 mil. Kčs, mírně tedy překročil plán. V souladu s rozpočtovou politikou uplatňovanou v páté pětiletce navrhujeme jeho použití především na další úhradu závazků vůči Státní bance československé, které vznikly schodkovým hospodařením v šedesátých letech, a na posílení státních finančních rezerv, tak jak to odpovídá požadavku upevňování finanční a měnové stability.

Přebytky rozpočtů národních výborů budou celé převedeny do jejich fondů rezerv a rozvoje. Stavy těchto fondů dosáhnou celostátně výše 4,9 mld Kčs. Posílení finanční základny umožní národním výborům plynulé plnění jejich plánovaných úkolů, volebních programů a uzavřených závazků na počest 30. výročí osvobození. Umožní jim účelně podpořit a zaměřit místní aktivitu a iniciativu občanů, kteří dobrovolně ve svém volném čase pomáhají realizovat společensky prospěšné akce. Vážíme si této práce a obětavosti, která představuje konkrétní projev angažovanosti a důvěry miliónů našich občanů k politice Komunistické strany Československa.

Dosažení vyrovnaného rozpočtového hospodaření bylo umožněno tím, že v souladu s jednáním nejvyšších stranických orgánů a vlády byla během roku přijímána konkrétní opatření, která pomohla řešit vliv růstu zahraničních cen na naši ekonomiku, plánovitě usměrňovat průběh investiční výstavby a zajišťovat plánované cíle na jednotlivých úsecích národního hospodářství. K tomu byl nezbytný aktivní přístup jednotlivých ministerstev, národních výborů, výrobních a obchodních podniků, podniků zahraničního obchodu, družstev, prostě všech článků našeho hospodářského života. Pro ilustraci jen řešení vlivu zahraničních cen vyžadovalo najít ve státním rozpočtu na rok 1974 nad rozpočet navíc 5,6 mld Kčs proti tomu, co bylo plánováno.

Vyšší potřeby jsme dokázali pokrýt vyšší tvorbou zdrojů při prosazování kritérií efektivnosti a hospodárnosti. Zabezpečili jsme finančně nejen základní úkoly státního plánu, ale vypořádali jsme se i s nepředvídanými okolnostmi, aniž bychom podvázali dynamický rozvoj hospodářství a růst životní úrovně.

V souladu s plánovanými záměry jsme zabezpečili další pokračování postupného procesu sociálně ekonomického vyrovnávání mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou prakticky ve všech oblastech - počínaje tvorbou hodnot spojenou se zvyšováním efektivnosti a konče plánovitým užitím finančních zdrojů.

Na dosažení dobrých finančních výsledků a rozpočtové rovnováhy se významně podílí i rozvoj aktivity a iniciativy pracujících, projevující se rozvojem socialistické soutěže, uzavíráním socialistických závazků zejména k 30. výročí Slovenského národního povstání a k 30. výročí osvobození naší republiky, rozvojem zlepšovatelského hnutí, brigád socialistické práce, komplexních racionalizačních brigád apod.

Iniciativa pracujících se orientovala na kvalitativní stránky reprodukčního procesu - úspory materiálu, surovin, energie, zvyšování kvality výroby. Toto úsilí přineslo své plody, o čemž svědčí i skutečnost, že v rámci odborového hnutí, iniciativy pracujících bylo dosaženo nadplánových úspor ve výši 1,5 mld Kčs, a to byl významný příspěvek pro rozvoj našeho hospodářství a růst životní úrovně.

Celkově lze tedy shrnout, že plnění úkolů roku 1974 bylo jak v hmotné, tak i ve finanční oblasti úspěšné, že v tempech rozvoje navázal tento rok na předchozí léta pětiletky a byl významným přínosem ke splnění jejích celkových úkolů a záměrů.

Tyto výsledky nás naplňují oprávněnou hrdostí. Můžeme na nich stavět další rozvoj naší společnosti, vycházet z nich při upevňování a zlepšování již dosaženého.

Dosažené pozitivní výsledky nás však nesmí svádět k sebeuspokojení či bezstarostnosti, že i v dalším vývoji máme předem automaticky zabezpečeny dobré výsledky. Musíme velmi pečlivě analyzovat všechny nové jevy, které v ekonomice vznikají, včas a plánovitě řešit problémy a nedostatky, předcházet nežádoucímu napětí v ekonomice, které - jak dobře víme z minulosti - má na ni negativní vliv. Musíme také s větší náročností, důsledností a houževnatostí postupovat v těchto oblastech naší ekonomiky, kde ještě zůstává řada možností a rezerv nevyužita. Jejich mobilizací můžeme získat zdroje ve prospěch celé společnosti, ve prospěch růstu uspokojování materiálních a kulturních potřeb každého občana.

Rozhodující význam pro hospodaření státního rozpočtu i celé společnosti mají finanční výsledky státních podniků. V loňském roce byly celkově příznivé. Tvorba finančních zdrojů vytvořených podnikovou sférou se zvýšila o 9,7 %. Tvorba nejvýznamnějšího finančního zdroje - zisku - dosáhla 110,4 mld Kčs a vzrostla o 15,3 %, zatímco v roce 1973 o 12,2 %. Rentabilita podniků vyjádřená poměrem zisku k nákladům vzrostla ze 14,76 % v roce 1973 na 16,07 % v roce 1974.

Ve vývoji zisku i rentability se konkrétně projevily výsledky procesu intenzifikace a zvyšování efektivnosti. Klíčovou otázkou v tvorbě zisku zůstává snižování nákladů. V loňském roce se podařilo dosáhnout dalšího snížení nákladů. Celkově se náklady snížily zhruba o 0,4 %, materiálové náklady bez odpisů se snížily o 0,2 %. Příznivý byl vývoj spotřeby materiálu a spotřeby energie, kde se dosáhlo významnějších úspor. Přitom v některých podnicích mělo negativní vliv na náklady zdražení dovážených surovin, pokud toto zdražení nebylo uhrazeno systémem dotací ze státního rozpočtu k ústředně řízeným cenám. Vcelku však byly podnikům zabezpečeny zhruba ty podmínky, s nimiž se v plánu počítalo.

Na přírůstku zisku se více než v minulosti podílel zisk z exportu, který jsme prostřednictvím státního rozpočtu použili na úhradu vyšších výdajů vyvolaných růstem dovozních cen. Můžeme konstatovat, že na zlepšení výsledku vývozu vynaložily výrobní podniky i organizace zahraničního obchodu značné úsilí, které přineslo kladné výsledky.

Provedeme-li však hlubší analýzu, je zřejmé, že některé příznivé tendence ve vývozu se nebudou každý rok opakovat. K plánovitému zabezpečení rovnováhy našich vnějších vztahů bude nezbytně nutné zvýšit předstih vývozu před dovozem a prosazovat i v této oblasti důsledně princip efektivnosti a hospodárnosti. Musíme však počítat s tím, že náročnost našich odběratelů v socialistických zemích výrazně roste. Naše hospodářství bude stále více konfrontováno s poměry na světovém trhu. Kvalita, technická úroveň, efektivní sortimentní skladba vývozu spolu se zlepšováním obchodní činnosti budou mít zásadní význam pro další růst našeho zahraničního obchodu a tím i pro celkový plánovitý rozvoj naší ekonomiky. Současně s využíváním těchto rezerv je však třeba cílevědomě hospodařit ve výrobních organizacích s dováženými materiály a surovinami a v maximální míře - aniž přitom bude snížena kvalita, funkční vlastnosti i vzhled finálních výrobků - nahrazovat je domácími, levnějšími a snadněji opatřitelnými materiály a surovinami.

Celkově pozitivní vývoj zisku i nákladů musíme hodnotit ve světle skutečnosti, že nároky na národní hospodářství se stávají rok od roku tvrdšími. Vývoj nákladů a zisku podnikové sféry bude rozhodovat o možnostech růstu uspokojování celospolečenských potřeb. Proto je třeba, jak bylo zdůrazněno na listopadovém zasedání ÚV KSČ v minulém roce, nespokojovat se s dosaženým, ale uplatňovat stále větší náročnost, rozvíjet tvořivou iniciativu, energičtěji bojovat proti nedostatkům, za větší hospodárnost a efektivnost.

Značné možnosti třeba hledat zejména v důsledném prosazování racionalizačních opatření, v uplatňování poznatků vědeckotechnického pokroku. Vždyť na rozvoj vědy a techniky jsme v loňském roce vynaložili celkem 12,4 mld Kčs, z toho ze státního rozpočtu 5,5 mld Kčs. Efekt těchto nákladů se musí stále intenzívněji projevovat. Další rezervy máme ve zlepšování dodavatelsko-odběratelských vztahů, v odstranění ztrát vznikajících z nevyjasněnosti a nekomplexních změn výrobních programů a z nevyužívání výrobních kapacit. Snižování nákladů může pozitivně ovlivnit i cílevědomě usměrněný rozvoj efektivních výrob.

Nemůžeme se smiřovat s tím, že ne ve všech podnicích výrobně hospodářských jednotek je dosahováno dobrých výsledků, že stále existuje řada takových, které neplní plánované úkoly nebo které zhoršují své hospodářské výsledky proti výsledkům dosaženým v minulých letech. Zatímco řada podniků a výrobně hospodářských jednotek plán zisku vysoce překročila, jiné nedokázaly plán splnit. Totéž je možno říci i o snižování nákladů. Poměrně značný rozsah této nerovnoměrnosti dává i určitou představu o rezervách a možnostech, které ještě máme. Postupně musíme zmírnit tyto existující rozdíly a vytyčit si ve výrobně hospodářských jednotkách a resortech úkoly, aby jednotlivé organizace usilovaly dosáhnout v krátké době úrovně nejlépe hospodařících podniků.

Poznatky z roku 1974 nás vedly k tomu, že pro rok 1975 jsme vedle materiálových a mzdových nákladů započali účinněji regulovat též některé výdaje nevýrobní povahy s cílem upevňovat hospodárnost, více působit na efektivní využití každé koruny.

Je samozřejmé, že úsporná opatření mají přinést konkrétní finanční efekt, se kterým počítáme ve státním rozpočtu. Ještě větší efekt však bude z toho, když myšlenka hospodárnosti zcela ovládne každý náš počin, když to bude systém, pravidlo na každém pracovišti. Každý náš krok v hospodaření, každé hospodářské rozhodnutí se musí opírat o ekonomickou kalkulaci, zda s danými prostředky dosahujeme maxima výsledků. To platí jak o výrobní, tak i o nevýrobní sféře.

Vedle zisku patří k hlavním finančním zdrojům naší společnosti daň z obratu, jejíž objem v loňském roce dosáhl částky 61,8 mld Kčs a jejíž přírůstek činil přes 10 %. Vývoj daně z obratu závisí do značné míry na tom, jak dovede výroba reagovat na požadavky vnitřního trhu, jaký je podíl nových, módních, technicky i esteticky dokonalejších výrobků, které mají větší daňovou výnosnost. Znalost měnících se tendencí v poptávce obyvatelstva, včasná reakce na tyto změny není ovšem jen věcí daňového výnosu, ale plného, vyváženého a všestranného uspokojování potřeb obyvatelstva, vytváření stability a bohatosti vnitřního trhu.

Další proporcionální a plynulý rozvoj naší ekonomiky zároveň vyžaduje, abychom věnovali důslednou pozornost optimálnímu použití vytvořených finančních zdrojů.

Z hlediska dosahovaných výsledků tohoto užití mají prvořadý význam investiční výdaje. Naše společnost vkládá velké prostředky do investic, jejichž podíl na vytvořených zdrojích roste. Svědčí o tom skutečnost, že se jejich objem za poslední 4 roky zvýšil o více než 37 %, vloni o více než 9 %.

Rostou požadavky na investiční dotace ze státního rozpočtu, což souvisí jednak s růstem objemu investic, jednak se změnou struktury investic, v níž roste podíl významných akcí, jejichž realizace vyžaduje vyšší účast státního rozpočtu. Výdaje na investice ze státního rozpočtu stouply v loňském roce o 6,9 % a od počátku pětiletky o 35,1 %. Jejich objem vloni dosáhl 46,2 mld Kčs při celkovém rozsahu investičních výdajů ve výši 111,8 mld Kčs. Rozdíl byl financován z vlastních zdrojů hospodářských organizací a investičního úvěru.

Otázky mnohamiliardových prostředků vynakládaných na investice se musí nezbytně spojovat s kalkulací jejich návratnosti, s ověřením, jak přispívají k dynamickému rozvoji výroby a služeb, ke snižování nákladů a k růstu produktivity práce.

K těmto problémům byla již přijata řada opatření, zamýšlíme se nad nimi znovu při rozvíjení soustavy řízení v budoucím období. Vliv těchto opatření se podstatně projevuje rok od roku v lepším plnění plánu investiční výstavby, v koncentraci pozornosti na rozhodující investiční akce.