Jestliže však hovoříme o zvyšování náročnosti na naši řídící práci, pak to platí o tomto klíčovém úseku národního hospodářství nejméně dvojnásob. Pro plynulý, dynamický a proporcionální rozvoj naší ekonomiky je bezpodmínečně nutné vynaložit veškeré úsilí na plnění plánovaných termínů uvádění základních prostředků do provozu, dodržování rozpočtových nákladů a snižování rozestavěnosti.

Dalším úkolem je cílevědomě vytvářet soulad investiční výstavby s možnostmi, které máme v pracovních silách, neboť závažnost tohoto problému narůstá. Bude třeba více přihlížet při rozhodování o investicích k využití existujících základních fondů, nesmiřovat se s poklesem směnnosti a s růstem počtu neobsazených pracovních míst. Orientace na investice racionalizačního a modernizačního charakteru, na automatizaci provozu ve spojení s koncentrací výroby, s rozvojem socialistické integrace a s likvidací zastaralých základních fondů představuje významné a dosud ne plně využité faktory pro růst produktivity a pro relativní úsporu pracovních sil.

Hospodaření podniků se zásobami surovin, materiálu, nedokončené výroby, hotových výrobků, obchodního zboží, zejména úměrný stav a správná struktura těchto zásob, patří k předpokladům plynulé výrobní a obchodní činnosti. Koncem loňského roku dosáhl stav zásob podniků již částky 247 mld Kčs.

V této pětiletce jsme počítali, že část národního důchodu, kterou vkládáme do přírůstku zásob, se bude postupně relativně snižovat. Tento základní záměr ve využití zásob se plní. Přesto však v této oblasti nemáme v poslední době takové výsledky, jak by to zvýšeným nárokům na naše národní hospodářství odpovídalo. Účinnější využití zásob je možno docílit upevněním podnikového i vnitropodnikového řízení, zvýšenou kázní v dodavatelskoodběratelských vztazích, rovnoměrným plněním plánu výroby, investic, snižováním nákladů apod.

Na všech stupních řízení bude proto třeba věnovat otázkám zásob zvýšenou pozornost, protože uvolnění prostředků vázaných v nadměrných zásobách představuje významný zdroj pro rozvoj ekonomiky a odstranění příčin nedostatečného využívání zásob vede souběžně i k úsporám v nákladech.

Analýza tvorby finančních zdrojů společnosti a jejich efektivní užití tvoří hlavní náplň práce na státním závěrečném účtu. Zdaleka nejde jen o sumarizaci účetních uzávěrek, ale o činorodé, kritické zhodnocení úrovně hospodaření v každé organizaci, na každém pracovišti. Proto dokument vlády, který dnes projednává Federální shromáždění, vychází z široce založené práce, představující náplň ročních rozborů hospodaření podniků. Takto postupujeme již několik let.

Roční rozbory hospodaření, které jsou vyústěním a vyvrcholením běžné rozborové práce po celý rok, se zaměřují na rozhodující články hospodaření. Jejich významným rysem je široká účast pracovních kolektivů při hodnocení dosažených výsledků. V tom spočívá jejich politický význam jako jedné z forem rozvíjení účasti pracujících na řízení, zvyšování jejich zájmu o hospodaření, posiluje odpovědnost jednotlivých pracovišť za kolektivní výsledky celého podniku. Můžeme konstatovat, že rozborová činnost v loňském roce zaznamenala další kvalitativní posun ke zlepšení. Rozbory plní svoji úlohu zejména tehdy, když jsou spojovány s účinnými konkrétními opatřeními, která jsou posléze důsledně kontrolována. Důležité je, aby rozbory byly využity pro zajištění plánovaných cílů příštích měsíců a čtvrtletí a současně aby poskytovaly objektivní zdůvodněné podklady pro náročné plány na příští rok. Aby rozbory tuto funkci ještě výrazněji plnily, usilujeme o jejich zvědečtění, o využití moderních analytických metod, které více postihují souvislosti a příčiny jednotlivých jevů v hospodaření organizací. Tak se kvalitní rozbory stávají nezbytným základem krátkodobých i dlouhodobých rozhodnutí, jak lépe využít všech možností k tvorbě nových zdrojů, jak účinněji "zaútočit" na rezervy našeho dalšího rozvoje.

Při zvyšování úsilí o lepší výsledky hospodaření musíme umět lépe využívat též nástroje chozrasčotu, vnitropodnikového řízení, technickohospodářských norem a zejména pak kalkulací.

V současné době přistupujeme ke zdokonalení účetnictví a k prohloubení jeho funkce. Jde nám o to, aby bylo ještě účinnějším nástrojem intenzifikace naší ekonomiky, aby poskytlo technikům, technologům, ekonomům, mistrům, pracujícím v dílnách a v provozech, ještě hlubší znalosti o výši a druzích nákladů na jednotlivé výrobky, aby bylo těsněji propojeno s kalkulacemi. Avšak nejen to. Chceme, aby nám účetnictví bezprostředně a pohotově poskytovalo informace o tom, kolik mají činit náklady podle plánu, podle norem, a jaké jsou odchylky a na základě toho provádět operativní opatření k zajištění plánovaných úkolů a zdokonalování norem.

Spolu se zdokonalováním podnikového i vnitropodnikového řízení nutno současně prohlubovat i kontrolu a revizi, s cílem dále upevňovat plánovací a finanční kázeň, ochraňovat národní majetek, bojovat proti nehospodárnosti.

Soudruzi a soudružky, záměry XIV. sjezdu KSČ v růstu životní úrovně, v péči o hmotnou a kulturní stránku života našeho lidu, jsou krok za krokem realizovány. V podmínkách ekonomiky, kdy růst národního důchodu je prakticky zcela odvislý od růstu společenské produktivity práce, je i růst životní úrovně bezpodmínečně závislý na výsledcích intenzifikace hospodářství, hlavně na snižování nákladů, růstu produktivity práce, lepším využívání výrobních fondů. Plně zde platí často správně připomínaná zásada, že rozdělit můžeme jen to, co vytvoříme.

V loňském roce další růst národního důchodu umožnil poměrně značné zvýšení životní úrovně, a to jak cestou růstu peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva, tak i rozvojem společenské spotřeby hrazené z prostředků státního rozpočtu.

Příjmy obyvatelstva stouply za čtyři roky pětiletky o 54,9 mld Kčs, tj. o více než 24 %, z toho v roce 1974 o 12 mld Kčs. Průměrně ročně se příjmy obyvatelstva v této pětiletce zvyšují o 5,6 %. Jejich podíl na národním důchodu odpovídá záměrům pětiletky. Nejvýznamnější položkou v růstu příjmů obyvatelstva jsou mzdy. Průměrná měsíční mzda v celém národním hospodářství stoupla v roce 1974 o 71 Kčs a dosáhla částky 2232 Kčs.

Výdaje obyvatelstva vzrostly v loňském roce o 6,9 %, tedy na rozdíl od předchozích let rychleji než příjmy. I v loňském roce došlo ke zvýšení vkladů o 8,8 mld Kčs a jejich výše dosáhla koncem roku 108,1 mld Kčs. Vývoj vkladů odpovídá záměrům pětiletého plánu i dynamice příjmů obyvatelstva a rostoucí životní úrovni. Neustálý růst vkladů je projevem důvěry našich občanů v pevnost koruny a ve stálý rozvoj našeho hospodářství.

Maloobchodní obrat vzrostl za čtyři roky téměř o 26 %, tedy podle záměrů pětiletky. V loňském roce jeho růst o 7,5 % byl nejvyšší za několik posledních let. Tuto vysokou dynamiku ovlivnil především prodej průmyslového zboží (o 11 %), jehož podíl na objemu maloobchodního obratu dosáhl v loňském roce 53 %.

Při poměrně vysoké vybavenosti našich domácností je zcela přirozené, že se zvyšují nároky spotřebitelů a roste jejich zájem o moderní, technicky dokonalé a kvalitní výrobky. Ne ve všech směrech a ve všech sortimentech se však dařilo výrobě a obchodu dostatečně pružně reagovat na tyto změny v poptávce obyvatelstva, které jsou odrazem stoupající životní úrovně. Proto byla rychlá dynamika prodeje průmyslového zboží provázena i problémy v uspokojování obyvatelstva v některých druzích výrobků. A proto také i v letošním roce klademe na výrobu i obchod náročnější požadavky jak co do zajištění celkového dostatku zboží, tak i co do jeho sortimentu a kvality. A to souvisí i se zvýšenou inovací výrobků, která ještě není na takové úrovni, jakou potřebujeme. Stejně to platí i o placených službách, na které v loňském roce obyvatelstvo vynaložilo 34,8 mld Kčs, tj. o 5,8 % více než v předchozím roce, kde však ještě zůstávají velké možnosti pružněji a rychleji uspokojovat potřeby obyvatelstva.

Růst životní úrovně nespočívá v pouhém rozšiřování spotřeby. V socialistické společnosti jsme si vytkli za cíl všestranně a komplexně zlepšovat podmínky života našich občanů, rozvíjet jejich tvořivé síly, schopnost a aktivitu. Přitom plní důležité úkoly také společenská spotřeba obyvatelstva hrazená ze státního rozpočtu, která soustavně roste rychlým tempem.

Neinvestiční výdaje ze státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů na kulturní a sociální opatření, tvořící převážnou část společenské spotřeby obyvatelstva, dosáhly v roce 1974 již 92,6 mld Kčs a oproti roku 1973 vzrostly o dalších 3,8 mld Kčs.

Největší podíl na těchto výdajích připadá na sociální zabezpečení, a to 51,9 mld Kčs, tj. o 3,8 % více než v předchozím roce.

Úspěšné výsledky národního hospodářství v této pětiletce též umožnily, aby ústřední výbor strany, vláda a Ústřední rada odborů přijaly další opatření ke zlepšení důchodového zabezpečení. Účinnost těchto nových opatření vstoupí v platnost 1. ledna příštího roku a vyžádá si 3,3 mld Kčs navíc. Jde o nejvýznamnější opatření v této oblasti od roku 1948, kdy po vítězství dělnické třídy v Únoru byl přijat zákon o národním pojištění.

Rozsáhlá sociálně ekonomická opatření ve společenské pomoci rodinám s dětmi, realizovaná na základě XIV. sjezdu KSČ, přispěla k významnému zlepšení populačního vývoje. Proti předchozím létům stoupl nejen absolutní počet živě narozených dětí, ale i podíl narozených dětí na 100 obyvatel, s čímž se může v tomto období pochlubit málokterý evropský stát. Počet narozených dětí v roce 1974 je vůbec nejvyšší za posledních 25 let. V roce 1974 se narodilo 291 tis. dětí, zatímco například v roce 1968 pouze 214 tis. dětí.

V systému společenské pomoci mají významné místo půjčky se státním příspěvkem mladým manželům, jejichž základním cílem je usnadnit finanční situaci mladým manželstvím při zakládání rodiny, podporovat populaci a zároveň posílit zodpovědnost mladých lidí vůči společnosti za výchovu dětí.

Poskytování těchto půjček se setkává již od počátku s mimořádným zájmem mladých lidí v celé republice u všech sociálních skupin. Od dubna 1973 do konce loňského roku bylo uzavřeno celkem 309 tis. půjček v úhrnné výši 6974 mil. Kčs. Počínaje dubnem loňského roku je k půjčkám poskytován státní příspěvek, který je v plné výši hrazen ze státního rozpočtu. Poskytování státního příspěvku a představuje další významnou formu společenské pomoci rodinám s dětmi. Státní příspěvek se poskytuje jako mimořádná splátka rodinám, kterým se narodilo dítě a dožilo se jednoho roku.

Od dubna do konce loňského roku bylo celkem poskytnuto 26 tis. příspěvků v částce 69 mil. Kčs. V rozpočtu na rok 1975 se počítá na tento účel s částkou 340 mil. Kčs.

Dosavadní zkušenosti s poskytováním půjček mladým manželům ukázaly, že podmínky pro jejich poskytování jsou vyhovující a odpovídají potřebám mladé generace a podpoře populace.

Příznivý populační vývoj v této pětiletce dále vyžaduje, abychom včas řešili i s ním spojené otázky růstu nároků na jesle, mateřské školy, zdravotní péči o matky a děti. To také vyžaduje vedle zvýšených rozpočtových prostředků i zvýšenou aktivní pomoc národních výborů a občanů.

Úsilí v oblasti školství se zaměřuje při celkovém rozvoji školské soustavy především na prohlubování péče a výchovy dětí předškolního věku v mateřských školách, kde se již začíná projevovat vliv růstu populace. Celkem bylo v loňském roce umístěno v mateřských školách 427 tis. dětí, tedy o 22 tis. dětí více než v roce 1973 a o téměř 50 tis. dětí více než na počátku této pětiletky.

Velká pozornost se věnuje rozvoji školního stravování - ve školních jídelnách se v minulém roce celkem stravovalo přes 1425 tis. žáků, tj. o 26 % více než v roce 1970.

Neustále roste i počet vysokoškoláků, tak jak to vyžadují potřeby dalšího rozvoje národního hospodářství. V loňském roce studovalo na našich vysokých školách v denním studiu přes 109 tis. studentů, jejich počet se proti roku 1970 zvýšil o více než 8 %.

V roce 1974 si oblast školství vyžádala výdaje ve výši 16,4 mld Kčs, tj. o 4 % více než v roce předchozím. Od začátku pětiletky se výdaje v této oblasti zvýšily o 31 %.

Tyto výdaje umožňují postupně prohlubovat též využití progresívních vyučovacích metod, zabezpečovat školy moderními vyučovacími pomůckami, abychom neustále proces výuky a výchovy zkvalitňovali tak, jak to odpovídá požadavkům současné doby a potřebám budoucnosti.

Výdaje na zdravotnictví činily 14,5 mld Kčs. Proti roku 1973 se zvýšily o 6,1 % a proti roku 1970 o 37 %.

Činnost zdravotnictví byla v loňském roce zaměřena především na posilování zdravotnických služeb v ambulantní péči, zejména územních a závodních obvodů na rozšíření péče o staré a dlouhodobě nemocné občany. Počet lůžek se proti roku 1973 zvýšil o 1300, takže koncem loňského roku jich bylo k dispozici přes 144 tis. Zvýšil se také počet lékařských míst, kterých nyní v ústavech národního zdraví je přes 33 tis. Výdaje na léky a speciální zdravotnický materiál dosáhly v roce 1974 3 mld Kčs, v roce 1970 to byly 2 mld Kčs.