Vysoká dynamika tvorby hmotných a finančných zdrojov umožnila udržať celoštátne finančnú rovnováhu a vyššou tvorbou zdrojov spolu so zvýšenými cenami pri vývoze úspešne čeliť finančnému napätiu vyvolanému hlavne potrebou pokryť vplyv rastu cien dovozu a rastu zásob a zabezpečiť zvýšené výdavky bez vplyvu na životnú úroveň obyvateľstva.

Dosiahnuté výsledky hospodárenia podľa štátnych rozpočtov ČSSR a rozpočtov národných výborov potvrdili správnosť prijatých zámerov rozpočtovej politiky na rok 1974 i reálnosť zvyšovania náročnosti na tvorbu finančných zdrojov a ich odvodov. Čiastkové opatrenia na prehĺbenie hospodárnosti vo výrobnej i nevýrobnej sfére ovplyvnili pozitívne celkové výsledky hospodárenia a premietli sa i do výsledných údajov štátneho záverečného účtu.

Popri týchto pozitívnych tendenciách však trvali ešte niektoré negatívne javy a problémy. Okrem problematiky pretrvávajúcej v oblasti investícií spočívali hlavne v štruktúre a pružnosti prispôsobovania výrobných možností, hlavne dopytu, spočívali aj v dosiahnutí vyššej plynulosti dodávok a výrobného cyklu, spočívali rovnako vo vytváraní nadmerných zásob a objavovali sa i v štruktúre vývozu a vo využití základných prostriedkov niektorých odvetví.

V rozpočtovom zákone na rok 1974 bola celková výška štátneho rozpočtu federácie ustanovená sumou 129 258 583 tis. Kčs a celková výška výdajov sumou 127 962 869 tisíc Kčs, z rozdielu týchto príjmov a výdavkov vyplýval celoštátny prebytok vo výške 1 295 714 tis. Kčs, ktorý vyjadroval zámer pokračovať v intenciách reštriktívnej finančnej politiky a umožniť ďalšie posilnenie štátnych finančných rezerv.

Výsledok rozpočtového hospodárenia, ktorý dnes podľa údajov štátneho záverečného účtu prerokúvame, je hodnotený na vyššej základni, rešpektujúcej v duchu zákona plánovaný prebytok, avšak upravené i na strane príjmov a výdavkov dôsledkami, ktoré súviseli s rozdelením kapitoly bývalého ministerstva hutníctva a strojárstva na novovytvorené ministerstvo hutníctva a ťažkého strojárstva a ministerstvo všeobecného strojárstva, uskutočnený v júli 1974.

Na tejto základni vykazuje konečný výsledok hospodárenia federácie mierne prekročenie plánovaného prebytku, a to pri prekročení upravených príjmov rozpočtu o 5 % a rovnako pri výdavkoch o 5 %.

Rozpočtovým zákonom boli tiež určené objemy účelových dotácií do štátnych rozpočtov republík v celkovej výške 23 414 918 tis. Kčs, respektíve globálne dotácie v celkovej výške 50 455 082 tis. Kčs, ktorými federálny rozpočet plnil integračnú úlohu pri zabezpečovaní úloh štátneho vykonávacieho plánu v obidvoch republikách a v ich sociálno-ekonomickom vývoji respektíve vyrovnával ich štátne rozpočty. Podľa údajov štátneho záverečného účtu boli tieto dotácie poskytnuté obom republikám v celkove plánovanej výške a stali sa aj významným zdrojom rozpočtových príjmov obidvoch republík. Mierne prekročenie účelových dotácií bolo pri tom vyrovnané znížením výšky globálnej dotácie.

V zásade boli teda príjmové a výdavkové úlohy ustanovené rozpočtovým zákonom na rok 1974 dodržané. Pre úplnosť dodávam, že do rámca rozpočtových výdavkov boli taktiež zahrnuté prostriedky vládnej rozpočtovej rezervy, a to pre potreby viazané, či zatiaľ bližšie nešpecifikované. Ich použitie sa prejavilo v príslušných čiastkach výdavkovej štruktúry štátneho záverečného účtu.

Podľa ústavného zákona o československej federácii predložila federálna vláda nášmu zhromaždeniu návrh na schválenie štátneho záverečného účtu federácie za rok 1974, a to spolu s návrhom na spôsob použitia dosiahnutého prebytku hospodárenia.

V súlade s cieľom sledovaným rozpočtovou politikou v celej piatej päťročnici je navrhnuté použiť rozhodujúcu sumu prebytku vo výške 1,2 mil. Kčs na úhradu záväzku štátu v ŠBČS a zostávajúcou sumou posilniť štátne finančné rezervy. Uvedené spôsoby použitia prebytku rozpočtového hospodárenia návrh štátneho rozpočtu federácie na rok 1974 už predpokladal a svojím charakterom prispievajú k ďalšiemu upevňovaniu našej meny. Za obzvlášť významnú možno považovať skutočnosť, že úhrada záväzku v ŠBČS vytvorí spolu s predpokladaným výsledkom rozpočtového hospodárenia v roku 1975 predpoklady pre to, aby v piatej päťročnici bol dosiahnutý významný politicko-hospodársky úspech aj v tom smere, že náš štát takéto záväzky v ŠBČS nebude mať.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Výbor Snemovne národov pre plán a rozpočet sa spolu s delegovanými členmi ostatných výborov snemovne vyslovil k štátnemu záverečnému účtu federácie za rok 1974 kladne a odporúčal vládny návrh na schválenie tohto účtu a na použitie docieleného prebytku hospodárenia podľa znenia uvedeného v tlači číslo 92 schváliť.

Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Vojtekové. Uděluji slovo poslanci Kakosovi, který je společným zpravodajem výborů Sněmovny lidu.

Zpravodaj poslanec SL F. Kakos: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, jako zpravodaj bych se chtěl v návaznosti na předchozí zprávu, kterou jsme vyslechli, podrobněji zaměřit na poznatky získané ve výborech při projednávání jednotlivých kapitol závěrečného účtu ústředních orgánů státní správy federace, které v počtu 29 tvoří významnou část souhrnného znění tohoto účtu.

Připomněl bych, že v rámci projednávání návrhu státního rozpočtu federace za rok 1974 měly výbory příležitost se blíže seznámit se záměry zapracovanými pro tento rok do jednotlivých kapitol a s předpoklady jejich realizace. Byly tehdy přesvědčeny, že rámec každé kapitoly vytvořil dostatečné podmínky pro naplnění hmotných a finančních úkolů, s nimiž bylo v akčních plánech ústředních orgánů počítáno. Byly si vědomy také toho, že jednotlivé úkoly budou plněny v podmínkách náročnějších na úroveň řízení, organizace a kontroly, v nichž rozpočtová soustava bude muset vytvářet potřebný tlak na dosažení vyšší účinnosti práce a hospodárnosti ve výrobní i nevýrobní sféře. Doporučily tehdy věnovat mimořádnou pozornost zejména zabezpečení klíčových otázek investiční výstavby, zahraničního obchodu a realizace peněžních příjmů obyvatelstva a podporovat v těchto oblastech pozitivní tendence a naopak potlačovat jevy, které by nebyly v souladu se společenskými potřebami a zájmy.

V průběhu roku měly pak výbory řadu příležitostí ověřovat si v rámci své kontrolně poznávací činnosti, jak vytyčené záměry či požadavky jsou naplňovány a jak v souvislosti s nimi probíhá tvorba hmotných a finančních zdrojů a jejich využívání.

Při projednávání skutečně dosažených výsledků hospodaření bylo jednání výborů o kapitolách orientováno k tomu, aby mohly na základě předloženého materiálu, zprávy svých zpravodajů, provedené rozpravy a doplňujícího výkladu či podaného vysvětlení představitele ústředního orgánu, s přihlédnutím k průběžně získaným pracovním poznatkům svých členů objektivně posoudit, jak se ve sledovaném období podařilo realizovat programové úkoly a dodržet přijatá usnesení. Mohly také posoudit, jaký byl v souvislosti s vytvořenými zdroji a čerpanými prostředky přínos každého orgánu k zabezpečení politickohospodářských směrnic a jiných opatření, týkajících se roku 1974.

Všechny výbory pověřené projednáváním kapitol státního závěrečného účtu věnovaly plnění tohoto úkolu potřebnou pozornost a odpovědně posoudily příjmovou a výdajovou, investiční a neinvestiční část přidělených jednotlivých kapitol.

Celková úroveň zpracování kapitol závěrečných účtů ústředních orgánů státní správy federace vykázala další výrazné zlepšení proti minulosti. Díky soustavnému úsilí se podařilo dosáhnout toho, že poskytovaly opět podrobnější a věcně dokonalejší a objektivnější obraz naplnění programovaných i mimořádných záměrů každého orgánu a organizací na jeho rozpočet napojených a problematiky s nimi spojené, a že poskytly zvláště obraz o kvalitě hospodaření a dodržení stanovených rozpočtových pravidel a finančních limitů.

Při projednávání kapitol dospěly výbory ke zjištění, že hospodaření orgánů a organizací bylo vyrovnané, bez vážnějších výkyvů a nedostatků a probíhalo ve stanoveném rámci. Ústředními orgány byla věnována zvýšená pozornost zajištění plánovaných příjmů a efektivnosti vynakládaných prostředků korunových a devizových. Zvýšení náročnosti na efektivnost a upevnění rozpočtové disciplíny vedlo, až na výjimky ovlivněné vnějšími podmínkami, k celkovému zlepšení finančních vztahů ke státnímu rozpočtu. Pozitivním jevem výsledků hospodaření jednotlivých kapitol bylo, že celostátní úsporná opatření se promítla do plnění těch výdajových položek, kde bylo žádoucí dosáhnout úspory, popř. byla doplněna o další úsporná opatření, sledující např. zvýšení celkové úrovně hospodaření s rozpočtovými prostředky, zdokonalení evidence a správy majetku, zvýšení hospodárnosti vztahů k zahraničí atd.

Ke zlepšení výsledků hospodaření přispěly pravidelné prověrky čerpání rozpočtových prostředků a zvýšená pozornost, věnovaná závazným finančním úkolům a limitům, jakož i skutečnost, že na základě pololetních hodnocení a výsledků rozborové činnosti byly systematičtěji projednávány kvalitativní stránky hospodaření a přijímány závěry ke zvýšení úrovně řízení, zlepšování úrovně hospodaření a plnění interních úsporných pokynů.

Prohloubila se též práce resortní kontroly a způsobu projednání jejích poznatků, opírajících se o kritické a věcné poznatky.

Své stanovisko k jednotlivým kapitolám vyjádřily příslušné výbory v přijatých jimi usneseních. Vyplývá z nich, že podle názoru výborů byly ústředními orgány federace, při zabezpečování a plnění jejich politicko-hospodářských úkolů v rozhodující míře dosaženy pozitivní výsledky.

I při těchto výsledcích a zvláště při určitém pokroku ve snižování nákladovosti si však výbory uvědomují, že pod celkově příznivými ukazateli je skryta ještě řada potenciálních rezerv růstu efektivnosti a tvorby hmotných a finančních zdrojů, jichž využití by uvolňovalo napětí mezi zdroji a potřebami státního plánu a státního rozpočtu.

Třeba je hledat, jak to také zdůraznil s. ministr Lér ve svém expozé, zejména ve zlepšení dodavatelskoodběratelských vztahů, v omezení neefektivních kooperací, v odstranění ztrát vznikajících z včasné nevyjasněnosti či nekomplexnosti změn výrobních programů, nebo v nedostatcích uplatňování poznatků vědeckotechnického rozvoje a uplatňování účelných racionalizačních opatření, stejně jako ve využívání výrobních kapacit apod. Za povšimnutí zvláště stojí stále opakující se problém nedodržování plánovaného a dodavateli odsouhlaseného objemu stavebních prací a dodávek, které je zdůvodňováno mnoha orgány nízkou, či nedostačující kapacitou těchto dodavatelů.

Také některé úspory nebyly žádoucí, zvláště pokud např. souvisely s nenaplněním plánované výchovy pracovníků, či s nedostatkem kvalifikovaných sil, popř. s nedočerpáním prostředků na technický rozvoj, s neprovedenými opravami a údržbou, s nerealizovanými zahraničními styky a propagací, popř. též s opožděným provedením některých úkolů.

Zhodnocení obsažená ve zprávách k jednotlivým kapitolám a výsledky provedené rozpravy výborů ukazují, jaké závěry pro další období a oblast financí z poznatků státního závěrečného účtu pro řídící orgány všech stupňů vyplývají, a o nichž zde s. ministr Lér hovořil.

Především je třeba využívat rezerv v reprodukčním procesu ke zvýšení tvorby finančních zdrojů a podpořit je náročným a důsledným uplatňováním hledisek hospodárnosti ve výrobní a nevýrobní sféře. Společným úsilím výroby a obchodu pak mobilizovat zvláště rezervy v zahraničním obchodě a snižovat nároky této oblasti na centralizované finanční zdroje. Hledat přitom cesty k prosazení maximální hospodárnosti, a to zvláště u dovážených materiálů a surovin, vzhledem k setrvávající cenové situaci na zahraničních trzích. Zlepšit také hospodaření se všemi zásobami, nejen tedy s těmi, které podléhají regulaci, a účinněji k tomu využít hmotné a osobní stimulace. Se stejným cílem také v potřebném rozsahu a s žádoucí intenzitou zajišťovat nezbytnou inovaci výrobků. V neposlední řadě pak zkvalitňovat dále správu svěřeného majetku, a to např. i na úseku oběhu a hospodaření s drahými kovy, a ke zlepšení ochrany tohoto majetku aktivizovat ve spolupráci s příslušnými orgány co nejširší masu pracujících.

Vážené Federální shromáždění, ve svých závěrech přijatých k jednotlivým kapitolám závěrečného účtu ústředních orgánů státní správy federace vyjádřily všechny výbory souhlas se zněním těchto kapitol. Pokud to považovaly za účelné, připojily k tomuto usnesení též dodatky, v nichž vyjádřily některé další výsledky provedeného hodnocení. Vyslovení souhlasu s jednotlivými kapitolami vytvořilo důležitý předpoklad pro schválení souhrnného, celkového znění státního závěrečného účtu federace.

Výbor Sněmovny lidu pro plán a rozpočet vyjádřil na zasedání, rozšířeném o delegované poslance ostatních výborů sněmovny, souhlas se zněním tohoto závěrečného účtu a doporučil sněmovně vyslovit s návrhem vlády na jeho schválení a na způsob použití docíleného přebytku hospodaření, jak je uveden v tisku 92, plný souhlas.

Předseda FS A Indra: Děkuji poslanci Kakosovi.

Do rozpravy se zatím písemně přihlásili soudružky a soudruzi Alois Hůla, Alexander Renczes, Ferdinand Tomášik, Jindřich Zedník, Štefan Mrázik. Karel Holub, Vlasta Kohoutová, Ferdinand Szénási, Věroslav Vondrouš, Samuel Kodaj, Irena Moravčíková a Zuzana Mikušová.

Přerušuji nyní jednání. Zahájíme opět v 10.50 hod.

(Jednání přerušeno v 10.27 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 10.51 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji rozpravu k předloženému vládnímu návrhu, kterým Federální shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje státní závěrečný účet federace za rok 1974.

Slovo má poslanec Alois Hůla, připraví se poslanec Renczes.

Poslanec SL A. Hůla: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vyslechli jsme zprávu soudruha ministra financí i obou zpravodajů k projednání závěrečného účtu federace za rok 1974. Ze zpráv je zřejmé, že přes dosažení dobrých výsledků naše ekonomika disponuje ještě dalšími nemalými rezervami. Jedna z nich je oblast nákladů v celkovém procesu národního hospodářství. Dosahovat maximálního zhodnocení zdrojů, surovin, materiálů a energie je pro naši ekonomiku nutností a představuje strategickou linii v hospodářské politice, jak to stanovil XIV. sjezd Komunistické strany Československa.