Mezinárodní spolupráce a kontakty ve všech uvedených oblastech se budou po Helsinkách dále rozvíjet a prohlubovat v přímé závislosti na pokračujícím uvolňováni, na rostoucí důvěře mezi státy.

O tom však, co je kulturní hodnota, umělecké dílo, objektivní informace, žádoucí kontakt, budeme právě ve smyslu podepsaných 10 principů rozhodovat jako suverénní stát podle našich platných zákonů a zvyklostí.

Československý lid plně souhlasí se stanovisky našich vedoucích představitelů, že uvítáme v naší vlasti každého, kdo k nám přijíždí v dobré vůli rozvíjet rovnoprávnou, vzájemně výhodnou spolupráci, prospěšnou dalšímu oslabování mezinárodního napětí, upevňování mírového soužití, věci míru a společenského pokroku.

Že s radostí přijmeme každou objektivní informaci, každé skutečně umělecké dílo, každou kulturní hodnotu, vědecký objev, pedagogickou zkušenost, že se rádi obohatíme o poznání zkušeností a hodnot získaných a vytvořených jinde, získaných a vytvořených lidmi dobré vůle této planety.

Nemůžeme však otevřeně neříci: kdo by chtěl propagovat válku, fašismus, rasismus, apartheid, náboženskou nesnášenlivost, šovinismus apod., a to osobně anebo prostřednictvím různých "děl" a informací, ten by porušoval zásady naší ústavy, toho u nás vítat nebudeme, ani mu neumožníme, aby k šíření těchto myšlenek užíval dostupných hromadných sdělovacích prostředků. Zcela jednoznačně také říkáme: máme zejména životní zájem na tom, aby se naše mladá generace nestala obětí pseudovědeckých děl a různých výtvorů a informací, propagujících válku a fašismus, sociální nespravedlnost, nerovnost lidí, ale i pornografii, sadismus, zločinnost, aby se naše mladé pokolení nestalo obětí drog, aby prostě naše mladé pokolení žilo naším socialistickým způsobem života tak, jako všichni čestně a obětavě pracující občané naší socialistické vlasti. To je naše suverénní právo a lidská, vpravdě humanistická povinnost. To je také plně v duchu závěrů helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Soudružky a soudruzi poslanci, mezinárodní politika Komunistické strany Československa, vlády Československé socialistické republiky plně odpovídá životním zájmům našeho lidu, lidí dobré vůle celé planety. Její plnění je úspěšné. Proto poslanci kulturních výborů jednomyslně schválí expozé ministra zahraničních věcí a v jeho duchu v souvislosti s přípravou XV. sjezdu KSČ budou svým voličům nadále ofenzívně mezinárodní politiku strany a vlády vysvětlovat. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Trávníčkovi. Před přestávkou vystoupí ještě poslanec Auersperg.

Poslanec SN RSDr. P. Auersperg: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a poslanci, vážené Federální shromáždění, v předneseném výkladu ministra zahraničních věcí se pozitivně oceňuje konkrétní přínos naší mírové politiky k urovnání vztahů s našimi západními sousedy a právem se charakterizuje tento nastupující obrat jako stabilizující prvek, který ostře kontrastuje s krajně vratkou předválečnou situací a nedávnou minulostí. V našem poměru k NSR se stala tímto mezníkem Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR, podepsaná 11. prosince 1973, která definitivně uzavřela do té doby otevřené otázky kolem nulity hanebného mnichovského diktátu i některých dalších důsledků druhé světové války. Pochopitelně nikdo nemohl očekávat, že se v poměrně krátkém čase dokážeme úplně vyrovnat se vším, co zplodila poválečná doba i dlouholeté období studené války. Správně prohlásil kancléř NSR H. Schmidt v Helsinkách, že přechod od konfrontace ke koexistenci a kooperaci se nemůže odehrát přes noc, a že sousedé Německé spolkové republiky, k nimž patří i Československá socialistická republika, se mohou spolehnout na stálou politiku NSR. Očekáváme, že se to bude i výrazně promítat do praktické politiky NSR.

Celkově můžeme věcně a odpovědně prohlásit, že došlo za měsíce, jež uplynuly od podepsání a ratifikace smlouvy, ke zřetelnému a pozitivnímu posunu v našich vztazích k NSR. Sama styková činnost byla velmi rozsáhlá a bohatá: za poslední dva roky se uskutečnila dvě setkání na nejvyšší úrovni, sedm setkání na úrovni ministrů zahraničí, dvě návštěvy československého ministra zahraničního obchodu v Bonnu a Düsseldorfu, z nichž jedné se také zúčastnil československý ministr pro technický a investiční rozvoj. Začátkem prosince čekáme návštěvu ministra hospodářství NSR Fridrichse, který má v Praze otevřít výstavu "Technický týden v NSR", a chystáme se na.další návštěvy předních představitelů NSR v Praze.

Všechny tyto kontakty měly věcný charakter a potvrzovaly oboustranné odhodlání zlepšovat vzájemné vztahy, vytvářet podmínky pro jejich další zkvalitňování a prohlubování. V jejich průběhu se nejednou konstatovalo, že máme mnohé nevyužité možnosti a rezervy, jejichž aktivizace by nesporně přinesla prospěch oběma zemím. Prakticky se dá říci, že sporných problémů není dnes mnoho a co je hlavní, že existuje oboustranná shoda řešit je mezi sebou s dobrou vůlí. Urovnání některých z těchto otevřených otázek vyžaduje i potřebného času a trpělivosti, aby se dosáhlo výsledků uspokojujících obě strany. To se týká i nezbytné plynulosti kontaktů, kde zkušenosti potvrzují, že pozitivní výsledky může zaručit jedině oboustranně realistický a přísně racionální přístup ke všem projednávaným záležitostem. V tomto směru bude jistě krokem vpřed realizace pozvání prezidenta ČSSR a předsedy vlády do Německé spolkové republiky, která zajisté otevře další pozitivní stránku ve vzájemných vztazích obou zemí.

V poměru k NSR zaujímá prvořadé místo široká sféra obchodních styků. Na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu se podílí Německá spolková republika 6,5 %, na celkovém obratu ČSSR s vyspělými kapitalistickými zeměmi 24,7 %. Za období 1970 až 1975 (počítáno do konce září letošního roku) se pohybovat průměrný roční vzestup československého vývozu do NSR mezi 8-10 % a průměrný roční nárůst našeho dovozu z NSR dosahoval 14-15 %. I celkový objem zahraničního obchodu mezi ČSSR a NSR je velmi značný, svědčí o dobrých tradicích, zkušenostech i solidní partnerské důvěře, která hraje nemalou úlohu ve stabilizaci vzájemných obchodních styků.

Není však tajemstvím, že v posledních dvou letech se v obchodní bilanci mezi ČSSR a NSR projevily určité disproporce, které by mohly vyvolávat nežádoucí komplikace. Jednou z příčin je skutečnost, že od 1. ledna 1975, kdy skončila platnost dlouhodobé dohody mezi vládami ČSSR a NSR o výměně zboží a kooperaci v hospodářské oblasti i vědeckotechnické oblasti, fakticky existuje mezi oběma zeměmi bezesmluvní vztah. Tato situace nedává potřebnou perspektivu, stimul i jistotu pro další výhledy na úseku hospodářské i vědeckotechnické spolupráce. Společným úsilím obou stran by se proto měla hledat a najit schůdná a vzájemně přijatelná cesta k dosažení bilaterální smluvní úpravy obecného charakteru.

Některé další problémy jsou vyvolávány i tím, že západoněmecká strana dosud nesplnila závazný příslib, že k 31. prosinci 1974 zajistí plnou liberalizaci našeho vývozu do NSR v takovém rozsahu, jaký poskytuje třetím zemím. K některým dalším liberalizačním uvolněním sice došlo, avšak nadále platí určitá kvantitativní omezení uvalená na vývoz řady československých výrobků, který je navíc mnohdy vázán na reciproční nákupy v NSR. Současně mnohé povolené limity našeho zboží se uměle rozdělují na několik dílů, přičemž dochází k různým administrativním manipulacím, nemluvě už o různých nepravdivých kampaních, jež ztěžují přístup našeho zboží na západoněmecký trh. Tato diskriminační opatření postihují nemalý počet našich tradičních vývozních artiklů. Jsme přesvědčeni, že při dobré vůli by se určitě našla potřebná východiska vedoucí k odstranění těchto diskriminačních bariér a k plnému uvedení zásady rovnosti, nediskriminace a vzájemných výhod do života.

Současně by bylo velmi žádoucí, aby se účinným tempem uskutečňovala a naplňovala příslušná ustanovení dohody o dalším rozvoji hospodářské, průmyslové a technické spolupráce mezi ČSSR a NSR podepsaná v lednu 1975. V prvé řadě se to týká otázky, aby pracovní skupiny pro otázky strojírenství a metalurgie, chemie a energie, elektroniky a elektrotechniky, zřízené v rámci smíšené komise, rozvinuly v plném rozsahu svou činnost a v brzké době dospěly ke společným doporučením, směřujícím k praktickému rozvíjení efektivních kooperačních vztahů v těchto oblastech. K tomu je ovšem nezbytná oboustranná iniciativa, která by dostala celou záležitost do pohybu a převedla ji do polohy věcných řešení a konkrétních opatření, jejichž realizace by rovněž přispívala jak k dalšímu růstu zahraničně obchodního obratu, tak i k jeho vnitřní vyváženosti.

Na československé straně nechybí iniciativa ani v dalších směrech. Našim partnerům v NSR je například známo, že jsme už navrhli na pořad jednání náměty na řadu dalších smluvních úprav, především v oblasti vědeckotechnické spolupráce, odstranění dvojího zdanění, dopravy i dalších důležitých problémů, které by dávaly normalizaci vzájemných vztahů opravdu stabilní a solidní charakter.

Pokud jde o kulturní dohodu, rozvoj školských, vědeckých i zdravotnických styků, nevidíme žádné překážky, jež by bránily i těmto smluvním úpravám. Budou-li ovšem jako nezměnitelné reality respektovány naše zákony, právní předpisy i prováděcí mechanismy, čemuž by - jestliže se nemýlíme - nasvědčovala rozsáhlá zpráva o zahraniční, kulturní politice NSR, nedávno zveřejněná v Bonnu. Pokud jde o problematiku západního Berlína, lze se tady jenom odvolat na jasné prohlášení ministra zahraničních věcí obsažené v jeho výkladu, že "vycházíme v našich vztazích z čtyřstranné dohody o západním Berlíně, jejíž přesné a důsledné dodržování je zárukou klidu a míru v této oblasti".

V našich vztazích k NSR je kapitolou svého druhu problematika vzájemných styků mezi Federálním shromážděním ČSSR a Spolkovým sněmem NSR. Kromě dílčích osobních kontaktů na půdě Meziparlamentní unie, ojedinělých neoficiálních individuálních styků a posledního skupinového setkání se sociálně demokratickými poslanci Spolkového sněmu z Bavorska, nebyly do dneška ještě navázány oficiální styky mezi nejvyššími zákonodárnými sbory ČSSR a NSR.

Proto i zde přišla s iniciativou československá strana, když 31. srpna letošního roku soudruh Indra osobním dopisem předsedkyni Spolkového sněmu pozval delegaci poslanců Spolkového sněmu na oficiální návštěvu Československa. Pozvání bylo kladně přijato s tím, že konkrétní termín bude stanoven na blízkou dobu vyhovující oběma stranám.

Mezi oběma stranami došlo také ke shodě názorů, že by bylo účelné ustavit v brzké době parlamentní skupiny a vytvořit tak organizační základnu pro hladký vzájemný styk mezi poslanci nejvyšších zákonodárných sborů ČSSR a NSR. Chceme tak demonstrovat, že i po parlamentní linii máme živý zájem na otevřeném, věcném a konstruktivním dialogu o všech otázkách zajímajících obě strany; na dialogu vedeném se všemi demokratickými představiteli Spolkového sněmu, kteří v duchu zásad Smlouvy o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR chtějí přispívat k upevňování dobrých sousedských vztahů mezi oběma státy na základě mírového soužití.

Praxe potvrzuje, že bezprostřední kontakt a konfrontace názorů umožňují nejen lepší poznání a pochopení, ale umožňují také vyložit a vysvětlit v otevřené diskusi stanoviska k záležitostem, kde vznikají nejasnosti buď z nedostatku informací nebo v důsledku tendenčního zkreslování faktů. To ukázalo i poslední setkání se skupinou bavorských poslanců SPD, které hodnotíme jako pozitivní počin a prvý dobrý krok. Otevřená výměna názorů např. dokázala na faktech, že rozsah vzájemného turismu je v odpovídající relaci k počtu obyvatel obou zemí, že často vůbec neexistují problémy tam, kde se uměle hledají, dále, že některé věci vyžadují oboustranného pochopení, další že ještě nedozrály k řešení a potřebují delšího času a jiné že bude možné uspořádat až v kontextu širších souvislostí.

Z parlamentní tribuny chtěl bych zároveň vyjádřit stanovisko zahraničních výborů obou sněmoven k realizaci tak zvaného humanitního dopisu, kolem něhož se šíři v NSR mnoho nejasností a dezinformací nejrůznějšího druhu. Znovu potvrzujeme, že v otázce vyřizování žádostí našich občanů německé národnosti o vystěhování do NSR postupujeme a budeme i nadále postupovat velkoryse a blahovolně v souladu se zákony a předpisy platnými v ČSSR. Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR byla se všemi přílohami, včetně tzv. humanitního dopisu zveřejněna ve Sbírce zákonů a nařízení, kterou mají k dispozici příslušné orgány všech stupňů a mohou tedy se znalostí věci postupovat při vyřizování podaných žádostí. Došlo-li v některých případech z různých příčin k malicherným průtahům, jsou tyto záležitosti nyní napravovány. Nikdo však nemůže zůstat na pochybách, že takzvaný humanitní dopis se týká jenom a výlučně občanů německé národnosti a v žádném případě občanů české a slovenské národnosti. Bereme s uspokojením na vědomí, že také nejvyšší oficiální místa v NSR dala jasně najevo a potvrdila, že jim jde jen o ryze německé rodiny.

Taková jsou fakta, která nelze svévolně obracet na ruby. Velmi nezodpovědně si počínají proto některé informační prostředky v NSR, jež operují s různými pětimístnými ciframi, ačkoliv dobře znají, že skutečné počty podaných a vyřizovaných žádostí tvoří jen zlomek jimi uváděných a uměle zveličovaných údajů.

Pokud jde o západoněmecké sdělovací prostředky vůbec, můžeme jenom s politováním konstatovat, že až na ojedinělé výjimky postrádají většinou smysl pro elementární informační objektivitu, zaujatě a tendenčně očerňují naši socialistickou skutečnost i naše zahraniční vztahy. Místo toho, aby přispívaly k odstraňování bariér minulosti v duchu Smlouvy o vzájemných vztazích, v duchu helsinských dokumentů, otravují tyto vztahy různým destruktivním působením, přerůstajícím v některých případech v otevřenou protičeskoslovenskou kampaň.

Náš podiv zejména vyvolává skutečnost, že podobné tóny a útočné variace se ozývají i z rozhlasových stanic Deutschlandsfunk i Deutsche Welle, spolupracujících - jak známo - se státními orgány Německé spolkové republiky. Od těchto orgánů by snad bylo namístě očekávat a žádat, aby svůj seriózní vztah ke Smlouvě o vzájemných vztazích prokazovaly tím, že budou v jejím duchu ovlivňovat propagandu těchto rozhlasových center a konstruktivně tak napomáhat nové situaci, jež se na základě této smlouvy začíná slibně rozvíjet.

Současně klademe politicky závažnou otázku, zda příslušné orgány NSR vyvodí závěry z helsinského dokumentu i v tom směru, že důsledně uplatni svou svrchovanou pravomoc nad vlastním územím a vyvinou iniciativu k tomu, aby se zastavila činnost Svobodné Evropy, chrlící denně z Mnichova špinavý propagandistický kal, který je produktem psychologické války a ideologické diverze. Těžko také můžeme pochopit, a nikdo nám to nevysvětlí a neobhájí, že se doposud poskytují oficiální dotace ze spolkových a zemských zdrojů revanšistickým landsmannsohaftům. Bez značných dotací, zejména z bavorských zemských zdrojů by např. nebylo možné vydávání plátku "Sudentendeutsche Zeitung", na jehož stránkách se každý týden rozvíjí zběsilá propaganda proti politice uvolňování, šíří zavilá nenávist a zášť proti Československu buď od lidí, kteří byli rozpalovači a žháři mnichovského komplotu v roce 1938, anebo jsou jejich bezprostředními následníky.

Naši lidé také očekávají, že příslušná místa v NSR podniknou patřičná opatření k tomu, aby nesla zákonnou odpovědnost vyplývající ze suverenity NSR i z příslušných mezinárodních závazků za všechno, co se děje na západoněmeckém území. Jde o to, aby se už neopakovaly podobné provokace, jako bylo např. lipenské vrtulníkové pirátství, nebo nedávné svévolné překročení našich hranic ozbrojenými narušiteli - vojáky armády USA.

Považujeme za naši povinnost otevřeně hovořit i o těchto negativních věcech, aby nikde v NSR nevznikl mylný dojem, že je snad nevidíme, přecházíme mlčením a ve skutečnosti se tak s nimi smiřujeme. Činíme tak i proto, že si upřímně přejeme, aby všechno to pozitivní a konstruktivní, co přinesla takzvaná východní politika NSR, zůstalo zachováno, rozvíjelo se na stále vyšším pozitivním stupni a očišťovalo se od rozkladných prvků a tendencí, které jsou v nesmiřitelném rozporu s principy mírového soužití a spolupráce.

Pochopitelně nezavíráme oči ani před skutečností, že i mezi realistickými silami v NSR existují rozdílné interpretace politiky uvolnění a soužití. A pokud si někteří myslí, že by se mohly pod štítem nových myšlenek prosazovat staré cíle na rozvracení socialistického systému ať v krátkodobé či dlouhodobé perspektivě, pak se velice mýlí a přepočítají, neboť je to nerealistické a iluzorní. Navíc podobné spekulace otevírají prostor pro politický nástup reakčních sil staré éry, jimž přichází vhod každá příležitost, aby jí využily ke zmaření procesu uvolnění a soužití a ke zvrácení dosavadního pozitivního vývoje zpět ke studené válce.

Takové síly reálně působí v NSR a není vůbec zapotřebí pouštět se do nějakých podrobných analýz, aby se dokazovaly existence i nebezpečné plány těchto zavilých odpůrců mírového soužití. Stačí si jen přečíst takzvaný "poziční papír CSU", kde jsou vyloženy Straussovy zahraničně politické cíle, nebo jeho dopis některým představitelům CDU, namířený proti polsko-západoněmeckým vztahům, kde tvrdě požaduje nutnost "především samostatného zahraničně politického programu CDU/CSU v příštích volbách".