Skutečný obsah tohoto programu vyložil Strauss na tajné schůzi vybraných představitelů stran evropských křesťanských demokracií 9. září t. r. v Salzburgu v projevu, který italský týdeník L´Europeo označil za "protikomunistický a pravicový, přednesený ve jménu německého velkoprůmyslu a spojenectví USA s Čínou, ve jménu oživení studené války, na obranu Západu před Východem". K tomu zmíněný list dodává, že "šlo o schůzi reakčních stran, z nichž některé mají fašistický charakter" a že "Strauss kryje právě tyto strany a tím buduje svou západní strategii, jež má za cíl, aby se Evropa dostala pod nadvládu stále silnějšího, bohatšího a stabilizujícího se Německa. Přirozeně též co nejvíce pravicového".

Naše hranice s NSR není jenom geografickou linií mezi dvěma sousedními státy. Je zároveň předělem mezi dvěma zeměmi s rozdílným společenským zřízením, mezi socialistickým a kapitalistickým světem. Některé demokratické síly na Západě i v NSR vytýkají socialistickým zemím, že prý chtějí uměle přenášet třídní boj přes hranice a údajně to dokazují na tom, že se nechtějí zříci ideologického boje. K tomu stačí říci, že téze o umělém přenášení třídního boje přes hranice je banální fráze, protože jeho kořeny jsou především třídní povahy a třídní boj se projevuje všude tam, kde existuje a působí antagonistický rozpor kapitálu a námezdní práce. A ideologický boj má vskutku mezinárodní rozměry, protože odpůrci politiky uvolnění ve světě nesložili ruce v klín a příklad Strausse názorně dokazuje, že brojí proti němu všemi prostředky. Tento politický a ideologický zápas není zdaleka jen v zájmu socialistických zemí, ale slouží obecně demokratickému ušlechtilému cíli - zachování a rozvoji mírové alternativy života lidstva. Je to v souladu s životními zájmy všech národů a právě historie Německa nabízí otřesné precedenty o tom, jak podceňování nebezpečí zprava může přerůst v katastrofu pro všechen lid i pro ty síly, které se dopustily té osudové chyby, že této hrozbě včas a rázně nečelily všemi prostředky.

Naše vztahy k NSR, které stavíme na cílevědomém uskutečňování koncepce mírového soužití, jsou neoddělitelné od historické skutečnosti existence dvou německých států, která je nezměnitelná, nezvratná a trvalá. To také navždy činí konec některým ještě působícím iluzím, že takzvaná německá otázka je prý ještě otevřená. S Německou demokratickou republikou nás pojí vztahy kvalitativně nového typu, založené na třídním bratrství dvou socialistických států a vycházejí z myšlenek marxismu-leninismu, socialistického internacionalismu, společných cílů socialistické výstavby a nerozborné jednoty a přátelství se Sovětským svazem i ostatními zeměmi světového socialistického společenství. Proto také vítáme uzavření nové spojenecké smlouvy mezi SSSR a NDR ze 7. října letošního roku, neboť jejím jádrem a posláním je všestranně podporovat proces sbližování socialistických národů. Současně je prodchnuta stejnými ideály i socialistickými záměry, jako naše nová spojenecká smlouva se Sovětským svazem z 6. května 1970.

Závěrem bych chtěl vyslovit plný souhlas s předneseným výkladem, který přesvědčivě dokazuje důsledné plnění linie XIV. sjezdu KSČ v československé zahraniční politice. Považuji také za samozřejmou povinnost vysoce ocenit nejužší součinnost vedení ministerstva zahraničních věcí i osobně ministra se zahraničními výbory obou sněmoven, součinnost, z níž se stala pravidelná a vzájemně užitečná konzultace o problémech naší zahraniční politiky a která vždy ústila do jednoznačné podpory zahraničně politického úsilí naší komunistické strany a našeho socialistického státu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Auerspergovi. Soudružky a soudruzi poslanci, pokračovat v jednání budeme přesně v 16.15 hod.

Jako první po přestávce vystoupí místopředseda FS s. Bandžák.

(Jednání přerušeno v 15.45 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 16.15 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě k výkladu ministra zahraničních věcí ČSSR. Slovo má místopředseda FS s. Bandžák. Připraví se místopředseda SL s. Exner.

Místopředseda FS ing. J. Bandžák: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Vo svojom príspevku by som chcel venovať pozornosť tej pasáži expozé ministra zahraničných vecí, v ktorej sa zaoberal vzťahmi medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou.

Chcem vyzdvihnúť skutočnosť, že normalizácia vzťahov - čo dnes už s uspokojením možno povedať - je príkladom a úspechom aktívnej, mierumilovnej československej zahraničnej politiky, plne zodpovedajúcej záverom XIV. zjazdu KSČ. Rovnako je pochopiteľne i dokladom realistických prvkov v zahraničnej politike Rakúska a jeho želania žiť v pokoji a mieri v dobrej susedskej spolupráci s našou republikou.

Československo bolo prvým štátom, ktorý 30. augusta 1955 pristúpil k štátnej zmluve. Naša vláda potom prijala žiadosť rakúskej vlády o uznanie trvalej neutrality a vzala s uspokojením na vedomie ústavný zákon o neutralite Rakúska prijatý 26. októbra 1955 rakúskym parlamentom. Urobili sme tak preto, lebo sme videli a vidíme v neutrálnom Rakúsku prínos k riešeniu najdôležitejších medzinárodných problémov pôsobiacich ako konsolidačný činiteľ v Európe. Tento faktor prispel k rastu medzinárodnej autority Rakúska, ktoré sa stalo jedným zo stredísk stykov Východu a Západu, sídlom viacerých významných medzinárodných organizácií, dal možnosť pozitívne sa angažovať za uvoľnenie napätia vo svete. V tejto súvislosti si vysoko ceníme, že Rakúsko ako prvý kapitalistický štát v Európe podporil myšienku zvolania konferencie o európskej bezpečnosti a spolupráci a zohralo pozitívnu úlohu o jej zdarný priebeh i záver.

No, i napriek všetkým týmto nesporným pozitívam, nemožno nevidieť tmavšie miesta v našich vzájomných vzťahoch. Chcem pripomenúť, že Československo od začiatku systematicky usilovalo o vytvorenie dobrých susedských vzťahov s Rakúskom, a to bez ohľadu na rozdielnosť politického a spoločenského zriadenia oboch štátov. Žiaľ, i v minulosti nebolo to tak vždy zo strany nášho južného suseda. Na pôde Rakúska, vo všetkých komunikačných prostriedkoch, a to často i oficiálnych, bola dávaná možnosť rôznym kampaniam proti Československu, kde si rozličné živly z radov revanšistov, emigrantov, nacistov i neonacistov vymýšľali najrôznejšie zlomyseľnosti, klamstvá proti našej republike, nášmu zriadeniu a jeho predstaviteľom. Vzájomné vzťahy sa často narušovali pohraničnými incidentmi, ktoré československá strana nezavinila.

Základným kameňom nepriaznivých vzťahov k minulosti bola predovšetkým nevyriešená majetkovoprávna problematika, ktorá po celé desaťročia zatieňovala vzťahy medzi oboma štátmi. Od roku 1972 sa však začala postupne, i napriek početným výkyvom, presadzovať realistickejšia atmosféra.

Oficiálne rokovanie ministrov zahraničných vecí oboch štátov pripravili koncom roka 1973 k podpisom dve významné zmluvy, a to o spoločných štátnych hraniciach a zmluvy o postupe pri riešení udalostí na spoločných štátnych hraniciach. V decembri 1975 po veľmi zložitých rokovaniach bola podpísaná zmluva o vysporiadaní určitých finančných a majetkovoprávnych otázkach. Tým sa odstránila vážna prekážka vo vzájomných vzťahoch a otvorila cesta k širokému rozvoju vo všetkých oblastiach.

Prístup oboch krajín k tomuto riešeniu je príkladom realizmu, vzájomného pochopenia a skutočnosti, že pri dobrej vôli možno riešiť i tie najzložitejšie problémy. Plne dokazuje reálnosť mierovej koexistencie a vzájomne prospešnej spolupráce bez ohľadu na rozdielne spoločenské zriadenie. Je dokladom toho, že i malé štáty môžu účinne prispieť k upevňovaniu dôvery medzi štátmi a vzájomne prospešnou spoluprácou prispieť k mieru.

Pripravenosť a ochota oboch štátov všestranne rozvíjať vzájomné styky sa už prejavila v rade významných opatrení, ako boli napríklad povýšenie zastupiteľských úradov na veľvyslanectvá. Ďalej veľmi úspešná návšteva - rakúskeho spolkového ministra zahraničných vecí v Československu. Najvýznamnejšou doterajšou udalosťou bolo stretnutie generálneho tajomníka ÚV KSČ a prezidenta republiky s. dr. G. Husáka s rakúskym spolkovým kancelárom dr. Kreiskym v Helsinkách. Predpokladaná návšteva pána spolkového kancelára dr. Kreiskeho v Československu iste mimoriadne prispeje k prehĺbeniu našich vzájomných vzťahov. V budúcom roku sa uvažuje i o výmene návštev oficiálnych delegácií oboch parlamentov. V tom vidíme posilnenie pre budúcu úspešnú spoluprácu medzi najvyššími zákonodarnými zbormi. Nazdávam sa, že ešte pred stretnutím parlamentných delegácií bolo by užitočné nadviazať kontakty našej parlamentnej československo-rakúskej záujmovej skupiny s obdobnou v rakúskom parlamente.

Úspešne sa rozvíja i spolupráca v ekonomickej oblasti. Predpoklady k tomu tu sú i v blízkej zemepisnej polohe, vyspelom priemysle, vhodnej štruktúre, tradícii obchodných stykov a rovnako nie sú zanedbateľné i veľmi dobré dopravné podmienky. V dôsledku hospodárskej depresie v západných štátoch sa prejavuje v Rakúsku snaha o zvýšenie podielu socialistických štátov, ako oblasti hospodárskej stability, na zahraničnom obchode.

Pred niekoľkými dňami bol podpísaný protokol, ktorý upravuje vzájomnú výmenu tovarov medzi Československom a Rakúskom na rok 1976 - v rámci dlhodobej obchodnej dohody. S uspokojením berieme na vedomie, že v priebehu rokovania sa docielila plná liberizácia československého vývozu do Rakúska tak, ako ju rakúska strana uplatňuje voči ostatným členským štátom GATTu. Boli by sme veľmi radi, keby podobné realistické pochopenie prejavil i náš západný sused, Nemecká spolková republika.

Máme záujem na prehlbovaní spolupráce v oblasti priemyslovej kooperácie. Doterajšie výsledky nie sú príliš uspokojivé a nezodpovedajú daným možnostiam.

Problémom zostáva i naďalej colné zvýhodnenie československého vývozu do Rakúska v porovnaní s krajinami ESVO a EHS. Predpokladáme v dobrej nádeji, že rakúska strana bude tento problém posudzovať s príslušným porozumením.

Pri súčasnom pozitívnom hodnotení vzájomných vzťahov oboch štátov na ďalšom všestrannom rozvoji vzájomných stykov by sme mali postupovať uvážene a cieľavedome, vidieť pritom súčasne podmienky a možnosti jednej či druhej strany, proste vzájomné vzťahy rozvíjať v plnom súlade s helsinskými princípmi.

Dokázali sme, že pri úprimnom záujme oboch strán, je možné sporné otázky riešiť a prehlbovať spoluprácu.

Je záujmom nášho ľudu a tým i našej mierovej zahraničnej politiky žiť a rozvíjať dobré susedské vzťahy s Rakúskou republikou.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Bandžákovi. Slovo má poslanec Exner. Připraví se poslankyně Adamová.

Místopředseda SL ing. F. Exner: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, úspěšné zakončení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, podpis závěrečného aktu této konference, klade na československou zahraniční politiku nové, ještě náročnější úkoly. Dává nové, ještě širší možnosti rozvoje vztahů ČSSR se všemi evropskými zeměmi, dává nové možnosti rozvoje vztahů se zeměmi západní Evropy. V této otázce bych chtěl navázat na přednesenou zprávu a na přede mnou diskutující poslance.

Vycházíme z přesvědčení, že realizace závěrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě spočívá právě v tom, že se budou upevňovat a rozvíjet především dvoustranné styky mezi evropskými zeměmi. Sama konference vytváří pro tento rozvoj styků účinnou politickou základnu, která bude bezesporu příznivě ovlivňovat další prohlubování procesu zmírňování mezinárodního napětí a rozvoj vzájemně výhodné spolupráce mezi evropskými státy.

V rozvoji vztahů se zeměmi západní Evropy navazuje ČSSR na bohaté tradice, které se vytvářejí staletími. Jedná se o bohaté tradice kulturní i hospodářské, vědecké, školské i sportovní. V minulém období jsme úspěšně normalizovali vztahy s našimi sousedy. Dnes je nejenom možné, ale i nutné využít všech možností, které mohou v duchu principů, jak je zakotvil helsinský dokument, přispět k dalšímu rozvinutí a prohloubení vzájemně výhodné spolupráce.

Zahraniční výbory soustavně sledují vývoj našich vztahů se všemi zeměmi a se zvláštním zájmem vztahy s evropskými zeměmi. Mohly konstatovat, a z výkladu s. ministra Chňoupka to vysvítá, že s celou řadou západoevropských zemí bylo v posledních letech, často přes složité problémy, dosaženo výrazného zlepšení stykové úrovně. Potěšitelná je zejména skutečnost, že se zintenzívňují kontakty v politické a parlamentní oblasti. O vývoj styků ČSSR s NSR a Rakouskem hovořili poslanci přede mnou. Dovolte mi všimnout si našich styků s některými dalšími zeměmi.

V nejbližších dnech navštíví Francii předseda vlády ČSSR s. Lubomír Štrougal. Jeho cesta následuje krátce po návštěvě místopředsedy vlády ČSSR s. Matěje Lúčana v Paříži, při které byla zahájena úspěšná kulturní akce - výstava "Deset století českého a slovenského umění".

Na jaře tohoto roku navštívil Francii na pozvání ministra zahraničí Jeana Sauvagnarguese ministr zahraničních věcí ČSSR s. Chňoupek. Tyto množící se kontakty na vládní úrovni, které se dotýkají nejrůznějších oblastí naznačují, jak široké možnosti ve vzájemných stycích existují. Nelze přitom nepodtrhnout skutečnost, že jde o styky vzájemně výhodné a užitečné.

Jde však o to, aby obě strany usilovaly o jejich co nejbohatší náplň. To se zejména vztahuje na hospodářskou oblast, kde stále ještě nemůžeme být spokojeni s dosaženým stavem. Lze předpokládat, že připravovaná dlouhodobá dohoda o hospodářské spolupráci bude v tomto směru velkým příspěvkem. Jsme přesvědčeni, že zejména nastávající návštěva předsedy vlády ČSSR, stejně jako očekávané návštěvy francouzských činitelů v ČSSR se stanou dalším impulsem pro prohloubení našich vzájemných vztahů.

I ve vztazích s dalšími zeměmi západní Evropy zaznamenáváme výrazné zlepšení celkové atmosféry. V poslední době se to týká našich vztahů s Itálií. Ve srovnání s předcházejícím obdobím značně vzrostl počet vzájemných kontaktů, rozšířily se i smluveni vztahy a rýsují se nové možnosti i v oblasti hospodářské. Potvrdila to i nedávná návštěva státního podtajemníka italského ministerstva zahraničních věcí poslance Cattaneiho, v jejímž průběhu se uskutečnily rozhovory a došlo k přijetí předsedou vlády ČSSR, ministry zahraničních věcí a zahraničního obchodu a byla podepsána nová konzulární úmluva.

Vítané oživení vzájemných kontaktů jsme v posledním období zaznamenali i ve vztazích s Belgií, Nizozemím a Lucemburskem. Svědčí o tom návštěva ministra zahraničních věcí Renata van Elslandea v ČSSR v červnu t. r. a návštěva prince Alberta spolu s ministrem zahraničního obchodu panem M. Toussaintem v září t. r., při které byl podepsán důležitý dokument, Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci. Československý ministr zahraničních věcí navštíví v nejbližších dnech na pozvání nizozemského ministra zahraničních věcí oficiálně Nizozemí. Také tato návštěva zdůrazní novou kvalitu bilaterálních vztahů, jejichž oživení začalo v roce 1974 návštěvou čs. parlamentní delegace v Nizozemí a pokračovalo návštěvami ministra kultury van Dórna u nás a ministra kultury ČSR s. Klusáka v Haagu.

Pozitivní vývoj vzájemných vztahů se v posledním období s větší či menší intenzitou rozšiřuje i na skandinávské země. Nejčilejší a přátelské jsou naše styky s Finskem, které podrobněji uvedl s. ministr. V posledních dvou letech se rozšířily i kontakty s dalšími zeměmi této oblasti a povýšila se jejich úroveň. ČSSR navštívil dánský ministr zahraničních věcí, norská parlamentní delegace a řada dalších návštěv na vládní úrovni, po linii odborů a dalších masových organizací, prohloubily se kontakty představitelů hlavních měst. Se všemi skandinávskými zeměmi proběhly konzultace mezi ministerstvy zahraničních věcí, jejichž věcnou náplní, podobně jako tomu bylo i s dalšími zeměmi západní Evropy, byly kromě bilaterálních otázek rozhovory o problematice evropské bezpečnosti, odzbrojení a hlavních problémech mezinárodně politické situace.

Zahraniční výbory hodnotily v posledním období naše styky i s dalšími evropskými zeměmi: nové možnosti zejména po pádu vojenského režimu ve vztazích s Řeckem; aktivní přístup ČSSR k řešení kyperského problému a rozvíjení vztahů plodné spolupráce s Kyperskou republikou, kterými napomáhá ČSSR účinným způsobem k jeho spravedlivému a mírovému řešení, svržení fašistického režimu v Portugalsku a znovunavázání diplomatických styků s touto zemí, které otevřelo cestu pro prohloubení vzájemných styků a kde již byly uskutečněny pozitivní kroky v hospodářské, kulturní i smluvní oblasti, naše vztahy s Velkou Británií a možnosti navázat na všechny dobré zkušenosti z tradičních rozsáhlých československo-britských kontaktů v minulosti a s dalšími západoevropskými zeměmi.