Rozvoj styků ČSSR se zeměmi západní Evropy má přirozený základ v hospodářských a vědeckotechnických, kulturních a školských stycích. Je však také zřejmé, že povýšení stykové úrovně, častější kontakty na vládní úrovni, jsou důležitými a nezaměnitelnými činiteli, které působí příznivě na prohloubení styků ve všech oblastech. Proto zahraniční výbory na svých 36 zasedáních v tomto volebním období a při projednávání řady zahraničně politických otázek, týkajících se evropské problematiky, mnohokrát ocenily iniciativní přístup československé zahraniční politiky a vítají skutečnost, že se v posledních několika letech uskutečnila setkání představitelů ČSSR s celou řadou činitelů západoevropských zemí. Mimořádný význam měla v této souvislosti činnost československé delegace v průběhu helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Avšak dosažené sebekladnější a sebeužitečnější výsledky nás nemohou ukolébávat a uspokojovat. Jestliže usilujeme o to, aby se proces zmírňování napětí a mírové spolupráce zemí s rozdílným společenským zřízením staly trvalým a nezvratným, musíme neúnavně a nepřetržitě rozvíjet naši iniciativu a bez přestávky působit ve prospěch rozvoje mírové spolupráce. Nemůžeme spoléhat na samočinnost tohoto procesu. Vždy musíme mít na paměti, že existují síly, které nepřejí takovému vývoji mezinárodních vztahů, které by rády zmařily dosažené plodné výsledky vzájemně výhodné spolupráce. Pouze aktivním, iniciativním přístupem k rozvoji vzájemných vztahů, každodenní konkrétní prací v mezinárodních stycích můžeme omezovat působení těchto sil a ruku v ruce s mírovým úsilím SSSR a dalších socialistických států dále upevňovat jeho prestiž na mezinárodním fóru a co nejširší realizaci principů vztahů mezi státy uvedených v závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Exnerovi. Prosím poslankyni Adamovou, připraví se poslanec Králíček jako poslední z písemně přihlášených řečníků.

Poslankyně SN M. Adamová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! S približujúcim sa záverom roku si stále viac uvedomujeme a hlbšie hodnotíme, čo všetko rok 1975 pre nás znamenal a aký bol jeho prínos pre našu socialistickú spoločnosť. 30 slobodných rokov a radosť zo šťastného mierového života bola u našich žien ešte znásobená tým, že tento významný rok bol rezolúciou Valného zhromaždenia OSN vyhlásený za Medzinárodný rok ženy a že heslo tohto roku "Rovnoprávnosť - rozvoj - mier" bolo výzvou členským štátom OSN, aby sa zamerali na posilnenie rovnoprávneho postavenia žien i na uznanie ich práv a povinností. Výzva obsiahnutá v rezolúcii i heslo Medzinárodného roku ženy boli pre všetky štáty jednotné, ale aký rozdielny bol ich zmysel pre rôzne štáty a národy a najmä pre ženy rôznych krajín! Kým nielen v rozvojových krajinách, ale aj vo vyspelých kapitalistických krajinách bol Medzinárodný rok ženy podnetom pre intenzívnejší boj za presadenie zásad rovnoprávnosti, tak v ČSSR i - ostatných socialistických štátoch v duchu ideí Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie znamenal Medzinárodný rok ženy predovšetkým jedno: Ukázať sebe i svetu, na akú úroveň sa ženy v podmienkach budovania socialistickej spoločnosti dostali, aké úspechy dosiahli a akú majú pred sebou budúcnosť.

V ČSSR bola pod vedením Komunistickej strany Československa v dôsledku znárodnenia výrobných prostriedkov a v dôsledku politického - víťazstva robotníckej triedy vytvorená základňa pre odstránenie právnej i hospodárskej diskriminácie žien a boli vytvorené podmienky pre uplatnenie ich politických, hospodárskych i kultúrnych práv. Jedným z cieľov politiky Komunistickej strany Československa, vyjadrenej v záveroch zjazdu, je uvádzať do súladu funkciu žien pri výchove detí, ich tvorivú činnosť i činnosť hospodársku a spoločenskú a vytvárať stále priaznivejšie podmienky pre ich výchovu, vzdelanie a voľný čas. Prvým predpokladom pre faktické zrovnoprávnenie žien v našej spoločnosti sa stalo dosiahnutie ich ekonomickej nezávislosti. Výstavba socialistickej spoločnosti priniesla prudký a trvalý vzostup zamestnanosti žien, čím bol prakticky vyriešený prvý a základný predpoklad programového riešenia oslobodenia ženy. Ženy obetavo a nadšene priložili ruku k spoločnému dielu, veď ich nadšenie vychádzalo z presvedčenia, že pod vedením KSČ budujú lepší, spravodlivejší štát nielen pre seba, ale aj pre ďalšie generácie. Z dostatku pracovných príležitostí, z celého radu sociálnych vymožeností, z ktorých veľký počet je spojený práve s materskou funkciou žien, i zo zvyšovania životnej úrovne, rastie i sociálna istota našich občanov, sebavedomie a hrdosť našich žien, ich kľud a istota ich rodín.

Plným právom je preto možné povedať, že obetavá práca žien výrazne pomáha v budovaní nášho socialistického štátu a že ich angažovaná politická a verejná činnosť prispela k položeniu základov nového spoločenského poriadku v našej krajine. Práca a účasť žien na všetkých úsekoch nášho hospodárskeho i spoločenského života sú a aj naďalej budú najsprávnejšou cestou k riešeniu problémov, ktoré vysokou zamestnanosťou žien prirodzene vznikajú.

Viac než 90 % žien v produktívnom veku je ekonomicky činných, výrazne prispievajú k plneniu úloh národného hospodárstva, k tvorbe hodnôt a zdrojov ako základného predpokladu k naplňovaniu sociálneho programu, zvyšovaniu životnej a kultúrnej úrovne všetkého obyvateľstva, programu vytýčeného XIV. zjazdom KSČ. Ženy dokazujú svoje schopnosti i v odvetviach a profesiách, ktoré boli vždy doménou mužov. So ženami v zodpovedných funkciách sa stretávame na všetkých úsekoch a najmä vo výrobe, tisícky žien sa podieľajú na výrobe náročnej techniky, na vytváraní predmetov dennej i dlhodobej potreby.

Rast zamestnanosti žien v ČSSR je súčasne sprevádzaný i rastom vzdelania a kvalifikácie žien vôbec, ktoré dosahujú vyššie, nielen základné vzdelanie. Z celkového počtu všetkých učňov je 33 % dievčat, kým ešte v roku 1955 tvorili vyučené dievčatá iba 21 %. Na stredných a všeobecnovzdelávacích a odborných školách je v posledných rokoch viac dievčat než chlapcov, vysokoškoláčky tvoria viac než 40 % študujúcich na vysokých školách. Dnešné mladé ženy majú často vyššie vzdelanie než ich otcovia. Pomer vzdelania matiek a dcér ešte výraznejšie ukazuje pokrok, ktorý sa dosiahol vo vzdelaní mladších ročníkov. Veď na vidieku kedysi mali ženy viac než základnú školu iba vo výnimočných prípadoch a v mestách dosahovala vyššieho vzdelania sotva štvrtina žien.

Celý vývoj našej spoločnosti potvrdzuje, aký význam má neustále sa zvyšujúci podiel žien na rozvoji spoločnosti a súčasne ukazuje to, že účasť žien pri budovaní novej spoločnosti prináša podstatné zmeny i do ich života. Veď starostlivosť o to, ako čo najlepšie a najúčinnejšie vytvárať podmienky pre súlad medzi materským poslaním ženy a jej spoločensky prospešnou prácou, je v popredí záujmu strany a celého nášho štátu. Svedčí o tom celý rad opatrení na podporu materstva a rodín s deťmi, prijatých najmä v posledných rokoch. Svedčí o tom aj cieľavedomá starostlivosť a podstatný rast zariadení pre deti predškolského veku, ktorej treba venovať každodennú starostlivosť aj v nastávajúcich rokoch 6. päťročnice.

Ženy odpovedajú na starostlivosť a podporu socialistického štátu a svojej spoločnosti predovšetkým svojou prácu. Mali by sme častejšie spomenúť prvé úderníčky i tie, ktoré ich nasledovali v celom rade hnutí za vyšší výkon a kvalitu. Veď ženy stáli pri kolíske socialistickej súťaže, pri zrode brigád socialistickej práce. A dnešné brigády socialistickej práce, ktoré tvoria ženy, mnohé usilujú o názov brigáda Československého zväzu žien, Medzinárodný deň žien, Svetový kongres žien, aby tak vyjadrili svoju príslušnosť k pokrokovému ženskému hnutiu a zdôraznili jeho význam vo výchove a aktivizácii našich žien v budovateľskom úsilí.

V našom Lučeneckom okrese veľké pochopenie medzi ženami má akcia ÚV SZŽ "Rozum do hrsti", ktorá je zameraná na hľadanie rezerv vo výrobe, využívanie pracovnej doby, upevňovanie pracovnej disciplíny a skrášľovanie pracovného prostredia. Dobré výsledky boli dosiahnuté najmä v zriaďovaní predškolských a mimoškolských zariadení v okrese. Na úseku skrášľovania životného prostredia dosiahli ženy veľmi pozitívne výsledky. Prijali výzvu okresu Levice pod heslom "Môj okres, okres kvetov a zelene", tak sa stali naše mestá a obce kvitnúcimi záhradami.

Zvýšená pozornosť sa venuje formovaniu socialistického spôsobu života žien a rodín, a to formou ich zapájania do rôznych akcií politického a kultúrneho života. Svoj výchovný cieľ spĺňajú i rôzne kultúrne programy, preteky, výstavy, čitateľské krúžky, ktoré sú organizované pod názvom "Krása života".

Nie dlhý časový úsek nás delí od nástupu do prvého roku našej šiestej päťročnice, do roku, v ktorom sa bude konať XV. zjazd KSČ a XXV. zjazd KSSZ. Všetky tieto významné udalosti sa celkom bezpochyby premietnu aj do života našich žien. Budú podnetom k ďalšiemu rozvoju všetkého, čo tak výrazne tvorí a charakterizuje postavenie a úlohu žien v našej socialistickej spoločnosti, predovšetkým pre stále zvyšovanie ich politickej angažovanosti a ich podielu na všetkých odvetviach verejnej a politickej činnosti. Budú prehlbovať a rozvíjať vzdelanosť a kvalifikáciu žien, najmä v smeroch, ktoré zodpovedajú stálemu rastu vedeckotechnického pokroku a prinášajú kvalitatívne zmeny v celej štruktúre našej spoločnosti, a teda aj v postavení žien tak, ako tieto úlohy pred našimi ženami narysoval celoštátny seminár ČSZŽ v Medzinárodnom roku ženy pod názvom "Čo dal socializmus ženám - ako ženy prispievajú k rozvoju socialistickej spoločnosti". Rok 1976 sa takto stane nástupom našich žien do nových budovateľských úloh, ktoré pred našu spoločnosť postaví XV. zjazd KSČ a k plneniu ktorého sa naše ženy s plnou zodpovednosťou hlásia. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Adamové. Slovo má poslanec Králíček.

Poslanec SL V. Králíček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, politika mírového soužití prosazovaná zeměmi socialistického společenství se stává stále významnějším faktorem mezinárodních vztahů. Má plnou podporu světového veřejného mínění, neboť národy světa si přejí jednotný a nedělitelný mír a spravedlivý společenský řád ve svých zemích. Přesto jsme svědky toho, že do života lidu mnoha zemí často zasahují cizí, jemu nepřátelské prvky, zejména pak mezinárodní monopoly. V zájmu svých zisků mu brání využívat vlastní přírodní bohatství a rozhodovat svobodně o svém osudu.

Zásahy mezinárodních monopolů a jejich protilidové působení vyvolávají nepříznivou situaci v některých zemích Latinské Ameriky, Afriky, Asie a v neposlední řadě i v Evropě. Ty jsou také příčinou tragických událostí v Chile, které od roku 1973 ohromují svět.

Naše a celá pokroková veřejnost pozorně sledovaly a upřímně se těšily z výsledků prolidové politiky prezidenta Salvadora Allende prováděné v letech 1970-1973.

Víme, že lid Chile provedl během tří let řadu demokratických přeměn, že vláda vytvořila podmínky pro samostatný hospodářský rozvoj země. Začalo se zlepšovat školství, zdravotnictví. Stoupala životní úroveň prostého lidu. Den ode dne rostla mezinárodní prestiž Chile, jejího prezidenta a vlády nejen v mezinárodních organizacích, zejména v OSN, ale i ve všech vztazích mezi státy.

Pro reakční síly však byly úspěchy chilského lidu trnem v oku. Zneužívajíce ústavně zaručených demokratických svobod záměrně podvracely chilské hospodářství a narušovaly klidný ústavní vývoj. V září 1973 pak reakční síly dokončily své kontrarevoluční dílo. Zatímco prezident Allende po celé tři roky dbal na důsledné a všestranné dodržování ústavních zákonů, fašističtí generálové je od samého počátku pošlapávali. Po zavraždění prezidenta rozpustili kongres, zakázali politické strany, rozpustili odborové ústředí pracujících, omeziti základní svobody lidu, jakož i svobodu tisku, shromažďování a stávek. Krok za krokem šlapou po všem, za co lid tak usilovně bojoval.

Řádění chilské junty odsuzují zprávy mezinárodních komisí, rezoluce přijaté na zasedání mezinárodní unie, význační představitelé světové veřejnosti, vědci, umělci, státníci z kapitalistického světa a neangažovaných zemí a očití svědci, kterým se podařilo uniknout z nynějšího chilského pekla. Setkáváme se s odporem pokrokové veřejnosti na celém světě, která mnohdy sama na sobě poznala co dokáže bezpráví, útlak a fašismus.

Je smutné, že 30 let po druhé světové válce, jež skončila porážkou a odsouzením fašismu, v Chile opět ožil fašismus a znovu světu ukazuje svoji zrůdnou tvář.

Chilská junta jde cestou politické represe. Porušuje základní lidská práva. Nelidskou brutalitu prvních měsíců po puči vystřídaly její další formy uplatňované proti vybraným skupinám osob, v prvé řadě proti osobám, spojeným s režimem bývalého prezidenta Allende. Naši lidé se proto právem ve svých rezolucích a protestních dopisech pozastavují nad tím, jak je možné, že dosud ne byly vyvozeny důsledky z toho, že vojenská junta den co den porušuje jednu ze základních zásad Charty OSN - tj. zásadu ochrany lidských práv a základních svobod.

Československý lid pozvedl svůj hlas za záchranu života hrdinného představitele chilského lidu L. Corvalána. Žádá jeho osvobození a propuštění ostatních politických vězňů.

Lidé, a to nejen u nás, jsou přesvědčeni, že řádění junty jen zpomalilo úsilí za všestrannou realizaci demokratických práv a svobod chilského lidu. Věřím, že lid Chile obnoví své tradice, že v Chile opět zvítězí demokracie a spravedlivý sociální řád.

Proto spolu se světovým pokrokovým veřejným míněním odsuzujeme zločiny, kterých se vojenská junta dopouští. Solidarita s chilským lidem sjednocuje všechny, kteří si přejí, aby naše i příští generace žily na této planetě v míru a aby výsledky práce člověka se využívaly pro jeho duševní a fyzický rozvoj.