Zpravodajka poslankyně SL E. Kaplanová: Vážené soudružky, soudruzi, vážení hosté! V době, kdy všechen náš pracující lid se připravuje k úspěšnému bilancování páté pětiletky, projednáváme ve Federálním shromáždění Československé socialistické republiky návrh zákona o sociálním zabezpečení. Tento vládní návrh projednaly - s výjimkou mandátového a imunitního výboru - všechny výbory Sněmovny lidu společně s výbory Sněmovny národů. Vyjádřily s návrhem plný souhlas, poněvadž jde o politicky mimořádně významné a rozsáhlé opatření, které rozšiřuje společenskou péči o práce neschopné občany a je výrazem prohlubování socialistického humanismu.

Zatímco v řadě kapitalistických států denně s omezováním výroby vzrůstá nezaměstnanost a dochází ke zdražování předmětů denní potřeby, zejména potravin, kdy tam narůstá inflace a množí se jiné jevy, charakterizující krizový vývoj, poslanci socialistického Československa projednávají otázky dalšího upevnění sociálních jistot pracujících. To je jistě názorným a přesvědčivým důkazem o přednostech socialistického zřízení.

Vládní návrh zákona je nám předkládán jen několik měsíců po dubnovém zasedání ÚV KSČ, které schválilo zásady zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení v duchu závěrů XIV. sjezdu KSČ. Tyto zásady znamenají novou etapu ve vývoji důchodového zabezpečení pracujících, vyšší úroveň poskytované sociální péče, další zvýšení životní úrovně našich občanů.

Jsme si vědomi toho, že tak významné opatření mohlo být přijato jen proto, že jsou úspěšně a příznivě plněny úkoly páté pětiletky. Proto mohla být vyčleněna tak vysoká částka, převyšující 3 miliardy Kčs, která naráz zvýší příjmy a životní úroveň prakticky více než 20 % našeho obyvatelstva, které představují důchodci, jež zákon zvýhodní.

Proto také vyhlášená úprava důchodů vzbudila oprávněný zájem široké veřejnosti, nejen důchodců, ale všech pracujících. Je to pochopitelné a správné. Nejde přece jen o to, zákon za stávajících příznivých ekonomických podmínek přijmout, ale také jeho realizaci v budoucnu dalším úspěšným rozvojem ekonomiky zabezpečit.

Poslanci v rozpravě ve výborech právem konstatovali, že v současné době naše soustava důchodového zabezpečení patří mezi nejlepší na světě a výrazně předčí důchodové zabezpečení kapitalistických států.

A proto rádi konstatujeme, že návrh zákona zachovává všechny základní a osvědčené principy platné soustavy důchodového zabezpečení. Vždyť jsou v nich zakotveny velké revoluční vymoženosti pracujících.

Je to především jednotnost a všestrannost našeho důchodového systému. To znamená, že u nás jsou důchodově zabezpečeni všichni pracujících. Návrh zákona zachovává jako významnou sociální vymoženost dosavadní věkovou hranici pro vznik nároku na důchod, tj. například u III. pracovní kategorie pro ženy 53-57 let (podle počtu dětí), u mužů 60 let.

I nadále počítá zákon s preferencí některých zvlášť obtížných a namáhavých profesí, které pro účely důchodového zabezpečení řadíme do I. a II. pracovní kategorie. Přitom přibližně 90 % důchodců v pracovní činnosti bude i nadále zařazováno do III. pracovní kategorie.

Osvědčila se i základní konstrukce důchodu, v níž je uplatňována přímá závislost výše důchodu na pracovních zásluhách a na počtu odpracovaných let. Hodnotili jsme ve výborech jako velmi správné zrušení daně z důchodů, neboť je plně v souladu se socialistickými zásadami. Naše společnost právem od občanů vyžaduje angažovaný přístup k plnění občanských povinností. Ten je vyjadřován zejména prací každého z nás. Je tedy správné odvozovat výši důchodu podle výdělku.

Zvýhodnění, která v tomto směru návrh zákona obsahuje, jste již slyšeli ve vystoupení s. ministra Štanceľa i zpravodajky Sněmovny národů poslankyně Lapárové. Pozitivně lze hodnotit zvýšení maximální hranice důchodů u všech kategorií, zejména u nejpočetnější III. pracovní kategorie, kde bude v budoucnu možný prakticky plný zápočet odpracovaných let.

Rovněž zvýšeni nízkých důchodů a důchodů dříve vyměřených, i když se nezdá nijak pronikavé, je významné. Vždyť právě na úpravu těchto důchodů budou vynaloženy přibližně 2/3 prostředků z částky určené na celou úpravu důchodového zabezpečení. A navíc tam, kde se ukáže potřeba, lze i nadále poskytovat výpomoc z tak zvané "doplňkové péče" národních výborů.

Zvlášť příznivě přijali poslanci sjednocení systému důchodového zabezpečení, podle něhož budou důchody pracovníků i důchody členů JZD vyměřovány podle stejných principů a jednoho zákona. Nesoulad v těchto otázkách byl v minulosti citlivým a bolavým místem dřívějších jednání, zejména ve výborech pro sociální politiku. Nová úprava nesporně přispěje k upevnění třídního svazku dělníků a rolníků.

Zvlášť - v souladu s jednáním výborů - bych chtěla podtrhnout celou čtvrtou část navrhovaného zákona, týkající se sociální péče. Všemi těmito úseky péče socialistické společnosti o občany našeho státu jsme se ve výborech pro sociální politiku v průběhu volebního období zabývali a pomáhali je řešit.

Řekla jsem již, že úroveň sociální péče a sociálních služeb u nás patří k nejlepším na světě. A my, poslanci, jsme na to právem hrdi. Nejednou jsme ve svých vystoupeních zdůrazňovali nezbytnost komplexního přístupu k potřebám starších generací, tak, jak to mělo na mysli i dubnové plénum ÚV KSČ, konané v tomto roce.

A právě tato zmíněná čtvrtá část navrhovaného zákona (tj. § 80-99) je zárukou, že nezůstanou bez pomoci občané, kteří se octli v nepříznivých životních poměrech, z nichž se nemohou dostat bez pomoci společnosti. Snad poprvé pamatuje zákonná norma v rámci sociální péče také na otázku výchovy a vedeni k dobrým rodinným i vzájemným mezilidským vztahům, které by měly charakterizovat socialistickou společnost.

Tato část zahrnuje a řeší všechno potřebné: děti - matky - osoby se změněnou pracovní schopností - osoby těžce postižené na zdraví - staré osoby - i osoby společensky nepřizpůsobené. Všem potřebným dává jistotu, že v naší zemi nikdo nebude trpět hladem a nikdo nezůstane bez pomoci, opuštěn a sám.

Při projednávání návrhu zásad zákona byly ve výborech vzneseny některé připomínky na něž tvůrci zákona pružně a pozitivně reagovali. Připomínky byly buď pojaty a zapracovány do paragrafovaného znění zákona, nebo bylo vysvětleno, proč je nelze akceptovat.

Dovolte mi tedy závěrem, abych jménem všech výborů Sněmovny lidu ocenila kladně návrh zákona o sociálním zabezpečení (tisk 100), jeho kvalitu i rozsah a doporučila jeho přijetí v souladu se společnou zprávou výborů Sněmovny lidu (tisk 36), která vám byla předložena. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Kaplanovej.

Oznamujem, že do rozpravy sa doteraz písomne prihlásilo deväť poslancov a poslankyň. Sú to: Vladimír Mařík, Miroslav Kučera, Jozef Valo, Karel Holub, Drahomíra Leflerová, Drahomíra Cabalková, Jozef Remek, Štefan Manca, Marie Churanová.

Ako prvému rečníkovi udeľujem slovo poslancovi Vladimírovi Maříkovi. Připraví se poslanec Miroslav Kučera.

Poslanec SN Judr. RSDr. V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, přistupujeme k projednání návrhu zákona, který bude tvořit jednu z hlavních osnov sociálního zákonodárství. Nejde o opatření nahodilá, ale cílevědomá jako výraz kontinuity revoluční sociální politiky strany, kterou vedení strany v čele se s. Gustávem Husákem rozvinulo pro současnou i budoucí etapu na úrovni, která nemá od únorového vítězství obdoby. Komunistická strana stála vždy v čele třídní fronty za obhajobu a rozšíření sociálních práv a sociálního zabezpečení za éry buržoázního panství. Nelze při dnešní příležitosti nevzpomenout, že před 40 lety komunističtí poslanci soudruzi Zápotocký, Štětka, Kreibich a další jménem KSČ předložili bojové protinávrhy vůči oklestění a omezení již i tak bídného sociálního pojištění dělníků, které buržoazie prosadila za podpory dalších pravicových politických sil. O výrazně protidělnickém charakteru sociálního pojištění za buržoázní republiky svědčí i úroveň důchodů z posledních let její existence; důchod dělníků činil v průměru 140 korun měsíčně, horníka 235 korun, což bylo 7 až 5krát méně než průměrný důchod státních a soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Jen v této návaznosti, spojitosti a konfrontaci může správněji vyniknout dosažený stupeň socialistických vymožeností, opírající se v leninské koncepci o dosažené výsledky budováni socialismu.

To také naši pracující na schůzích a aktivech ROH po zveřejnění společného usnesení ÚV KSČ, vlády a ÚRO kladně hodnotili tím spíše, že tato opatření jsou přijímána v náročnějších podmínkách kladených na naši ekonomiku.

Dovolte zaujmout stanovisko k některým zásadám i problémům úpravy. Odbory považují za zcela správné, že se uplatňují hlediska zásluhovosti i sociální, neboť nejsou a nemohou být v naší sociálně politické struktuře v rozporu, ale jdou ruku v ruce s aspekty rozdělování v socialistické společnosti. Je žádoucí uplatnit při stanovení výše starobního a invalidního důchodu zásadu zásluhovosti a tak i zde docenit kvalifikaci, náročnost, obtížnost, společenskou důležitost ve výdělkovém zhodnocení. Nelze si ovšem zjednodušovat představy, že tento přístup bude všude každým v plné šíři uznán, protože zejména v oblasti důchodů se vyskytují u některých jednotlivců přežívající rovnostářské názory.

Přitom je zřejmé, že nivelizace oslabující zásluhové hledisko, jak byla do určité míry vytvořena i opatření v letech 1959-1964, ovlivňovala výši důchodů u široké masy kvalifikovaných dělníků, inženýrskotechnických, vědeckých a lékařských pracovníků, kteří se největší měrou zasluhují o rozvoj hospodářství, vědy, techniky a zdraví lidu.

Zrušením daně z důchodů, která zvlášť narušovala zásluhový princip u výdělků přes 2000 Kčs a zvýšením relativního a absolutního maxima, vychází se vstříc prakticky většině dělnické třídy, protože 65 % dělníků dosahuje v roce 1975 výdělek přes 2000 Kčs - u mužů to zahrnuje 85 % kategorie všech dělníků - zatímco před 16 lety mělo tento výdělek jen 11 % dělníků.

Může být ovšem postavena otázka, proč se nenavrhuje stanovit výpočet průměrného měsíčního výdělku pro vyměření starobního a invalidního důchodu za celoživotní průběh zaměstnání a vyslovují se i dohady, že průměr za posledních 10 nebo 5 kalendářních roků je nevýhodný. Pečlivý průzkum ministerstva práce a sociálních věcí a odborů však potvrdil, že tato konstrukce průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků za posledních 10 nebo 5 roků je příznivější pro více než 99 % důchodců, a to vzhledem k celkovému výdělkovému vývoji, přičemž se bude i nadále přihlížet k tomu průměru, který bude pro pracujícího výhodnější.

Osobní přínos jednotlivce pro společnost se nezmenší v podmínkách nástupu vědeckotechnické revoluce, ale zesílí, k čemuž musí být stimulem i ocenění zásluh v důchodovém zabezpečení.

Tato tendence vynikne v nové úpravě, kterou se zvýší úroveň důchodů v poměru k čistému výdělku a představuje výrazný posun nahoru.

Odbory považují za významné, že se v dosažitelné míře uplatňuje i aspekt sociální.

Každou demagogii, která tvrdí, že se sociální hledisko oslabuje, vyvracíme skutečností, že stát vynaloží na zvýšení nižších a mezi nimi především starších důchodů celé 2/3 plánovaných prostředků.

Poněvadž zvýšení vyplácených důchodů má být provedeno pomocí pevných zvyšovacích částek, získá tak každý důchodce ze zákona nárok na konkrétní zvýšení, což má nesporně právní, sociální a praktické přednosti.

Dovolte dále se zmínit o systému tří pracovních kategorií, který výrazně profiluje náš důchodový systém jako třídní a zhodnocuje obtížnou a společensky zvlášť důležitou práci. I v odborovém hnutí se zastává na základě zkušeností stanovisko, že se tento systém, včetně ocenění aktivních účastníků odboje, jako součást rámcové politiky preferencí osvědčil, odpovídá společenským zájmům a právem se ponechává i v nové úpravě. Navrhované řešení nejen značně posunuje tzv. nejvyšší výměru důchodů, zvyšuje vyplácené důchody, ale - což je zvláště pozoruhodné - sbližuje i výpočet důchodů mezi II. a III. pracovní kategorií. Jdeme tedy cestou sbližování těchto dvou kategorií, ale za rozhodující považujeme, aby se na rizikových a namáhavých pracovištích více rozvíjelo úsilí o zdravotní hygienickou prevenci. o snižování rizikové četnosti, o omezování nepříznivých vlivů, o vyšší využití vědy, techniky, pracovního lékařství ke zlepšení pracovního prostředí dělníků a techniků, pracujících žen a mladé dělnické směny.

To ale také znamená zkoumat, zda trvají předpoklady pro vyšší pracovní kategorii, ale současně se neuzavírat posouzením jednotlivých případů nově vzniklých rizikových a zvlášť obtížných prací.

Zařazením zaměstnání do preferovaných kategorií nekončí a ani nemůže končit soustava soustředěné péče o pracující, ale omezování zdrojů nepříznivých pracovních podmínek musí stát v popředí zájmů připravovaných komplexních programů péče o pracující, pro něž přijala federální vláda a ÚRO společné usnesení z května t. r.

Podporujeme též opatření k prodloužení pracovní atkivity, protože je to výhodné jak pro pracující důchodce, tak i potřebné pro naše hospodářství. Vždyť zvyšování nároku na plný starobní důchod za každý další rok zaměstnání o 7 % výdělku umožní získat za relativně krátké údobí setrvání v zaměstnání nárok na důchod až ve výši 90 % čistého výdělku. Tato možnost nemá u dělníků v jiných systémech důchodového zabezpečení vůbec obdoby.

Odbory doporučují - a kvitujeme, že s. ministr Štanceľ v ústavně právním výboru se kladně vyjádřil - aby se v prováděcím nařízení vlády o výjimečném poskytování důchodu pracujícím důchodcům upustilo od požadavku 14 denního přerušení zaměstnání mezi trvalým a krátkodobým zaměstnáním, neboť se v praxi neosvědčilo a naopak vytváří mnoha závodům zbytečné komplikace při zajišťování náhrady při odchodu pracovníka na 14 dní, přičemž jde vlastně o formální záležitost.

Navržená zdokonalení výpočtu nových důchodů po 1. lednu 1976 znamenají podstatné rozšíření sociálních jistot ekonomicky činného obyvatelstva, čímž se naše důchodová soustava dostává do budoucna na podstatně vyšší úroveň v souladu s vývojem ekonomiky mezd v dalších letech. Vždyť jestliže připočteme - a to plným právem - ještě zvýšení pro tzv. starodůchodce v roce 1971, znamená to, že od příštího roku budeme potřebovat pro tuto společenskou spotřebu sociálního zabezpečení denně téměř 100 miliónů korun.

Bylo by zúženým pojetím socialistické péče, kdyby starost odborů a hospodářského vedení končila odchodem bývalých pracovníků-důchodců za brány závodů a kdyby tím končila účast důchodců na veřejném, společenském a kulturním životě závodu a v místě bydliště.

Bereme v úvahu, že v základních odborových organizacích je organizováno více než půl miliónu důchodců a že téměř 3/4 miliónu důchodců pracuje několik měsíců v roce a zúčastňuje se odborového života v závodech.

Proto je žádoucí, aby ředitelé závodů a základní odborové organizace pamatovali v kolektivních smlouvách a fondech kulturních a sociálních potřeb na péči a rekreaci pro důchodce a aby závodní výbory ve spolupráci s národními výbory řešily konkrétní problémy a citlivé otázky, které se dotýkají práce a života důchodců. Ústřední rada odborů počítá s dalším využitím podnikových, dosud nevyužitých zotavoven ve prospěch důchodců.

Chci ujistit jménem poslanců funkcionářů ROH Federální shromáždění, že odborové orgány využijí příznivých podmínek vytvořených zdokonalením sociálního zabezpečení k dalšímu rozvíjení socialistického soutěžení a jiných forem účasti pracujících na řízení výroby.

Naši pracující se znovu přesvědčují, kde je pravda, kde následuje za programem čin a jsou si vědomi, že zajištění sociálních jistot opírající se o pevný socialistický řád v čele s KSČ musí vycházet z tvorby materiálních zdrojů, a proto široký rozvoj iniciativy, údernické, novátorské a zlepšovatelské hnutí na počest XV. sjezdu strany obráží široké vědomí této spojitosti a je zárukou naplnění hospodářské a sociální politiky strany.