Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Maříkovi. Slovo má poslanec Miroslav Kučera. Připraví se poslanec Jozef Valo.

Poslanec SN M. Kučera: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, naše veřejnost sledovala s velkým zájmem celý průběh příprav ke zdokonalení našeho důchodového zabezpečení podle závěrů XIV. sjezdu KSČ a zajímala se zvláště o to, jak nová úprava bude v zákoně řešena. Je to přirozené, protože tato úprava má závažné sociální důsledky, které se projeví zvýšením peněžních příjmů více než tří miliónů našich občanů, a které se spolu s příslušníky jejich rodin dotknou téměř jedné čtvrtiny obyvatelstva.

Podle zkušeností z mého volebního obvodu mohu soudit, že největší zájem veřejnosti vyvolala zvláště otázka zrušení dalšího zdaňování a spolu s ním otázka, jak se nyní vyplácené důchody zvýší.

V rozhodnutí o tom, zrušit dosavadní zdaňování důchodů a prakticky zvýšit důchody o dosud sráženou daň spatřujeme nesporně jednu ze základních úprav dosavadního systému. Vidíme v ní řešení, které výrazně podporuje hledisko zásluh v důchodové soustavě a které povede k lepšímu přizpůsobení její úrovně dosaženému stavu ekonomiky a úrovni mezd. Odstranění daně, která byla progresívní a tedy. větší u vyšších důchodů, bude znamenat především zvýšení těchto důchodů. V rámci daných možností se však o více než pouhou daň zvýší nižší důchody, u nichž daň byla relativně nízká nebo které nebyly vůbec zdaňovány. Neméně významné je v tom směru i řešení, které v zákoně sleduje výrazněji rozlišit zvýšení nižších důchodů podle období, kdy tyto důchody byly přiznány.

Stojí přesto za povšimnutí, že z celkové částky 3,3 mld Kčs, kterou si celkové náklady na novou úpravu sociálního zabezpečení vyžádají, představují náklady na zvýšení důchodů více než 90 %.

Přijetí opatření s. tak závažným finančním dosahem je podmíněno dosavadním úspěšným naplňováním úkolů pátého pětiletého plánu. a opírá se, jak nám to bylo ve výborech blíže vysvětleno, též o bilance vypracované pro období šesté pětiletky.

Vyjadřuji jistě přesvědčení nás všech, že navrhované řešení bylo vzhledem ke svým závažným důsledkům sociálně politickým a ekonomickým přijato po velmi důkladné analýze dosavadního systému a uvážení naších možností, a že je navrhováno v rozsahu únosném pro naši ekonomiku.

Mezi našimi občany jsme se totiž setkali i s otázkou, zda při navrhovaném řešení zdokonalení důchodové soustavy bylo využito všech možností,. jinými, slovy řečeno, zda bylo možno v této oblasti udělat ještě víc. Myslím, že je na nás poslancích, abychom na každou takovou politicky citlivou otázku odpověděli vždy věcně, střízlivě a uvážlivě; abychom vždy přitom zdůrazňovali, jak řešení každé otázky spojené s růstem životních. jistot a životní úrovně obyvatelstva úzce souvisí s dosaženou úrovní ekonomiky a se schopností zabezpečit další úspěšný rozvoj národního hospodářství a růst jeho efektivnosti

Je třeba našim občanům vysvětlit, že náklady na provedenou úpravu důchodů se budou v období dalších let šesté pětiletky ještě zvyšovat; že bude přibývat počet příjemců nových vyšších důchodů, zatímco počet starých nižších důchodů.bude ubývat a že proto na zvyšování potřeby finančních prostředků určených ke krytí důchodového zabezpečení musíme včas, od samého začátku šesté pětiletky, jako dobří hospodáři pamatovat.

Z hlediska výše společenských nákladů je důchodové zabezpečení nejvýznamnější složkou tzv. společenské spotřeby. Zanedlouho budeme v našem FS projednávat návrh státního rozpočtu na rok 1976 a ze zkušeností víme, jaké nároky jsou na státní rozpočet kladeny v celé obasti společenské spotřeby. Po přijetí nového zákona budou mít rozhodující vliv na dynamiku jejich růstu v příštím roce právě výdaje, spojené s novými opatřeními v důchodové oblasti. Již dnes je zřejmé, že k jejich zabezpečení bude třeba věnovat stálou pozornost plnění všech druhů rozpočtových příjmů, stejně tak jako účelnosti a hospodárnosti rozpočtových výdajů a že bude všeobecně třeba působit k tomu, aby nedocházelo k napětí finančních zdrojů a potřeb.

V úsilí o zabezpečení této žádoucí rovnováhy při plnění úkolů sociálně ekonomického rozvoje budou mít rozhodující úlohu zvláště výsledky úsilí našich pracujících a jejich kolektivů a vedoucích pracovníků o prosazení dalšího růstu efektivnosti reprodukčního procesu, o prohloubení hospodárnosti a o všestrannou mobilizaci známých rezerv ve výrobní a nevýrobní sféře.

Připomínám při dnešní příležitosti, že bude zejména úkolem výrobní sféry, která má rozhodující význam v tvorbě finančních zdrojů, aby uplatněním všech pozitivních zkušeností a intenzifikačních faktorů a překračováním svých plánovaných výkonů v žádoucích směrech zabezpečila a překročila plánovanou tvorbu finančních zdrojů.

Soudružky a soudruzi poslanci, jsem přesvědčen, že v zákoně navrhované zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení neznamená jen novou etapu v celém poválečném vývoji systému sociálního zabezpečení našich občanů, ale že je i svým finančním dosahem a podmínkami jeho trvalého zabezpečení jedním z nejzávažnějších kroků, učiněných v této oblasti.

Jsem přesvědčen, že je správné a opírá se o reálné předpoklady a že svými účinky přispěje ke zvýšení životní úrovně těch občanů, kteří se již nalézají na zaslouženém odpočinku a že také významnou měrou přispěje k upevnění sociálních jistot a životních perspektiv všech těch našich občanů, kteří dosud aktivně pracují. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem súdruhovi Kučerovi. Dávam slovo poslancovi Jozefovi Valovi, do rozpravy sa pripraví poslanec Karel Holub.

Poslanec SN J. Valo: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci. Jedným z najvlastnejších poslaní socialistického štátu je starostlivosť o občanov po každej stránke. Táto starostlivosť sa výrazne prejavuje najmä v oblasti sociálnej politiky najrôznejšími formami zabezpečenia občanov od narodenia až do staroby.

V historickom vývoji dôchodkového poistenia v našich krajinách v oblasti sociálnej politiky buržoázneho štátu dochádzalo k vzniku dôchodkových systémov pre jednotlivé skupiny pracovníkov postupne podľa triednomocenských pomerov; úroveň týchto systémov mala pritom kvalitatívne odlišný charakter.

Nerovnomernosť celého systému poistenia jeho triedny charakter dokumentujú porovnanie robotníckych dôchodkov a dôchodkov úradníkov. Kým robotnícke starobné a invalidné dôchodky robili zhruba maximálne 25 % priemernej mzdy, tak dôchodky úradníkov prekračovali značne polovicu ich platov a dôchodky pracovníkov buržoázneho štátneho aparátu až 100 % platu.

O sociálnej starostlivosti v dnešnom poňatí nemožno v období buržoáznej republiky vôbec hovoriť. Z Rakúsko-Uhorska bol prevzatý systém zaopatrenia chudobných ako súčasť domovského práva.

Obec mala povinnosť zabezpečiť svojim chpdobným najnutnejšie životné potreby. Starostlivosť o týchto ľudí bola veľmi nízka, skoro žiadna. Ľudia odkázaní na takúto pomoc živorili a žili zvyčajne pod ľudskú dôstojnosť.

Iba základné politické, ekonomické a spoločenské premeny, ktorými náš štát prešiel od roku 1945, mali výrazný odraz aj v oblasti sociálneho zabezpečenia.

Po čiastkových úpravách dôchodkového zabezpečenia baníkov, robotníckych dôchodcov a zabezpečení občanov postihnutých vojnou, bola po februári 1948 po uchopení moci robotníckou triedou uskutočnená prvá základná prestavba zákonom o národnom poistení. Zákon zjednotil všetky predchádzajúce, vecne i organizačne roztrieštené druhy sociálneho poistenia, vybudoval jednotné sociálne poistenie pre všetkých robotníkov a rozšíril poistenie aj na osoby samostatne zárobkovo činné, takže po prvý raz boli dôchodkovo zabezpečení aj roľníci.

Rozvíjajúce sa národné hospodárstvo, postupné dokončovanie socializácie všetkých jeho odvetví, vytvorilo podmienky pre ďalšie zlepšenie sociálneho zabezpečenia. Prechodom k družstevnej forme výroby v poľnohospodárstve vznikla nová skupina roľníkov združených v jednotných roľníckych družstvách. Doterajší systém dôchodkového zabezpečenia pracovníkov v pracovnom pomere a samostatne hospodáriacich roľníkov bol doplnený dôchodkovým zabezpečením členov jednotných roľníckych družstiev.

Zákon č. 55/1956 Zb., ktorý upravil sociálne zabezpečenie pracovníkov, vychádzal pri konštrukcii a výške dávok predovšetkým zo spoločenského významu práce. Dôslednou závislosťou výšky dávok od zárobku sa zvýšili starobné a invalidné dôchodky a zavedením troch pracovných kategórií umožnil zákon preferenciu pracovníkov podľa dôležitosti a obtiažnosti práce. Veková hranica pre nárok na starobný dôchodok mužov a žien bola diferencovaná. Starostlivosť o starých a invalidných dopĺňala sústava sociálnej starostlivosti.

Postupne, ako dochádzalo k vyšším formám kolektivizácie a k hospodárskemu upevňovaniu družstiev, rozvíjala sa aj úroveň dôchodkového zabezpečenia družstevníkov.

Súčasná platná úprava je v podstate obsiahnutá vo dvoch zákonoch, a to v zákone č. 101/1964 Zb. o sociálnom zabezpečení družstevných roľníkov. Dôvodom pre ponechanie právnej úpravy sociálneho zabezpečenia pracovníkov a družstevných roľníkov vo dvoch základných normách bola skutočnosť, že v r. 1964 nebola ani ekonomická situácia ani úroveň odmeňovania v obidvoch týchto oblastiach do tej miery na rovnakej alebo aspoň na približnej výške, aby sa mohlo prikročiť k jednotnej úprave.

Výrazné zmeny sa uskutočnili takisto aj v sociálnom zabezpečení družstevných roľníkov v úprave zákonom č. 103/1964 Zb. Touto úpravou sa dôchodkové zabezpečenie členov jednotných roľníckych družstiev s vyššou úrovňou hospodárenia a zabezpečovania v nemoci, matky a dieťaťa v zásade prispôsobilo zabezpečeniu zamestnancov.

Úprava z roku 1964 priniesla zmeny aj na ostatných úsekoch sociálnej politiky, najmä v oblasti nemocenského zabezpečenia, zabezpečenia matky a dieťaťa, prídavkov na deti a ďalších dávok. Toto obdobie je charakterizované výrazným rozšírením nárokov v oblasti nemocenského zabezpečenia v oblasti ochrany matky a dieťaťa predĺžením materskej dovolenky, zvýšením prídavkov na deti, príspevku pri narodení dieťaťa. Všetky tieto úpravy predstavujú významnú súčasť sociálnej politiky štátu.

Svojím rozsahom ide o najvýznamnejšie opatrenia, aké sa v tejto oblasti vykonali od roku 1948, pretože ide o ďalšie upevňovanie, sociálnych istôt ľudí formou zabezpečovania rastu životnej úrovne i tých občanov, čo sa už nemôžu zúčasňovať na spoločenskej výrobe.

Systém dôchodkového zabezpečenia je doplnený sociálnou starostlivosťou, ktorá v novom poňatí bola rozšírená o niektoré ďalšie úseky činnosti, ako starostlivosť o rodinu a dieťa a starostlivosť o niektoré osobitné skupiny občanov, ktorí si vyžadujú špecifickú pomoc. Významné sú aj opatrenia sledujúce prehĺbenie starostlivosti o občanov so zmenenou pracovnou schopnosťou a ich zapojenie do pracovného procesu. Úprava najnižších dôchodkov, zrušenie dane i celý rad ďalších opatrení zvýhodňuje našich občanov.

Nový zákon vychádza zo zásady zjednotenia, zjednodušenia a prehľadnosti v súlade s politickým významom novej sústavy sociálneho zabezpečenia. Navrhovaný zákon nahradí doteraz platný zákon o sociálnom zabezpečení a ustanovenia zákona o sociálnom zabezpečení družstevných roľníkov.

Okrem jednotnej úpravy na úrovni zákona uskutočňuje sa i zjednotenie právnej úpravy vykonávacích predpisov.

Sme si vedomí, že navrhovaný zákon ako základná forma sociálneho zabezpečenia dopĺňa celý komplex sociálnych služieb, ktoré umožňujú poskytovať starým, ako aj práceneschopným občanom všestrannú starostlivosť. Dôležitú úlohu pri jeho zavádzaní budú zohrávať národné výbory, najmä okresné národné výbory a MNV ako orgány štátnej moci a správy, najmä pri jeho vysvetľovaní na verejných pohovoroch pri príprave volieb. Národné výbory čaká i uvádzanie tohto nového zákona do praxe. Národné výbory budú musieť viac ako doteraz vytvárať všestranné podmienky za úzkej spolupráce spoločenských organizácií, podnikov, JRD pre rozširovanie starostlivosti a dôchodcov budovaním klubov dôchodcov, domov opatrovateľskej služby, spoločného stravovania a ďalšieho spoločenského a kultúrneho vyžitia.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, predložený zákon predstavuje významný krok k zvyšovaniu úrovne všetkých pracujúcich a k posilňovaniu ich sociálno-právnych istôt. Plní sa tak jedna z úloh vyplývajúcich zo záverov XIV. zjazdu KSČ.

Som presvedčený, že bude všetkými, ktorých sa dotýka, prijatý ako ďalší dôkaz starostlivosti našej strany a štátu o blaho občanov našej socialistickej republiky.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Valovi. Slovo má teraz poslanec Karel Holub a ako ďalší sa pripraví poslankyňa Drahomíra Leflerová.

Poslanec SN K. Holub: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, sociální zabezpečení a zejména důchodové zabezpečení je výrazem určitého stupně zralosti společnosti. Vzniklo jako produkt procesu zespolečenšťování a jako jiné společenské vztahy se ponenáhlu utváří a mění svůj obsah i formy a závislosti na vývoji převládajících výrobních vztahů.

Projednáváme dnes důležitý návrh zákona a chceme-li docenit úroveň našeho důchodového zabezpečení občanů, musíme znát vedle historického vývoje také potřebné údaje k mezinárodnímu srovnání současného stavu našeho důchodového zabezpečení v údajích získaných před přijetím zákona, který projednáváme.

Přitom je samozřejmé, že budeme srovnávat jen s jinými průmyslově vyspělými zeměmi. Ovšem zákon, který dnes přijmeme, bude znamenat po realizaci další výrazné zlepšení srovnávaných údajů na naší straně. Při mezinárodním srovnání je třeba už předem vyzdvihnout vysokou míru všech dosažených ukazatelů našeho důchodového systému a jeho univerzalitu na rozdíl od značné nevyrovnanosti v kapitalistických zemích.

U nás jsou zabezpečeni všichni pracující občané, v kapitalistických státech existují dodnes některé vrstvy obyvatelstva, které ve stáří nebo v jiných sociálních případech zůstávají bez pomoci společnosti. Je-li tedy u nás 100 % zabezpečených, pak například v NSR je jen 93 %, v Japonsku 89 %, v USA 86 %, v Anglii 84 % a v Rakousku 77 %.

V NSR nejsou zabezpečeni samostatní obchodníci, v Japonsku zaměstnanci menších podniků a dříve narození zaměstnanci vůbec, v USA menší podnikatelé a sezónní pracovníci, v Anglii dobrovolně nepojištěné ženy a v Rakousku sezónní pracovníci, spolupracující členové rolníků a živnostníků.

Druhým ukazatelem pro srovnání může být věková hranice pro nárok. na důchod. Naši občané, jak víme ze svých pracovišť a z činnosti ve volebních obvodech, s. velmi zajímají právě o tyto věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Byly nepřátelsky pomlouvačné pověsti o tom, že tato hranice bude v neprospěch pracujících i u nás zvýšena. Skutečností je, že tato hranice již byla a trvale zůstává mezi nejnižšími a pro pracující nejvýhodnějšími na celém světě. U nás odcházejí do důchodu muži v 60 letech a ženy v 53-57 letech. Obdobné hranice má většina socialistických zemí, z kapitalistických zemí můžeme jmenovat například Japonsko, tam se však ukazuje nevyváženost v tom, že v Japonsku není důchodové zabezpečení pro všechny a jeho výše je nepatrná. V kapitalistických státech je nejběžnější věková hranice 65 let u mužů a 60 let u žen. Je tomu tak například v Anglii, v Belgii nebo v Rakousku. V USA a ve Švýcarsku je věková hranice 65 let u mužů a 62 let u žen. V NSR, v Kanadě a v Holandsku platí věková hranice stejná u mužů i u žen 65 let. A ve Švédsku je tato hranice pro muže i ženy ještě vyšší, 67 let.