Předložený návrh zákona o sociálním zabezpečení, který sjednocuje nároky členů JZD s nároky pracovníků v pracovním poměru, je praktickým výrazem třídního svazku dělníků a družstevních rolníků. A za to patří straně náš upřímný dík.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Leflerovej. Ako posledná pred dopoludňajšou prestávkou vystúpi teraz poslankyňa Drahomíra Cabalková. Dávam jej slovo.

Poslankyně SL D. Cabalková: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, řešení sociálních otázek, jaké zahrnuje předkládaný vládní návrh zákona o sociálním zabezpečení, představuje z hlediska společnosti důležitý, ale také finančně náročný program, který je možno řešit jedině v závislosti na vytváření zdrojů v národním hospodářství. Proto také XIV. sjezd strany stanovil náročné závazné úkoly v rozvoji národního hospodářství a v závislosti na tom i stejně závazné a náročné úkoly pro růst životni úrovně a posilování životních jistot obyvatelstva.

Někteří z nás jsme se ještě před vyhlášením návrhu zásad tohoto zákona setkávali ve svých volebních obvodech s šířením různých pomluv a výmyslů - například s tak zvanými "zaručenými zprávami" o tom, že zákonem bude určitě posunuta hranice věku pro odchod do důchodu apod. Nic takového se pochopitelně nestalo. Jednoznačnou odpověď na tyto pomluvy dalo zasedání ÚV KSČ v dubnu letošního roku, kde byla schválena směrnice pro vypracování tohoto návrhu zákona. V souladu s touto směrnicí představuje projednávaný návrh zákona značné zvýšení důchodů a zlepšení sociálních podmínek důchodců. Tím více kontrastuje s pomlouvačnými zprávami a usvědčuje jejich nositele z šíření nepravd.

Bylo zde již hovořeno o řešení některých problémů, které předložený návrh obsahuje. Ve svém vystoupení bych se chtěla zmínit o jedné z dalších otázek. Mezi významné úpravy zakotvené v předkládaném návrhu je rozšíření výhod pro pracující důchodce. V současné době téměř asi 1/4 důchodců je dále aktivně činná v pracovním procesu. Zhruba 93 % z nich pracuje ve výrobě a službách a zbývající převážně v administrativě. Myslím, že je naprosto správně a nanejvýše humánní umožnit důchodcům, kteří mají k tomu zdravotní předpoklady, aby se i nadále mohli zapojit do pracovního procesu, aby i nadále zůstali v pracovním kolektivu. Je proto třeba uvítat, že předkládaný návrh dále zvýhodňuje ty důchodce, kteří budou i nadále pracovat. V čem jsou tato zvýhodnění. Především v tom, že za každý další rok práce bez pobírání důchodu se zvyšuje základní částka o 7 % výdělku proti dosavadním čtyřem procentům. Přiměřeně je také zvýšena maximální výše důchodu 2500 Kčs na 3000 Kčs měsíčně. Druhá oblast zvýhodnění se týká těch důchodců, kteří chtějí pracovat při pobírání důchodu. Důchodci, kteří mají nižší důchod než 1100 Kčs, mohou pracovat ve výrobě nebo službách po celý rok. Doposud mohli mít maximální důchod jenom 1000 Kčs. Důchodci, kteří pracují v klíčových odvětvích národního hospodářství, jako je odvětví průmyslu, stavebnictví, zemědělství a výživy, lesního a vodního hospodářství, paliv a energetiky apod., mohou pracovat taktéž po celý rok. Zvýhodnění je i v oblasti administrativních pracovníků. Bez krácení důchodu mohou pracovat při administrativních pracích 180 dní v roce proti dosavadním 120 dnům. K tomuto zvýhodnění bylo přistoupeno proto, že v posledních letech, jak je nám všeobecně známo, se projevuje nedostatek administrativních pracovníků v různých oblastech činnosti.

Tato opatření jednak oceňují práci všech důchodců, kteří i v době, kdy už mají nárok na důchod, zůstávají dále v pracovním procesu a podílejí se na tvorbě nových zdrojů a jednak mají za úkol udržet jejich zájem na tom, aby i nadále pokračovali v práci. Současně mají uvedená opatření umožnit dalším skupinám důchodců se znovu bez krácení důchodu zapojit do pracovního procesu.

V současné době je zaměstnána, jak jsem už uvedla, asi jedna čtvrtina důchodců, to je téměř 3/4 miliónu občanů, kteří dosáhli hranice důchodu, což představuje významnou část pracovního fondu pro národní hospodářství. Při projednávání zásad zákona ve výboru jsem měla představu, že bude možno uvedený počet značně zvýšit, až vejde v platnost tento zákon. Provedla jsem si průzkum ve svém volebním obvodě, v okrese Jablonec nad Nisou a zjistila jsem, že většina těch důchodců, jejichž zdravotní stav tomu odpovídá, už pracuje. Proto nelze očekávat, že v okrese Jablonec n. Nisou se působnost tohoto zákona projeví výraznějším růstem celkového počtu pracujících důchodců. Bylo by proto účelné, aby v rámci opatření pro uplatňování tohoto zákona byl zpracován kvalifikovaný odhad, jaký zdroj pracovních sil uvedená opatření mohou přinést a za jakých podmínek. Současně by bylo třeba zvážit, zda zvýhodnění v administrativních pracech, které je správné, výrazněji neodčerpá zdroje pracovních sil pro kampaňové práce, např. v cukrovarech, na chmelu apod., aby se s tím mohlo včas počítat.

Považuji dále za správné se zmínit ještě o jedné otázce. U občanů se změněnou pracovní schopností máme poměrně dobře řešeno jejich sociální zabezpečení. Tito lidé však ve své většině se chtějí v nějaké formě zapojit znovu do pracovního procesu a prokázat sobě i celé společnosti, že jsou jejími platnými členy. Bylo by potřeba vytvořit k tomu v podnicích a organizacích lepší podmínky, zejména z hlediska ekonomických ukazatelů. Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod diskutoval o těchto otázkách poslanec Karban a poukázal na dobré zkušenosti v okrese Písek. Myslím, že by se měly využít.

Při svém průzkumu v okrese Jablonec n. Nisou jsem současně zjistila, že v řadě případů je rozhodnutí důchodců dále pracovat závislé na tom, jak je v dosavadním pracovním kolektivu spokojen a zda jeho práce přináší skutečný užitek. Teprve na druhém místě je otázka finanční a další okolnosti. Je zřejmé, že vytváření takových podmínek na pracovišti je stále důležitější a přinese oboustranný užitek.

Toto zjištění bylo radostné ze dvou důvodů. Jednak ukazuje na to, že naše důchodová politika dává našim pracujícím dobré sociální jistoty pro stáří a na druhé straně, že chtějí dělat užitečnou práci a být tak platnými členy společnosti.

Předložený vládní návrh tyto sociální jistoty ještě upevňuje, a proto doporučuji jeho schválení, a prosím, aby uvedené náměty byly vzaty v úvahu při jeho realizaci. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Cabalkovej.

Súdružky a súdruhovia, prerušujem teraz rokovanie na 30 minút.

Po prestávke bude rokovanie viesť podpredseda Federálneho zhromaždenia a predseda Snemovne ľudu Václav David. Do rozpravy sa pripraví poslanec Jozef Remek.

(Jednání přerušeno v 10.34 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 11.05 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda Sněmovny lidu V. David.)

Předsedající předseda SL V. David: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě k vládnímu návrhu zákona o sociálním zabezpečení.

Slovo uděluji poslanci Remkovi, připraví se poslanec Manca.

Poslanec SL J. Remek: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, prerokúvame dokument, ktorého dosah je nesmierne významný nielen z hľadiska vnútropolitického. Skutočnosť, že v sebe zahrňuje zásadné zdokonalenie dôchodkového zabezpečenia obyvateľov našej socialistickej vlasti, posunuje jeho význam aj do oblasti medzinárodnopolitickej.

Význam tohto opatrenia veľkého sociálno-politického dosahu vyniká najmä v porovnaní so situáciou v kapitalistickom svete zmietanom stále rastúcou infláciou. poklesom tempa priemyselnej výroby, rastúcou nezamestnanosťou a z toho vyplývajúcou labilitou sociálneho postavenia pracujúcich.

Skutočnosť, že dnes môžeme prerokúvať otázku dôchodkového zabezpečenia v tak optimálne priaznivej podobe, je výsledkom húževnatého, aktívneho a iniciatívneho úsilia našich pracujúcich o dôslednú realizáciu záverov XIV. zjazdu Komunistickej strany Československa. Úspechy, ktoré sme dosiahli od roku 1969 v hospodárskej oblasti, výrazne upevnili medzinárodnopolitické pozície ČSSR a prispeli aj k upevneniu pozície svetovej socialistickej sústavy. Československo vedené marxisticko-leninskou komunistickou stranou v pomerne krátkom období napravilo dôsledky krízových rokov 1968-1969 a názorne demonštrovalo pred celým svetom vôľu pracujúcich i životaschopnosť socialistickej ekonomiky.

V závislosti od jej úspešného rozvoja mohol byť realizovaný veľkorysý sociálny program XIV. zjazdu našej strany, ktorého záverečná etapa bola vyhlásená na aprílovom pléne ÚV KSČ tohto roku. Za neobyčajne významné pokladáme všetky hlavné zásady vytýčené pre celú oblasť zdokonalenia dôchodkového zabezpečenia, predovšetkým jeho jednotnosť a všeobecnosť.

Je priam symbolické, že toto kľúčové sociálno-politické opatrenie prerokúvame v jubilejnom roku osláv slávneho tridsiateho výročia oslobodenia Československa Sovietskou armádou. Je skutočnosťou, že ani tento úspešný rozvoj by sme nemohli v uplynulom období dosiahnuť bez všestrannej bratskej spolupráce práve so Sovietskym zväzom.

Uplynulých tridsať rokov a výsledky, ktoré sme dosiahli vo všetkých oblastiach spoločenského života pod vedením KSČ, jednoznačne potvrdzujú prednosti socialistického spoločenského zriadenia pred zriadením kapitalistickým.

Dosiahnuté výsledky svedčia o tom, že zdrvcujúca väčšina pracujúcich v uplynulých tridsiatich rokoch aktívne naplňovala politiku komunistickej strany, ktorá vždy zdôrazňovala, že stále plnšie uspokojovanie hmotných a kultúrnych potrieb ľudu, ktoré je dlhodobou líniou jej politiky, sa môže opierať o jediný základný zdroj, a to o rozvoj a stále rastúcu efektívnosť socialistickej výroby.

Príslušníci Československej ľudovej armády sú hrdí na to, čo dosiahol náš pracujúci ľud pod vedením Komunistickej strany Československa. Vysoko oceňujú veľkú starostlivosť ÚV KSČ a vlády o našich pracujúcich.

Opatrenia v oblasti dôchodkového zabezpečenia významne upevnia aj sociálne istoty príslušníkov ozbrojených síl, prispejú k upevneniu zväzku armády a ľudu a povedú k ďalšiemu aktívnemu a iniciatívnemu plneniu náročných úloh obrany socializmu v rámci pevného triedneho zväzku štátov Varšavskej zmluvy.

Súdružky a súdruhovia, dôchodkové zabezpečenie vojakov z povolania po oslobodení našej vlasti Sovietskou armádou, najmä po februári 1948 prešlo niekoľkými etapami vývoja. Systém zabezpečenia príslušníkov ČSĽA v dôchodkovej oblasti po oslobodení sa stal s ohľadom a prebudovanie ozbrojených síl postupne brzdou, lebo svojím poňatím bol založený na predpisoch platných pre predmníchovskú armádu, zatiaľ čo požiadavky kladené na ozbrojené sily socialistického štátu a na priebeh služby veliteľského zboru si nutne vyžadovali systém zabezpečenia, ktorý by zodpovedal týmto požiadavkám a potrebám.

Uzlové body vo vývoji dôchodkového zabezpečenia vojakov z povolania tvorilo prijatie zákona č. 89/1952 Sb., v ktorom boli modifikované v oblasti dôchodkového zabezpečenia skúsenosti sovietskych ozbrojených síl. Ďalšou etapou bolo prijatie zákona č. 33/1957 Zb., ktorý vychádzal v rade princípov zo zákona č. 55/1956 Zb., platného pre pracovníkov v národnom hospodárstve s vyjadrením tých aspektov, ktoré bolo treba riešiť pri odchode vojakov v nižšom veku v súvislosti s obmenou kádrov podľa potrieb a vzrastajúcich požiadaviek na fyzický a psychický stav vojakov z povolania.

Rovnako ako v sociálnom zabezpečení pracovníkov v národnom hospodárstve pôsobili na dôchodkové zabezpečenie vojakov z povolania aj niektoré hospodárske vplyvy na začiatku šesťdesiatych rokov. V roku 1964 bol schválený doteraz platný systém dôchodkového zabezpečenia, keď v súlade s uznesením XII. zjazdu KSČ bolo upravené dôchodkové zabezpečenie vojakov z povolania v spoločnom zákone o sociálnom zabezpečení. Pritom boli v zákone č. 101/1964 Zb. zakotvené niektoré odchýlky zodpovedajúce odchylnosti služobného pomeru vojakov z povolania od pracovného pomeru pracovníkov v národnom hospodárstve. Niektoré obmedzujúce opatrenia z tejto doby pôsobili obdobne v zabezpečení vojakov z povolania ako v dôchodkovom zabezpečení pracovníkov.

Rovnako, ako je to doteraz, navrhuje sa riešiť dôchodkové zabezpečenie vojakov z povolania v jednotnom zákone o sociálnom zabezpečení s vyjadrením nezbytných odchýlok vyplývajúcich z priebehu služby vojakov z povolania, z funkcie ozbrojených síl socialistického štátu a zvláštností, ktoré plynú z plnenia funkcie ozbrojených síl.

Na tieto potreby ozbrojených síl a odchylnosti priebehu služby vojakov z povolania sa v návrhu zákona berie ohľad a zvláštne ustanovenia sú sústredené do siedmej časti zákona, resp. do druhého dielu deviatej časti návrhu zákona.

Dôvodová správa k návrhu zákona obsahuje niektoré zdôvodnenia k odchýlkam proti doterajšiemu stavu v zabezpečení vojakov z povolania; tieto odchýlky sú odrazom skúseností z viac ako desaťročného vykonávania dnes platného zákona. Ináč v siedmej časti, resp. v deviatej časti návrhu zákona sú zakotvené tie odchýlky, ktoré už v praxi boli vykonávané v dnes platnom dôchodkovom zabezpečení vajakov z povolania. Všeobecné zmeny vyplývajúce zo zdokonalenia dôchodkového zabezpečenia v ČSSR sú uplatnené aj u vojakov z povolania. V tejto súvislosti považujem za potrebné konštatovať, že aj naďalej sú funkcie vojakov z povolania a ich služba zaradené do I. a II. kategórie. Tým je vyjadrená zodpovednosť služby a význam zastávania funkcie vojakov z povolania v komplexnom systéme obrany štátu. Rovnako ako doteraz sú stanovené pre menšiu časť druhov služby a v podstate malý počet funkcií kritériá pre zvýšený výkon niektorých druhov služieb, ktoré majú výrazný rizikový charakter a sú v návrhu charakterizované ako výkon funkcií zvláštnej povahy alebo zvláštneho stupňa nebezpečnosti.

Vzhľadom na nutnosť obmeny kádrov resp. presun vo funkcii podľa potrieb ozbrojených síl je aj naďalej zachované právo na použitie priemerného mesačného zárobku dosahovaného pred prepustením z činnej služby, pokiaľ je výhodnejší než priemerný mesačný dôchodok zaistený pred vznikom nároku na dôchodok. Z rovnakých dôvodov sa nepožaduje, aby výkon funkcie I. a II. kategórie trval ku dňu vzniku nároku na dôchodok. Taká požiadavka s ohľadom na ustanovenie do funkcie podľa potrieb ozbrojených síl - nezávisle od vojaka - alebo pri prepustení zo služobného pomeru v súlade s potrebami ozbrojených síl by v praxi znemožňoval získanie nárokov na dôchodok I. alebo II. kategórie, aj keď výkon takej služby trval potrebných 20 a spravidla viac rokov. Pokiaľ ide o vyšší a najvyšší výmer dávok, vychádza ustanovenie návrhu zákona zo systému vymeriavania a maximalizácie dávok platených pre pracovníkov v národnom hospodárstve. Novozavedený dôchodok za výsluhu rokov bude poskytovaný menšiemu počtu vojakov, ktorí splnia podmienky nároku na tento dôchodok; okruh týchto vojakov v podstate zodpovedá okruhu vojakov zastávajúcich funkcie zvláštnej povahy alebo zvláštneho stupňa nebezpečnosti a predovšetkým u týchto vojakov bude uľahčený prechod na iné funkcie buď v ozbrojených silách alebo prechod do občianskeho povolania vtedy, ak vojak nebude schopný pri výkone týchto funkcií ďalej plniť náročné úlohy v ozbrojených silách.

Súdružky a súdruhovia, v závere by som chcel konštatovať, že navrhovaný jednotný zákon o sociálnom zabezpečení upravuje práva všetkých občanov na zabezpečenie v starobe, pri invalidite alebo pri úmrtí živiteľa a upravuje tiež mnohostrannú starostlivosť a občanov nielen v oblasti dôchodkovej, ale aj v širšom poňatí sociálneho zabezpečenia.

Ak pri stanovení nezbytných odchýlok zodpovedajúcich chacharakteru služby v ozbrojených silách sú nároky vojakov z povolania na dávky upravené spoločne s nárokmi ostatných pracujúcich v prerokúvanom návrhu zákona o sociálnom zabezpečení, je to výraz poňatia starostlivosti socialistického štátu o všetkých občanov na ktoromkoľvek úseku našej spoločnosti.

Prijatie navrhovaného zákona sa priaznivo prejaví v posilnení sociálnych istôt pracujúcich a na úseku ozbrojených síl v zabezpečení ich príslušníkov, ktorí venovali značnú časť svojho života obetavej práci pri zabezpečovaní bezpečnosti našej vlasti a pri obrane vymožeností socialistického zriadenia. Dovoľte mi menom príslušníkov Československej ľudovej armády vyjadriť za túto starostlivosť hlbokú vďačnosť ÚV KSČ a vláde ČSSR. Som presvedčený, že odraz tejto starostlivosti o našich pracujúcich sa prejaví kvalitným plnením úloh vytýčených uznesením XV. zjazdu KSČ, plánmi hospodárskeho rozvoja našej spoločnosti a v ČSĽA pri zabezpečovaní obranyschopnosti našej vlasti a obrane socializmu v bratskej spolupráci s pracujúcim i a ozbrojenými silami ostatných socialistických štátov.