Předsedající předseda SL V. David: Děkuj i poslankyni Churanové, která vystoupila jako poslední z přihlášených do rozpravy k vládnímu návrhu zákona o sociálním nebezpečení. Soudružky a soudruzi, hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.) Vyhlašuji tedy rozpravu za skončenou. Žádá o závěrečné slovo soudruh ministr Štanceľ? (Nežádá.) Ptám se společných zpravodajek, zda žádají o závěrečné slovo. (Nežádaly.)

Konstatuji, že k vládnímu návrhu se vyjádřily též příslušné orgány národních rad, které doporučily tento návrh schválit.

Můžeme přistoupit k hlasování. Zjišťuji, že v zasedacím sále je přítomno 168 poslanců Sněmovny lidu, 61 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 66 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou v souladu s článkem 40 ústavního zákona o československé federaci schopné se usnášet.

Upozorňuji, že při hlasování o návrhu zákona o sociálním za. bezpečení platí podle článku 42 odstavce 2 písmena l) ústavního zákona o československé federaci zákaz majorizace. Proto ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvoleni v České socialistické republice a poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí s vládním návrhem zákona o sociálním zabezpečení ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společné zpravodajky, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Sněmovna lidu zákon schválila.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské socialistické republice. Kdo z těchto poslanců souhlasí s vládním návrhem zákona o sociálním zabezpečení ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle návrhu společné zpravodajky, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že s návrhem souhlasili všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Žádám nyní o hlasování poslance Sněmovny národů, kteří byli zvoleni v České socialistické republice. Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o sociálním zabezpečení ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společné zpravodajky, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Také poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice souhlasili s návrhem.

Sněmovna národů přijala zákon jednomyslně.

Protože obě sněmovny přijaly shodná usnesení, konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o sociálním zabezpečeni. (Potlesk.)

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, nyní projednáme

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Finské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Helsinkách dne 31. ledna 1975 (tisk 94).

Za federální vládu odůvodní návrh ministr financí ČSSR soudruh Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, rozvoj našeho národního hospodářství a zajišťování vysoké úrovně průmyslu i zemědělství vyžaduje rozvíjení hospodářských styků jak se státy socialistické hospodářské soustavy, tak i se státy s odlišným společenským a ekonomickým zřízením.

Zahraniční obchod a jiné formy mezinárodní hospodářské spolupráce jako je využívání zahraničních patentů a jiných průmyslových práv, technických znalostí, provádění technické pomoci, výstavba průmyslových a jiných objektů, montáž strojů a zařízení, letecká a námořní doprava a nejrůznější formy mezinárodní výzkumné a výrobní kooperace umožňují vzájemně využívat mezinárodní dělbu práce a výhody z toho plynoucí.

Výhodnost našeho zahraničního obchodu i jiných forem mezinárodní hospodářské spolupráce může být negativně ovlivňována i daňovými povinnostmi, které jsou čs. organizace i jednotlivci povinni platit v cizině z příjmů docílených z činností vykonávaných v cizině

Dvojí daňové zatížení, k němuž dochází při souběhu daňových povinností v tuzemsku a v cizině, ovlivňuje nepříznivě rozvíjení mezinárodní hospodářské spolupráce a může být uspokojivě vyloučeno jen mezinárodní smluvní úpravou.

V současné době je již řada států účastníky mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž ve vzájemných vztazích vyloučily problémy vyplývající z dvojího zdanění pro organizace a občany svých zemí.

Aby čs. subjekty nebyly na zahraničních trzích vystaveny nebezpečí dvojího zdanění a tím v nevýhodě v soutěži s podniky ze států, které dvojí zdaněni vyřešily mezinárodními smlouvami, zahájila i Československá socialistická republika jednání s některými kapitalistickými a rozvojovými státy o smluvní úpravě dvojího zdanění.

Tato jednání již vedla ke konkrétním výsledkům. Až dosud nabyla platnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění s Nizozemským královstvím a s Francouzskou republikou, podepsána byla smlouva s Finskou republikou, kterou právě projednáváte, a smlouva s Belgickým královstvím, která byla v minulých dnech rovněž předložena Federálnímu shromáždění k souhlasu. Jednání o uzavření obdobných smluv se vedou s Indií, Srí Lankou, Egyptskou arabskou republikou, Švédskem, Německou spolkovou republikou a Japonskem. Zájem o jednání projevily i další státy.

Problematika dvojího zdanění ve vztahu mezi státy RVHP je v současné době předmětem jednání ve Stálé komisi RVHP pro devizové a finanční otázky.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Finskou republikou, která je předmětem vašeho jednání, byla sjednána v souladu s usnesením vlády ČSSR č. 23 z 23. ledna 1975.

Rozsah zahraničního obchodu s Finskem zatím ještě plně neodpovídá možnostem a zájmům obou států. Smlouva o zamezeni dvojího zdanění má proto odstranit v oboustranném zájmu překážky na daňovém úseku, které zahraniční obchod a jiné formy hospodářské spolupráce nepříznivě ovlivňovaly.

Smlouva nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet. Může však přispět k rozšíření a prohloubení hospodářských styků s Finskem, ke zlepšení hospodářských výsledků podniků a ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství.

Vzhledem k zájmu na sjednání Smlouvy z pověření vlády vás prosím, aby Federální shromáždění vyslovilo se smlouvou souhlas. Děkuji.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji ministru Lérovi. Konstatuji, že k vládnímu návrhu se vyjádřily příslušné orgány národních rad, které doporučily tento návrh schválit.

Ve Federálním shromáždění, byl tento návrh přikázán výborům ústavně právním, zahraničním a výborům pro plán a rozpočet obou sněmoven.

Výbory Sněmovny lidu pověřily přednesením společné zpravodajské zprávy poslankyni Marii Adamovou. Prosím, aby se ujala slova.

Zpravodajka poslankyně SL M. Adamová: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vládní návrh Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Finské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsané v Helsinkách dne 31. ledna 1975, kterou dnes projednává Federální shromáždění, se vztahuje na všechny občany i organizace, které mají sídlo na území Československé socialistické republiky nebo Finské republiky. Má za cíl vyřešit všechny případy dvojího zdanění příjmů a majetku příslušníků obou států a jejich organizací, ať již hospodářských, obchodních, či kulturních.

Smlouva zahrnuje veškerá potřebná ustanovení pro odvody a daně, které se ve smluvních státech vybírají z příjmů, z majetku, ze zisku, či z objemů mezd a z přírůstku hodnoty. Smlouva, řešící zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku není pro nás novou. Ve Federálním shromáždění byly již projednány a schváleny takové smlouvy s Francouzskou republikou a Nizozemským královstvím.

Znění Smlouvy mezi ČSSR a Finskou republikou, kterou dnes projednáváme, je obdobné a obsahově návazné. Také její pojetí umožní výhodné a pružnější uplatnění vzájemně prospěšných styků a bude se v budoucnu vztahovat i na jiné odvody a daně, které budou vybírány vedle současných daní z příjmu, majetku a zisku.

V jednotlivých článcích návrhů Smlouvy jsou stanoveny konkrétní podmínky a ustanovení zaměřená k uplatnění vzájemných hospodářských styků, například na úseku licencí, poskytování technické pomoci, prováděni různých montážních prací a podobně. Na úseku kulturním se Smlouva zvláště vztahuje na příjmy umělců, profesionálních sportovců a způsob jejich zdaňování v druhém státě. Také otázka studentů, studujících či pracujících v druhém státě a jejich příjmů není opomenuta.

Přijetí navrhovaných smluvních podmínek mezi ČSSR a Finskou republikou třeba považovat za účelný krok, napomáhající k uplatňování výhodných hospodářských styků mezi oběma zeměmi. Při této příležitosti bych chtěla uvést, že sjednávání dalších obdobných smluv s jinými zeměmi je žádoucí a bude vytvářet a rozvíjet v dnešní příznivé mezinárodně politické situaci další prospěšné hospodářské a kulturní styky.

Určené výbory Sněmovny národů projednaly návrh této Smlouvy a vyslovily s ní souhlas.

Proto jako společná zpravodajka doporučuji Sněmovně lidu Smlouvu ke schválení.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Adamové. Jmenované výbory Sněmovny národů schválily jako společného zpravodaje poslance Ernesta Baloga. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN E. Balog: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Dňa 31. januára 1975 bola v Helsinkách podpísaná zmluva medzi vládou ČSSR a vládou Fínskej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia a zabránení daňovému úniku v odbore daní z príjmu a z majetku.

Táto zmluva nadobudne platnosť, keď vlády zmluvných štátov vzájomne oznámia, že ústavné predpoklady pre nadobudnutie platnosti zmluvy boli splnené, ako je to uvedené v článku 30, výtlačku č. 94 vládneho návrhu.

Z tohto dôvodu, ako to bolo opatrením predsedu Snemovne národov prikázané, bol vo výboroch pre plán a rozpočet, ako aj v ústavnoprávnom a zahraničnom výbore snemovne návrh na vyslovenie súhlasu FS s predmetnou zmluvou medzi ČSSR a Finskou republikou riadne prerokovaný a posúdený. Uvedené výbory odporúčajú zmluvu schváliť v predloženom znení.

Ako sa iste pamätáte a ako to poslankyňa Adamová pripomenula, takáto zmluva bola dňa 1. júna 1973 už podpísaná medzi ČSSR a Francúzskou republikou a dňa 4. marca 1974 medzi ČSSR a Holanským kráľovstvom. Po nadobudnutí v platnosti obe prispeli k rozšíreniu a prehĺbeniu hospodárskych stykov s uvedenými krajinami a zabránilo sa nežiadúcim javom, ktoré bolo nutné v záujme národného hospodárstva vylúčiť.

Táto skutočnosť má svoj význam aj pri schvaľovaní dnes nami prerokúvaného vládneho návrhu, a to preto, že všetky tieto zmluvy majú v celom rade mnoho spoločného, ba možno povedať, že až na nepatrné výnimky, jednotne riešeného a upraveného, či už ide o problém pri uskutočňovaní zahraničného obchodu, medzinárodnej dopravy, technickej pomoci, najrôznejších foriem hospodárskej kooperácie, aj v súvislosti s pôsobením technikov, expertov, montérov, umelcov a iných osôb v cudzine.

Zmluvu s jej obsahom treba uvítať z toho dôvodu, že prispieva k ľahšiemu pochopeniu výkladu a uplatňovaniu, ako aj k vylúčeniu zbytočných, resp. nežiadúcich variácií.

Dôvodová správa obsahuje rozbor jednotlivých ustanovení zmluvy, a preto sa nebudem jej podrobnosťou zaoberať.

Keďže podobné zmluvy sa pripravujú aj s ďalšími štátmi, bude účelné už v perspektíve sa usilovať o to, aby celkové ich poňatie a používané definície či zásady boli v čo najväčšej miere jednotné.

Vážené súdružky a súdruhovia, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov navrhujem vysloviť so Zmluvou medzi vládou ČSSR a Fínskej republiky o zamezdzení dvojitého zdanenia v oblasti daní z príjmov v predloženom znení súhlas.